Žánr
Dúfam že to bude lepšie než minulá časť...
Gamabunta sa obrovskými skokmi približoval k vysokému kopcu, ktorý bol asi najvyšší, aký Naruto kedy videl . A ten obrovský sprostý žabiak si to mieril priamo naň!!! Všetky dievčatá sa začali triasť a niektoré si dokonca schovali hlavu do dlaní. Chlapci nevedeli, že čo majú robiť a len tam stáli ako soľné stĺpy. Ale žabí boss ju preskočil ako nejaký šutríček. Sakura pomaly zdvihla hlavu a poobzerala sa .
Tak tady je další pokračování. Doufám, že se bude líbit...
________________________________________________________________________
Na dohled od konohy
Lesem se mihla postava s černým pláštěm, která zastavila nedaleko Konohy.
„Konečně doma, na tenhle pohled jsem čekal tolik let,“ pronesla postava a
dala se zas do běhu.
Tak když jste si to tolik vyprosily, tak to tady máte:
[b]Jednoho dne začalo pršet a Akatsuki si zalezli do svých pokojů a zkoušely se zabavit.
Itachi se rozhodl, že si dojde do stánku a koupí si nějaký super časopis. Hádejte, pro co si asi tak šel. No přece pro jeho nejoblíbenější časopis Playboy! Poděkoval, zaplatil a už se hrnul domů, aby si ho mohl hned rozbalit a přečíst si ho (no hlavně se těšil na ty fotky).
[font=Georgia]Mladá dívka utíká zablácenou cestou. Neúprosná bouře jí brání ve viditelnosti. Utíká pryč, pryč od něčeho, co nikdy nechtěla zpatřit, něčeho, co jí změnilo život, něčeho, čemu se nemělo nic stát…
~~~
Mno a je to zase tady... Předem se omlouvám za překlepy a hlavně chyby...
Tenhle díl se mi zdá oproti těm dřívějším trochu "suchej" a nudnej... Doufám že bude stát zato si kousek přečíst.
....Myslím že vám to NEŘEKNU..." Uchichtne se Kakashi(Přes tu jeho maku to de asi těžko poznat xD)
"CÓÓÓÓÓÓÓ!!!??" křičly všichni tři posluchači jednohlasně.
Omlouvám se za to menší zdržení u minulého dílu. Mno, ale je to už pryč a je tu i díl mé fanfiction. Dobře se bavte!
Tak tady máte pokráčko...doufám,že se bude líbit a jestli budete mít čas tak i napište nějakej ten komentářík 
Příštího dne:
„Ach jo,už zítra je ten ples a Naruto se mě ještě nezeptal. No možná se mě ani nezeptá. Neměla bys už doufat, Hinato. Jsi tak naivní,“ říká si potichu pro sebe.
Naruto, Hinata a Rikore dorazili před bránu Konohy. Jakmile vstoupili do vesnice ukryté v Listí, vydali se pohlavní ulici rovnou k budově Hokageho. Dorazili před kancelář, zaklepali a na vyzvání vstoupili.
" Jsem ráda že už jste tady, za ten týden se toho mnoho událo." přivítala je Tsunade
" Hokage-sama je tu několik věcí které jsou potřeba vyřešit." řekl Naruto a do místnosti vešel Rikore.
" Tak mluvte." vybídla je Tsunade.
" Bude lepší, když to vysvětlí tady Rikore." řekl Naruto.
Once upon a time 34
„Sakuro, opravdu mu nejde pomoct,“ zeptal se Sasuke, když opustili bratrův pokoj.
Sakura se na něho podívala smutným pohledem a řekla: „Jeho zranění jsou smrtelná, nedokážu vůbec pochopit, jak se dostal, až sem. Jeho tělo je vyčerpané bojem se smrtí. Nedokážu mu nijak pomoct, maximálně mu ztiším bolesti.“
Sasuke se obrátil k ní zady a třísknul pěstí do zdi: „Vždycky jsem ho chtěl zabít, za to co udělal, ale když ho vidím, jak tam tak leží. Tak se mi chce brečet.“
,,Dlouho jsem nenacházel slova jak ti říct, že chtěl bych tebe.
Ano, a moc. Moc bych tě chtěl. Jenže můžu tě mít? Můžu těn někdy vlastnit? Ne. Dobře já vím že nemůžu nikdy nikoho vlastnit, ale tebe bych chtěl.
Je to sobecké já vím, ale vždyť láska je sobecká. Je to sobectví dvou lidí a pokud dva nejsou, musí být sobecká zatím z jedné strany. Tak moc sobecká aby mohla říct "chci tě mít".
Ptáš se co bych si vybral? Jestli život s tebou nebo jenom se sebou? Víš co bych ti řekl? Že jenom se sebou, protože ty už jsi se stala částí mě.
“Heeeeeeej Seia! Pohni sa! Čakáme na teba už pol hodinu! Ešte chvíľku a ostávaš tu!” vrieskal mi pod oknom môj milovaný bratranček Sasuke.
No veď hej, keď ono niečo mi trvá chvíľku dlhšie, ako napríklad najsť si topánky (XD sa nedivte sa nestáva často že chodím na opätkoch tak je jasné, že na rýchlo nevim kde sú!)
Keď som sa konečne dotrepala dole tak na mňa len vyvalil tie svoje čierne oči. Heh toto bude zaujímavé.
„ Ty kokos! Škoda že si moja sesternica!“ povedal a hneď to aj oľutoval lebo dostal od Sakury po hlave.
K téhle části mého šíleného přběhu jsem neměla moc inspiraci, takže jsem plácala totální kraviny...
prosím, buďte schovívaví...
Minulý díl končí u zanechání Zetsua(???) s Kabutem, aby ho hlídal A NEJEDL
___________________________________________________________
Stav v Konoze nebyl nijak utěšený. Ino byla stále v bezvědomí a Shino se jí pokoušel probudit tím, že ji lechtal pár brouky pod nosem (mno upřímně ti brouci nepochopili, co znamená pod nosem a Ino je vysmrkávala ještě druhý den), Sakura zuřila z Natsuminy troufalosti a hledala někoho, koho by mohla zbít.
Tak tady je můj druhý pokus o jednorázovku ale připadá mi to že je to hodně podobné té první....no nic posuďte to vy
„Sasuke.“ povzdechla si smutně dívka. Vzpomínala na doby kdy sním byla v týmu. Jak se ho pokoušela získat a byla do něj bláznivě zamilovaná. Snažila se zaujmout jeho pozornost ale i tak ji stále ignoroval.
A pak se to stalo.
Odešel za tím šmejdem Orochimarem aby získal sílu. Ji tam nechal jen tak ležet a vůbec se nezajímal, že pomalu ztrácí osobu, která by za něj položila i život.
Orochimaru je chvíli pozoroval a pak se snažil nabalit Hedannu, která mu po několika neúspěšných pokusech trhla vazem…
12. kapitola: Návrat do Konohy
Sasuke a Hedanna se tedy připojili k programu, takže Sasuke šel přikládat a Hedanna začala mouku, kterou Shikamaru, Temari, Lee, Ino, Neji a Tenten zatím stihli drcením zrnek plané pšenice získat míchat s vodou v husté těsto. Přidala do toho i nějakou ,,tajnou‘‘ přísadu, kterou byly kvasnice a nechala to vykynout. Zatím…
První část takové možná trhlé povídky^^
Je teď období karnevalů, zrovna včera jsem na jednom byla, tak teď tvořím XD
Text je udělaný jako songfic, což je pro mě ještě novinka, žádnou povídku jsem takhle netvořila. ^^
Klasika - myšlenky kurzívou a teď i text písně.
Podnadpis: Lady Carneval
Páni a paní, vím, jak se ruší žal,
Sasuke na ni zíral, ale neřekl nic, co by naznačovalo, že by jí ho chtěl přenechat, naopak by ho zabil rád...
11. kapitola: Souboj smrti
,,To jsme se dlouho neviděli, co, Itachi!‘‘ řekl nakonec klidně Sasuke.
,,Asi tak…‘‘ zamručel Itachi a podíval se na svůj plášť. ,,To mi zaplatíš!‘‘ zařval na Hedannu.
,,Se ještě uvidí, debile!‘‘ oplatila mu to. ,,Když to teď přežiješ, o čemž silně pochybuju, tak si tě podám sama.‘‘ Itachi se začal rozmýšlet, jestli se Sasukemu nemá vzdát rovnou… Podíval se na Deidaru.
,,Tak dobře…‘‘ schválil Neji. ,,Začínám!‘‘
10. kapitola: Umučit!
,,Tak dělej!!!‘‘ zařval Shikamaru, který se nemohl dočkat, až na Deidaru hodí kunai. ,,Jdu po tobě!‘‘
,,Tak fajn…‘‘ odsouhlasil Neji a po tom, co si vytáhl zatím jenom jeden kunai se soustředil na míření. Vteřinu po tom ho s bravůrnou lehkostí mrskl směr Deidara. Kunai zasvištěl vzduchem a přesně zasáhl svůj cíl: první článek Deidarova ukazováčku pravé ruky.
"Tak nám ukaž svoji klonovací techniku," řekl vážným hlasem Iruka. Mizuki měl však co dělat, aby nezačal zívat. Trčel tu už od rána a zcela zjevně ho to už moc nebavilo.
"Ok."
Hele, to bude dobrý. Musím se zkusit soustředit na chakru - tu snad mám. Celou silou své mysli jsem se upjala k tomu, co by podle mě mohla být aspoň taková skorochakra a najednou - já ji fakt cítila! Dokonce jsem už věděla, co mám vělat! JO! Vypadá to, že to brácha stihnul. Alelujua.
