Žánr
,Moje sny...
...moje túžby...
...moje očakávania...
...všetko som stratila...
...stratila som teba...
Prečo sa to muselo stať?
Prečo si ma musel opustiť?'
Ležala celkom sama uprostred nekonečnej tmy...nevnímala okolie...nevnímala čo sa deje okolo.
Ležala v kaluži krvi, bola jej zima na jej obnažené telo...
Triasla sa...nie od zimy...nie od hladu...ale z hrozného utrpenia, ktoré zažila. Nechcela už dalej žiť sama...bez neho.
Další ( už 3 ) pokračování Tábora! Snad se líbí!
Ráno na snídani byl Naruto ještě obalen prachovím peřím ( na ktré si Shikamaru pořád stěžoval, protože mělo statiský náboj a jakmile se k Narutovi přiblížil dostal ránu ),Ino už byla jen trochu nateklá, ale červené skvrny měla po celém těle ( 3 Hokage ji málem dal do izolace, protože si myslel, že má neštovice ) a Neji si vysloužil přezdívku ,,Kája" podle Karla Gota.
Když došla domů a usnula, zdálo se jí, co Naruto udělá zítra.
5. kapitola: Nepříjemné probuzení
Teprve svítalo, když na dveře Sakuřina pokoje někdo zabušil. Do pokoje vtrhl Naruto a řval:
,,Sakuro! Dělej vstávej musíme na misi! Všichni už čekají!‘‘
,,Co blbneš, Naruto??!‘‘
Kdyby Hedanna neměla dlouhé vlasy, které si neostříhala v ohonu a ovázané okolo pasu (zepředu vypadala stejně, jako Naruto), všichni by si mysleli, že je to obvyklá hádka Naru x Sasu…
4. kapitola: Další schůzka a první (smluvené) rande sázky
Jako na povel se našich šest asi devatenáctiletých teenagerů sešlo kolem druhé odpoledne tam, kde si svou sázku včera v noci ujednali.
,,Tak už jsi tady!‘‘ přivítal Gaara Shikamara, který přišel jako poslední.
Frederik seděl v místnosti před vchodem do arény, když se dovnitř dokulhala Erika. Seděl jako vždy úplně rovně bez známky pohodlí.
„ Tak jak to dopadlo“ zeptal se rychle Dan.
A Erika odpověděla „skoro prohra“ a vyčerpaně se svalila na zem.
Once upon a time 30
„Hinato, ještě chvíli,“ snažila se jí Temari dodat odvahu a držela jí za ruku. Tenten z druhé strany otírala Hinatě zpocené čelo.
„Přesně tak, ještě kousek,“ souhlasila Sakura a kývla na Ino, která jí podala bílý ručník. „Už vidím hlavičku, tak ještě jednou.“
A místností se rozlehl její bolestný výkřik, který se bylo slyšet až ven.
Venku stáli ostatní členové této rodiny, tedy samí muži a čekali na narození dítěte. Neji přecházel sem a tam a bylo na něm vidět, jak moc je neklidný.
Konohamaru se pomalu probudil a uslyšel kolem spoustu zvuků. „Hele už se probral,“ konstatovala TenTen a vrátila s k plánům pevnosti, které jim Kankuro právě ukazoval. „Paráda, nemůžeš ho něčím zaměstnat?“ ozval se Naruto. Kankuro se ďábelsky zašklebil. „To víš, že jo. Práce je tu tolik...“
O deset minut později se dali věci do pohybu. Naruto rezignoval na jakýkoliv odpor a s Kyuubi v patách si šel najít příhodné místo, kde ji oběsí. A Sasuke se šel zbavit Sakury, která za ním lezla jako kdyby byl mucholapka či co.
Tady je další díl Tábora! Tentokrát kratší, ale lepší než jednička!
Už byla noc, Ino dostala hlad a vůbec, už chtěla z těch hajzlíků vypadnout. Pomaličku odemkla dveře a šla do dívčí ložnice. Najednou ale uslyšela nějaký podivný zpěv a tak si radši pospíšila. Čím blíže byla k ložnicím, tím zpěv sílil. Už to nevydržela a vtrhla k holkám. Všechny seděli, stály, chodily, ale hlavně nespaly a každá si na uších držela polštář.
Bylo jeden z nejteplejších dnů, který Konoha kdy zažila. Ulice byly tak rozpálené, že ten kdo nemusel ven, raději zůstal doma. Jednou z rozpálených ulic, vedoucí k bráně, se šourala mladá blondýnka. Vedro nevnímala. Byla tak zamyšlená, že přehlédla Konohamarua a jeho bandu, jak si vaří vajíčka na betonu a Sakuru, která do ní ve spěchu málem vrazila. Dnes se místo tréninku měli jít koupat. Za normálních okolností by byla ráda, jenomže předevčírem ji Pátá přiřadila do týmu, kterému velí Kurenai jako náhradu za nezvěstného Shina.
Mezitím, co chudáci Izumo a Kotetsu úpí svázaní do kozelce u brány do Konohy, pod zemí se dějou ještě zajímavější věci...
Mozek Hidan se úporně snažil vymyslet, jak dát svým kamarádům najevo, že by děsně potřeboval poškrábat na týlním laloku. Lítal v té svojí sklenici nahoru a dolů jak rtuť v pokaženým teploměru, ale nikdo z ostatních členů Akatsuki mu nevěnoval nejmenší pozornost...
Jen malá poznámka na úvod.Vzhledem k tomu,že jediní kdo přicházeli v úvahu na čmajznutí oblečení byli Ino a Konohamarův gang a za 1, Jak už řekla Natano ,ty Ininy hnusný hadry nikdo nechce 
a za 2, Do oblečení těch prcků bychom se těžko vešli ,tak jsem to trochu upravila 
Natano se na mě vysmátě šklebila a já měla sto chutí jí z tý větve shodit,protože se mi už stihl vrátit zdraví rozum.
„Netvař se tak vražedně,je to paráda,ne?“ optá se a oči jí radostně jiskří.
Tak tohle je takovej blbej příběh na pokračování o tom jak by to asi tak vypadalo na táboře pro Geniny. Snad se líbí....
,,To je otrava!" šlo slyšet každé 2 minuty v autobuse. ,,Poprvé s tebou souhlasím Shikamaru!" řekla Ino otráveně na zadním sedadle ,,Ty tábory jsou vždycky otrava!" šuškla Ten Ten a zase se začala bavit se Sakurou.
Takže tohle je naše první společné dílko:Šakran Hatake a Hinata.Hyuuga.Dostáváme se do doby 2 roky po osvobození Gaary z rukou Akatsuki.Takže Narutovi je 18 let a podle toho také odvoďte věk ostatních.Přejeme hezké čtení.
Nad Konohou začalo vycházet slunce. Naruto se v posteli převalil na druhý bok, aby mu slunce nesvítilo přímo do obličeje. Pak zazvonil budík. Ruka se vymrštila z postele a zamáčkla ho. Za minutu začal zvonit znovu. Naruto se v posteli protáhl a posedil, ten den měla být oslava a na tu se začal připravovat. Z okna k němu doléhal hluk pokračujících příprav a prvních ranních ptáčat natěšeních na slavnost. Po provedení ranní hygieny Naruto vyšel ven a ponořil se do víru nadcházejících oslav na počest nindžu ze Sakaly.
A opravdu se tak stalo…..Naruto si za pět minut sedl a čekal až přijdou.
„Copak je Naruto. Došla ti energie?“
Zeptá se Kakashi.
„Ne. Jen medituji.“
„Aha.“
Naruto se zvedne a podívá se na ostatní. Sakura a Sasuke se rozhlíží kolem sebe.
„Schovat!“
řekne Kakashi. Za dvě sekundy jako by tam v životě nebyli. Sakura stále pozoruje pěšinku ze křoví. Nikde nikdo.
„To je divné.“
Říká si. Najednou zahlédne na zemi velký a rychlí stín. Stín za chviličku zmizí. Ale Sakura něco zaslechne. Slyší jak nikdo křičí:
Když se od něj odpoutala,hleděla do stejně černých očí jako jsou ty její. Pohladil ji po vlasech,jeden jejich neposlušný pramen zastrčil za ucho, něžný dotyk věnoval mírně znachovělé tváři, pohlazení motýlích křídel šíji....
,,Itachi..." Zašeptala do jeho rtů,zatímco ji pokládal do purpurových polštářů. Jejich jazyky se proplátaly ve vášnivé hře,kterou znají jen oni dva. Nenechavé ruce pomalu odhalují další části bělostné kůže a oči září,jakoby hleděli na největší poklad světa.
Konec prohlášení zaniknul v souhlasném řevu z davu.
Frederik se zaposlouchal do hukotu davu. Jen stěží skryl pohrdavý úšklebek pod svoji kápy. „Lidé tady jsou povrchní jako u nás v království pořád jen samé „co jsi asi vezmu na sebe“ nebo „ kdo bude šampiónem“ csss koho to zajímá!? Důležité otázky je ani nenapadnou. I když jedno se musí nechat ta Tsunade umí jednat s davem.“ Jeho myšlenky přerušila Shizune.
„Kdyby jste něco potřebovaly stačí říct?“ nabídla jim Shizune a pokračovala v chůzi.
Byl to jeden z těch mála pošmourných deštivých dnů, které postihovaly Konohu v létě. Malé děti radostně pobíhaly a snažily se do misek, které zkonfiskovaly svým matkám, pochytat co nejvíce vody, dospělí se dívali na temnou oblohu a dobrou polovinu sebevrahů v této vesnici napadl nový a originální způsob, jak ukončit to své trápení. A do toho všeho se ploužil ulicemi jeden silně deprimovaný genin s malým chlupatým stínem v patách.
Once upon a time 29
Neji se rozběhl směrem na jih a jal se pronásledovat Tenten. Neměl zapnutý byakugan a přemýšlel, jak jí dostane, když odnikud přiletěl kunei s výbušným lístkem. Tak tak, že se mu vyhnul.
„Podceňuješ mě,“ ozvalo se z lesa kolem.
Neji seskočil na zem a svým dědictvím prohledával les. Okamžitě ji našel. Stála na nedaleké mýtince a vypadalo to, že na něho čeká.
