Nováčci
Temnou místností osvícenou jen několika málo svíčka se míhal stín. Mířil někam do neznáma, na každém kroku se ujistila, jestli ji nikdo nesleduje. Světla pomalu zhasínala. Ta malá dívenka byla strachy bez sebe. Tiskla se k jedné zdi a rozplakala se. Celá zakrvácená a nahá, bloudící už touhle chodbou snad už několik dní. Východ však nelézt nemůže.
„Dítě?“ vykulila na ní oči Reina.
„A proč ne. Jsi náladová, není ti pořád dobře.“ Usmála se Konan.
„Konan? Nepřeskočilo ti náhodou? Jen mi prostě není dobře, to je všechno.“ Zašklebila se Reina.
„Aby ses potom nedivila. Jestli budu mít pravdu, tak mi to potom řekni.“ Zasmála se Konan a sedla si ke stolu. Nalila si kafe a když si ho Reina chtěla nalít vzala jí hrnek a zakroutila hlavou.
„Konan!Nechtěj mě naštvat!“ zaškaredila se Re.
John stojí před radou a vysvětluje co a jak se stalo před pár dny.
Před dvěmi dny. Základna Midway
Týden uplynul jako voda a ostatní si na Tobiho zvykli. Mise znovu začali a tak nebyl čas na zábavu. Itachi byl právě na misi, která má podle předpokladu trvat dva týdny. Reina se poslední dobou nudila. Itachi byl věčně pryč, jako by se Pein bál je nechat spolu a to se Reině zrovna dvakrát nelíbilo a proto se rozhodla zajít za Peinem.
„Neruším?“ vešla do místnosti Reina. Pein tam byl sám a probíral se nějakými listinami.
„Ne..Nerušíš.“ usmál se na ní.Reina přišla blíž ke stolu a posadila se na židli.
Na zem dopadla mrtvola muže. Chlapec v křoví vystrašeně odvrátil obličej. Přitiskl se ke stromu, po tvářích se mu skutálely slzy.
„Copak to nechápete? Jenom procházíme, nechte nás projít vaší zemí. Nic jsme neudělali!“ Zakřičela žena.
Měla na sobě lehké šaty zelené barvy. Na ramena jí spadaly stříbřité lesklé husté vlasy, v pomněnkových očích měla zděšení a slzy. Kolem ní stálo několik mužů, byli připraveni ji bránit.
Kapitola 1. – Setkání na louce a mise
Darie v hlavě běhalo mnoho myšlenek týkajících se jejího bratrance a klanu. Vždy na svůj klan vzpomínala v dobrém, i když jí z něj vyhnali, jelikož si mysleli, že je slabá a že její sestry budou silnější. Mnohokrát slyšela ostatní ANBU mluvit o tom, že jen jedna osoba z jejího klanu by i jí samotnou předčila. Její bratranec Neji, přestože byl z vedlejší rodiny. Dariu vyhnali nejenom proto, že byla slabá, ale také proto, že zásadně nesouhlasila, aby měli členové vedlejší rodiny prokletou pečeť.
„Teď zkusíš mojí C-čtyřku! Jak jsi to říkal? Umění je ODPAL?!“ vykřikl Patejl a stiskl tlačítko detonátoru, který doposud svíral v ruce. Výbuch trhaviny, posílené o velice výbušný akumulátor, rozmetal vše v okolí. Když to skončilo, tak se Patejl šel přesvědčit, že je Deidara v dobrém rozpoložení. A opravdu byl - po polovině bitevního pole...
„Asi se dám na umění.“ prohlásil Patejl.
U Naruta:
„To dlouho nevydrží.“ tušil Naruto.
Kakashi se probudil až ráno.
K jeho nosu se donesla vůně míchaných vajíček. Pousmál se. Třeba se to, že mu Asuka řekla o svém těhotenství, byl jen sen. Oddechl si. Ale pak zaslechl svou sestru, jak s někým mluví. Počkat! Co dělá Asuka u něj? A kdo vaří? Kde on je?
A nakonec mu vše došlo. Včera byl u Asuky na večeři. A po večeři mu sdělila, že je těhotná s Irukou, on asi omdlel a tak vlastně přespal u ní!
A nyní špicoval uši, aby zjistil, s kým to vlastně Asuka mluví:
„Jak to tedy přijal?“
Narutova skupina se konečně dostala na místo jejich úkolu. Bylo takové městečko s přístavem. Ačkoliv bylo poledne tak všechny lodě kotvily v přístavu. Vydali se směrem k vůdci městečka. Přišli k větší budově uprostřed města s vyhlídkou na moře. Vešli dovnitř a muž u pultu se jich zeptal co chtějí.
„ Jsme shinobi z vesnice ukryté v listí a přišli jsme prověřit zdejší divné události“ odpoví vůdcovsky Naruto.
„To doufám.“ Usmála se na ní Reina a opřela se o Itachiho. Kisame stále prosazuje to, že to budou dvojčata.
„Nech dvojčata dvojčaty a běžte se bavit o něčem jiném.“ Vtrhla jim do hovoru Reina.
„Nech je, oni o tom stejně budou mluvit i kdybys jim to zakázala.“ Usmál se na ní Itachi.
„To máš asi pravdu, ale stejně. Je moc brzo se sázet. Těhotná nejsem, teda pokud vím, tak to neřešte.“ Usmála se na ně Re. Hidan něco zavrčel a šel do svého pokoje. Konan si odtáhla Reinu stranou.
Již to byl 2. rok co sháněli toho 9 ti ocaseho Jinchuurriki..Měli 8 ocasých démonů ale k jejím konečným plánům bylo jich mít 9.Ale jeden pořád chyběl pomyslel si Madara.Uzumaki Naruto z Konohagakure, ten malej spratek mu neustále dělal potíže.Už tam poslal 2 jednotky ale nikdo se nevrátil .Naštěstí se k němu přidali noví členové.Stejně nakonec toho spratka chytnou, a pak se konečné jeho cíly uskuteční.
Takže - pro velký úspěch, je tu další předělaná Koleda. Tentokrát na téma: Jak se Hidan týrá o štědrém večeru. Je to na melodii Narodil se ..., takže zpívejte v námi...
PS: Jako bonus jsou přikládám tři sloky o Gaarovi...
Tak tohle je druhej dílek celý je to takový divný, ale i přes to jsem to chtěl dokončit. Nwm co říct, mno snad jsi to aspoň někdo přečte a bude se mu to líbit. A těm Itadakimasu!
02-Narutova beznaděj!
„Dokud…dokud se nestanu Hokagem, tak neprohraju! Dattebayo!“ Řekl Naruto a začal se trochu měnit.
„Podoba poustevník, hotovo. A ještě něco! Tajuu Kage Bushin no Jutsu! Tak a můžeme začít!“ Vykřikl nakonec.
10. kapitola : Tsunadin odkaz a 52 klonov
Ráno sa prebudil do krásneho dňa. Bolo asi len šesť hodín, tak sa obliekol a už si to mieril do Ichiraku. V polceste však musel zmeniť smer, lebo si spomenul, že otvárajú až o siedmej. Teda šiel za Saiom. Došiel tam asi o 10 minút. Nechcel využívať svoju rýchlosť, keď nemusel. Predsa nechcel pútať na seba pozornosť. Bol to jeho tromf.
Sai bol už dávno hore. Sedel na lavičke a maľoval východ slnka. Aspoň tak to vyzeralo.
„Mizukage-sama, přišla zpráva od Akatskuki!“ křičela žena když vletěla do kanceláře, potom se zklidnila a podala mu dopis třesoucí rukou.
Vůdce Mlžné ho otevřel a nahlas četl: „Máme tu dívku! Vydejte nám Jinchuuriki s pětiocasým a máte ji zpátky!!“.
Akatsuki moc dobře věděli co to pro ně znamená, Kim byla totiž dcerou Mizukageho. Nechal si zavolat ANBU, tu nejlepší stopovací jednotku. Ti po třech dnech našli sídlo Akatsuki, ale jeden byl kamarád Liny. Vše jí řekl a ona se rozhodla navštívit Mizukageho.
Tak po dlhej dobe zase nová FF, tak dúfam, že sa Vám bude páčiť
,,Ech, no už som tu, no chcela si niečo?"
...
,,Och! Áno! Už viem! No hovor!" Sakura si prisadla k Hinate na kreslo a trochu sa priklonila k nej aby lepšie počula.
,,No.. Vieš.. Mne sa niekto páči a už to ďalej takto nevydržím.. Musím to niekomu povedať..."
,Noo! Hovor! Kto! Kiba!?!?!?! Shikamaru?!?!?!"
,,Nie."
,,Ja viem! Sasuke!"
,,Nie, nie, nie a nie! Je to Naruto, Naruto a len Naruto!!!"
...
[hide=Pro ty co nečetli první sérii][b]Ahoj jmenuji se Tsuki. Chtěla bych vám vyprávět příběh o mě a mé rodině. Můj příběh začíná, když mi je šestnáct. Moji rodiče jsou už několik let mrtví. Nevím o nich skoro nic, ale všechnu lásku mi dává jejich nejlepší přítel Naruto. Jsem jako jeho dcera, moc si ho cením. Ale přesto se tenhle vztah neubránil hádce. Jen co jsem se bláznivě zamilovala do našeho souseda Raye, měl Naruto značné námitky. Po naší první strávené noci, za kterou se nic poctatného nestalo, vypukla hádka mezi mnou a Narutem.
Ráno se Reina probudila s výbornou náladou. Celé dopoledne zářila jako sluníčko. Na všechny se smála a nikdo k tomu nic neřekl. Po snídani vytáhla Deidaru na trénink. Po několika kolečkách kolem úkrytu byl Deidara vyřízený. Zkusili všechny druhy boje dokud nenašla Reina jutsu, který by se hodilo k Deidarovi. Trénovali dokud nebyl čas na oběd. Dneska vařila Konan. Reina celá vysmátá vpadla dovnitř a za ní Deidara. Sedla si vedle Itachiho. Vzala si na talíř dost velkou porci jídla. Najedla se a pádila zase pryč. Všichni se za ní zmateně dívali.
„To zvládnu, ... určitě už je blízko."
Z posledních sil zalovila v batohu.
„AUU! Už zase!" vykřikla, když se zase řízla o katanu. Hledala dál než našla to co hledala. Byla to mapa celého světa.
“Takže já jsem tu a Konoha tady. Nesmím se už zdržovat bude nanejvýš kilometr." Vstala a dala se do běhu.
Uběhlo asi 5 minut a ucítila hroznou bolest v lýtku. Skočila na další strom, ale neudržela rovnováhu padala rovnou dolů. V tu chvíli vyskočil z keře mladík a chytil ji asi půl metru nad zemí.
A – Leader a jeho blonďatý podřízený došli do pizzerie. Nutno říci, že oba dost nakvašeně. Deidara se cítil hluboce podceňován a omítal se smířit s prací roznášeče pizzy. Hold, šéf ho nakonec stejně donutil. Ten zase byl naštvaný, protože cítil, že jeho respekt už není takový co býval.
Došli do podniku, jehož prostředí navozovalo příjemnou italskou atmosféru. Zákazníků tu mnoho nebylo a personál se bavil u pultu.