Skryté má zůstat skryté a nebo ne? 012: Umění je výbuch!

Týden uplynul jako voda a ostatní si na Tobiho zvykli. Mise znovu začali a tak nebyl čas na zábavu. Itachi byl právě na misi, která má podle předpokladu trvat dva týdny. Reina se poslední dobou nudila. Itachi byl věčně pryč, jako by se Pein bál je nechat spolu a to se Reině zrovna dvakrát nelíbilo a proto se rozhodla zajít za Peinem.
„Neruším?“ vešla do místnosti Reina. Pein tam byl sám a probíral se nějakými listinami.
„Ne..Nerušíš.“ usmál se na ní.Reina přišla blíž ke stolu a posadila se na židli.
„Chci si promluvit.“ Usmála se na něj.
„O čem?“ zeptal se jí Pein.
„O misích.“ Odpověděla mu a přitom se mu zpříma podívala do očí.
„Vadí ti na nich něco?“ zeptal se nevzrušeně a dál listoval v papírech.
„Proč mi nedáš společnou misi s Itachim?“ zeptala se ho.
„Protože nedám. Není to tvůj problém.“ Zamumlal Pein a nedával tomu velký důvod.
„Že není?“ Reina se dostávala do varu, kdyby se neozval ten menší výbuch z vedlejší místnosti, asi by Pein moc dobře nedopadl. Vyděšená Reina vyběhla z kanceláře a běžela k vedlejší místnosti po cestě jí shodil malý oranžový flek.

Přišla k vyraženým dveřím do jejího pokoje. Postel byla rozlomená napůl a ještě trochu hořela. Na zemi ležel roztavený jíl. Tvář Reiny dostávala rudý nádech a proto se jí Pein klidil z cesty. Reina rozhodným krokem vyšla ke společné místnosti. Otevřela dveře a naskytl se jí mimořádný pohled. Tobi se krčil v rohu a nad ním se tyčil, jako bůh pomsty Deidara.
„Kam jsi odnesl ten jíl?“ ptal se ho rozčíleně.
„Tobi ho odnesl do pokoje vedle šéfovi kanceláře.“ Špitl Tobi a skrčil se ještě víc.
„Víš jaký to bude průšvih? To abych se šel zahrabat.“ Rozčiloval se Deidara čím dál víc.
„Já se omlouvám, já jsem chtěl být jen užitečný.“ Prohlásil Tobi plačtivě.
„Jak se objevil tvůj jíl u mě v pokoji Deidaro?“ podívala se přísně Reina na Deidaru.
„No..uhm..Tobi uklízel a nějak to uklidil do tvého pokoje..No a já chtěl vědět, kam to uklidil a tak jsem se rozhodl jedno nechat bouchnout..no a ono to chytlo všechno“ poškrábal se po hlavě. Reina protočila oči v sloup, natáhla na sebe bundu a rozhodla se jít koupit novou postel.
„Kam jdeš?“ zeptal se jí Deidara.
„Koupit si novou postel…“ zamumlala a vydala se pryč.

Po hodině se Reina vrátila i s novou postelý ve velké krabici.
„To je postel?“ zeptal se zmateně Hidan.
„Ne, dům asi.“ Zašklebila se Reina a pokračovala v cestě do pokoje. Tam jí doběhl Deidara.
„Moc se ti chci omluvit.. Nechtěl jsem ti nechat vybouchnout postel.“ Omlouval se jí Deidara.
„To je v pohodě, ale potřebovala bych pomoct složit tu postel..Řemeslník vážně nejsem.“ Zasmála se.

Po hodině zkoušek na skládaní postelí se na to vybodli a rozhodli se, že to nechají Hidanovi, který jak víme je zručný.. I on to po hodině vzdal a tak musela Reina spát u Kisameho.

Týden byl pryč a Itachi se měl vracet. Reina byla poslední dobou jako vyměněná. Nesmála se a nemluvila skoro s nikým. Jen s Peinem ohledně misí. Vždycky ráno se vytratila a k večeru se vrátila. Všem to dělalo starosti. Zrovna když se Itachi vracel, měla Reina jednu ze svých nálad.
„Nazdárek lidičky!“ zahalasil Itachi ode dveří.
„Ahoj Itachi.“ Usmál se na něj Deidara, ale potom se dál věnoval hře Go!, kterou hrál se Sasorim.
„Neviděl někdo Reinu? Mám pro ní něco.“ Usmál se Itachi.
„Má misi a ještě stihne Reině něco koupit..on je nemožný.“ Zadrmolil Sasori.
„Reina je někde venku.“ Informovala ho Konan.Itachi se za ní chtěl vydat, ale Konan ho zastavila.
„Nechoď tam. Chce být sama.“ Usmála se na něj. Itachi se na ní zmateně koukal, nechápal proč za ní nemůže.
„Co se jí stalo?“ podíval se na Konan.
„Není jí teď nějak dobře.. Proto je skoro pořád pryč.. Z něčeho má strach, to vím jistě, ale z čeho to nevím.“ Usmála se na něj Konan. Itachi se rozhodl Konan poslechnout a proto si sedl do křesla kousek od Deidary a Sasoriho.
„Táhneš špatně Deidaro, posuň jí doprava a ne doleva.“ Zamumlal Itachi k Deidarovi. Deidara se podíval na hru a zjistil, že měl Itachi pravdu.
„Ještě jednou mu poradíš Uchiho a Reina tě bude sbírat ze zdi.“ Zavrčel na účet jmenovaného Sasori.
„Nech toho Sasori, to tě tak baví ho porážet nebo co?“ podíval se mu do očí Itachi.
„Baví a pokud nemáš co dělat, jdi Reině složit postel nebo budete muset spát na zemi.“ Zamumlal k němu Sasori.
„Jak složit postel? Co se tady stalo?“ zeptal se zmateně Itachi.
„No Deidara ji nechal explodovat.“ Zašklebil se Sasori. Itachiho zmatený pohled se přesměroval na Deidaru.
„No, já chtěl vědět kde mám svoje figurky…Tobi mi je někam schoval, no tak jsem nechal vybouchnout jednu a bouchly všechny.“ Ospravedlňoval se dotyčný. Itachi se zašklebil a rozhodl se jít podívat na tu spoušť. Došel již k nasazenými dveřmi. Otevřel dveře a vykuleně se díval na spoušť kolem sebe. Potom si jen vytáhl rukávy a začal pracovat.

Reina seděla u řeky a dívala se do dály. Tvář měla zamyšlenou a vážnou. Mimo úkryt mohla přemýšlet aniž by ji někdo rušil a to se jí právě líbilo. Nechtěla být neustále pošťuchována od Hidana. Přitiskla se ke stromu a zavřela oči. Před očima se jí míhali vzpomínky.

Malá rusovlasá holčička stála před starším mužem a podivně se šklebila.
„Vážně ho chcete udělat Hokage? Vždyť je moc mladej.“ Podivila se dívčina.
„Ano vážně ho chci ustanovit Hokage zítra ráno.“ Usmál se muž již bývalí Hokage.
„Když myslíte, já se vám do toho plést nebudu, ale rozmyslete si to.“ Zašklebila se malá holčička a přihopkala k blonďákovi.
„Copak sis tam povídala s třetím hokage?“ zeptal se jí blonďatý muž a prohrábl si vlasy.
„Ale nic..“ zašklebila se dívenka.
„Připomínáš mi tvého otce Reino. Povahově jsi celá on, ale vzhledově si víc po matce.“ Usmál se na ní.
„Proč na mě táta nemá čas?“ zeptala se rozpustile malá holčička.
„Je to Shinobi, má taky své povinnosti.“ Vzal jí do náruče.
„ Kam půjdeme?“ zeptala se ho.
„Na cvičiště mám tam sraz se svým týmem.“ Zamumlal.
„Takže uvidím Kakashiho-san? A Rin-san? A Obito-san?“ zakřenila se Reina.
„Jasně, tak pojď ať mi nenadávají, že jdu pozdě. A potom zajdeme na Ramen.“

Zasmál se a pomalu ji vedl k cvičišti.
Tyhle roky života jí už nikdo nenahradí. Jedině její nová rodina. Bylo jí tehdy šest let kdy je všechny viděla naposledy a vadilo jí to. Za tu dobu se muselo přihodit hodně věcí. Neodpustí si, že Třetího nepřesvědčila o tom aby Minata nedělal Hokage, ale tohle už je jedno. Je konec.