Dívka s Houkou-2. Výprava a smrt dvou členů Akatsuki

„Mizukage-sama, přišla zpráva od Akatskuki!“ křičela žena když vletěla do kanceláře, potom se zklidnila a podala mu dopis třesoucí rukou.
Vůdce Mlžné ho otevřel a nahlas četl: „Máme tu dívku! Vydejte nám Jinchuuriki s pětiocasým a máte ji zpátky!!“.
Akatsuki moc dobře věděli co to pro ně znamená, Kim byla totiž dcerou Mizukageho. Nechal si zavolat ANBU, tu nejlepší stopovací jednotku. Ti po třech dnech našli sídlo Akatsuki, ale jeden byl kamarád Liny. Vše jí řekl a ona se rozhodla navštívit Mizukageho.

Šla po vesnici, najednou za sebou uslyšela křik. Otočila se a u jednoho ze stánků uviděla muže, který se skláněl nad prodavačem a chtěl mu dát pěstí Okamžitě se k nim rozběhla a útočníka srazila kopem k zemi. Ten se co nejrychleji zvedl z prachu a utíkal pryč. Zafoukal vítr a Lině se její vlnité vlasy nahrnuly do obličeje.
Odhrnula je a usmála se na muže ležícího na zemi: „Jste v pořádku?“.
„A-no, a-ano,“ vykoktal prodavač, „tady máte.“ podával jí přívěsek se znakem lásky.
„Arigatou.“ vydechla kunoichi. V tom si vzpomněla na Mizukageho.
„Už musím jít, nashledanou“ řekla a odcházela k velké budově.
„Nashledanou.“ šeptl muž…

Došla až kanceláři vůdce Mlžné. Zaklepala a vstoupila dovnitř. Postarší muž seděl sklesle u stolu.
„Mizukage-sama...“ promluvila.
On se na ni jen podíval a už chtěl začít mluvit, ale hnědooká kunoichi mu skočila do řeči: „Chci Kim přivést zpátky, dovolte mi to prosím.“
Vůdce jí podal dopis a šeptl: „Čti!“.
Rychle dopis přečetla a už byla u dveří.
„Stejně půjdu, nenechám svou nejlepší kamarádku ve spárech Akatsuki!“ odešla domů a sbalila si věci na cestu.
Lina se ještě vydala za Kanamem, který ji načrtl mapu na cestu.
Vše jí pověděl a po chvilce ticha řekl starostlivým hlasem: „Nemůžeš jít sama!“
„Musím tam jít a zachránit ji!“ zvýšila hlas a podívala se mu do očí.
„Půjdu s tebou.“ pronesl naprosto klidně a rozhodně.
„Nechci tě vystavovat nebezpečí!“ ostře odpověděla. Chlapec ji chytil za ramena a začal s ní třást: „Neblázni! Když tam půjdeš sama bude to mnohem horší! A já nejsem žádný slaboch!“
Povzdechla si pak je řekla: „ Tak dobře“ usmála se.
Kaname se vyzbrojil a vyrazili.

Dva dny běželi s přestávkami, ale jednu noc se stalo něco neočekávaného:
Postavili si stan a rozdělali oheň. Už se chtěli uvelebit ke spánku, ale zničehonic přiskočily dvě tajemné postavy. Lina a Kaname popadli katany a vyčkávali kdo se to skrývá za rouškou noci. Postavy se přiblížily k ohni a jejich tváře byly ozářeny. Muž nebo spíš loutka a žena s modrými vlasy a květinou v nich.

Lina bojovala s Konan a modrooký chlapec se Sasorim. Kunoichi z Akatsuki vytvářela silné zbraně z papíru, avšak její protivnice jí je lehce ničila svým Kekkei Genkai. Její vrozená schopnost bylo zacházení s ledem. Ledové stěny, laviny vánice spojená s větrným jutsu.
Dívčin otec byl hrdina vesnice, pocházel z klanu Kenshou a matka dobrý medic z Mlžné.
Kaname si vedl také dobře. Haruko už byla zničena. Používal zemské jutsu.

Konan byla právě velice zraněná a byla by poražena stejně jako Sasori, ale objevil se mužíček s oranžovou maskou a svým teleportačním jutsu je odnesl.
„Nic jiného neumí!“ založila ruce na prsou Lina.
V době kdy odešli z vesnice si Mizukage nechal zavolat pět rychlých a silných jouninů. Ti dva, kteří ještě seděli u ohně a nabírali síly už se zase vydali na cestu.

Před sídlem už čekal Pein, Zetsu a Kakuzu. Chvíli na to dorazila i malá skupinka z Mlžné. Bohužel přesilu neměli. Ven vylezl ještě Hidan, Deidara a Tobi. Spustil se velký boj. Nesmrtelný, Tobi, Blonďáček a Kytička si vzali jouniny z Mlžné. Kaname bojoval s Kakuzem a jediná kunoichi s červenovlasým vůdcem. Všude se ozývalo řinčení zbraní a hlasy, které vykřikovaly názvy provedených jutsu. Z jouninů zbyl už jen jeden jediný.

Bojoval s Tobim, který utržil vážné zranění. Jeho protivník používal katanu, jednu z nejsilnějších. Rozmáchl se velkou silou a mužíček už chtěl uhnout, ale zatočila se mu hlava a už jen viděl jak katana probodla jeho tělo. Poslední co uviděl byl hrot, který mu trčel z hrudi v oblasti srdce. Nikdo však už nezjistil, že Uchiha Madara zemřel po kataně obyčejného jounina. Jeho zabiják však byl od smrti jen kousek.

I když Deidara pořád skrčkovi nadával, teď mu ho bylo líto. Ponořil ruku do jílu a začal tvarovat zvířátko a pomalu se přibližoval k jouninovi, který ležel na zemi a stěží dýchal.
Svůj úmysl však nemohl dokonat.
Všichni přihlíželi smrti jen jedna osoba začala skládat pečetě.
Lina...
Ledové střípky se zapíchly do umělcova těla. Zemřel na vykrvácení….