Skryté má zůstat skryté a nebo ne? 011: Děti? Kdo a hlavně s kým?

„To doufám.“ Usmála se na ní Reina a opřela se o Itachiho. Kisame stále prosazuje to, že to budou dvojčata.
„Nech dvojčata dvojčaty a běžte se bavit o něčem jiném.“ Vtrhla jim do hovoru Reina.
„Nech je, oni o tom stejně budou mluvit i kdybys jim to zakázala.“ Usmál se na ní Itachi.
„To máš asi pravdu, ale stejně. Je moc brzo se sázet. Těhotná nejsem, teda pokud vím, tak to neřešte.“ Usmála se na ně Re. Hidan něco zavrčel a šel do svého pokoje. Konan si odtáhla Reinu stranou.
„Co jsi myslela tím, teda pokud vím?“ podívala se jí zpříma do očí.
„To co jsem řekla.“ Usmála se na ní.
„To, že možná už těhotná jsi?“ vykuleně se na ní dívala. Reina jen kývla hlavou.
„Možný to je. A i kdyby, nikde ani pípnout nesmíš.“ Varovala jí Reina. Konan nepřítomně kývla hlavou.

Všichni to sbalili kolem půlnoci. Deidara zůstal spát na gauči v obýváku. Reina si lehla a hned usnula bylo toho na ní už moc. V noci za ní přišel Itachi. Reina už dávno spala. Itachi si k ní lehl a k ránu také usnul.

Ráno, když se Reina probudila, prvně se lekla toho, kdo je vedle ní, ale když zjistila, že je to Itachi, tak se uklidnila. Vstala tak, aby ho neprobudila. Došla do kuchyně, kde si udělala snídani a sedla si ke stolu. Po chvíly se k ní přidal Kisame.
„Ahojky Re.“ Pozdravil jí a nalil si kafe.
„Nazdárek.“ Odpověděla mu i když byla začtena do knížky.
„Co to čteš?“ zeptal se jí.
„Knížku od Legendárního sannina Jirayi.“ Zamumlala nepřítomně.
„Toho jsme potkali. Málem mě a Itachiho zabil.“ Reina se na něj udiveně podívala.
„Jak vidím žijete, takže to prohrál co?“ usmála se na něj.
„Jo, ale bez Itachiho bych byl asi mrtvej.“ Pokrčil rameny. Reina se zase začetla.
„O čem je to knížka?“ podíval se na obal.
„O hlavním hrdinovi jménem Naruto.“ Usmála se na něj.
„Narutovi? Tak se jmenuje Kyuubiho Jinchuuriki.“ Podíval se na ní zmateně Kisame.
„Já vím. Jmenuje se podle této knížky.“ Kývla hlavou.
„Jak to, že to víš?“ podivil se.
„Mám své zdroje.“ Ušklíbla se a knížku zaklapla. Po chvilce tam přišel i Itachi. Bez mluvení si přisedl k Reině a objal ji kolem pasu. Ona se mu schoulila do náručí a zavřela oči. Itachi si vzal do ruky knížku a začal si v ní číst.
„Polož prosím tu knížku.“ Zašeptala sotva slyšitelně. Itachi se zarazil a okamžitě knížku položil.
„Dneska ještě nejsou mise ne?“ podíval se Itachi na Kisameho.
„Ne proč?“ zeptal se ho.
„Ale jen tak. Asi půjdu projít jdeš semnou?“ zeptal se Reiny. Ta otevřela oči, usmála se a kývla hlavou.

Slunce zářilo na obloze a Itachi s Reinou seděli u řeky a povídali si. Reina se smutně dívala před sebe.
„Co se ti děje?“ podíval se jí zpříma do očí.
„Slyšela jsem, že jste se s ním setkali.“ Usmála se.
„Ano setkali asi před rokem.“ Usmál se. Objal ji kolem pasu a hladil jí po vlasech. Ona se pouze usmívala. Neříkala nic jen se usmívala. Měla přece všechno, tak proč se nesmát, že?

V úkrytu se probudili i ostatní a když Hidan a Sasori zjistili, že tam Reina není, tak se zase začali bavit na stejné téma jako včera.
„Že vás to baví.“ Zakroutila nad tím Konan hlavou.
„Náhodou by to byla sranda, mít tu nějakého prcka.“ Zašklebil se Hidan.
„Jakého prcka?“ vzbudil se Deidara na gauči.
„No včera propukla debata na téma malý Uchihové.“ Vysvětlil mu Sasori. Deidara se vymotal z deky a přisedl si k nim. Konan mezi tím dělala něco v kuchyni.
„Že vás to baví.“ Utrousil Pein ke čtyřem puberťákům u stolu.
„No tak šéfe, trochu života do toho umírání. Přiznejte, že vás děsí představa malých dětí.“ Provokoval ho Sasori. Pein se na něj klidně podíval, ale nic neřekl. Sasori nad tím jen mávl rukou a dál debatoval o malých dětech. Přesně na oběd přišla Reina s Itachim ruku v ruce. Deidara se na to vyrovnaně díval a přitom se usmíval.
„Tak co? Budou malý Uchihové?“ začal provokovat Hidan.
„Co tě to zajímá? Je to snad tvoje věc?“ zašklebila se na něj.
„Takže jo nebo ne?“ podíval se na pár zkoumavě Kisame.
„Jashine do čehos to duši dal.“ Zamumlal u stolu Hidan.
„Co je?“ podíval se dotčeně Kisame na Hidana.
„Má se tu dneska objevit Zetsu, že?“ zeptal se Peina Kakuzu.
„Jasně.“ Odkýval mu to Pein.
„Kdo je to Zetsu?“ zeptala se zmateně Reina.
„To je poslední člen, kterého neznáš.“ Vykoukla z kuchyně Konan. Reina se na ní mírně usmála a vzala do ruky knížku a pokračovala ve čtení. Debata tedy pokračovala dál a Reina si četla opřená o Itachiho. Itachi si povídal s Peinem.

Těsně před večeří se otevřeli dveře a v nich stál podivně vypadající muž a za ním poskakovalo něco oranžového.
„Zdravím.“ Zahalasil muž.
„Dobrý den.“ Pípl mužíček, který stál teď už vedle něj. Reina zvedla hlavu a trochu se Zetsua lekla.
„Kdo to má být Zetsu?“ zeptal se ho Pein.
„To je můj spolupracovník. Nemohl by tu na nějakou dobu zůstat?“ přisedl si k Sasorimu Zetsu.
„Když už jsi ho sem dovedl. Dobře může tu zůstat.“ Kapituloval Pein.
„A ty jsi kdo?“ padl mu pohled na Reinu.
„Jsem Reina. Nibori Reina.“ Usmála se na něj a podala mu ruku.
„Těší mě. Tohle je Tobi.“ Představil ninju. Teda pokud to ninja vůbec je. Tobi k nim přišel a plaše si sedl k Zetsuovi.
„Těší mě Tobi.“ Usmála se na něj vlídně Reina.
„Tobiho taky těší Reina-chan.“ Vykvíkl. Reina se usmála a pobídla ostatní ať se taky představí.
„Jsem Hidan. Dávej si na mě bacha. Mohlo by se ti něco stát.“ začal ho strašit Hidan. Tobi nasucho polkl a nezřetelně kývl hlavou.
„Jsem Kakuzu. Nepřibližuj se ke mně a budeme spolu vycházet.“ Kývl na Tobiho Kakuzu.
„Jsem Sasori. Nevšímej si mě a já si nebudu všímat tebe.“ Zabručel loutkař.
„Jsem Kisame. Těší mě.“ Usmál se na něj vlídně Kisame.
„Jsem Deidara, dělej jako bych tu nebyl.“ Ušklíbl se na něj. Tobi se zachichotal. Reina se na něj zmateně podívala. Oni se k němu chovají jak k malému dítěti a jemu to nevadí.
„Jsem Konan, vítám tě tu.“ Usmála se na něj dobrosrdečně Konan. Pein byl zabraný do konverzace a tak mu Konan zakřičela do ucha. Peina to trochu vyděsilo a tak se začal rozhlížet.
A proto Konan ukázala na Tobiho.
„A co..už chápu. Jsem Leader. Chovej se normálně a zapadneš.“ Kývl na něj.
„Jasně šéfe.“ Pípl mužík. Pein jen protočil oči v sloup.
„Jsem Itachi.“ Zamumlal Itachi a nevěnoval mladíkovi ani jeden pohled.
„No, že se nestydíte! Takhle se k němu chovat.“ Rozčílila se Reina. A všichni ví, že když se Reina rozčílí, není radno jí provokovat. V zápalu rozčílení se postavila a házela vražedné pohledy po všech. Itachi si ji stáhl na klín a snažil se jí uklidnit. Reina se mu vysmekla a šla do pokoje. Itachi nad tím jen mávl rukou a zůstal s ostatními v místnosti.

„Tobi už půjde spát. Ukážete mi kam Zetsu-san?“ zeptal se ho Tobi. Zetsu se podíval po Peinovi, který kývl, že bude na pokoji s Zetsuem.
„Pojď za mnou Tobi.“ Usmál se na něj a odvedl ho do pokoje.
„Co si o tom klukovi myslíte?“ zeptala se ostatních Konan. Všichni se pustili do debaty až na Itachiho. Po hodině trucování se za nimi vrátila i Reina, která byla už celkem unavená.
„Jdu spát.“ Zamumlala po chvíli a spolu s Itachim se vydali do pokoje. Hidan radši nic neříkal, nechtěl totiž dostat pěstí.
„Jdu ven.“ Zamumlal Deidara, který byl až moc hyperaktivní a proto se vydal trénovat. Kolem půlnoci se vrátil a šel spát, ostatní ho po chvilce následují.