Nováčci

Další dny chodila Sakura jako tělo bez duše, i když měla Sasukeho. Všichni ji záviděli, ale ona si to jaksi neuvědomovala. Spíš se jí to vůbec nelíbilo, ale Sasuke byl šťastný a ona mu to nechtěla kazit. Nikdy ho tak neviděla a nemohla mu to udělat.
Sasuke si ale nemohl nevšimnout její posmutnělé nálady. Pořád sedávala na soše Yondaimeho a sledovala bránu v dáli. Neodpověděla.
Za den to zkusil znovu.
„Řekni mi, co se děje?‘‘ zeptal se ji Sasuke, když už ho po několikáté výzvě neposlechla, stále hleděla na tmavý kout v pokoji.

Časť 3. Skúška

„Tak, vysvetlím pravidlá, chcem si vás preskúšať a budete na mňa útočiť stále, až dokým neuvidím skutočný útok, skutočnú tímovú spoluprácu,“ hovorí Konohamaru.
Yuranata, Chyin a Inuzurubi sa zamyslia a o chvíľu nato všetci naraz zvolajú: „rozumiem.“
„Tak, pustíme sa do toho,“ zvolá Konohamaru.
Yuranata sa hneď rozbieha vyberá kunai a ide na blízko, ale Konohamaru ho chytá za hlavu, otočí s ním a odkopne ho naspäť.

Počkaj ked prídem zas,na Akamarovi,
Naruto schytá hned , po papuli,
Nos sa mu bude krásne červenať,
Jak moj Akamaru, ja budem raz,

Naozaj prídem raz,na Akamarovi,
Na jeho chrbáte ta pritulim,
Horuca hudba pojde z Akamara,
Ti budes moja krasna potvora,

Akamaru vrčí,obojok nový,
Granule som šlohol,Pakkunovi,
A tak ti zvoním pod so mnou von,
Tam na zabradlí,nás napadli,Kakashiho ninja psy!!

Zazvoním obojkom, od Akamara,
Vždy som bol frajer,tak si ťa nevezmem,
Take byakugan prasa ledva unesiem!!

Počkaj ked prídem zas,na Akamarovi, ...

Ahoj...
......Snad se vám pokračování bude líbit.Dlouho jsem tu nebyla a za to se taky moc omlouvám, ale snad to teď bude lepší...Přeji příjemné čtení...

,,No jo, máš asi pravdu, ale od....počkej, JAK TO VÍŠ???????????“
Shikamaru se polo rozčileně, polo překvapeně podíval na kamaráda vedle sebe. I přes mlhavé šero bylo vidět, jak se Chouji červená.
,,No…..Já vás nechtěně viděl a…. však víš, že když jsi potom šel za mnou……no moc si toho říkal a pořád si se usmíval...Dělal jsem jako by nic, ale věděl jsem to… “

Deň odchodu prišiel ani som sa nenazdal. Bol to jeden z mojich najbolestnejších dní v živote. Obľúbil som si tu všetkých a dokonca si myslím, že aj oni si obľúbili mňa. Nikdy nezabudnem na dreveného ninju Yamata, Kibu a havkáča Akamarua, Shikamara a jeho uštipačné poznámky, Sakuru a jej starostlivosť, Hinatu a jej nesmelosť, ale nesmiernu odvahu, Kakashiho a jeho vodcovské schopnosti, Naruta a jeho odvahu a výnimočné schopnosti, Saia a jeho zmysel pre povinnosť, Shina a jeho chrobáky:D a hlavne...na Ino-chan. Tá mi dala najviac ako za ten čas mohla.

Je léto a na Konohu se snášejí teplé sluneční paprsky. Po ulicích se procházejí davy lidí, takže celé město působí dojmem velkého mraveniště. Někteří nakupují, jiní plní své úkoly a zbylí lidé si jen užívají krásného počasí. Kdyby jste se z toho davu dobře rozhlédli po střechách, uviděli by jste na balkoně jednoho ze střešních bytů blonďatého chlapce jak se líně opírá o zábradlí a znuděně kouká na celé to hemžení pod sebou.

"Ok, ok, to zvládnu. Kontroluj chakru. Vyčisti mysl. Věř si, " opakovala si Sakura stále a pořád dokola. Právě se učila nové postupy lékařského ninjutsu, které si včera tak pečlivě studovala.
"Zvládnu to," stále si opakovala a donekonečna si odříkávala ty tři kouzelná slůvka:" Koncentruj se, vyčisti, věř si. Koncentruj se, vyčisti. Věř si. Koncentruj se. Vyčisti. Věř si."
"Snad si nemyslíš, že zesílíš natolik, abyste mě s Narutem donutili se k vám vrátit?"

Sasuke dlouho nespal, protože se kolem pěti sekund potom co usnul zase probudil, protože se mu zdály tři hrozné sny o otcovství. Aby si zvedl náladu, tak šel do obývacího pokoje, pustil emo hudbu a tancoval až do rána. Když se Sakura probudila a viděla, že Sasuke vedle ni není,tak se neuvěřitelně lekla, protože si myslela, že zdrhnul zpátky do Konohy, kde by ho dali do věžení, za to že utekl a on že si myslel, že to bude lepší, než se s ní starat o tu malou věc co vyrábí hnědou hmotu, která se ani nedá použít jako palivo pro raketoplán.

3. Dohoda

Ten den urazil kus cesty a na večer se usídlil v nějaké malé vesničce, kde se najedl a zaplatil si hotel na noc.

Celý den ho v Konoze hledala Sakura s Hinatou, která mu chtěla už konečně říct, co k němu cítí, ale nikde ho nenašli, a tak se rozhodli jít za Pátou, zjistit co se to děje.
Když tam dorazili, Sakura zaklepala a čekala na povolení ke vstupu, pak obě dvě vstoupili dovnitř.
„Dobrý den Tsunade-sama,“ řekli sborově.
„Dobrý, co potřebujete Sakuro, Hinato?“ zeptala se Tsunade.

Prisľúbila som Narutovi svoju účasť na Debatnom krúžku, ktorý založil. Poviem vám, čo sa tam presne dialo:

NARUTO: Takže, som rád, že sme sa tu toľkí zišli.
AYAME: Čo sme na pohrebe?
SASUKE: *nacvičuje jeden zo svojich cool pohľadov* Si trápna.
SHIKA: *zíva* To je otrava.
CHOUJI: Kde sú chlebíčky?! Ja chcem chlebíčky!
NARUTO: Ehm... Oficiálne otváram tento debatný krúžok, ktorý sa bude konať každý týždeň o takomto čase...
SASUKE: Skráť to!
HINATA: Na- Naruto-kun...

Časť 2. Predohra pred skúškou

Po príchode domov sa Yuranata natiahol na svojej posteli. Ocino prišiel do jeho izby sadol si vedľa neho pohladí ho a hovorí:
„Yuranata ani som si ta nevšimol, tak čo spravil si skúšku?“
Yuranata si sadne na posteľ pozrie sa na otca a vraví: „Samozrejme oci ,čo sa dalo iné čakať.“
„No to je super,“ povedal s nadšením, „a s kým si v tíme?“
„S Inuzurubim, to je ten týpek s Nara klanu ,a potom je tu ta Chyin,“ odpovedal mu.

Rozloučení

Bylo brzké, deštivé ráno a Naruto stál před branou. Rozhlédl se kolem sebe. Uběhlo již několik dní, kdy se od Kyuubiho dozvěděl, že umírá a on se rozhodl jej zachránit. Ale musel se postavit svému největšímu strachu - opustit vesnici.
Bylo by příliš nebezpečné, aby strhnul pečeť a pustil Kyuubiho do vesnice. Ne. Musel odejít. Znovu se kolem sebe rozhlédl.
„Už musím," vysoukal ze sebe a otočil se zády ke skupince lidí, kteří se s ním přišli rozloučit.
„Naruto, hodně štěstí."

-O dva roky v Orochimarovom sídle-
[i]„Poď, Manami. Orochimaru-sama ti chce niekoho predstaviť,“ volal ju Kabuto.
„A koho? Koho?“ Fialovláska nadšene vybehla zo svojej izby.
„Tým si nie som istý ani ja. Veď uvidíme.“ Chytila ho za ruku a spoločne kráčali chodbami sídla von.
„Mal som pravdu...“ zašepkal si pre seba sivovlasý, keď ustáli pred Orochimarom a mladým chlapcom v modrom tričku a bielych nohaviciach. Vlasy s modrým nádychom sa mu kimácali vo vetre. Ruky vo vreckách, na chrbte batoh.

Tak tady je moje druhá série chtěl jsem něco jiného tak jsem vymyslela tohle pohodlně si sedněte a užijte si ho

Sedmnáctiletý ninja seděl na betonovém sloupu na kraji Konohy a sledoval jak bílý měsíc ladně pluje po obloze. Byl sotva den po hrozné události.

Zakručelo mu v břiše.
„Yop, myslím, že je čas na jeden ramen.“
Zvedl se z křesla, uklidil poslední papíry a zamkl pracovnu. Jako hokage si teď našel chvíli na ramen jen málokdy.
Vzpomínky na doby, kdy neměl zodpovědnost za celou vesnici, mu připadaly jako v mlze.
Pomalu procházel večerní Konohou až ke stánku Ichiraku. Celou cestu přemýšlel o minulosti…
Tým 7 už byl dávná historie….

Otvoril som oči. Niekto sa nadomnou skláňal. Rýchlo som siahol po kunaii. Neznáma osoba my zachitila ruku.
„Kľud Naruto.“ zašepkala. Ten hlas by som spoznal kdekoľvek a kedykoľvek. Bola to Manami.
„Čo sa deje?“ spýtal som sa. Jej prítomnosť ma znérvozňovala aj vzrušovala.

„Dva měsíce!“ zavyl Chouji jako pes nad miskou zeleniny a zmučeně se chytil za hlavu. Naruto vedle něj se lekl a začal se dusit jídlem, jež právě protahoval krkem. Vůbec se mu nedařilo, takže to chvíli vypadalo, jako by trénoval na zpěv v Árii pro žádný hlas a jeden sípot. Nakonec se mu však podařilo mazaným pohybem hlavy a na půl polknutím a na půl vyplivnutím uvolnit zaklíněné sousto. Když nabral dechu, podíval se na svého společníka, který vypadal jako obraz bídy a utrpení.

[b]Zrzavý boss jménem Pein seděl spokojeně ve své malé kanceláří, kterou si zřídil teprve nedávno, aby měl chvíli klidu na papírování. Zrzek se s úsměvem zaposlouchal do toho nesmírně uklidňujícího ticha, který už týdny neslyšel a hodil si nožky na stůl.

„Peine!!!!" zařval kdosi a vletěl do malého kanclíku. Pein nestačil zjistil kdo ho vyrušil, páč spadnul ze židle a zapadl za štosy papírů, které celou předešlou noc seřazoval podle abecedy, ale teď leželi všude na zemi.

Tak je tu moje prvný jednorázovka chtěla bych jí věnovat Amy-chan, protože ona Minata přímo zbožnuje a taky mi hodně pomáhá a já jí sem moc vděčná děkuju Amy jinak je tady sepsanej celej život Minata Namikaze, ale nenechte se zmás je to komplet můj vymysla, teda až na ten konec.

[i]Kdysi dávno se ve vesnici ukryté v listí narodil dlouho očekávaný syn slavného, ale skoro mrtvého klanu. V časech bojů a válek to byla radostná událost. Ten den se narodil Minato Namikaze.

Další den to nebylo o nic lepší, tedy bylo. Už se mi nevracely vzpomínky, ale musela jsem si celou dobu užívat Sasukeho pohledy. Nejspíš to na něj nějak zapůsobilo, co já vím? Hlavní je, aby se v tom nijak nešťoural.
Ale právě jeho nesoustředění způsobilo,že jsem ho znovu převálcovala. Nemělo to s ním cenu, nepochopila jsem, jak se může Orochimaru zahazovat s někým jako je on. Byl tak ubohý.