Hrdina po celý život

Tak je tu moje prvný jednorázovka chtěla bych jí věnovat Amy-chan, protože ona Minata přímo zbožnuje a taky mi hodně pomáhá a já jí sem moc vděčná děkuju Amy jinak je tady sepsanej celej život Minata Namikaze, ale nenechte se zmás je to komplet můj vymysla, teda až na ten konec.

Kdysi dávno se ve vesnici ukryté v listí narodil dlouho očekávaný syn slavného, ale skoro mrtvého klanu. V časech bojů a válek to byla radostná událost. Ten den se narodil Minato Namikaze.
Do svých osmi let, to bylo nespokojenější a nešťastnější dítě a vůbec nevnímající válku zuřící kolem.
Byl talentovaný a nejspíš by si ani neuvědomil, že někde umírají lidé. Až do dne, kdy složil zkoušku a stal se geninem, byl to měsíc po jeho osmých narozeninách a bohužel ten den byli jeho rodiče posláni na misi.
Nevadilo mu to, věděl, že je to povinnost a dál pomáhal ostatním geninům a lidem ve vesnici. Neměl další příbuzné a každý den vyhlížel u brány svoje rodiče.
Každý den, už skoro půl roku chodil každou volnou chvíli k bráně. Když jednou si ho zavolal hokage.
V tom čase čerstvě zvolený Sarutobi Hiruzen – Sandaime. Třicetiletý muž se díval na chlapce, který s plným očekávaní stál v jeho kanceláři.
„Víš, Minato mám pro tebe velmi špatnou správu,“ odmlčel se a vyzval ho, aby si sedl, pak teprve pokračoval.
„Minato, tvoji rodiče padli při své misi. Je mi to líto.“ S těžkým srdcem sledoval jak se jeho šťastný výraz na tváři mění a na místo úsměvu, který mu až do teď na líčkách dělal dolíčky se derou proudy slz, které jen těžko dokázal zadržet.
Třetí obešel stůl a pořádně ho objal. Malý Minato se mu v náručí rozvzlykal ještě víc. Chvíli stáli v obětí, potom zavolal Sarutobi jednoho ninju a nechal ho odvést domů, aby se vzpamatoval z té ztráty.
Od té doby se mladý Namikaze stal vážným jakoby v ten den dospěl a jeho bezstarostné žití a vše spojené s jeho rodiči zmizelo.
Tak šel den za dnem, měsíc za měsícem a rok za rokem. Z chlapce se stal mladík v hodnosti jounin.
Ve válce, ve které zemřeli jeho rodiče se začalo říkat druhá válka ninjů a skončila tři roky po té události.(bylo mu jedenáct)
Teď už čtyři roky vládne mír. Tak těžce vybojovaný mír.
V den, kdy se dozvěděl onu osudnou správu si slíbil, že se stane hokagem a nastolí světu trvalý a nezvratný mír a bude se starat o blaho vesnice. Od té doby těžce trénoval a jeho senseiem se stal jeden z legendárních sanninů Jiraiya a ve svých patnácti letech získal titul jounina. Jiraiya o něm tvrdil, že nadanější dítě, nikdy neviděl a že on bude určitě vyvolený.
Bylo to za celou historii Konohy poprvé, kdy někdo v tak mladém věku získal tak vysokou hodnost.
Než se ale stačil někdo nadát, další rok byl pryč a svět shinobi se opět nepohodl a opět se rozpoutala válka. Další nesmyslná a krutá válka s koncem v nedohlednu.
Konoha v těchto těžkých časech potřebovala své hrdiny a zachránce.
Jedním z nich se stal i Minato. O jeho udatnosti a síle kolovaly všemožné legendy.
Blázniví nepřátelé si po večerech vyprávěli smyšlené povídky o záhadném ninjovi se žlutými vlasy, jiní mu dali bojové jméno bájný Konoha no Kiiroi Senkou ( Žlutý blesk z Listové) kvůli jeho teleportačnímu jutsu.
Během let se objevily, různé občas byly pravdivé občas jen vylepšené báchorky o fantasmagorie.
Časem se pověsti rozšířily natolik, že každý nepřítel měl nakázáno utéct hned, jak ho zahlédne.
Po tři roky se sváděli boje než znovu vše utichlo a mohl nastat mír. Nejmocnější země světa se dohodli na smlouvě jej udržující.
Do Konohy se vrátil největší hrdina třetí války ninjů. Mnoho dní trvalo než se vše vrátilo do starých kolejí. Avšak jedno zůstalo při starém pořád, celá Konoha oslavovala devatenáctiletého hrdinu. Dívky z celé vesnice chtěly být jeho přítelkyní on však o žádnou nestál.
Až jednou při plnění mise v zemi daleko od listové v zemi Vodních vírů potkal dívku z dlouhými rudými vlasy sahající jí pod pás s nejkrásnějším úsměvem se do ní na první pohled zamiloval.
Ta dívka se jmenovala Uzumaki Kushina.
Časem zjistil že i ona k němu chová city a jelikož to byla dlouhodobá mise z úkolem vyjednat dohodu z touto zemí, měli na sebe hodně času.
Dva měsíce trvalo než jsi uvědomili, že bez sebe nemůžou žít, tak se po skončení mise Kushina rozhodla odejít ze své země a vrátit se s Minatem do Konohy.
Ani ne měsíc před Minatovími dvacátými narozeninami se vzali.
Byla to krásná svatba a pro mladý pár ten nejhezčí den života. A jako by se osud zbláznil a štěstí mu přálo. Splnily se Minatovi dva největší sny v jeden den.
Sotva týden po svatbě se dozvěděl, že post hokageho byl svěřen jemu a v historii poprvé někomu tak mladému a večer při oznámení to Kushině další velmi radostnou novinu a to, že bude táta.
V jeden den dostal vše po čem toužil, bude otcem a jeho dítě, bude moc říct, že je potomek Yondaime hokageho.
Lidé ve vesnici si ho zamilovali už, když byl malý a teď byli všichni rádi, že budou mít tak skvělého hokageho.
Celých sedm měsíců byl mladý Minato ve svém postu hokageho, když se dozvěděl hroznou správu. Na hranicích země Deště a Ohně byl spatřen Kyuubi no Youkou, Devítiocasý démon. Jak hokageho ho tato správa znepokojila a dal zesílit stráže víc v tuto chvíli dělat nemohl. Věděl, že pokud démon zaútočí, nebudou mít nikdy dostatečnou obranu, ne na darmo nesl hodnost “král démonů“.
Za tři měsíce v den, kdy se narodil jeho prvorozený syn Naruto, Konoha dostala zprávu, že Devítiocasý se blíží. Minato vše uvedl do pohotovosti a nařídil, ať se rozezní poplašná siréna až bude Kyuubi na dohled od vesnice. Sám pospíchal za svojí ženou a synkem do nemocnice.
Našel jí ležet v posteli s Narutem v náručí a zrovna, když ho držel v náručí se rozezněla siréna.
Položil synka do postýlky a vydal se bránit vesnici. Před nemocnicí se zastavil Kyuubi byl blíž než si myslel, přemístil se oblékl si bojovou zbroj a vydal se na pomoc vojákům za bránou.
Kyuubi svými ocasy demoloval co se dalo. Tlakové vlny, které vznikly, odhazovaly shinobi ze svých pozic. Když byl konečně za bránou neváhal ani chvíli a vyvolal ohromného Gamabuntu.
Boj byl krutý a na jeho to vypadalo na porážku, když si Minato vzpomněl na jedno jutsu Shiki Fuujin (Pečeť démona smrti). Věděl, že za vítězství zaplatí hroznou cenu, svůj život! Podíval se na svou vesnici a jeho pohled sklouzl na nemocnici, kde ležela jeho žena a syn. Stále byl ponořený do úvah, než ho někdo chytil za rameno. Otočil se a spatřil udýchaného lékařského ninju se smutním výrazem ve tváři. Pokynul mu ať začne mluvit.
„Hokage-sama je mi to... Je mi to strašně líto, vaše žena před chvíli zemřela, ztratila příliš mnoho krve. Je mi to líto.“ Dokončil smutné hlášení a chtěl se vzdálit, Minato tuto správu nesl těžce, ale při odchodu toho ninju zastavil.
„Přines mi mého syna, prosím!“ Promluvil tiše, přesto věděl, že mu rozuměl.
„Ale pane...“ chtěl něco namítnou, ale když viděl, jak se Hokage tváří na nic se neptal a splnil rozkaz. Za chvíli byl i z Narutem zpátky.
Minato si ho vzal a zadíval se mu na klidnou tvářičku a Naruto otevřel oči. Když spatřil otce jeho tvářička se rozzářila a začal se smát. Minato ho jen pohladil po vláskách a pomyslel si jak je mu podobný, ale usměv a povahu bude mít po Kushině.
Znovu se podíval na démona. Políbil Naruta na čelo a pronesl.
„Odpust mi Naruto, že tu nebudu až budeš vyrůstat, ale věř, že tu vždy na tebe budu dávat pozor.“ Jen co to dořekl, začal skládat pečetě a Naruto ve v tu chvíli začal hlasitě plakat, jakoby věděl co se jeho otec chystá udělat.
I Bunta se mu to snažil rozmluvit, ale bylo pozdě za Minatem už stál bůh smrti a pomalu, ale jistě vtahoval Kyuubiho do malého Naruta, Minato věděl, že by ho nedokázal zabít a ani zapečetit do sebe, zemřel by zbytečně musel ho zapečetit do právě narozeného dítěte a v tuhle chvíli to byl jedině jeho syn.
Blížil se konec na Narutově břiše svítila černá pečeť a Minato s posledních sil stál.
Bunta už smířený se situaci položil Minata a jeho syna na zem a sklonil se k umírajícímu hrdinovi.
Během chvíle se malá louka začala zaplňovat jásajícími shinobi. Jásali jen chvíli, než zjistili, jakou cenu musel jejich milovaný hokage zaplatit, propukli v nářek.
K Minatovi přistoupil Sarutobi, ten k němu jenom natáhl ruce a podal mu Naruta, který stále plakal jakoby věděl, co se děje a neplakal jenom on, plakali všichni na louce.
Minato věnoval všem poslední úsměv a pohledem sklouzl na Naruta a Třetího s třesoucím hlasem zašeptal.
„Nekoukejte na něj jako na monstrum jako na bezcennou schránku na démona, ale jako na hrdinu, který vás zachránil.“ Tato slova ani nedozněla a ten co je vyslovil zemřel.
V ten den zemřel největší hrdina všech dob. Hrdina který byl hrdinou po celý život. Nejmilovanější hokage a otec Minato Namikaze - Yondaime hokage.