Proměna 2 díl

Jako obvykle seděla Tsunade za hromadou papíru ležící na velkém dřevěném stole a hledala své oblíbené saké. Pokaždé když už ho viděla, vyrušil jí shinobi vracející se z mise.
„Dobrá práce“ Řekla nevrle a očima sjela hlášení, které jí shinobi podal.
„Děkuji a nashledanou“ odvětil ninja vycházející z místnosti. Ještě se otočil a popřál všechno dobré, když si všiml pohupující oranžové špičky za oknem visící ze střechy
„Ehm,paní hokage?“
„Co je?“
„Co to tam visí ze střechy?“
Hokage se otočí v křesle. Chvíli si třepotající, oranžovou špici prohlíží. Po chvilce váhání vstala, čapla oranžovou věc, která byla pokryta jemnou srstí. Zmáčkla a prudce zatáhla.

Naruto se kochal pohledem na polední Konohu a sem tam bylo slyšet výbuchy smíchu při přátelských bojích mezi přáteli a jiné. Jedním ocasem radostně zametal střechu a vždycky sjel až za okraj střechy kde ho potom nechal. Ostatních osm se různě kroutilo v něžném vánku, který vanul od lesa. Únavou si položil hlavu na tlapky.
Po chvilce klidného spánku ucítil jak mu někdo mačká ocas a prudce zatáhl. Otočil se zarazil do střechy drápy. Držel se co to šlo, síla však byla moc velká. Tam kde ještě před chvíli byla hladká střecha bylo deset čar dobrých pět cenťáků hluboké.Naruto se už neudržel a s neuvěřitelným hlukem spadl na parapet před okno hokage kde vytvořil kráter o velikosti,no jak to říct, jako když Sakura uštědří Narutovi pecku mezi oči a on se zavrtá do země kde nechá kráter.

Narutovy skákaly před očima hvězdičky naštěstí si všiml pěstí, která mířila na něj. Rychle skočil na střechu , Tsunade minula. Hbitě skočila za devítiocasou lištičkou a rozdávala jednu ránu za druhou.
„Počkej Tsunade!“ Vykřikl Naruto se sklopenýma ušima a pomalu couval do zadu co nejdál od Tsunade. Naruto svými dvěma ocasy chytil tsunadiny ruce, které si to mířily na prsa, nepovolil a Tsunade se marně zkoušela uvolnit. Konečně ji opouštěl hněv a hokage povolila a naprosto se uklidnila. Naruto pustil hokage ruce.
„Pojď dovnitř“ Zavelala na Naruta bezvýrazným tónem.
Tsunade seskočila na rozbitý parapet a vešla oknem do místnosti. Uvnitř byl ještě vyplašený shinobi. Tsunade ho uklidnila a řekla, že se nemusí ničeho obávat a poslala ho domů.
„Už můžeš.“
„Už jsem dávno pod stolem abys věděla.“
„Uhh, jak ses tam dostal?“ Zeptala se Tsunade. „Vůbec jsem tě neviděla.“
„To bych taky rád věděl.“ A soukal se z pod stolu, který táhnul za sebou, cestou zavadil ocasem o hromadu papíru a omylem přitom rozlil Tsunade saké.
„hups, co tam dělalo to sa…“ Nestačil doříct když v tu chvíli přiletěla z prava pěst do čumáku. Odletěl na chodbu, cestou prorazil stěnu a bylo štěstí, že neprorazil i tu na chodbě, ale zůstal tam otisk Kyuubiho i se všemi ocasy.
„Za co to bylo?“ Křičel ze zdi.
„To bylo to nejlepší saké co existuje a teď je po něm!!!“
Naruto se už zvedal a šel zpátky k Tsunade. Upřel naní své modré oči. Proklepal si hlavu a sedl si před ní s vražedným pohledem na Tsunade.
„Můžeš mi sakra říct na co si to hraješ?“
„Já si na nic nehraji!“
„Nelži!“ Řvala hokage. „Tak proč jsi tam seděl a nepřišel jsem!?“
„Nevím nějak jsem se zakoukal do Konohy, to mi věř!“
„Pane bože, Shizune!!!“ Zařvala Tsunade až se to pomalu ozývalo celou zemí Ohně.

Za minutku celá udýchaná vpadla do místnosti Shizune s Tontonem v patách.
„Co se děje?“
„Máme menší problém.“ Tsunade odpověděla a ukázala na Naruta za stolem.
„Co to… á vždyť je to Kyuubi!!!“
„Ne tak docela, vypadá jako Kyuubi, ale je to Naruto.“
„Přestaňte o mě mluvit jako o té vzteklině a kdyby něco, tak ta liška by už řádila po městě“ Procedil Naruto skrz zaťaté zuby. Skočil přes stůl k Shizune, ocasy shodil veškeré urovnané hromady a rozlil tsunadino čerstvě otevřené saké. Shizune spěšně couvala, zatím co se k ní blížil Naruto. Sedl si a vyčkával co se bude dít, jako každá mazaná liška.
„Naruto!!!!“ Křičela Tsunade. „Podívej se co si zase provedl!!!“ Tsunade nasupeně křičela na Naruta a už už na něj mířila pěstí, když náhle….
A pokračování příště