Death Note 03... Noční zjev

UPOZORNĚNÍ K PŘÍBĚHU:
Kdo jste neviděl anime Death Note, asi se v tom nebudete moc orientovat...-_-"
(jo, budu to psát všude xD)
-----------------------------------------------------

Akatsuki sídlo se ponořilo do ticha a tmy. Nikde nebylo slyšet žáný zvuk, jen sem tam zachrápání některého zabíjáka, případně náhodné skřeky ze sklepení, kde radši ani nechtějte vědět, co ti šílenci všechno schovávali.
Všichni nebezpeční ninjové si touto dobou už pluli na obláčku blaženého snění...
...tedy až na jednoho.
"Tobi se bojí..." fňukal skrček, schoulený pod dekou, "Tobi má strach!"
Zpod masky se koulely slzy jako hrachy.
Co když ho ta nestvůra zase bací po kebulce? Co když se rozhodne, provést mu něco mnohem horšího?
Maskovaný se klepal jako osika.
Hodní kluci by se neměli bát zlých knížek, napomínal se. Hodným klukům ani Death Note-sama neublíží!
Jenže...jak si něčím takovým mohl být jistý? Tak ďábelské stvoření jako Zápisník smrti se určitě nebude ohlížet na to, kdo je hodný a kdo ne. Takže... ho bude muset nějak přesvědčit, aby mu nic neudělal!
To je nápad! Tobi je chytrý kluk, Tobi ten Zápisníček uplatí!

Kira se rozhodl, že se jen tak nevzdá. Zápisník se přeci nemohl vypařit z povrchu zemského! Určitě ho ten bláznivý, znuděný shinigami jenom někam schoval, protože chtěl vidět, jak bude reagovat! To je ono!
Kam tak mohl Ryuuk tu malou černou knížečku zašít?
Že by za skříň? Nebo pod postel? Do vývodu klimatizace?
Každopádně tady někde musí být!
A on, velký Kira, budoucí bůh nového světa, ji hezky najde!
Najde a najde a najde a najde...a pak zabije toho, kdo zápisník schoval.
Pokud to ovšem nebude Ryuuk.
Což s největší pravděpodobností bude.
Ale což...hlavní je, že svůj MILOVANEJ ZÁPISNÍČEK PROSTĚ NAJDE!
Tak.
Možná právě tehdy Kira přišel o rozum, to nikdo neví zcela jistě. Každopádně od té doby se vyhýbal lidem...a když se ho náhodou někdo opovážil na něco zeptat, věnoval mu takový pohled, že z toho měl dotyčný šok ještě několik dalších dní.

Po úkrytu nebezpečných zločinců se plížila postava v dlouhém plášti. Shrbená, při zemi, snažila se působit nenápadně.
Dotyčný si chtěl zachránit kůži, doufal, že se dokáže vyhnout dalším nečekaným útokům a...bolesti.
Ještě kousek, ještě malý kousíček...
"Vezměte si to, jen mě už nebijte," položil na zem v posvátné hrůze obrovský šlehačkový dort.
A to si ho schovával na lepší časy!
A teď... teď ho dostane tahle...tahle VĚC!
Tyran ale nereagoval. Dál si tam v klidu ležel, dortu se ani netkl. Že by přesvědčovací taktika selhala?
Tobík do něj píchl prstem levé ruky, následně odskočil vzad, připraven se bránit. Ale nic se nestalo. Malá černá knížečka pořád ležela na tom stejném místě, kam ji se slzami v očích odpoledne odhodil. Ležela...a vypadala... smutně?
"Death Note-san," osmělil se skrček po chvíli, "cítíte se sám?"
Zápisník mlčel.
"Vy jste se urazil?"
Stále nic.
"Tobi se omlouvá! Tobi nechtěl!" dušovalo se lízátko.
Když vtom za sebou ucítilo něčí přítomnost. Vyskočil na nožičky, otočil se jako korouhvička...
...a upadl zadečkem přímo do toho šlehačkového dortu.
Viděl totiž příšeru! A ne jen tak ledajakou!
Na zadách černá křídla. Kostnaté, vyzáblé ruce, založené vbok. Nepřirozeně bledá tvář. Místo pořádného nosu jen dvě nosní dírky. Ústa, roztažená ve zvláštním, úsměvu podobném úšklebku, plná ostrých, špičatých zubů... a dvě vykulené, žhnoucí oči.
Takovéhle monstrum se před milým Tobim totiž vynořilo ze tmy.
"Takže ty máš můj zápisník, co?" zeptalo se to.
Při zvuku jeho hlasu skrček vyskočil do vzduchu, praštil se hlavou o strop a spadl neznámému zjevu k nohám.
"T-Tobi se o-omlouvá!" vyjekl, "n-nechtěl vám nic u-krást, Zjev-sama! Ne-nezabíjejte mě, prosím!"
Myslel, že nastala jeho poslední vteřinka. Děsil se, co teď ten rozezlený přízrak provede. Ale určitě nečekal to, co se skutečně stalo.
postava se totiž začala otřásat smíchem, který samozřejmě nezněl jinak než děsivě.
"Zjev-sama? Hahahaha... takhle mi...haha... ještě nikdy nikdo neřekl!"
Smál se a smál...a človíček, skrčený před ním na zemi, jen vyjeveně poulil očičko.
Ještě nikdy neviděl nic tak děsivého. Jestli tohle byla ta "síla prozřetelnosti", o které předtím mluvili Deidara-senpai, Itachi-san a Kisame-san, ta, co po něm hodila Death Note-san... tak si radši ani nechtěl představovat, co s ním teď udělá.
Třeba mu sebere všechny jeho sladkosti! Nebo snad sbírku těch roztomilých přívěšků na klíče, co si nakoupil během svých cest za zabíjením...
...a nebo ho potrestá nějakým mnohem krutějším způsobem, takovým, na který on, Tobi, není schopen přijít...
A tak jen trnul a čekal, až stvoření přestane s ďábelským smíchem a přejde k ďábelské odplatě za ukradení jeho cenného zápisníku.

Když už milého zjeva začalo od smíchu bolet břicho, zhluboka se nadechl a konečně toho nechal.
"Takže," protáhl se líně, "ehm...Tobi?"
"Ano? Zde!" skrček vyskočil na nohy, postavil se do pozoru a očekával rozkazy.
"Máte tady nějaká jablka?"

Poznámky: 

Tobíka náš malý shinigami pěkně vystrašil...
...ale popravdě, nevyděsili byste se taky, kdyby na vás zničeho nic uprostřed noci vybaflo tohle?

Věc, co v noci vyděsila Tobíka

PS: Je mi jedno, či to píšu pro sebe....! xD Protože já se jen tak nevzdám a třeba si to jednoho krásného dne někdo i přečte xD