Jak Sakura měnila až jí nakonec zbyly čtyři náboje do pistole xD.

Moje kamarádka Sakura
udělala díru do světa.
I když je postavou nevelká,
stala se z ní světoznámá modelka.

Nedávno skončila soutěřní kola
a musela se vyklidit všechna mola.
Modelky dostaly darem různý šaty,
jedna modrý, druhá černý, Sakura růžový a zlatý.

Ty šaty byly těžké velice
a ona se právě nacházela kdesi v Africe.
Šaty už dál táhnout nemohla
a nebyla tam Ino, která by jí pomohla.

Najednou se před ní zjevil Sasuke-kan.
"Když mi ty šaty dáš, věz, že ti dám,
lodičky nádherné jak jarní den."
Přikývla a modlila se, aby nebyl to sen.

Hned jak zas zmizel, obula si lodičky
a vyhodila své staré ninja botičky.

Zvláštní cestou kráčela,
voda ji př tom zmáčela.
Za nějaku chvíli se zastavila,
jakoby vlastním očím nevěřila.
Před ní se rozkládala Písečná vesnice
jako by jen tak vyskočila z krabice.
Před ní se rozkládala Saharská poušť,
kdyby měla pistoli, asi by zmáčkla spoušť.

Chvíli se po písku procházela,
klopýtla, a hned od něj byla celá.
Když z písku zvedala své dlouhé nožičky,
v duchu nadávala ne dementní lodičky.

Tu se před ní zjevila tajemná víla Ina
a ona si prála, aby dokázala být milá.
"Zdravím tě, krásné čelo, dobrou zprávu mám.
Když mi dáš lodičky, něco ti za ně dám.
Revolver 45 ACP, krásnější nenajdeš."
"Tu smlouvu uzavřem, až mi ho přineseš."

Revolver přinesla, lodičky obula
a potom náhle jako duch odplula.
Sakura zírala, jak rána z děla.
"Na co jsem vlastně ten revolver chtěla?"
"Na co jsem chtěla ho, když nemám náboje?"
Přece se nevzdám, jen tak, bez boje.

Tu se před ní zjevil tajemný skřítek.
Hned kolem něj vyrostly dva tucty kytek.
Řekl: "Ahoj, jmenuji se Narutítek,
a někteří si myslí, že jsem květinový skřítek.
Avšak já jinou práci mám,
náboje všem potřebným rozdávám.
Když mi dáš novou pistoli svou,
dostaneš čtyři náboje za cenu dvou."
"Taková výhodná nabídka?"
koukla jsem se podezřívavě na skřítka.
"Od přírody jsem takový.
Hodný lesní skřítek, to se ví."
"Tak jsme si plácli, on si vzal pušku mou."
Za chvíli zazněl její výkříïk pustinou.
"Co budu dělat se čtyřmi náboji?
Hned jsem si říkala, že mi ten obchod nevoní."

Tak se další a další dny pustinou vláčela.
Náboje v kapse a klobouk do čela.
Za pár let domů se konečně dostala.
Matka ji už z dálky poznala a vítala.
"A co jsi vlastně za ty přehlídky dostala?"
zeptala se a Sakura se zasmála.
Z kapsy vyndala čtyři náboje,
a pak spokojeně odešla do svého pokoje.