Nováčci
Zkoušky probíhali moc rychle za tu dobu jsem na něj ani nepomyslela, měla jsem dost svých strastí. Hned napoprvé písemný test, pro mě to byla hračka, ale měla jsem strach o Naruta.
Nakonec to ten hlupák dokázal a přesunuly jsme do lesa smrti, kde jsme skládali druhou zkoušky.
Vyskytlo se několik komplikací, ale nakonec jsme ji složili.
Kvůli velkému počtu týmů co splnili zkoušku se uspořádala kvalifikační kolo. Tentokrát jsme to bylo na jednotlivci, ne na týmu. Zazoufala jsem. Moje bojová stránka nebyla zrovna nejlepší.
Naozaj dlhý telefonát
____________________________________
Telefonát:Sakura-Naruto
____________________________________
S: Ahoj Naruto..hmm...na ktorú školu pôjdeš?
N: Určite na KHS...veď tam pôjdu aj chalani.
S: Emm... a akí, vlastne kto?
N: Shika, Chou, Neji, Sai,... Lee ževraj ide na GBU...gympel bojových umení...takže ho asi neuvidím poriadne dlho. Mmm...no jasné! Ide môj naj kamoš Kiba s Gaarom...a...kto ešte?Noo jasné, ako som naňho mohol zabudnúť!...Sasuke!
S: Jupíííí!-kričí Sakura mimo telefón
N: Hmm?! vravela si niečo??
„Chytím tě Temari!“ křičel vysoký kluk honící o něco menší, žlutovlasou holku.
„Nechytíš, nechytíš Shikamaru!“ posmívala se Temari a běžela co nejrychleji mohla.
„Kagemane no jutsu“ zašeptal.
Temari se najednou zastavila a vůbec se nehýbala.
„Co?! Ty podvádíš!“ křikla pobaveně, avšak hrozivě Temari.
„A prý že tě nechytím“ zachechtal se Shikamaru.
„To si odneseš ty panovačnej blázínku!“ zasmála se Temari.
Co…co to není možné.‘‘ Opakoval stále dokola.
Na pár minut nastalo ticho dokud sebou Sasuke nemrskl na zem. Sakura tak stála jako přibitá, jeho reakci nepochopila. Ani ona neomdlela, když to dozvěděla. Klekla si vedle něj a snažila se ho probudit, párkrát ho propleskala, ale nic.
„No tak tohle mi nedělej.‘‘ Zoufala, co teď s ním.
Začala přemýšlet, jen doufala, že na něco příjde, snad. Znovu s ním zatřásla, znovu propleskala, stále nic. Začala se obávat, že se snad neprobere.
V Akatsuki sídle vládla zvláštna nálada. Žeby sa niečo vážne dialo? Ale čo by. To len šéf mal narodeniny. Niekto dostal bláznivý nápad, usporiadať pri tejto príležitosti karneval. Každý člen si mal zohnať nejaký kostým.
Účasť povinná.
„Tak teraz by sme mohli prestaviť svoje kostýmy. Čo poviete?“ snažila sa Konan aspoň trochu rozhýbať večierok aby to zas neskončilo len maxi chlastačkou ako minule. Mať opitých chlapov v dome nie je nič príjemné.
Keďže sa nikto nehlásil Konan nemala na výber. Niekoho musela vybrať.
Nejdůležitější je rodina
Nejdůležitější je rodina
,,Pojď dál“ pobídla Nia svého bratra když se vzpamatovala. Takezo jen s úsměvem kývl hlavou a vešel do domu. Chvíli se rozhlížel a pak zavřel oči. Snažil se rozpomenou jak to tu vypadalo před tím než odešel a porovnával to z přítomností. Po nějaké chvíli usoudil že se tu toho moc nezměnilo. ,,Posaď se“ řekla Nia na svého bratra když věděla že je teď ve své eufórii. Takezo se vymanil ze vzpomínek a posadil se. Chvíli se na sebe jen tak koukali a pak sestra zpustila
Promiňte,že mi to,tak dlouho trvalo,ale dlouho mně nic nenapadalo,a ještě se omlouvám za svoji úpravu.
13.kapitola- Kyuubi se zlobí
Když Černá podoba Gaje zmizela,tak se Tsunade podívala na svého zachránce,ale když ho uviděla,tak nemohla uvěřit vlastním očím a rozklepaným hlasem vykřikla:,,Orochimaru!“ ,ten se otočil a podíval se na ní se svým slizkým smíchem a se svými urážejícími řečmi:,,Tsunade! Měla bys ses stydět,že tě takhle mohl dostat“.
„Tohle snad ne!‘‘ Vykřikl a prudce otevřel dveře. Naprosto ho to odrovnalo, klesl na kolena.
Sakura se od Naruta odtrhla a zabalila se do peřiny. Tohle je malér. Naruto vycítil napětí a raděj se odklidil. Sasuke ho však zastavil, potřeboval si promluvit i s ním. Posadil ho zpět na postel.
„Jak si mi to mohl udělat.‘‘ Zoufal Sasuke a hodil vražedný pohled po Narutovi. Sakura se zhluboka nadechla, přemýšlela jak mu nejlépe vysvětlit. Ale neměla co mu vysvětlovat, je to její volba.
„Sakuru, nechceš mi už konečně říct kam mě vlečeš.‘‘ Vyptával se celou cestu Sasuke, Narutovi už došlo kam jdou a odmítal mu to říct. Jen ať přemýšlí, kam jinam by mohly jít než…
„K hokage.‘‘ Řekl nevěřícně a zastavil se před vchodem. Sám dobře znal Tsunadiny výkyvy nálady. Co sním udělá? Jen doufal, že ho neodviní z útěku Konohy.
Podle toho co mu Sakura řekla se s ní zná moc dobře, doufal, že se nic nestane.
Tuk…tuk
„Ano, pojďte dál.‘‘ Ozvalo se jim za odpověď i podle hlasu usoudil, že nemá dobrou náladu.
Sai nastavil záda a Sakura i Naruto se zhouply ven z okna. Venku bylo šero a nad jejich hlavami se zjevili stíny. Les, do kterého se dostali pomocí okna tmavé místnosti, byl tmavý.
Vítr burácel a na všech okolních stromech dokazoval svou přirozenou sílu. Nikde nebylo ani živáčka, ale na pozorování a naslouchání prosící přírody nebyl čas.
„Podej mi ruku“ natáhla se Sakura a usilovně táhla Saie, který již neměl sil, aby se do okna vyhoupl sám.
Můj první úkol, podle Itachiho jsem si to měla užít… možná jo. A možná jsem si to užila. Mohla jsem konečně předvést své jutsu v plné síle, bez nějakého omezení. Tehdy jsem nevěděla co přesně musíme udělat, jsem mi řekli, že musíme sledovat nějakého chlapce a zabít lidi v jeho okolí, abychom se snáze dostali k němu. Podařilo se nám zabít jen pár ANBU členů a nějaké lidi, do dnes jsem nezjistila o koho šlo. Strávili jsem v Listové a v jejím blízkém okolí několik dní. Ty dna se staly klíčovým okamžikem v mém životě s Akatsuki.
3.kapitola : Kakashiho spomienky
„Narutooó!!!“
Naruto sa strhol. Obzrel sa. Aha už si spomínal, zaspal na cintoríne.
Vonku už nepršalo ,ale naopak. Bol krásny slnečný deň.
Poobzeral sa okolo, kto ho zbudil.
Bol to Kakashi. Na hrob Yondaimeho práve dával veľkú kyticu čerstvých kvetov.
Tie Narutove boli už úplne zvädnuté, ale aj tak.
„Minato -sensei...“ zamumlal.
Naruto sa strhol: „Môj otec bol Váš sensei?“
Balík byl fuč! Velký, půl tunový, kvádrového tvaru! Je fuč!
Asuka chvíli zírala na místo, kam ho položila a pak začala hysterčit:
,,Dop*dele! Kterej grázl mi čmajzl ten balíček?! Ty zloději, až tě najdu, budeš si přát umřít dřív, než tě zmlátím!“
A nakopla další zvířátko: ježka.
Po hodině, kterou pronadávala, vyndávala trny z nohy a přitom přemýšlela, dostala famózní nápad! Zasealovala a pak zvolala:
,,Kuchiyose no Jutsu!“. Rozvířil se prach a když se rozptýlil, na místě stál šedobílý, statný husky.
„Hodí se nám jakákoli pomoc, ale nemyslím že jeden člověk navíc něco změní.“ zadíval se mu Naruto do očí.
„Jeden člověk toho opravdu moc nezmění. Ale jeden Jinchuuriki by mohl být znát.“
„Ty jsi Jinchuuriki?“ vytřeštil oči Naruto.
„Jo. Než jsem utekl, tak jsem do sebe pustil Gobi no Houkou – Pětiocasého. Jo slyšíš dobře, pustil. Je ve mně dobrovolně. A jak to máš se svým?“
„Kyuubi je ve mně taky dobrovolně, takže pohoda.“ pochlubil se Naruto.
„A abych nezapomněl. Slyšel jsem, že by se tu měl stavit Kazekage. Ukradl jsem pro něj Jednoocasého.“ vzpomněl si Itachi.
„Tak to vypadá, že se síly začínají trochu vyrovnávat.“ radoval se Naruto.
„Taky bych řekl.“ ozvalo se ode dveří.
„Cože?!‘‘ Nechápala Sakura. Tentokrát už poznala jak moc včerejška lituje, měla mu věřit, byl přece opilí. Znovu ji začala tváře vlhnout slzami, stejně jako jeho. Ani jeden už se nezmohl na jediné slovo. Sasuke se otočil a zmizel ve dveřích. Musel utíkat, snažil se na ni zapomenout, tolik toho pro ni udělal a takhle se mu odvděčila.Vztek měl i na Naruta, jak se mohl opovážit tohle udělat, dobře věděl, že jsou spolu, tak proč jim to kazí. Včerejšek byl chyba to dobře věděl.
Omlouvá se za předešlí díl. Byla ty chyba, mám napsané díle napřed tak v tom mám zmatek. Tohle je oficiálně 3 díl.
Sakuru začali pomalu probouzet ranní paprsky, musela přivřít oči . Rozhodla se, že se raději vrátí do kanceláře, snad tam zapomene. Saiovi byla za vše vděčná, ale už toho pro ni udělal dost. Sai už nechtěla probouzet, ale nemohla ho nikde na gauči nahmatat.
"Tsui!" zařve na mě máma.
"Co je?" odpovím a pomalu vylezu z postele.
"Jestli okamžitě nepůjdeš dolů, dojdu si pro tebe sama!"
"Si pojď!" řeknu zpět, popadnu pár věcí a vyskočím z okna.Jen v pyžamu utíkám a slyším mámin hlas, který volá z okna mého pokoje.Za mostkem, který stojí nad malým potokem, si vlezu do křoví, převleču se a utíkám na místo dnešní schůzky s mým týmem...
No tak po dlhom čase(dva dni asi) tu dávam niečo ako je toto.XD Malo by to aspoň trochu zaujať(nepíšte mi, že sa nemám podceňovať,aj tak sa budemXDXD)
Takže, tu to máte 
2. kapitola : Obsah lista
Naruto nič nevravel, len stále čumel do zeme.
Začala Tsunade: „ Naruto viem čo ...“
„Prečo?“ prerušil ju Naruto. Tsunade nevedela čo povedať.
„Prečo? Prečo si mi to nepovedala? “ zopakoval otázku.
Vtedy začali na zem dopadať horúce slzy. Keď to Tsunade videla, už musela odpovedať:
„ Prepáč mi to Naruto, ale nevedela som kedy a hlavne ako.“
To už začala plakať aj Tsunade.
„ Vieš Sandaime sa rozhodol, že najlepšie bude, ak to nebudeš vedieť a ja...“
Kap. Kap. Kap. Jenom tento zvuk je slyšet v tmavé kobce. I měsíc již sem zapomněl svítit. Dveře se tiše otevřely. Osoba vstoupila a kvapně za sebou zamkla dveře.
