Byl to jen můj sen 4- 1.krok ke splnění snu

„Cože?!‘‘ Nechápala Sakura. Tentokrát už poznala jak moc včerejška lituje, měla mu věřit, byl přece opilí. Znovu ji začala tváře vlhnout slzami, stejně jako jeho. Ani jeden už se nezmohl na jediné slovo. Sasuke se otočil a zmizel ve dveřích. Musel utíkat, snažil se na ni zapomenout, tolik toho pro ni udělal a takhle se mu odvděčila.Vztek měl i na Naruta, jak se mohl opovážit tohle udělat, dobře věděl, že jsou spolu, tak proč jim to kazí. Včerejšek byl chyba to dobře věděl. Utíkal sám nevěděl kam, potřeboval se uklidnit, zapomenout, zapomenout na ni.
Tohle ho ranilo moc, dál už vydržet nemohl.Veběhl do lese někde na paloučku, vpadl do trávy a zavřel oči. Nechal aby mu slzy volně tekly po obličeji. Tohle byl konec.

Sakura na tom nebyla nejlépe, jakmile zmizel, zhroutila se na zem, se slzami v očím. Ublížila mu , moc. Litovala toho všeho, ale jinak nemohla. Musí jí pochopil, tolik let s ním promarnila, teď už je však konec. Začala se strachovat, aby si nějak neublížil. Chtěla vyrazit za ním, ale Naruto ji zastavil. Chápal jak se Sasuke cítí, to že by šla za ním omlouvat se mu, by nepomohlo. Leda z horšilo Pro utišení její vzlykání ji odnesl k sobě, potřebovala si odpočinout a zapomenout.
„Možná to byla chyba.‘‘ Povídal si v koupelně Naruto. Nechtěl, aby ho Sakura slyšela, byl by z toho problém.
„Ne, nebyla, musíme je od sebe oddělit.‘‘ Odpověděl mu hlas z jeho nitra, ten hlas slyšel jen on.
„Ale, já jim to udělat nemůžu.‘‘ Zoufal Naruto a opřel se čelem o zeď.
„Tohle je první krok, chceš-li ji zničit, musíš nejprve utočit na srdce.‘‘ Nakázal mu hlas znovu.
Dál už ho nechtěl poslouchat, ale měl pravdu. Poslední dobou ho Kyuubi začal ovládat víc a víc, někdy dokonce získal moc nad jeho tělem. Sám e mu pokoušel zabránit, ale on měl pravdu. Nejlépe znal jeho pocity a nálady. Získával nad nimi moc a ovládal je.
„Už tě nechci poslouchat.‘‘ Zakřičel Narurto a odhodil nejbližší stolek. Měl už toho dost.
To ho, že určitě slyšela Sakura ho nezajímalo, chtěl jen aby mu dal konečně pokoj.
„Víš dobře, že beze mě nejsi nic.‘‘ Zaburácela liška, Naruto si přiložil dlaně na uši, aby už ten hlas neslyšel. To však nepomáhalo, pořád se mu hlas zýval v hlavě.
„Tak tu udělej.‘‘ Nakazoval mu Kyuubi znovu, hlas se. Dobře věděl co to něj chce, to ale nemohl udělat.Kyuubi, měl však větší moc. Po dalších deseti minutách přemlouvání, ho poslechl.
Znovu se vrátil k Sakuře, ta právě seděla na židli obličeje měla schovaný ve dlaním. Po rukách ji ztékali proudy slz. Naruto se na chvíli zastavil, moc jí chtěl pomoc. Kyuubi mu však zatemnil myšlenky. Myslel jen na jedno.
Pomalu se k Sakuře přiblížil a dovolil ji , aby se mu vyplakala na rameno. Pomohlo ji to avala se pomalu uklidňovat. Vycítil , že je čas. Vzal ji do náruče a odnesl ji k sobě do pokoje. Nechtěl ji vylekat, pomalu ji položil na postel a začal ji hladit po tváři. Začala se uklidňovat, byla pořád vyděšená, ale musela zapomenout. Jeho dotyky začali směřovat dolů, to celém těle cítila napětí. Pomalu se dostal k rozepínání jejího trička a sundal jí ho. Sakura se však ani nepohnula, nechala aby jeho ruce bloudili po celém jeho těle.
Dotyky začaly být intenzivnější, pomalu s ní začal sundávat další oblečení, až zůstala úplně nahá. Dál jen ležela na posteli ani se nepohnula. Naruta to začalo vzrušovat, začal ji líbat po celém těle, Sakura začala sténat blahem. Naruto byl jako omámený sám nevěděl proč to dělá, ale hlásek v hlavě mu napovídal. Když se konečně dostal k jejím rtům, vtiskl jí dlouho polibek. Opětovala mu ho a dala mu zase kolem krku. Chtěla mu dotyky oplatit, aby zažil to co zažívá ona, naprosté blaho. Na Sasuke pomalu zapomněla, teď pro ni existoval jen Naruto. Pomalu uchopila Naruta a převrátila ho na záda, zalíbilo se mu to a pohladil ji stehnech. Přiložila mu rty na krk pomalu jimi přejela až k hrudi. Zhluboka se nadechl, aby udržel stén. Tohle se Sakuře nelíbilo, tohle mu dělat nebude, rychle v něj stáhla triko, znovu ho políbila na hruď a sjela až dolů. Tentokrát už stén nezadržel. Dál už na nic nečekal, stáhl ze sebe kalhoty a něžně do ni vniknul. Zaklonila hlavu a slastně vzdychla.
Popadl ji za boky a pomohl ji nadzvedávat. Naruto konečně dosáhl svého, Kyuubi radostně zařval. S každým přírazem uslyšel její stén, pomalu se s ni přetočil , aby ležela pod ním. Ani na sekundu se nezastavil dokud nevyvrcholil. V posledním minutách mu zaryla nehty do zad, přidal aby vyvrcholila také…

Celý zpocený se zhroutil vedle ni, za chvíli únavou usnul. Sakura, ale nespala, pořád nemohla zapomenout na Sasuke, teď je mu nevěrná, měl pravdu.
Ale s Narutem se jí políbilo víc, dlouho ji nikdo tak neupokojil. Se Sasukem už nespala několik let, až na včerejšek to ona nechtěla. Přitulil se k Narutovi a za chvíli usnula také.

Sasuke se odpoledne vracel domů, pořád ho trápilo svědomí. Možná na ni neměl být tak hrubý, stejně si za to může sám, měl se jí víc věnovat. Cesta u připadala dlouhá, potřeboval si z někým promluvit, svěřit se m. Nejlepší na to byl Naruto, ten ho snad pochopí.
Zamířil k němu, snad bude doma. Zaklepal, ale nic, zkoušel to znovu, ale stále nic. Trochu se opřel o dveře ty se zázrakem otevřeli. Pomalu vešel dovnitř, rozhlídl se, ale nic.
„Asi už odešel.‘‘ Pomyslel si a otočil se ke dveřím.
„Hm… to si chceš dál další kolo.‘‘ Ozvalo se z vedlejší místnosti.
„Hm… energie mám ještě dost.‘‘
Otočil se a šel prozkoumat ty zvuky, oba mu bylo povědomé. Pootevřel dveře do jeho pokoje a strnul.
„Tohle snad ne!‘‘