Přívěšek - Část první - Tajná láska?

Kap. Kap. Kap. Jenom tento zvuk je slyšet v tmavé kobce. I měsíc již sem zapomněl svítit. Dveře se tiše otevřely. Osoba vstoupila a kvapně za sebou zamkla dveře. Odhodila jakousi obálku na křeslo a upadla na zem. Začala usedavě plakat.
,,Naze?“ zeptala se jakoby pro sebe. Nato zakroutila hlavou. Na chodbě se ozvaly kroky. Postava si jen stačila otřít oči a postavit se, když někdo div nevyrazil dveře. Ozvalo se uchechtnutí.
,,Takže zase řveš, nemám pravdu?“ ozval se jízlivý hlas. Oslovený s sebou trhnul a otevřel dveře.
,,Co potřebuješ?“
,,Máš nějaké červené oči. Zase ti něco spadlo do oka? Aby-“
,,Myslím, že to stačilo, Sasuke-kun,“ ozval se třetí hlas.
,,A ty by ses měl konečně začít uklidňovat, Kabuto.“ Jmenovaný pokorně přikývl.
,,Děje se něco, Orochimaru-sama?“
,,Chci s tebou bojovat,“ řekl náhle Sasuke beze zájmu. Kabuto na něj překvapeně pohlédl. Souhlasil.
Vyšli na prázdné místo u jezera. Stoupli si naproti sobě, Orochimaru je pozoroval z povzdálí.
,Zajímalo by mě, komu fandí,´ pomyslel si Kabuto. Pak jakoby mu to teprve docvaklo ,Zdá se mi to nebo tady jde o to, kdo je lepším ,,žákem?“ Je to boj na život a na smrt… Pak se tedy,´ posunul si brýle, ,nenechám tak snadno porazit, Sasuke!´
Započal zdlouhavý boj plný úhybných manévrů. Sasuke nakonec složil několik pečetí.
,,Chidori! Neměl by jsi mě podceňovat!“
Kabuto se pousmál, když ho toto jutsu zasáhlo a stihnul při tom zasáhnout rukou svého protivníka. Poté se sesunul k zemi. Po chvíli tak i Sasuke. Kabuto se ušklíbl a zvedl se. Odpovědí mu byl soupeřův překvapený pohled plný bolesti.
,,Neměl by jsi mě podceňovat, Sasuke-kun. Jak tvůj Sharingan mohl hbitě zaznamenat-začal jsem se léčit dříve, než jsi mě vůbec zasáhl. Stejně tak si byl schopen vidět, jak do tebe vkládám svou chakru. Sice nemám Byakugan, abych viděl ústí chakrovodů, ale i tak by to mohlo být zkázonosné. Soudě podle tvého křečovitého pohledu jsem se trefil. Jakmile ses sesunul k zemi, bylo jasné, že jsi prohrál, protože mě prostě neporazíš,“ zasmál se psychopaticky.
„Má pravá síla nespočívá v pouhém léč-“
,,Myslím, že by to stačilo, Kabuto, přeci nechceš mé milované tělíčko zničit.“
Jmenovaný s sebou trhnul.
,,S-samozřejmě, že nechci, Orochimaru-sama, hned ho vyléčím.“
,,V to doufám. A to i pro příště,“ dodal rychle.
Kabuto přikývl a doléčil Sasukeho, který se na něj, jakmile se zvedl, pyšně podíval.
Jakmile se Kabuto dostal zpět do své „komnaty,“ opět propadl v neskutečný záchvat.
,,Proč? Proč se do toho musel připlést Sasuke? Zrovna v dobu, kdy začal Orochimaru-sama dávat najevo, jaké city ke mně chová…“ Kabuto uhodil pěstí do zdi, ,,…tak proč se do toho musel připlést? Proč ho Itachi nezabil? Proč Deidara nezabil Itachiho? Proč Sasori nezabil Deidaru a proč vlastně nezabil Orochimaru-sama Sasoriho? Proč mě otec vychovával? Proč to bitevní pole vůbec prohledávali? Proč to všechno? Proč tu sakra jsem a vylévám si tady svoje srdce?“ Kabuto se mimoděk chytl za přívěšek ukrytý pod oděvem. ,,Hm? Velmi by mě zajímalo, odkud mám tohle…Nepamatuji se na nic konkrétního, ohledně tohohle toho….I kdybych se snažil něco vymyslet…Někdo mi ho musel dát…Ale kdo? Snad tu osobu poznám, až ji spatřím…Avšak…Co teď? Orochimaru-sama…a ten zatracený Sasuke...proč zrovna on, proč ne já? Vždyť jsem to právě já, kdo je tady nejoddanější člověk, nejsem tak drzý a neschopný. Tak proč si Orochimaru-sama vybral právě jeho? Nikdy jsem si k němu nedovolil nic tak hrozného jako Sasuke…Nikdy mě na tomhle zatraceným světě nikdo ve skutečnosti nemiloval…“
Kabuto se sehnul pod postel, odkud vytáhl láhev saké.
,,Heh…skončím jak Tsunade-sama…to bude pěkné…“ a pořádně si loknul.
Z pouzdra vytáhl pěkný ostrý skalpel.
„Jedno říznutí na správné místo a bude klid,“ říkal si sám pro sebe.
Z jeho úvah ho vyrušilo zaklepání na dveře. Kabuto se samým leknutím říznul, jak držel skalpel v kolmé poloze vůči žilám na ruce. Dveře se trhnutím otevřely a dovnitř vniklo trochu světla.
,,Kabuto!“ vykřikl Orochimaru a poklekl k němu. ,,Co sis myslel, že tím dokážeš?“
,,Já se nechtěl zabít, jen jsem o tom přemýšlel, a když jste zaklepal na dveře, tak jsem s sebou trhnul…“
,,Tím chceš říct, že jen tak umíráš?!“
Kabuto se pousmál.
,,Je jen jediná možnost, jak bych mohl žít…“ Orochimaru na něj zvědavě pohlédl.
,,…Povolat ji…je rychlá…vy-vylijte jenom to zbývající saké na zem a roz-rozbijte tu láhev…pečetě jsou…hitsuji…i…tatsu…mi...mojí krve je okolo dost, takže ona bude vědět, co se děje…“
Orochimaru, bledší než krvácející Kabuto, splnil všechny pokyny a skutečně, po chvíli se v místnosti rozlila zvláštní vůně. Osoba, která byla přivolána, kvapně poklekla ke zraněnému a složila zvláštní pečeť. Začala jej léčit a konečně promluvila:
,,To je potřetí co tě zachraňuji, jak tak koukám, tak se ti mé předešlé dárky hodily,“ pousmála se zarmouceně a kývla hlavou směrem k rozbité láhvi saké a přívěšku na Kabutově hrudi.
,,Ty pitomečku, zase sis myslel, že tu není nikdo, kdo by tě miloval? Pravda, nelíbilo se mi, že kuješ plány proti Sasori-kami, ale…no to teď jedno…Kabuto, já tě budu vždy milovat, třebaže jen jako tvá mladší nevlastní sestra,“ neznámá osoba se sehnula a letmo jej políbila. Když dokončila proces léčení, chtěla zmizet, když se jí něco omotalo kolem pasu.
,,Nenechám tě tak lehce odejít, holčičko,“ zakřenil se Orochimaru.

Poznámky: 

Gomennasai za pravopisné a vůbec, za jakkékoliv chyby!
Původně to měla být jednorázovka - inspirací písnička ,,For the heart I Once had"

Super-tajné

http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/nightwish/for-the-heart-i-once-had-12331 Zde je text i překlad...ta předehra je nádherná :neji:

Prostě se mi to vymklo z rukou...mileráda si přečtu jakkékoliv komentáře, nejlépe kritiku, abych věděla jak se zlepšit
Taky bych byla ráda, abyste mi napsali, jestli v tom má cenu vůbbec pokračovat :D
Btw: Tohle je moje první Naruto FF s úmyslem ji zveřejnit...ehm třetí Naruto FF vůbec (první byla má ,,ninja" výpověď před ANBU a druhá byla o Konan )...takže i přes to trošku tu kritiku zaobalit (s mašličkou! červenou!), kudasai ^_^