Akatsuki Genesis 10

Noví Společníci

Uběhl měsíc od vraždy 4 mužů kteří měli prsty v zničení Dešťové a Armáda Konohy nikde. Ani zmínka toho že by se vůbec Konoha zajímala o to že právě ztratila jedno ze svých vesnic. Dešťová se dala do oprav. Všude bylo vidět lešení a muži, děti i ženy se starali o to aby se dala vesnice do pořádku. Jediného koho snad tížilo to že Dešťová ještě nečelila útoku byl Hayate. Kaemon byl dosti apatický, Nia nezkušená a Takezo měl plno práce dát dohromady všechny ty věci než aby přemýšlel nad něčím jako je útok ze strany Konohy. Mezi tím se u našich hrdinů stalo pár změn. Hayate začal chodit z Niou. Kaemon si našel kočku a říká ji zabiják a Takezo?... Leží v papírech a vyřizuje záležitosti o stavebnictví a znovu zakladatelství škol atd. Den se táhne za dnem a pořád nic. Hayate sedí na balkóně a sleduje obzor jako každý den.
,, Už zase civíš na to slunko?“ optala se Nia nepříjemně.
„Jo nedá mi to spát…“ odpověděl Hayate z klidem.
„Nebyli tu už tři měsíce tak proč si myslíš že dojdou teď?“ Otázala se znova Nia.
„Nevím. Předtucha… možná vize.“ Poznamená s mírným úsměvem.
„Tak přestaň čumět na to slunko a pod se kouknout k nám do postele“ Řekne zívavě Nia , chytne Hayateho za ruku a odtáhne ho do pokoje.
O budovu dál kde má Takezo pracovnu stojí Kaemon a Takezo u okna. Takezo silně mačká keramická hrnek. Kaemon zatím drží svojí kočku v náručí a hladí ji po hřbetě.
„Pořád tě štve že si tvoje sestra začala z Hayatem?“ optá se Kaemon nezaujatě když vidí jaké dostává křeče při pohledu na okno.
„Kohokoliv jiného z Deštný bych strávil… Kohokoliv! Ale ona se mě snaží asi Naštvat. “ Řekne a silou rozbije Hrnek. Podívá se na střepy pod ním které se staly z hrnku a pak se podívá na stůl kde leží další. Chytne ho do ruky a nalije si do něj kafe.
„Buď rád že je to Hayate… A jak ti to vůbec vychází s tou Annou?“ Změní trochu téma.
„Neviděl jsem jí už měsíc…“ Uvědom si Takezo a odtrhne pohled od prázdného balkonu Niinyho a Hayateho novém domu.
„Potřebuješ Voraz“ Poznamená Kaemon a také si veme šálek čaje. Pomalu si začne sundávat masku.

Mezitím v Konoze…
Udýchaný mladý Ninja běží Hokágeho budovou a nese nějaký papír. Když zabočí do velké místnosti plné Taktiků, generálu a jiných lidí. Mladík doběhne až k Narutovi který sedí úplně na konci velkého stolu.
„Pane Hokáge. Mám špatné zprávy.“ Řekne mladík udýchaně. Naruto stane .
„Co se děje Konohamaru? “ Zeptá se Dospělí Naruto a všichni v místnosti ztichnou. Konohamaru se rozhlédne po místnosti a mírně se usměje.
„Ztratili jsem Deštnou…“ vyhrkne ze sebe.

Zpátky v deštné…
Takezo dopisuje poslední papír co dostal od lidí deštné.
„SPÁÁÁNÉÉÉÉK! „ zařve z protáhnutím a vstane z křesla. Dojde k pohovce na které často sedává Kaemon a lehne si na ní.
„Horší než otcovi tréninky“ Zamumlá Takezo a začne usínat. V tu do místnosti vtrhne nějaký muž. Je celí udýchaný a drží v ruce papír.
„Pane Takezo tohle vám teď došlo.“ Řekne muž a usmívá se. Nevrlí Takezo mávne rukou ve znamení aby položil papír na stůl a odešel. Muž poslechne a odejde. Takezo se z těží vyhoupne na nohy a dojde ke stolu. Když papír rozloží. Oči se mu mírně otevřou.
„Takže jsou opravdu i další.“ Řekne a dojde do kartotéky u stolu.

Je další den ráno. Takezo si vyžádal aby všichni členové Akatsuki došli do kanceláře Takeza. Všichni si jakš takš posedají a Takezo spustí.
„Včera mi došel dopis od někoho zajímavého. Jeden z bývalých členů Akatsuki zvaný Hidain měl učně. Rikimara. Tenhle dopis je od něho. Žádá abychom ho prohlásili členem Akatsuki. Chce se prý pomstít Narovi za smrt jeho senseie. Chci aby si to Hayate a Kaemon vzali na starost. Zajdete do chrámu Jashin na okraji vodní země. Nia zatím Zajde do Konohy a podívá se na situaci v Konoze.“ Jakmile to dořekne tým odsouhlasí a vyrazí. Hayate a Nia se ještě před branami vášnivě rozloučí ale pak jdou každý jiným směrem.

Je den po odchodu našich hrdinů. Před hradbami se objeví postava v plášti. Pomalím krokem se přibližuje k jedné z bran.
„Stůj! kdo jsi?“ řekne jeden ze strážných. Pod kapucí skrývající obličej postavy se ozve jen menší posměšek.

Takezo zas něco papíruje ve své kanceláři. Když dává jedno z razítek ozve se velký výbuch v centru deštné. Takezo se lekne ale ihned lapí plášť a zmizí v kouři. Když se dostane do centra výbuchu vidí kolem spoustu vesničanů kteří se snaží uklidit stranou. Věčina z nich je zraněná. Když se rozestoupí kouř stojí před Takezem zahalená postava a drží pod krkem Annu.
„Ty jsi ten kterému tady říkají Bůh?“ Zeptá se ženský hlas zpoza pláště.
„Anno… “Zašeptá potichu.
„Ano jsem. Co tu chceš?“ řekne razantně Takezo a aktivuje si Rinnegan.
„Dnes všichni uvidí že i bůh může krvácet“ Dodá a pustí Annu na zem. Pak se rozběhne proti Takezovi a udeří do něj něčím bílím. Takezo odskočí a útoku se vyhne. Žena jak podle hlasu znělo ale s útokem nepřestává a útočí dál. Takezo jen odskakuje. Pak mu zpoza pláště vypadne jeho meč. Takezo ho Chytne a udělá proti útok. Když se k ženě přiblíží víc uvědomí si že zbraň kterou na něj žena útočí je kost.
„Kost? Je jen jeden klan co má takové schopnosti… Kaguya…“ Vysloví Takezo a žena si sundá kapuci. „Za tvou hlavu je velká odměna a já si jí nenechám ujít.“ Usměje se žena a odskočí.
„Měl jsem za to že všichni z Kaguya Klanu jsou mrtví pádem Kimimara…“ Zapřemýšlí Takezo nahlas.
„Všichni neměli stejný názor svého klanu. Někteří utekli a schovali se. Moje rodina byla jedna z nich.“ Usměje se a rozběhne se proti Takezovi. Napřáhne se a sekne po něm. Takezo nastaví meč a kost se rozlomí.
„Co? Moje kosti jsou tvrdé jak mramor…“ Řekne překvapeně žena a podívá se na svůj kostěný meč. Pak se podívá na Takezovu čepel a v té rotuje větrná Chakra.
„Nakonec s tebou bude ještě nějaká sranda.“ Popíchne a odhodí svůj kostěný meč. Pak si odhrne rukávy. Po chvíli ji z dlaní vyrazí dvě ostré kosti a žena se proti Takezovi rozběhne. Takezo se vyhýbá všem útokům které žena na něho podniká. Pak skočí do vduchu a udělá pečeť ohně
„Katon: Goukakyuu no Jutsu (Oheň: Technika velké ohnivé koule)“ Vyřkne a z pusy mu začne ucházet velký plamen. Když plamen odstoupí po ženě není zmínka. V tu se za Takezovími zády ozve.
„Kuk… Bože“ Takezo schytá silnou ránu do zad a odletí. Napálí to do zdi jednoho z baráku. Žena se podívá na svůj hrot a zjistí že je zlomený. Na hrotu je krev.
„Vidíte? Dobří lidí Dešťové? I bohové mohou Krvácet!“ Zakřičí žena a zdvihne hrot na kterém je Takezova krev. Lidé kolem se začnou strachovat. Je jejich bůh opravdu jen podvodník co nic neumí? Honí se myšlenka hlavami přihlížejících vesničanů. V tu se začne ozývat podivné zvuky v budově kde skončil Takezo.
„Suiton, Raiton: Suiryuudanjibashi no Jutsu (Voda, světlo: Střela Vodního elektrického Draka)“
Z budovy vyšlehne vodní drak plný elektřiny a zasáhne ženu tak silně že ji odpálí přes dva baráky a o třetí zastaví.
„Nikdo, Povídám Nikdo nebude lhát mé vesnici!“ Zakřičí Takezo opřený o roh zničeného domu a Zatne zuby. Vesničanům se na tváři objeví menší vítězoslavný úsměv.
Kouř z budovy začíná mizet a žena už tam není. Takezo vystoupí z baráku a rozhlédne se kolem. Pomalu začíná poprchávat.
„Tý!...“ ozve se za Takezem „Ty jeden Parchante! Nemyslela jsem že to zajde až tak daleko.“ Když se Takezo otočí vidí jak všude z Ženy trčí kosti a teče krev. Takezo se pousměje a řekne.
„Vybrala jsi si špatnou vesnici a špatného kluka.“ Pak zařve „Fuuton: Atsugai“ a Mávne mečem Z meče vytryskne velký proud větru a letí přímo na ženu. Větrná technika zvedne prach a proto nejde nic vidět. Takezo jen zkoní hlavu a zašeptá si.
„Jistě že to nemohlo stačit…“Kouř se rozestopí a kolem jsou samé kosti. Takezův úsměv pomine. Chytne se za záda do kterých mu žena zapíchla hrot a složí se na kolena.
„Aaaaaah!“ Zakřičí bolestivě Takezo a podívá se na haldu kostí. Některé začali ustupovat. Pohled na ženu je velice děsiví. Kosti které ji lezou z těla jsou zaražené v zemi a ona sama je ve vzduchu držena jenom těmito kostmi.
„Hehe.“ Ozve se od ženy. „Vzpomínáš ty malej spratku na to jak jsem ti zarazila ten hrot do zad? Nechala jsem ti tam kousek a ten dokážu na dálku ovládat. Takže se ti po celém těle rozšiřuje. Zatím to jenom bolí ale po čase moje kosti dorazí i k hlavím orgánům a to teprve bude bolest.“
Usměje se a začne kašlat krev. Takezo který zažívá vnitřní muka se jen drží na kolenou a zatíná bolestí zuby.
*Doufal jsem že to nebudu muset použít na někoho jako jsi ty ale jak jde vidět nemám na výběr.*
Takezo udělá pečeť vody a zavolá „Kiri Gakure no Jutsu (Technika Ukrývání v Mlze)“ Žena se jen usměje a zvolá
„Před mou technikou se nemůžeš schovat ovládám ji Chakrou ne pohledem. “
Chvíli se nic neozývá a pak za ženou zazní Takezův hlas.
„Nechci se od tebe dostat dál… ale blíž“ Pak Udělá pečetě vody a země a zvolá
„Karamatsu No Mai (Smrtící tanec)“ Žena vytřeští oči a z těla ji vyjedou kosti. Ale tyhle už nejsou její. Tyhle jsou Takezovi.
„Jak?“ Otáže se žena z hrůzou v očích.
„Moje oční technika umí kopírovat na kratší dobu Kekei Genkai. Stačilo vidět tvoji techniku a pak jsem ji prostě a jednoduše zkopíroval.“
„Někdo z takovou mocí… Nemohu tě nechat žít!“ Zakřičí smrtelně žena a Takezo ucítí bolest v zádech. Pak mu ze zad vystřelí několik ostnů.
„Dřív než jsem na tebe zaútočil obalil jsem tvoji kost větší vrstvou vápníku. Takže všechno co mělo jít do mích orgánů a vnitřností jsem přesměroval ven z mého těla… Bohužel ty nebudeš ta co mi zasadí poslední ránu.“ Dořekne Takezo a Ženě se sklopí hlava.
„Uzumaki má konečně sobě rovného soupeře. “ dodá žena na poslední chvíli a pak umře. Takezo výjde ze spleteniny kostí od ženy a Podívá se na okolí. Všichni začnou jásat když vidí že jejich bůh vyhrál. Hrdina si silou vytáhne kosti ze zad a odhodí je. Pak se rozhlédne po okolí a omdlí. Celá vesnice se k němu ihned seběhne a odnese ho do nové nemocnice.

Mezitím na cestě Hayateho a Kaemona…
„Krucinál! Tohle ne nudá!“ ozve se od Hayateho který jde z rozepnutým pláštěm. Kaemon vedle něho jen kráčí ze zavřenýma očima a nic neříká.
„hej Kaemone… Jak se má ta tvoje plyšová nádhera jménem Zabiják?“ Rejpne si z nudy Hayate a usměje se. Hrdinové zajdou za obzor a ozve se
„Sklapni!“ a Sek meče. Pak jen Hayateho sténání.

Někde v neznámé místnosti…
„Co říkáš Tati? Sluší mi to?“ Ozve se hlas mladého kluka a který se kouká do zrcadla. Na jeho otázku nikdo nezareaguje. V obraze zrcadla se leskne odraz asi 16 letého chlapce z černými vlasy a klasickými rysi Uchiha Klanu. Jeho obličej je velice podobný Madarovímu. Chlapec se promenáduje ve starém obleku Akatsuki a kouká se na to jak mu to sluší. Pak šáhne po nočním stolku a vytáhne fotku Svého otce. Je to Uchiha Madara.
„Doufám že mě sleduješ tati protože teď udělám našemu jménu čest!“ chlapec se usměje a zhasne svíčky které ozařovali celí pokoj. Pak se ze tmi vynoří dva krvavě rudé Sharingani…