Obecné

„Takže jen tak odešel?“ nevěřil Naruto.
„Jo. Nikdo a nic o nemohlo zastavit. Prostě teď máme problém, že Orocháč má moc Znaku Energie. Doufám, že nezískal další,“ odkýval Kiba.
„Tak do práce. Lady Tsunade nám řekla, že přesto máte trénovat,“ popoháněl do práce Kakashi.
Všichni se rozešli na svá stanoviště trénovat a každý myslel na to, jak Sasana převálcují.

„Tak jsme tady,“ oddychl si Neji a rozhlížel se po městě.
Sakura, Ino a Hinata házely úlevné úsměvy do všech světových stran

Lidé se modlí, aby získali přízeň. Lidé se modlí, protože se bojí, že jinak nebudou mít v co věřit… I naprostí nevěřící se modlí. Za lepší svět, za naději, za víru… Někomu, o kom pochybují, že existuje. V noci, když je nikdo nevidí. A vůbec, všechno se děje v noci… Za měsíčního svitu, za třpytu hvězd …

Štěstí

Vyskoč sem za mnou
Spolu vydáme se na let
Někteří spadnou
My však budem se držet

S úsměvy na tvářích
V oblacích, hvězdách
Tak jako v polštářích
Na společných cestách

Skáčeme, létáme,
běžíme, padáme
A to vše se smíchem
Společně zvládáme

Usínám a ty polštář mi
Pod hlavu dáváš
Nad temnými horami
Se mnou usínáš

Poznámky: táák další dílek moc děkuju Chi.chince za návrh citu... jinak příště bude Rivalita!!

10. kapitola: Pomocná síla

„Vyšlo to ještě líp než jsme předpokládali... Suki a její bratr utekli a teď už nikdo nepochybuje o jejich vině. Vyhráli jsme, Orochimaru-sama...“ pronesl s vítězoslavným úšklebkem Kabuto.

[font=Century gothic]

Přátelství

Příteli můj
Teď poslyš a stůj
Zastav svět právě v tuto chvíli
Abychom přátelství navždy cítili

Uvolnit pouto
A zpřetrhat vztahy
Těžké to sousto
Bez veškeré snahy

Však ty udělat to nechceš
Náš vztah pořád opatruješ
Přáteli navěky budeme
A společnou cestu najdeme

Až kráčet po ní pomalu
A opatrně budem
Tvému uměleckému odpalu
Naposled se zasmějem...

7.kapitola – Vztahy a pouta
Sachiko strávila ještě pět dní v nemocnici, než jí propustili. Od Kakashiho se dozvěděla, že poslední zkouška, bude za čtrnáct dní.
Dívka se, ale účastnit nechtěla, nemohla již bojovat s někým, koho by mohla zabít. Již prostě nedokázala zabíjet.
Tak už dost! Napomenula se v mysli.

Černovláska zamířila k budově Hokage, před kterou se zastavila… Váhala, zda to nebude zrada, tohle udělat.

Nevěřila jsem, že pro mě život měl alespoň nějaké to štěstí. Zřejmě mu už nezbylo, aby ho mohl dát takovému vyvrhelovi jako jsem byla já. Nebo mi prostě bylo předurčeno, že štěstí nikdy mít nebudu. Ale já ho zažila... ten pocit blaženosti, že nejsem sama, že se mi daří, že mám pro co žít.

6. kapitola – Neschovávej se, Sachiko!
Masao a Riku nalezli svou společnici v hrozném stavu, ovšem nemohli nepostřehnout Prokletou pečeť, rozhodli se nejprve dívku probudit a poté informovat Hokage.
Po delší době Sachiko otevřela oči a pohlédla na své společníky.
„Já…Nezvládla zkoušku?!“ zeptala se.
„Ne, ve zkoušce pořád jsi.“ Zavrtěl hlavou Riku.
„Co se tu stalo?“ zeptal se Masao.

Dívka přimhouřila oči a snažila se vzpomenout, šlo to ztuha, ale vzpomněla si na boj s Orochimaru a vyslechnutý rozhovor.

No tak je tady i slibovaný boj! A opravdu jsem se velmi překonala a hned druhý den jsem napsala toto!! =) At se líbí! =)

Asi za týden Soul a Naruto dorazili k poušti! Naruto se s úsměvem rozhlížel kolem dokola.
"Tady už jsem nebyl hodně dlouho!" pomyslel si a vkročil na písek. Soul ho hned na to následoval.
"Naruto!" řekl potichu.

Doufám že se bude líbit (od Barush-Miyi)

Tuhle básničku bych chtěla věnovat Minatce protože sem jí napsala pro ní

a je to divný abyste věděli

Nenávist

Ty jsi ten, koho nesnáším
Ty jsi ten, s kým se nevznáším
Jsi ten, kdo zradil mé srdce
Jsi ten, kdo měl mě ve své ruce

Když z tvého sevření jsem se dostala
Na svá kolena pomalu padala
Uvědomila si všechny své činy
Většinou byly to zločiny

Ty cloumal jsi se mnou
Já se nebránila
Svou duši zlou
Jsem však zachránila

Dnes jsi cílem mé nenávisti
Tvůj hlas i vzhled je mi proti srsti
Tvůj pohled propaluje nebe

Již nechci myslet na tebe!

Sasuke si tiše házel nejpotřebnější věci do batohu. Byl zvyklí se rychle přemístit a tak mu nedělalo problém vybrat potřebné věci.
„Takže ty máš misi s Akane?? Tak to jsi třída kámo!!“ pousmál se Kotoke a s prásknutím odhodil svou masku do kouta za postel.
„A co je to vůbec za misi??“ zvedl oči orámované brýlemi Tsuki.
„Já nevím… máme najít a zabít nějakého špeha či co…“ odpověděl Sasuke a zapnul přezku na batohu.
„Přenu ti hodně štěstí! Ať se ještě vrátíš!!“ Ušklíbl se Kotoke.

V Mlžné

„Ach jo. Těch třicet dní v Mlžné uběhlo hodně rychle,“ povzdechla si Sakura.
„Co chceš víc? Třicet dní volna nám neuškodilo a mohli sme sledovat ty ťulpase ze Zvučný,“ osočil se na Sakuru Neji.
Bouchly dveře a v nich stála Ina.
„Vážení, posel nám přišel,“ konstatovala smutně.
„A kdo to je?“ zeptala se Sakura.
Ina poodstoupila ze dveří a Sakura s Nejim uviděli dívku.
„Hin?“ vydechl překvapeně Neji.
Hinata se pousmála a vstoupila do pokoje.
„Jak vím od Iny, tak už máte tři střepy.“

Sakura, ač rozhodnutá jim pomoci, neustále váhala a neměla se k tomu. Ententýky, dva shurikeníky...
Než se konečně odhodlala, boj skončil. Její společníci, ač s mírnými obtížemi, protivníky vyřídili, s pár škrábanci. Shikamaru se na ní hned obořil:
"Co tam jen tak stojíš! Měla jsi nám pomoct! Nevzali jsme tě sem kvůli koukání!"
Sakura zabodla pohled do země a po tvářích se jí začali koulet slzy. Věděla to... je slabá... měla skončit...

5. kapitola – My dva se ještě setkáme.
Sachiko pořád koukala na formulář, nevěděla co si počíst. Její Kekkei Genkai dokáže jiné zabít, což ona nechce, ale kdyby se nedokázala ovládnout…
Nechtěla myslet na to, co by se stát mohlo. Potřebovala podporu, někoho kdo by ji řekl, že se ji nic nestane.
Nikoho takového, ale neměla. Cítila se sama… Ztratila to všechno, když opustila vesnici… Tehdy se toho vzdala… Tehdy…

Podepsat…Nepodepsat…Podepsat…promítala v duši možnosti a zahleděla se na Sasukeho.

„No tak!!! Zaber!!! Makej!!!“ Teruki právě řval na Sasukeho který se neobtěžoval nic dělat. Právě bojoval s Amayo ale moc to nevypadalo. Amayo proti němu vždy udělal nějaký výpad ale Sasukemu stačilo aby zvedl jednu ruku a Amayo se válela v prachu na zemi.

Tenhle díl je velmi krátký ale je to protože je napsaný dá se říct na rychlo a navíc mě dál nic nenapadalo! Ale další díl bude delší a možná se tam bude i trochu bojovat a bude to poměrně zajímavé!!! =)

Když se Naruto ráno probudil, Soul už byl vzhůru.
"Dobrý ráno!" řekl a zakousl se do masa. Naruto se protáhl a protřel si ospale oči.
"Tobě taky! Můžu taky dostat něco k jídlu?!" zeptal se Naruto nadějně. Soul se zasmál a podal mu jednu rybu, kterou opekl nad ohnem! Nějakým způsobem se mu totiž podařilo rozdělat oheň.

Minule: Sakura a Sasuke
***

V Konoze panovala tichá, klidná noc. Avšak ani zdaleka ne tak klidná, jak bych si to přál já. Přestože jsem stál zády k ní, cítil jsem tu bolest až v morku kostí. V uších mi pořád zněl ten mučivý zvuk... její pláč.