Už toho bylo dost! 4 - Ratatata, pic!

Sakura, ač rozhodnutá jim pomoci, neustále váhala a neměla se k tomu. Ententýky, dva shurikeníky...
Než se konečně odhodlala, boj skončil. Její společníci, ač s mírnými obtížemi, protivníky vyřídili, s pár škrábanci. Shikamaru se na ní hned obořil:
"Co tam jen tak stojíš! Měla jsi nám pomoct! Nevzali jsme tě sem kvůli koukání!"
Sakura zabodla pohled do země a po tvářích se jí začali koulet slzy. Věděla to... je slabá... měla skončit...

Trénink nového týmu 7 probíhal... velice zajímavě, až Kakashi, zralý na prášky, rezignoval a zalezl si na strom, kde otevřel Icha Icha.
Dole mezitím probíhala žhavá hádka mezi Narutem a Ino.
"Ty idiote! Co to pořád děláš!? Všechno kazíš! Jak ses vůbec mohl stát geninem??" Ječela Ino jak siréna. Je možné, že někde na Sibiři ji ještě zaslechlo pár lidí, ten zbytek byl ušetřen
"Úplně normálně! To ty všechno kazíš!" Blah blah a tak dále...
Najednou oba uniso zaječeli: "KAKASHI-SENSEI!" Volaný otráveně pozvedl hlavu.
"Vraťte sem Sakuru-chan!" Naruto div neobjímal strom a ronil slzy jako hráchy, zatímco si třel tvář, kam ho praštila Ino.
Ta zas na to: "Vyhoďte ho z týmu! Vždyť je úplně neschopnej!" Kakashi si povzdechl a znovu se začetl.
V Sasukeho mysli mezitím probíhal wrestling mezi myšlenkou zmizet pryč a jít trénovat sám a nápadem srovnat je všechny do latě. Nakonec za něj rozhodl Kakashi, který byl rušen ve čtení a tak na ně houkl:
"Končím dnešní trénink! Sejdeme se... někdy... někdy. Dám vám vědět."
Až se Asuma vrátí z mise, Ino mu klidně velmi rád vrátím...

"Tohle je v týmové práci nepřípustné, Sakuro! Po návratu budeme muset začít pořádně trénovat," káral jí Asuma, zatímco Sakura, sedící na posteli, mlčky polykala slzy a tupě hleděla před sebe. "A navíc - nerad to říkám, ale Konohu jsi i docela zesměšnila. Vždyť bylo vidět, že máme - omluv ten výraz, ale nemám ve zvyku lhát - neschopné ninjy! Je možné, že se to rozšíří a ubyde nám misí a peněz! Tady nezáleží jenom na týmu, ale i na celé Konoze!"
Růžovláska na něj upřela uslzený pohled a nešťastně si povzdechla:
"Když já chtěla skončit... Ale Kakashi-sensei my tímhle chtěl pomoci..."
"Sakurou... poslouchej. Jestli teď skončíš, dáš jenom najevo svou slabost a nic tím nevyřešíš. Pokud budeš trénovat, změní se to. Věřím, že se z tebe stane dobrá kunoichi. Každé začátky jsou těžké. A navíc," Asuma na ní přívětivě mrkl. "pokud budeš trénovat, můžeš být lepší než Ino a kdo ví - třeba i získáš srdce toho svého." Poslední věta zněla tak vševědoucně, až se Sakura zarazila nad jeho informovaností.
Ninja se zvedl, potřebujíc doplnit nikotin, a když už byl ve dveřích, otočil se na ní a trochu naléhavým hlasem jí nabádal: "Přemýšlej ještě o tom. Jakmile jednou skončíš, pak se těžko zase vracíš zpět." A zmizel kamsi ven.

Konoha už je blízko... Jsem pevně rozhodnutá. Končím. Ať si Asuma-sensei říká co chce. Jsem neschopná... neumím nic... každý mě jenom zachraňuje...
Sakura se zaobírala těmito emoušskými myšlenkami, zatímco její momentální kolegové po ní vrhali naštvané pohledy. Nechala je ve štychu, nepomohla jim.
No, to tu chci radši Ino. Ať už je jakkoli protivná, alespoň pomáhá. Bůh mi odpusť, že jsem kdy proti ní něco měl.
To pro změnu myšlenkoval Shikamaru. Kdyby byli s Chojim propojeni telepatií (či co je to... telekineze?), asi by jeho kamarád jen přikyvoval. Sakura se teda moc nepředvedla.
"Mládeži... Jako oslavu za splnění mise vás zvu na oběd." Asumovi se nemluvilo zrovna nejlépe, ještě pořád se na Sakuru, jako zbytek zlobil, ale trochu ji i chápal. Všichni tři se po něm překvapeně podívali, divže nenarazili do stromů, které jim stály v cestě. Když dál nic neříkal, pokrčili rameny a dál se věnovali cestě.