Pod maskou...4.část

„No tak!!! Zaber!!! Makej!!!“ Teruki právě řval na Sasukeho který se neobtěžoval nic dělat. Právě bojoval s Amayo ale moc to nevypadalo. Amayo proti němu vždy udělal nějaký výpad ale Sasukemu stačilo aby zvedl jednu ruku a Amayo se válela v prachu na zemi.
„Tak dost! Tohle nemá cenu! Amayo ti není rovným soupeřem!! Zkusíme Tamiko!“ zavelel Teruki. Amayo jen naštvaně prskla, zvedla se ze země a nasupeně si dřepla do trávy vedle cvičiště. Naopak Tamika jen vyjeveně mrkala kolem sebe a neměla sebemenší chuť bojovat. Nejistě se postavila před Sasukeho a nervózně si třela ruce o nohy. Sasuke pod maskou jen pozvedl obočí.
„Tak budeš teda bojovat nebo ne??“ ozval se otráveně. Tamika nasucho polkla ale maličko přikývla. Pak si jedním ladným pohybem přetáhla masku z obličeje a na Sasukeho teď koukali dvě velké čokoládové oči. Sasuke hned poznal že je to genjutsu přesto nic nedělal. Jen němě zíral do očí v kterých se začali utvářet jakési spirály které ho stahovali do hloubky hnědé díry. Zanedlouho už nevěděl co se s ním děje. Byl v hnědé díře… vznášel se nad zemí a do žil se mu začínal vlévat pocit naprosté beznaděje. Už se to začínalo vymykat jeho kontrole.
„Sharingan!“ vykřikl a jeho oči zazářili do bezedné jámy. Celá díra zmizela stejně jako spirály. Tamika se chytila za hlavu a začala pronikavě křičet. V její mysli se totiž odehrával boj jejích rodičů a akatsuki. Nechtěla se znovu dívat jak umírají. Zavřela oči a v bolestech se sesypala na kolena. V tom to přišlo… Pein nejdříve propíchl srdce jejího otce a pak břicho její matky. Znovu vykřikla. Z pod zavřených víček steklo několik slz které následovali další a další. Zas a znova to viděla.. ten okamžik jejich smrti.
„Nééé už néé!!!“ zařvala.
„Tak dost!!“ vykřikl Teruki a stoupl si mezi ty dva. Sasukeho oči zase zčernali a Tamika se zřítila Terukimu do dlaní.
„Už…už ne… prosím!“ šeptala pořád dokola zatímco jí Teruki pomohl zvednout. Pak ale zjistil že se sama na nohou neudrží a tak jí vzal do náruče a pomalu odcházel k budově s velkým červeným křížem. V půlce cesty se zastavil a otočil.
„Nori…. Prosím počkej tu na mě! Chtěl bych ti něco říct… Amayo máš volno.. odpoledne na tréninku!“ a zase pokračoval. Sasuke se jen znuděně posadil a cosi zabručel. Amayo pohodila svou červenou hřívou a bez řečí odešla…
***
„Tak cos mi to chtěl???“ optal se ledabyle Sasuke když se Teruki asi po hodině vrátil.
„No… příjde mi že tvých schopností je na obyčejného anbu škoda… kupříkladu kdybys byl dál v našem týmu nikam by to nevedlo protože to co bychom udělali my tři bys ty zvládl sám. Takže jsem byl za vedením a domluvil se s nimi že budeš mise plnit buď sám a nebo s někým… ale ty úkoly budou tak… o dvě tři třídy těžší!“ odpověděl Teruki a podal Sasukemu nějaký svitek.
„Tvoje první mise… máte najít a zabít Orochimarova špeha ve z kryté deštné! Nic moc těžkýho!“ upřesnil Teruki.
„Máte??“ pozvedl obočí Sasuke.
„Ano.. na tuto misi jdeš společně s Akane!“ dodal Teruki.