Nováčci

Na zem dopadl chlapec. Byl vyčerpaný z neustálého trénování, ale byl rád. Celý jeho život se změnil a to díky několika osobám. Byl vděčný, že ho chtěl Orochimaru trénovat, a to i když si myslel, že Kabuto je naprosto bez talentu. Byl šťastný, že díky otci a jeho známé, může trénovat jako každý jiný, i když on nebyl jako každý jiný.
Posadil se. Usmál se, protože se dobře vyhnul střele spolužáka. Podíval se na senseiku a zakřenil se ještě víc, když zjistil, že i ona se usmívá.

„Půjdu si lehnout. Jdeš taky?“ zeptala se ho Liam. Itachi zavrtěl hlavou a dál se díval na západ slunce.
„Chci tu ještě zůstat.“ Zamumlal. „Přemýšlet…“
„Nesmíš se užírat Itachi, ničí to i mě když tě vidím smutného. Jsi přece můj bratr.“ Smutně se pousmála a odcházela. „Dej na má slova, bráško.“ Naposledy se otočila a vydala se do úkrytu.
„Dám neboj.“ Usmál se a dál pozoroval západ slunce.

Liam vešla do úkrytu zamávala ostatním a přišla k nim.

Reina měla neklidný spánek. Skoro každou chvíli se budila a Itachi proto nemohl spát. Bál se o ní více než o svůj život.
„Bojím se…“ špitla Reina.
„Nemáš proč… jsem tu s tebou.“ Usmál se Itachi.
„Já vím…“ usmála se. „A jsem za to ráda.“ Kývla hlavou.
„Čeho se tak bojíš?“ zeptal se jí. Otočila se k němu zády.
„Kdybych to věděla, tak tomu zabráním. Jen vím, že se má něco stát.“ špitla.
„Uvidíš…to se spraví.“ Zašeptal a objal jí kolem pasu.

Návrat Uchichy 04, Kakurova pomsta

,,Oodama Rasengan!“ Zakřičel Naruto vyskočil a napřáhl se.
,,Chidori!“ Procedil skrz zuby Sasuke a naběhl mu.Dvě koule jedna blesková a jedna větší. Narazili na sebe a v mžiku oba dva vyletěli na opačnou stranu.
,,Katon, Housenka no Jutsu(Živel ohně, technika ohnivých koulí)!“ Zakřičel Sasuke a z úst mu vyletělo zhruba 10 malých ohnivých koulí a v nich kunaie které letěli na Naruta.
,,Tímhle mě nezastavíš!“ Zasmál se Naruto a obratně se vyhnul všem koulím.

Neviděla jsem mu do tváře. Stál blízko. Slyšela jsem jeho dech, ale noc byla příliš neprohlédnutelná, takže jsem nemohla zahlédnout jeho tvář. Byla jsem unesena, ale protože jsem byla až příliš vyděšená, neuvědomovala jsem si to.
Až moc dobře jsem odhadla jeho pohlaví. Byl to muž. Měl silný dech. Jeho srdce tlouklo silně a odvážně. Když na mě promluvil, jeho hlas měl skákavý podtón, stále však stejně hluboký.
Odhadla jsem jeho naložení se mnou. Chce mě k něčemu využít. Už pro to, že mě dokázal donést až sem.

Je poklidná noc a je klidno. Chuchvalce mraků jsou postříbřeny měsíčním světlem. Někde na kraji pouště postává šedá postava. Má před sebou ještě dalekou cestu a leč se na tuto misi měla vydat až po východu dnešního slunce něco ji nutilo spěchat. Tento spěch a jeho nepochopení se zcela nesrovnával s jeho charakterem. Charakterem líné osoby, poflakující se a zadívané do nebes a až tam někde hluboko v mracích nacházel spokojenost. Spokojenost a klid, který mu již v blízké době nebude dopřán.

Itachi sa otočil s Rain v náručí a už chcel odísť no v tom niekto za nimi zakričal.
„Tak to teda nie mladá dáma!“

V Akatsuki sídle Pein spovedá Naruta o jeho najnovšej misií.
„Takže tvrdíš, že Itachi má nejakú frajerku? To sa mi nezdá. Nepodobá sa to naňho. Vždy mal len chvíľkové pobavenia.“
„Len kvôli “pobaveniu“ by nešiel tak ďaleko. Musí v tom byť niečo viac.“

Ak by sme mali potláčať slzy každý deň, asi by sa nám to nepodarilo. Určite si teraz hovoríte že no ale ja áno. Som predsa chlap a neplačem ako malé decko. Ale nie. To čo vravíte je naozaj veľká lož. A keď vravím veľká tak veľmi veľká. To čo sa stalo tu hroznu noc keď odišiel. Keď zanechal taký smútok v srdciach tých ktorý ho mali radi. Ale on na tu lásku nepozeral. Ale prečo? Prečo tam proste nemohol ostať? Prečo si neužíval dokým mohol?

Prepáčte, že som sa ozvala po tak dlhej dobe, je tu ďalší diel a je trochu dlhši ako tie predchádzajúce . Dufam, že sa vám bude páčiť.

Narutovo Neštěstí 04

Na další den se konalo odevzdávaní titulů. Naruto mněl na sobě otcův plášť a na hlavě jeho klobouk. Konohamaru, strašně šťasten a odhodlán na post Hokageho, na který se těšil už od smrti jeho dědečka, klečel na zemi s hlavou sklopenou a čekal, co se bude dít.

„Tak vidím, že jsi na to přišla.‘‘ Ozvalo se za ní. Zprudka se otočila. Vždyť si myslela, že je zde sama. Pohlédla Minatovi do tváře, který tentokrát už neměl ten milý pohled. Tvářil se přísně a ona z něj měla strach. Pomalu se postavila a on vykročil proti ní. Jenže když se otočila, uviděla ten hluboký sráz. Trochu se jí zamotala hlava a myslela na nejhorší. Nechápala, kam zmizela jeho milá tvář. Tohle byl úplně jiný člověk.

Jednoho krásného dne, když všichni rolníci z malé vesničky šly pracovat nevěděly co se chystá. V dáli na skalách stál někdo nebo něco s nekalými úmysly a obrovskou silou.
Jak rolníci pracovali tak si všimli že se začíná smrákat.
„Ty Jamikiro vypadá to na bouřku, měli bychom si dneska radši oddechnout s rodinou.“
„Souhlasím s tebou Takato, i tak mám toho dost co doma dělat.“
Všichni dělníci si mysleli že se smrákalo bouřkou ale místo deště se najednou rozlehl vesnicí vystrašený křik lidí a v tom se ozvalo silným hlasem.

Zbytek pátku kupodivu všichni přežili ve zdraví. Byla sobota a blížily se Vánoce

Klan Darkenned vznikl v mírumilovné Stínové vesnici. Klan Darkenned v této vesnici plnil jakousi obranou složku. Klan vznikl již před dávnými časy, nikdo z členů nevěděl, odkud přišli zakladatelé. Darkenned se snažil bránit vesnici před zločinci a hledanými osobami. Postupem času začali využívat zbraně, přesněji začali používat zbraň jménem katana. Klan se naučil zbraně používat bravurně a byli obávanými protivníky, časem si utvořili vlastní pohybový styl.

,,Tak o tohle se pokoušíš jo? Mohl jsem tušit, že tak mladé děvče jako ty, se nebude toulat po cizí vesnici jen tak. Proč jsi to chtěla udělat?“ začal na mě křičet.
,,Já o čem to mluvíte? Vypil jste moc saké, to je tím.“ Snažila jsem se bránit, ale bylo mi to k ničemu. Po očku jsem zahlédla Itachiho jak zuří. Začala jsem se bát. Co jsem měla dělat? Jestli to zkazím, Itachi se bude zlobit a já z toho nevyjdu dobře.

,,Amateratsu!“ Zakřičel Uchiha Madara tak, že ho slyšeli oba týmy.Černý temný ohen se nepředstavitelně šířil všude a všemi směry až k oběma týmům.
,,Ten ohen nás uvěznil, musíme se odtud dostat!“Zakřičel Kapitán prvního teamu.
,,Rychle!“ Naléhavě ho doplnil Iruka.
,,Suiton:Suiryuudan no Jutsu.“ Zpečetil ruční techniky jeden z ninjů v jeho teamu a z vodní nádrže se višvihl drak který zaůtočil na ohen.
Neuspěl.

Naruto prošel celé město, ale Tsunade nikde nenašel. Vydal se proto do nemocnice, aby se podíval, jak je na tom Sakura. Když vstoupil do budovy, zarazilo ho ticho. V přízemí nebyl kromě dámy v recepci nikdo. Přistoupivše pultu, zaslechl dívčí výkřik. Ani se nezeptal na cestu a hned vyběhl do druhého patra, kde uviděl Sasukeho s vyděšenou tváří dobývajícího se do jedněch dveří, ze kterých se ozývaly různé hlasy. Naruto se u něj zastavil.
„Co se to tam děje?“ zeptal se hned, jak dorazil ke kamarádovi.

Otec??

Znovu vysvitlo slunce a ozářilo celou zatím spící krajinu. Ovšem i když teprve vyšlo slunce, ne všichni se teď probouzeli. Sakura seděla na židli, měla kruhy pod očima a celá ospalá se snažila ten nával spánku nějak překousnout. Noc měla rušnou. Narutova rána začala zase krvácet a pak opět upadl do bezvědomí a ještě se neprobudil. Sakura ho celou noc hlídala, ale nevzbudil se. Sice se o něj začala znovu strachovat, ale myšlenkami byla úplně někde jinde.

---Nechutná prednáška---

-chutné čítanie xD-

Hrbaňa prednášala niečo o doprave tovaru, no nikto ju nepočúval.
TenTenka si kopala s Kibom pero, Sasuke a Sakura si posielali lístky a Naruto a Hinata sa na seba pozerali...nevnímajúc okolný svet....čo už.
"DOSŤ!!"-nasrato a zhrozene vyvreskla Hrbka sňala okuliare a svojími polmetronými nechtami začala škrípať po tabuli.
Všetci si zapchávali uši, dokonca aj Sai už musel opustiť ríšu knižných románov a zapchať si uši papierikmi...ten ´BRR´ nechutný zvuk.

Kapky deště dopadaly na bledé tělo. Oči byly otevřeny dokořán. Oči černé jako noc. Muž přerývaně dýchal. Ještě žil, ale ne na dlouho. Dva slabé pramínky krve mu vytékaly ze rtu. Nad ním se tyčila hnědovlasá dívka. Slzy jí tekly po tvářích proudem. Nesnažila se je zastavit. Poklekla vedle něj. Ohlédl se na ní z posledních sil.
„Suki?“ zachraptěl. Dívka kývla hlavou. „Miluji tě, víš to?“ Pevně semkla víčka a prkenně přikývla.

Nová organizace

Jakmile ta útočnice zmizela, povolila i lanka. Konečně byli volní. Sakura ihned s brekem přiskočila k Narutovi. Na nic nečekala a dala se do léčení. Za tu dobu, co byli spoutáni, už ztratil hodně krve, celý zbledl a ještě k tomu upadl do bezvědomí. Sakura byla v šoku, rána byla hodně hluboká a ona už neměla tolik síly. Ostatní jí chtěli pomoct, ale neměli jak. Raději se jí nepletli pod nohy, jen ji vyděšeně sledovali.
Sakuře stékaly slzy po tvářích a mísily se s jeho krví.