Obecné
Terumi Mei- V predvečer
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
Konečně nastal den, na který se Hitomi tolik těšila. Dvacátéhopátého července, den jejích patnáctých narozenin. V Konoze byl klid a Hitomi byla právě s Tokime v obchodě. Kupovaly jídlo na večer, jelikož se pořádal večírek. Když nakoupily, co bylo potřeba, odnesly to k Hit domů a připravily na večer. Nějakou chvíli jim to trvalo, obzvlášť když je Hitomi natolik zručná, že dokáže usídlit několik jídel na Tokimině hlavě. Takže pár sprch taky ubralo nějaký ten čas.
O pár dní sa konalo stretnutie kagov v Hmlovej. Nikto nevedel z ostatných kagov, že Danzou už nie je Hokage.
„Kde je ten Danzou?" Baki bol celý nervózny z toho.
„Upokoj sa," kľudnil ho Oonoki.
„Veď mešká už hodinu!"
„Kazekage-sama, Tsuchikage-sama má pravdu. Možno ho niečo zdržalo."
Do miestnosti vstúpili traja ľudia. Jeden bol oblečený v bielom s plameňmi naspodu a mal biely klobúk s červenými znakmi, vďaka ktorému mu nebolo vidieť do tváre.
„Hokage-sama, už sme si mysleli, že neprídete."
Hokage sa len posadil.
Preživší prvej časti nasledovali Anko až ku nejakému divnému oplotenému lesu.
„Decká, toto sa nazýva Les smrti. Tu sa bude konať druhá časť skúšky. Každý dostane jeden zvitok," Anko ukázala dva zvitky.
„Biely zvitok je zvitok neba, čierny je zvitok zeme. Vašou úlohou bude získať ten druhý zvitok. Nakoniec pôjdete do veže, ktorá je uprostred areálu. Máme na to presne päť dní!"
„Päť dní?" divili sa.
„Teraz si prejdite do tohto stanu pre zvitky. Potom nasledujte ku svojej bráne."
Bylo to pár hodin poté, co Itachi Uchiha a Hoshigaki Kisame objevili podivnou polomrtvou dívku u potoka. Už začínalo svítat, když vcházeli do Akatsuki sídla.
„To je dost, že jdete, už jsem vás čekal-.“ Zarazil se, když viděl dívku, kterou měl Kisame přes rameno. „Co to je?!“ zeptal se Šéf velké organizace zvaná Akatsuki.
To zrovna do společenské místnosti, kde se nacházeli, přicházel Deidara a Sasori, který měl tentokrát svou vlastní podobu. Neboli napůl loutka jen s živým „srdcem“.
Ak ti je ťažko na duši,
máš problém a nik to netuší,
raz príde priateľ, čo ti pomôže,
urobí všetko, čo len zmôže.
Podá ti ruku, zdvihne ťa hore,
a ty mu do očí pozrieš, a povieš „ To je...
To je ten priateľ, ktorého som čakal,
žeby ho ku mne môj žiaľ prilákal? “
Priateľstvo vaše je vtedy úplné,
keď obaja z vás začnú na nule.
keď v ňom nie je pán a ani sluha,
lebo ten pán je vlastne pľuha.
Keď jeden z vás bude pomoc potrebovať,
ten druhý ho príde rýchlo zaratovať.
Aj keď je veľa ľudí na svete,
Boj sa zdal byť vyrovnaný. Naruto odrážal pomocou palice všetky útoky. Kyuubi zase útočil. Po jednej jeho bijuudame zostal Orochimaru otrasený.
„Fuuton: Rasen Shuriken."
Naruto si toho všimol a hodil po ňom Rasen Shuriken. Orochimaru sa však uhol výskokom. Naruto buchol palicou do zeme a Rasen Shuriken sa mu vrátil do ruky.
„Čože?"
Otočil palicu hore nohami a buchol trikrát. V momente sa objavil za Orochimarom a hodil na neho Rasen Shuriken. Nezostalo z neho nič.
„Brutálne schopnosti," povedal Kakashi.
Naoki tesne pred Listovej zastal.
„Čo sa deje, Naoki?"
„Ja len...že chuuninská skúška je pre trojčlenné tímy a ja som sám."
„Neboj sa, onedlho prídu tvoji partneri. Navyše musíš použiť Henge."
„Prečo?"
„Aby ťa nespoznali."
Naoki sa zmenil. Výšku si zanechal, trochu pribral. Vlasy zmenili farbu na bielu a oči mal červené.
„Kedy prídu?!
Ani nevedel kedy a pred nimi stáli dve postavy. Jeden chlapec, jedno dievča.
„To sú oni?"
„Áno."
„Ahoj, ja som Naoki," Naoki nasadil široký úsmev.
Pred Naokiho vystúpilo dievča.
„Ja som Misako."
Kakashiho tím sa vrátili naspäť do Oblačnej. Dedine sa vracal už jej pôvodný vzhľad. Budove pre Raikageho bola už postavená, podobne ako nemocnica. Ostatné domy boli už tiež takmer postavené. Bohužiaľ, väčšia z nich bola len z dreva. Keďže kameňa nebolo.
Ich však zaujalo niečo iné. Konkrétne skupina ninjov, ktorá sa chystala na boj. Na jej čele stála Tsunade.
„Čo sa deje, Tsunade-sama?" opýtal sa Kakashi.
„Chystáme útok na Listovú."
„Ale to by bola samovražda," skríkol Sasuke.
„Sasuke, má pravdu, Hokage-sama. Je to nebezpečné."
Procházet těmi ulicemi znovu bylo... zvláštní. Ne, žádný konkrétní pocit, prostě jenom zvláštní. Ono, nedá se popsat, co cítíte, když procházíte mezi mrtvými a pokud mají tváře, všechny je poznáváte. Není to anonymní bitevní pole, je to místo, kde zemřeli všichni z vaší rodiny.
tiché vzlyky dusily ten hlas.
Kolem tebe vždy linula se záře,
tys nemohl být jedním z nás.
co provázely tě celý náš čas?
Ach Bože, byl jsi jiskřivé zjevení,
jenž prahnu na moment spatřit zas.
Dívka běžela lesem. Pořád více zrychlovala a snažila se, aby odtamtud co nejdřív zmizela. Přeskočila spadlý strom a ucítila bodavou bolest na boku. Přitiskla si na něj ruku a snažila se nevnímat bolest. Vyskočila a odrazila se od velikého kamene, dopadla na větev stromu.
Tam se zastavila. Opřela se o kmen stromu a vydýchávala se. Pohlédla na svůj bok a rychle odvrátila pohled. Pak z něj dala pryč ruku a podívala se na její dlaň. Byla celá od teplé krve.
Naruto je Hokage a co jsem já?
Můžu být holka, co by moh mít rád?
Jsem snad více, než se zdám?
On už jistě není sám.
Nejsem pro něj víc než vzduch
Víc jsou všichni, zem i luh.
Potkávám ji dnes a denně
Říci se to snažím předně.
Miluju ji věrně, stále
Je tak krásná neustále.
Až ji potkám, řeknu jí
Miluji tě, teď to vím
A jakpak to dopadlo?
Řekl jí to Naruto?
Řekl a teď spolu jsou.
Do Ichiraku spolu jdou.
Hinata a Naruto.
Pár z nejkrásnějších, tisknuto.
Kakashimu tímu sa nepozdávali udalosti včerajšieho večera. Nevedeli si to racionálne vysvetliť. Hlavne výbuchy v Naokiho ramenách. Zdalo sa im to veľmi čudné. Ešte čudnejšie ako ich rýchly príchod aj odchod. Kebyže Itachi chce, tak by ich porazil. Aspoň to si mysleli Kakashi a Sasuke. Dievčatá skôr rozmýšľali nad tým, čo budú robiť večer. Aspoň počas obdobia, keď nebudú musieť strážiť obchodníka. Celú dedinu už pozreli včera a dnes nemali čo robiť.
„Dnes to vyzerá na nudu," povedala Natsumi.
„To áno," Sakura mohla len súhlasiť.
Naruto, Hinata a všichni hosté, kteří byli ještě před chvílí vystrašeni se vrátili na místo, kde dřív byla veselá zábava. Našli tam však jen uplakanou a zdrcenou Hanabi a nikde nebylo vidět Sasukeho. Naruto a Hinata se k Hanabi rozeběhli a Hinata ji objala. Hanabi se jen dívala před sebe… tam, kde ještě před chvílí stál její manžel.
Pamäte generála Heihacira (posledná poznámka)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
To jméno jsem zakřičela ještě dřív, než jsem si uvědomila, kdo to vlastně je, ale pak už bylo „protržení hráze“ dílem vteřiny. Jako malá holka jsem měla chuť schoulit se do klubíčka a opakovat si, že to nemůže být pravda. Tolik mrtvých... Všichni... Naštěstí byl strach o Kenshina silnější. Můj maličký bratříček... Jsem za něj zodpovědná, pokud se něco stalo jemu... Usmála jsem se nad oslovením „bratříček“ - vždyť se mnou nijak zpřízněný není. Snad jenom duší. Na tom ale nezáleží.
9. Síla emocí - Nara odchází
On si nepřipouštěl její smrt, ale jeho oči už s tím dávno počítaly...
Naruto kývl na Kony a ta zrušila ochranné jutsu. Pod náporem zranění a vyčerpání jí nohy už nesloužily a ona klesla k zemi. Naruto si jí vzal do náruče a odnesl jí do nemocnice. Doufal, že nepřišel pozdě.
Vše je z pohledu Naruta.
vypadalo to tu jako z fikce.
Vidím Saie a Sakuru,
držící se za ruce.
Jak mohla?
A jak mohl?
Tohle bohužel není vše.
říká, že mě má moc rád.
Moc divně se usmívá,
Kam se mi to dívá?
raději jdu cestou dál.
Ujdu kousek a co vidím,
doufám, že já jenom sním!
Anko a Gai jsou vedle sebe,
tancují na zebe zebe.
[center]Zvyšuji už radši krok
nebo mě tu chytí šok.