Obecné

Tým Kakashi šel večerní hlavní ulicí Konohy.
Ulicí se táhla vůně ramenu a jiných jídel, chodilo tudy spousta lidí a menší restaurace obsluhovali o stošest.
„No jo, vy jste opravdu mnohem silnější!“ pochválil je Kakashi.
„Nemůžu uvěřit, že jste získali ty rolničky.“
Naruto se zasmál.
„Myslím, že jsem vás i překonal, sensei Kakashi!“
„Nepraštil jsi se tam někde do hlavy, Naruto?“ poznamenal Jaden.
„Já praštim tebe!!!“ urazil se Naruto.

10. kapitola: Akatsuki u Písečné

„Naruto, honem! Jsou tady! U Písečné! Boj teď probíhá kousek odtud, musíme jim na pomoc!“ volala Tenten Naruta, který byl teď společně se Sakurou u Sasukeho.
„Cože?!“ zareagoval Naruto. „A kdo všechno tam je?“
„Naši a potom nějací ninjové, nevim, a Itachi a Pain...“ řekla a už táhla Naruta za sebou ven z místnosti. „Sakura by tu měla zůstat, ale jestli chceš jít, můžeš...“ Sakura zaváhala. Podívala se na Sasukeho, ale nakonec přikývla.

Brána se zavřela. Sasuke a Naruto se naposledy podívali na bránu a vydali se na cestu. Vzpomínali a šli tou samou cestou jako před 10 lety. Konečně po dvou dnech dorazili k mostu, kde byla jejich poslední bitva se Zabuzou a Hakuem. Na chvíli se zastavili, nadechli se a přešli po mostě. Naruto si vzpomněl na Inariho. Najednou ho spatřil. Šel kousek od nich s nějakou dívkou. Byla hezká. Měla krásné, dlouhé, do hnědě-ořechova zbarvené vlasy a blankytně modré oči.
„Ahoj Inari!“ zahalekal Naruto.

Gaara pomalu otevřel oči. Rozhlédl se kolem sebe a mírně se zamračil a posadil se.
"Kde to jsem?!" podivil se nahlas.
"V nemocnici." odpověděl mu někdo vedle něj. Gaara sebou trhl a otočil se za zmámím hlasem.
"Naruto ... C-co se stalo?!" vyhrkl zmateně Gaara. Naruto posmutněl.
"Akatsuki ... oni ... unesli Rin!" řekl smutně Naruto a podíval se na Gaaru. Ten na něj vyděšeně zíral a v mysli se mu začali objevovat obrazy z boje.
"Ano už si na včerejšek vzpomínám." přikývl Gaara. Naruto se zamračil.

No pro začátek bych chtěla říct, že tahle povídka navazuje na povídku Tři měsíce. Odehrává se to asi o tři roky později, Shikamaru a Temari už jsou manželé a mají spolu dceru Neko.

*****

„Co?“ zaječel Naruto na Tsunade, která se usmívala. „To snad ani není pravda! Vyrážíme na misi! Kdy se my čtyři máme sbalit?“
Tsunade se zamračila.
„Co tím myslíš, že máte vy čtyři misi? Vidíš tady ještě nějaké dva chuuniny? Pokud vidím dobře, tak tady stojí JEN Sasuke!“
„Takže… Já budu muset odejít od Hinaty a Sasuke od Sakury? „
„Ano. Správně Naruto. Ta mise pude nebezpečná už jen pro vás dva. Nechci, aby byly Sakura a Hinata v nebezpečí.“ odpověděla mu Tsunade.
Sasuke se díval z okna a přemýšlel o té misi.

Kakashi si vzpomněl na svou knížku, co měl v tašce.
Chci vědět co se stane v té nové knížce!! Umanul si a zamračil se.

Naruto udělal pečeť : „Multi Stínová replikace!!“ zvolal a kolem Kakashiho se objevila asi stovka Narutů.
„Jako vždy mě ohromil množstvím svých klonů.“ Řekl Kakashi.
„Jdeme na to!“ zvolaly klony a vrhli se na Kakashiho.
Kakashi jejich útoky celkem dobře vykrýval a klony mizeli v kouři jeden za druhým…až se do toho vložila opět Sakura a vrazila ránu pěstí do země.

Po dlouhé době 7!!!
Hinata došla k řece. Rozhlédla se kolem sebe, nikoho neviděla a tak zamířila trochu dál. Najednou se někdo vynořil z vody. Hinata se lekla a postavila se do obranného postoje. Osobu si pořádně prohlédla ale když zjistila, že je to Naruto oddechla si a uvolnila se.
„Tak jsem tě našla!“ řekla a usmála se na něj. Naruto se na ni podíval a otočil se k ní zády. Sedl si na břeh a zahleděl se na oblohu.
„Naruto ...“ pomyslela si Hinata a trochu zesmutněla. Otočila se a začala pomalu odcházet zpátky do tábora. Ale zarazil ji Naruto.

9. kapitola: Shikamarův odchod

„Heej!!! Počkejte!! Haló!!!“ Naruto se ohlédl a viděl jak se k nim z leva ženou nějaké postavy. Už podle hlasu poznal že jeden z nich je Lee. Pomalu poznal i Nejiho a TenTen a nějaké ninji z Písečné. Zastavili se a počkali až je doženou.

Tady je další... Promiňte, nějak to nestíhám (zapalte mou školu a máte tu další klidně zítra:-))

Kapitola 6
Pár dní jsme “tak nějak“ přežili. Zase začalo pršet, takže vycházka připadala v úvahu jen v pláštěnce (tu měl v kufru taky- zírala jsem) a tu on z nějakých zvláštních důvodů nesnášel. Díky příručce (kvůli které si už snad celá Listová šeptala, s kým že „to“ vlastně čekám ), jsem měla stále sbírku nápadů a instrukcí…
No popravdě, bylo to asi takto:

Pro ty blbější: Děj se odehrává v době, kdy jsou hlavní a vedlejší postavy věkem jim odpovídající dospělé

„Páni. Ty přípravy a všechno okolo je pořádná fuška.“ postěžovala si Sakura.
„Jo holka. Už jedna svatba dá zabrat, natož ta dvojitá.“ pravila Hinata.
„Jo, máš pravdu. Už přišla Ino? Nikdy pozdě nechodí, zvlášť když jde o svatby.“
„Ne. Ještě nepři...“ Hinata stěží dopověděla, protože se ozval náraz dveří a hlasité zvolání Iny: „Čau. Promiňte mi, že jdu tak pozdě. Neji mě zdržel. Co je?“

Seděla u okna a koukala se ven, kapky deště pomalu stékaly po skle, stejně jako kapky jejích slz po tváři. Jedna dopadla na zaprášenou fotku, kterou dívka držela v ruce. Stejně jako déšť dívka nemohla zastavit ani své slzy, z tváří se jí hrnuly a nepociťovala žádnou úlevu od bolest. Strašně moc ji to bolelo. Proč se to muselo stát zrovna jim?

„Cože ???!“ stoupne si Hokage tak rychle, až se jí všude rozlétly papíry, co držela v ruce …..

„Zjistila jsem to před chvílí, když jsem se chystala k ní na pokoj, dát jí její lék,“ dodá Sakura.
„Musíme jí okamžitě najít!“ křikne Tsunade a vydají se spolu s její žákyní rychlostí blesku ze dveří.Doběhnou do jejího pokoje.
/Alespoň, že si vzala svůj lék./ koukne se Hokage na stolek jen s poloplnou skleničkou vody.

Nano se pomalu probouzí.

Hokage odpoví …………………………… .

„Po usilovném dlouhém léčení … jsme její stav stabilizovali.Ovšem hned jí nepustíme. Musí min. 3 dny odpočívat.“
/ Alespoň, že tak,/ oddychne si Kakashi, Naruto stále tápe ve svých myšlenkách.
„ Za chvíli za ní můžete na pokoj jestli chcete. S vámi budu chtít ještě mluvit, tak se pak co nejdříve dostavte ke mně. Je to DŮLEŽITÉ,“ ukázala na senseie. Při zdůraznění slova důležité zpozorněl i Naruto. Poté se oba vydali navštívit svou novou členku týmu.

Takže jsem se dala zase do nový série. Tento první díl je jenom začátek a ráda bych, kdyby jste mi nechali nějaký ten komentík, jestli má vůbec cenu začínat. Nejdřív vám sem dám uchutnat kousek z mého výtvoru a poté vysvětlení, jakou bych měla představu o vyvíjení tohoto příběhu.

„Ahoj, Sakuro“ pozdravil Naruto Sakuru, když přišel domu z hledání nové práce.
„Ahoj, Naruto“ přivítala Naruta s polibkem a zeptala se ho jak pochodil se svojí novou prací.

„ Jdeme na to !!!“
Vykřiknu a řítím se na něj ………………………………….. !!!

Napřáhnu se a … vedle ! V pohodě vykrývá další moje útoky. Vždy se vyhne, sakra! Teď se určitě strefím! Napřahuji se … , ale promáchnu jen vzduch. Najednou vyskočí ze země a objeví se přímo za mnou. Než stihnu zareagovat, schytám ránu do břicha a odletím o pár metrů dál.

Tady je další díl, doufám, že se vám bude líbit!

Kapitola 5: Den pokračuje- já to nevzdám

Z lesa před Konohou vyšli dvě postavy a zamířili k bráně.
Prošlí jí a postupovali do centra vesnice.
Kotetsu s Izumem se přestali znuděně opírat za stolem hlídky a zaujatě a překvapeně se na oba příchozí zadívali.
„Hej, byl to…??“ usmál se Kotetsu.
„Jo, o tom není pochyb!!“ kývl Izumo.

Sakura šla městem, když na ní někdo zavolal : „Sakuro!!“
Sakura se otočila a k ní přiběhl Konohamaru s Udonem a Moegi.
„Konohamaru?“ podívala se na něj Sakura.
„Kam jdeš?“ zeptal se jí vesele Konohamaru.

lidi je tu 6 díl .... je sice trochu krátký ale nenapadlo mě jak pokračovat!

Gaara se přemístil za Rin a zezadu ji objal. Rin se uvolnila.
"Gaaro ...?" zašeptala překvapeně Rin. Gaara se usmál a oba dva zmizeli z cvičiště do Gaarova pokoje. Tam Gaara přimáčkl Rin ke zdi a začal ji líbat. Rin se nebránila. Právě na opak. Polibky mu něžně vracela a přitom měla své ruce zabořené do jeho vlasů. Letmo se dotkla znaku na jeho čele. Odtrhla se od něj a dala mu na něj pusu.

Jaden, Sakura a Tsunade byly v nemocničním pokoji.
Jaden měl sice pár zranění…konkrétně dvě zlomená žebra a pár pohmožděnin…, ale jinak byl v pořádku.
Seděl na židli na straně u okna, vedle postele. Na pravé straně byl nějaký přístroj a z něj vedla hadička do postele.
V posteli ležela Nami a hadička jí vedla do ruky.
Měla na mnoha místech těla obvazy. I kolem dlaně, za kterou jí Jaden držel.
Ležela přikrytá pod dekou a měla zavřené oči. Na stole vedle přístroje měla složenou svojí Konožskou čelenku.