Obecné
ehm no měla jsem takovou zvláštní náladu a tady na té jednorázovce se to projevilo! Nebude nic moc ale možná aspon trochu zaujme! NaruXHina
Hinata se zamyšleně procházela v lese. Byla temná noc a na tmavě modré až černé obloze svítili hvězdy a měsíc v úplňku. Šla po známé cestě až ke své oblíbené louce s malým jezírkem.
"Vypadá to překrásně!"zašeptala zasněně Hinata a prohlížela si jezero jak se od jeho hladiny odrážejí měsíční paprsky. Opatrně vztoupila na jezero a došla až do samotného středu.
Tohle také není nějakextra dlouhé! Ale doufám, že se to bude líbit! Je to jednorázovka na pár SasuXSaku
.Tak po dlouhé době je tu další díl povídky Nový život! x) Doufám, že se bude líbit! x)
"Jsem naprosto hotová!" vykřikla Hinata a spadla do trávy. Už asi čtyři hodiny trénovala taijutsu a hod zbraněmi. Do toho posilovala a běhala, byla totálně vyčerpaná ale i šťastná, že ji její přátelé pomáhají. Sakura se usmála a lehla si vedle ji a Naruto se také přidal.
"Co kdyby šla Hin do našeho týmu?" zeptala se po chvíli Sakura a tím Narutovi a Hinatě vyrazila dech.
Krok číslo 1: Staňte se listovým ninjou, i když vás chtěl do svý sbírky exotů!
"Jmenuji se Neko Aka a vy asi máte být můj zkoušející," oslovím podivně vypadajícího zamaskovanýho týpka.
"A taky tvůj budoucí sensei," odtrhne nos od knížky a začne si mě zkoumavě prohlížet...
"Tak se do toho dáme," strčí knížku do kapsy a vede mě na nějakou podivnou louku, či co.
"A to mi ani neráčíte prozradit, kdo jste?"
"Pátá ti to neřekla?"
6. kapitola: Jomeiovo tajemství
Jomei byl v jeskyni, kde se utábořil s Narutem, který byl právě sehnat něco k jídlu. Hlídal právě rozdělaný oheň a s kručícím žaludkem netrpělivě vyčkával na Naruta. Trvalo ještě chvíli, než se Naruto objevil u vchodu do jeskyně, ale dočkal se.
„No konečně... toto teda trvalo...“ stěžoval si.
3.Díl
Hned jak vešla, tak se zarazila. Viděla Tsunade jak se líbá s Jirayou.
„Tsunade-sama spím nebo sem zfetována nebo co? Vždyť vy a Jiraya.... zvrhlík 1. kategorie ....to...to...uf. Ne to nerozdejchám."
S tímto omdlela. Tsunade se koukla na Jirayu a začala se smát. Poustevník se k ní přidal a smály se oba. Smali se tak, že to vyznělo jako by tam vletěli cvoci a tak se ani nedivili, když tam nakračela Shizune v pohotovosti. Ale to už tam Jiraya nebyl .... radši, aby se nerozplácl nikdo další.
Tady je další díl.
Prosim, pište komentíky a známkujte:-)....
A co se chyb týče... mě asi nezměníte(no jo,i když to píšu va wordu:-D- vtomhle ohledu za mě každžý šílí), ale kdyby vás to moc hlodalo, můžu to zaslat i své češtinařce
Kapitola 2: Velká zkouška?!
5. kapitola: Špatné zprávy; první veselé dny
Uháněli lesem a skákali z jedné větve na druhou.
„Ale stejně by mě zajímalo...“ po chvíli přerušil ticho Jomei. „Jak to, že jsi tak čilý? Před pár dny to vypadalo jakoby ti nezbývala ani kapka chakry, ale teď taky skáčeš plný síly...?“ Naruto se na něj usmál, ale neodpověděl. „No tak...“ dožadoval se odpovědi Jomei.
„Je to dar od mých rodičů...“ řekl Naruto záhadně. Jomei se na něj zkoumavě zahleděl. To je vážně hodně zvláštní kluk...
Tohle je trochu jiný tip FF, než ten, který jsem do teď psala, tak řekněte, co vy na to, nebo to aspoň zhodnoťte, pokud jste ste se to odvážily přečist
Jmenuju se Namida Hiroshi, je mi třicetdva let a jsem kunoichi z vesnice ukryté v listí, zvané také Konoha. Žiju zde již od dětství… Chci vám vyprávět svůj příběh, který se skutečně stal.
Ale začnu pěkně po pořádku.
lidičky tady je 17 díl a taky poslední díl! Je extra dlouhej takže doufám, že se bude líbit! x)
--------------------------------------------------------------------------------
Naruto, Sasuke, Yuu, Kakashi v bezvědomý a Hinata v Narutově náručí zraněná vešli do nemocnice. A vydali se hledat Sakuru.
Našli ji v druhém patře jak ošetřuje Nejiho. Spolu s ní tam byla i TenTen.
"Sakuro."promluvil za ní Sasuke a Sakura leknutím nadskočila. Otočila se a zkočila mu kolem krku. Po tvářích ji stékali slz a viditelně se třásla.
4. kapitola: Temariina oběť
Temari už nemohla dál. Stála naproti nepříteli a dívala se mu přímo do tváře. Zetsu, Tobi a Kakuzu na tom však nebyli o nic lépe. Před pár dny je dostihli a dnes zaútočili. Jeden ninja z Temarina doprovodu už ležel zhroucený na zemi a Temari tudíž měla na krku Zetsua a Kakuzu. S Tobim zatím držel krok druhý Temařin doprovodný ninja. Ona sama měla teď co dělat, aby se ubránila oběma členům Akatsuki, ale nevzdávala se. Už byla jenom kousek od cíle. Teď to nemohla vzdát...
čtvrtá část je tu!!!
Když Sakura odešla a Hinata se už trochu vzpamatovala, otočila se na Naruta.
"Naruto-kun? Kde budu ale spát?" zeptala se ho Hinata a rozhlédla se po pokoji. Naruto se zarazil. Na tohle ještě nepomyslel.
"No,tak ty budeš spát na posteli a já na zemi." navrhl Naruto ale Hinata ho zamítla.
"Ale to přece nejde! Jsem u tebe na návštěvě tak budu spát na zemi já." řekla rázně Hinata, ale Naruto jen zakroutil hlavou.
3. kapitola: Na pokraji sil
Následujících pár dní:
Sakura, Hinata, Kakashi a Gaara jsou na cestách. Podle průběžných zpráv od Sasukeho dostávají informace o přibližném směru únosců.
Sasuke pokaždé, když nalezne stopu či náznak kudy se mohli Akatsuki vydat, pošle vzkaz Sakuře. Jak s tím naloží, už nechává na ní.
Kankuro dočasně převzal funkci Gaary, který trval na tom, že se musí na pátrací misi podílet. Svěřil proto vedení země za jeho nepřítomnosti svému bratrovi, jehož úsudku naprosto důvěřoval.
"Já jsem políbila Naruta! Ne, on mě políbil! Aaa, oba jsme se líbali!" křičela v duchu Hinata a chodila v pokoji z jednoho rohu do druhého. Ještě stále se nemohla uklidnit.
„No tak Hin! Vzpamatuj se!“ nabádala se černovláska a konečně se na chvíli zastavila. Posadila se na parapet a sledovala jak sluneční paprsky prosvítají skrz mraky. Ten pohled ji vždy uklidnil, a fungovalo to i teď. Zamyslela se.
Tak tohle je další část mojí první povídky. Ne, že by s tím teda ta první část nějak úzce souvisela tohle je pro změnu téměř nekrvavý :-D
Byl krásný letní den, slunce hřálo, ptáci zpívali. Byl čas oběda a koho byste nenašli u Ichiraku, naruto už tam do sebe ládoval třetí porci rámenu, spokojeně si pomlaskával, jen to do něj padalo. "Nepřežeň to, Naruto," radil mu stařík.
"No vlastně,že se starám," usmál se.
Když dojedl porci, někdo vešel do stánku.
"Naruto, já věděla, že tě tady najdu."
2. kapitola: Sasukeho odchod
Sakura se zhroutila na židli a zprudka oddechovala, jakoby právě uběhla maratón. Civěla do prázdna a vstřebávala to, co jí právě Sasuke řekl.
„Sakuro...“Kakashi-sensei ji chtěl nějak utěšit, ale než to stihl Sakura se v mžiku zvedla a vyběhla z místnosti. Rychle seběhla dolů a ven z budovy. Bylo už skoro ráno, ale stále ještě bylo šero.
Došla tedy na svoji oblibenou mýtinku a tam si sedla. Nečekala tam navštěvu a už vubec ne jeho....(minulí díl)
2.kapitola namáhavý den
"Orochmaru, čím vděčím za tvou slizkou návštěvu?" zeptala se z jasnou ironii v hlase Sakura.
"Milá jako vždy, co Sakuro? A já myslel, že mě ráda uvidíš," řekl a ušklíbl se tím jeho slizkým způsobem. Sakura se jenom znechuceně otřásla a odsekla: "Jistě potom, co jsi mi zabil moje nejbližží odtáhl Sasukeho odsud a potom co jsi zabil 3. ti skočím okolo krku a začnu tě vítat."
Pár GaaraSaku abyste to věděli a nakonec mě za to nezabili:D kdo ten par nema rad ať nečte ale jinak mě to potěši i s komentáři:D
1.díl Narozeniny
Ráno v den Sakuřiných narozenin si Naruto přivstal a vydal se za Sakurou. Měl ji zdržet a nepustit ji do cvičící haly jelikož se tam pro ni chystala oslava. Zaklepal u ní na dvere a čekal. Sakura otevře už bylo vidět, že je hodně dlouho vzhůru.
"Ahoj Naruto co že tak brzo?" otázala se z úsměvem. Naruto udělal jen to svoje rozpačité gesto a vešel ovnitř.
"Tak povídejte!" vyzval ho Naruto a v ruce stále svíral katanu. Prodavač přikývl.
"Tento příběh je starý 2000 let. Je o dvou klanech. Ryuuzuki a Hyshinochi. Ty to klany spolu bojovali už po dlouhá staletí ale stále nikdo z nich nezvítězil.
Až jednou se do čela klanu Ryuuzuki dostal nejstarší syn bývalého vůdce, Hiroki. Byl to nejsilnější člen v klanu, překonal dokonce i svého otce. Přísahal, že tahle válka bude poslední a skončí jejich vítězstvím.
1. kapitola: Naruto unesen, co teď?
„J-jak to myslíš?“ustoupil o krok Naruto. „Jak to myslíš odvést mě k Akatsuki?!?“
„Přesně tak, jak to říkám…“
„Ty hajz-“
„Jen klid Naruto, slibuji že to nebude bolet… alespoň ta cesta ne…“v očích se mu objevil doslova šílený výraz.
„Zapomeň že mě odsud někdy dostaneš!“křičel Naruto.
„Hmm… naštěstí jsem si přived posily…“ Kolem Kabuta se začaly oběvovat další dvě postavy, oblečeny v černých pláštích s malými červenými obláčky…