Romantika
Víla vyděšeně vykřikla a chvíli jen tak pozorovala chlapce, jež se zmítal v trávě.
„Kibo! Kibo, je ti něco!“ Strachovala se o svého přítele a jemně se ho dotkla. On ale začal vydávat sípavé zvuky a chytal se za krk, jako by se dusil. Víla k němu přiběhla a začala volat ostatní. Nikdo ji zřejmě neslyšel, jelikož se šli všichni po snídani proběhnout, ale ona se nehodlala vzdát. Pořád křičela ze všech sil a snažila se hochovi pomoct.
Cože?! Že by měl jít teď hned k Hokage?! Ale co vyučování?! No jo, no jo. Kvůli vyučování ho to neštve. Ostatní ať tedy blbě nekoukaj.
Vydal se ke dveřím. Celou tu krátkou cestu doufal, že se objeví. Že stiskne kliku a tam bude stát ona. Jejich pohledy se setkají, usmějí se na sebe…
Vyšel ze třídy. V závěsu za ním vyšli jeho kolegové z týmu. Stále doufal. Rozhlédl se. Několik holek postávalo u nástěnky, kluk směřující na záchod, ona nikde. Povzdechl si. Ale třeba ještě…
Možná ji potká venku!
* * *
BABIČKA FUZUKI
„Konečně už bylo na čase, začínal jsem se nudit,“ řekl Naruto a dal si ruce za hlavu.
„Naruto buď zticha,“ řekla potichu Sakura.
„Takže vaše mise je z Konohy doprovodit Fuzuki – sama do země vírů,“ řekla Tsunade.
„Cože???“ protestoval Naruto, „vždyť je to mise maximálně typu C.
„Já vím, ale tahle mise je přesně pro vás,“ řekla.
„Ach jo, tak to bude pěkná nuda,“ řekl a byl uražený.
„Vyrazíte zítra ráno a teď můžete jít,“ řekla a opřela se do židle.
[font=Bookman old style]
---5.díl: Útěk---
Vypravěč: A tak se náš záchranný tým vydal vstříc novému osudu. Naruto raději přenechal vedení chytřejšímu shinobi. Cesta mohla začít, první úseky cesty lesem vynecháme. Zpět k Hinatě. Myslíte si, že se jí podařilo utéct?!
Hinata:*namáhavě* mhhmhmh *posunuje se jako housenka ze vřavy zápasících cvoků v černých pláštích* /v duchu-už jen kousek/
Kisame: Tak ono si to nedá pokoj.*pěst-plesk-monokl pod okem*
„To není možné.‘‘ Zašeptal a hleděl na dvě procházející se osoba.
Byla to Sakura a Sai. Nevěřil tomu, Sakura se uzdravila, nebyla na vozíčku, šla úplně sama. Udivilo ho, že s ní šel Sai. Zbytek už si domyslel, nejpíš jsou teď spolu, trochu ho to zarazilo. Rozhodl se že je bude špehovat. Pomalinku se plížil lesem a schoval ve křoví, kde slyšel každé jejich slovo. Zaposlouchal do jejich rozhovoru.
„Chodíš jsem často?‘‘ Zeptal se ji Sai, Naruto začal přemýšlet o co mu jde.
Běžela sprintem ulicí Konohy. Směřovala do školy. Míjela lidi, mnohé přeskakovala, jiným se taktak vyhla. Do spousty vrazila. Spěšně se omluvila a hned se znovu rozběhla s proudem nadávek za zády, které za ní vyslal postižený. Nevšímala si rozhořčených pohledů ani protestů. Dál si klestila cestu vpřed. Ke svému cíli.
* * *
Zábava v podniku se začínala pomalu rozjíždět, když v tom dostal Kakashi, již značně omámen alkoholem, tak říkajíc geniální nápad.
„Hele chlapi,” zařval a opilecky rozhodil rukama. „Co takhle soutěž v hecování?”
Gai se jako jeho správný rival nenechal dlouho přemlouvat a přihlásil se jako první soutěžící. Další, kdo přibyl do řad aktérů tohoto šíleného návrhu byl překvapivě Shikamaru, jenž byl až nepříjemně hyperaktivní.
„To bude bájo!” vykřikl a připojil se ke Gaiovi, který se postavil vedle Kakashiho a vyřvával:

Provinění
Hin na ni chvíli koukala s prominutím jak vyvoraná myš a pak beze slova vyběhla na ulici. Ano to je ono. Už věděla, proč jí Tsunade dala tu misi. Nemohla jí sice zrušit trest, ale vcelku se nad ní asi ustrnula a dala ji úkol za hranicemi Konohy.
To znamenalo pro Hinatu jedno velké plus. Mohla se nepozorovaně dostat za hradby vesnice a nikdo jí nebude podezřívat.
Pak ucítil náraz na tvrdou zem. Zavřel oči a byla...tma............
Takari otevřela oči a zamžourala ve světle. Pak oči zase zavřela. Po chvíli je znovu otevřela. Viděla trochu rozmazaně a tak několikrát zamrkala. Pak se protáhla a sáhla na postel vedle sebe, jakoby očekávala, že vedle ní někdo bude ležet. Nikdo tam ale nebyl.
Svit Slunce 09
"Nemáš šanci," řekl Hiashi klidně a připravil se k dalšímu úderu.
"Kage Bunshin no Jutsu," vykřikl Naruto a objevilo se pár klonů. Hiashi se pousmál a řekl: "Nic lepšího neumíš?"
Kloni se rozběhli na oponenta.
"Hakkeshou Kaiten," řekl potichu Hiashi a nabral rotaci. Všichni kloni se okamžitě vypařili, když se dostali blíž k Hiashimu.
Ukončil vír a rozhlédl se po bojišti. Naruto nebyl nikde vidět.
"Tak toho jsi si vzala? Sraba co hned uteče a nechá tě tu?" vykřikl směrem k Hinatě.
"Najivko," napadlo Hinatu.
Televízia Konoha uvádza
Shurikeny z lásky
V hlavných úlohách:
Hyuuga Hinata
Uzumaki Naruto
Haruno Sakura
Uchiha Sasuke
Tenten
Temari
Uchiha Itachi
Hoshigaki Kisame
Yuuhi Kurenai
Sarutobi Asuma
,,He??´´Hinata sa pozrela na usmiateho blondiaka, ktorý jej podával vreckovku.
,,Kibovi a Shinovi je lépe, prý na ně zaútočili Akatsuki..." Při tom slově sebou všichni trhli.,,...a Hinatu unesli." Dokončila konečně Shizune.
,,Naruto ty se uklidni, Sakuro najdi a přiveď Kakashiho, Shizune ty dojdi pro Shikamara a Nejiho." Rozdala pokyny pátá. Zanedlouho se všichni dostavili.
,,Takže týme Kakashi vy půjdete zachránit Hinatu. Neji a Shikamaru vy půjdete do Suny a pomůžete jim s těmi opravami, pak se vrátíte i s Kibou a Shinem. Počkej Kakashi musim s tebou mluvit. Zbytek můžete jít." Domluvila Tsunade.
Tato sériovka je pokračování Proměn, odehráva se o 14 let později.
Z minuleho sériovky:
Promiň Sakuro, ale jinak to nešlo,
nemůžu takhle dál žít, je mu hrozně líto, že si kvůli mě takhle skončila, prosím odpusť mi to.
PS:Neboj postarám se o ni dobře!!
Naruto
O čtrnáct let později.
[font=Book antiqua][i]Když tak vidíme ty oběti bojů v Narutovi, napadlo vás někdy něco jiného než: „Byla to nutná oběť,“ nebo, „chudáci, hlavně že se hlavním hrdinům nic nestalo.“ Ano, hrdinům. Strachujeme se jen o ty hlavní postavy, a o vedlejší se nezajímáme, ani netušíme. Pomysleli jste někdy na to, jak zajímavý život tyhle náhlé oběti žili ve stínu našim „milovaných“ hrdinů?
Naruto sevřel kunai a začal se soustředit na strom myslel pouze na strom strom a kunai, to bylo to jediné, co ho v tuhle chvíli zajímalo. Rozeběhl se na strom a pronesl:
„Kunai – Fuuin Jutsu!" ozvalo se "puf" a na stromě byla stejná značka, jakou měl Naruto na břiše.
„Dokázal jsem to!" zaradoval se Naruto.
V minulém díle: „Jak ses sem vlastně dostala? Někdo tě přinesl?“ zeptal se zvědavě. V tu chvíli mi hlavou probleskla mužova slova: Hlavně jim o mně nic neříkejte.
„To já sama,“ odpověděla jsem, myšlenkami někde jinde. Obezřetně se na mě díval, avšak já se ho snažila ignorovat. Jediné na co jsem v tu chvíli myslela, byl onen záhadný muž.
***
„Sabreman Dave,“ řekla unaveně Tsunade a opřela se ještě pohodlněji do svého křesla.
Zpod stolu na mě přívětivým okem hledělo malé, spokojeně dřímající růžové prasátko. Výběr domácího mazlíčka je tedy překvapivý,ale proti gustu žádný dišputát.
Stál jsem v její pracovně jako u odvodní komise. Kakashi, Iruka, Sakura, Shizune, několik jouninů a několik vojáků, soudě podle výstroje pravděpodobně speciálů – byli zjevně ozbrojeni a měli masky, což jsou propriety buď teroristů, extremistů, anebo bezpečnostních složek.
Nesmělým pohledem si prohlížel kuchyň, ale když zachytil prosebný pohled své dcery, rozhodl se, že jí poví pravdu.
Noční můra
Naruto seděl jako opařený s pohledem směřující na rozklepanou Hinatu,které se velmi rychle udělala husí kůže pod večerním větrem.Rukama si přidržovala lokty,hlavu měla sklopenou k zemi a do očí jí přes hustou ofinu vidět nešlo.Naruto si ještě jednou od pohledu změřil Hinatu-přesně od chodidel až k hlavě.Vlastním očím nechtěl věřit,když viděl Hinatinu ženskou krásnou postavu,rudé elegantní šaty a černé lesklé vlasy,které jí objímal slabý vánek.Naruto se sklonil směrem dolů,aby Hinatě opět pohlédl do očí.Hinata to ale cítila a hned cuk
Zetsík se dále ploužil chdbami Akatsuki sídla a v duchu odpočítával čas, kdy si Sagi na všechno vzpomene a vrátí se k jejich nepříteli...
"Pořád nechápu, proč vám na tý holce tak záleží!" Kabuto kroutil hlavou a pozoroval Orochimara, pochodujícího po místnosti sem a tam a tahajícího se za vlasy.
„To proto,“ povzdechl si hadí muž, „že byla mojí nejvěrnější přívrženkyní. Ano, ona… a ne ty.“
„Ale…vždyť není nijak…“ chtěl namítnout brýlatý, jenže Orochimaru ho zarazil mávnutím ruky.