Here we are - VIII. Anděl

Zábava v podniku se začínala pomalu rozjíždět, když v tom dostal Kakashi, již značně omámen alkoholem, tak říkajíc geniální nápad.
„Hele chlapi,” zařval a opilecky rozhodil rukama. „Co takhle soutěž v hecování?”
Gai se jako jeho správný rival nenechal dlouho přemlouvat a přihlásil se jako první soutěžící. Další, kdo přibyl do řad aktérů tohoto šíleného návrhu byl překvapivě Shikamaru, jenž byl až nepříjemně hyperaktivní.
„To bude bájo!” vykřikl a připojil se ke Gaiovi, který se postavil vedle Kakashiho a vyřvával:
„Srabi! Srabi!”
Jakmile Lee zjistil, že jeho sensei se účastní, vyškrábal se na nohy a zakřičel na celý lokál:
„Pojď si pro hubana krásko.” Což bylo, jak později zjistil, mírně mimo téma.
Posledním aktérem byl Naruto, který, jak je známo nemůže nikde chybět. A už vůbec ne na vlastní rozlučce.
Všichni „vyvolení” se vyvalili z Ichiraku na potemnělou ulici. Chvíli se rozhlíželi, jestli by je náhodou nemohl někdo vyrušit a když usoudili, že je vzduch čistý, rozjeli zábavu.
„O co, že neobejdeš Ichiraku dvakrát kolem dokola, po rukou.” začal Gai směrem na Kakashiho.
Maskovaný ninja tedy zburcoval poslední schopnosti o udržení rovnováhy. Slavnostně se rozkročil, vzpažil a vyšvihl se do stojky. Jenže. Nepočítal s tím, že by se chodník mohl zvednout a praštit ho přímo do obličeje. S hromadou nadávek a řečí o spiknutí a podobně, se vyškrábal na nohy.
Gai i ostatní se ani nesnažili zakrývat smích. Kakashi se zatvářil mrzutě.
„Tak teď ty!” píchl prstem do vzduchu do míst, kde měla být Gaiova hlava.
„O co, že neoběhneš Konohu,”
„Pche, v klídku.” zatvářil se Gai uraženě.
„Úplně nahatej!” dokončil Kakashi a Gaiovi poklesla brada.
Chtě nechtě musel přijmout, přece by se nenechal zahanbit svým odvěkým soupeřem.
Pomalu, jen aby co nejvíce oddálil nadcházející okamžik si sundával svou kombinézu. Když stál přede všemijen ve spodkách mrknul smutně na Kakashiho, jako by doufal, že se nachá obměkčit. Kakashi se však jen odvrátil. Gai jen sklopil uši a odevzdal i svoje spodky.
Neji pocítil potřebu ujmout se role startéra a nakreslil tedy špičkou své nohy startovní čáru. Poté kývl na Kakashiho, jenž dokopal chudáka Gaie až ke startu. Neji se tedy postavil vedle svého senseie a odstartoval exibiční běh.
Gai si zřejmě uvědomil, že čím rychleji poběží, tím rychleji to bude mít za sebou, načež se rozběhl neuvěřitelnou rychlostí kupředu. K jeho smůle ovšem zastihl skupinu žen, jenž se vracely domů ze své dámské jízdy. Jakmile zahlédly obnaženého Gaie, každá se zachovala po svém. Ino si ho změřila pohledem od hlavy až k patě až jí očka zasvítila. Nastávající paní Uzumaki, jak už má ve zvyku, omdlela. Růžovovlasá kunoichi raději odvrátila svůj zrak, stejně jako TenTen, která navíc dělala, jako že přítomného pána nezná. Jediná Tsunde se zatvářila duchapřítomně a věnovala Gaiovi výhled na Konohu z ptačí perspektivy.
Ostatní členové mužské části přítomných uznali, že je možná na čase najít si jinou zábavu. Shikamaru byl velice rozmrzelý, protože se prý těšil na to vzrůšo.
Po několika dalších šílených nápadech se osazenstvo Ichiraku ramen rozhodlo vydat se domů. Když se všichni dostatečně rozloučili vydali se vstříc vyhřáté posteli.
Naruto se už těšil, jak se přitulí ke své milované Hinatě. Před domem uznal, že než by odemknul zámek, bude rychleší, když vyleze po střeše.
Mocně se vymrštil vzůru a dopadl na střechu. Opatrně zaťukal na okenici a čekal. Ale nic se nedělo. Zaťukal ted o něco silněji. Vevnitř se rozsvítilo a Naruto s napětím pozoroval postavu blížící se k oknu. Přes záclony nebylo jasně vidět, kdo to je, ale blonďáček neměl pochyb – je to jeho láska.
Když se okno otevřelo, na nic nečekal a vrhnul se vstříc své milované. Vší silou jí obejmul a sladce zašeptal do ucha:
„Moc jsi mi chyběla, lásko.”
Vzápětí uslyšel odpověď ovšem podstatně hrubším hlasem než Hinata obvykle měla:
„Ehm, zřejmě... sis spletl dům, Naruto.”
Jinchuuriki odstrčil postavu jež objímal a zakoktal se:
„I-Ibiki-san. Omlouvám se.” A s uctivými poklonami vycouval z bytu ven.
Udýchaně se zastavil před svým domem. Nejprve se ujistil, že se číslo domu shoduje a až potom vyskákal na střechu. Okno bylo otevřené, tak vlezl dovnitř.
Rozsvítil a rozhlédl se po pokoji, ale s hrůzou zjistil, že Hin tam není.
Ne, ne, ne. To ne! To se nemůže stát. Ne teď, těsně před svatbou! Rozběhl se ke stolu, kde mu obyčejně Hinata nechávala vzkazy. A opravdu! Na desce stolu byl složený malý papírek.

Naruto, dnes budu spát doma. Otec mě chce ještě poslední noc mít u sebe. Dokud jsem ještě Hyuuga.
S láskou, Hin

Naruto si oddychl. Je v pořádku. Unaveně se svalil na postel a okamžitě usnul.
„Naruto, Naruto vstávej!” Uzumaki zamžoural. Nad ním se skláněla postava celá oděná do bílého.
„A-anděl?” podivil se blonďák.