Tajemné

Část první - Tady

Část druhá - Hanami

„Kitoi-sama! Kitoi-sama!“
[i]Válka. Smrt. Zbraně. Střelba. Chtíč…
Těhle pět věcí spojuje jediný tvor. Člověk. Kdysi způsobil válku tím, že vzal zbraň. Kdysi zavinil válku tím, že vystřelil… A střílel víc a víc. Kvůli všemu, co mu z toho plynulo. Peníze, moc…

‚Možná bych to měl přece jenom vzdát,‘ projela mi hlavou myšlenka natolik silná, že jsem se jí jen ztěží mohl dokázat ubránit. ‚Třeba už není žádná naděje. Možná mám zemřít zrovna takhle.‘

Aneki stála u umyvadla a v ušmudlaném zrcadle si prohlížela svou tvář: Zaschlá krev z rány byla rozmazaná po celé tváři.
Už to tolik nebolelo, ale když se pokusila usmát, nebo zašklebit, nepříjemně ji v ráně zatahalo.
Božínku, jsem to ale pitomá! Okřikla se v duchu. Kdyby si to nechala vyléčit, vůbec by tyhle starosti nemusela mít!

AUTORSKÁ POZNÁMKA: Od tohoto okamžiku už se nenavazuje na děj Shippuundenu „ďábelský smích“

„Skvostné! Tak živé a bojovné je mládí!“ rozplýval se Maito Gai a prohrábl Lianně a Nejimu vlasy. Ani jednomu to nebylo příjemné.
„Příště už vás krýt nebudu,“ zamumlal Kakashi a jeho pohled byl víc než výmluvný.
Sai bez jediného slova opustil budovu. Sakura vyprovodila Naruta a pak vyhledala Liannu. „Jeho si nevšímej. Když jsem ho viděla poprvé, vrazila jsem mu jednu pěstí. Řekl, že jsem odporná mrcha. Ale… on uráží každého.“

Kapitola 2.

Nečekané potíže …

Hnala se poli,loukami až vstoupila do lesa. Hodiny ubíhaly nespočetnou rychlostí a tak se pomalu schylovalo k večeru.
Yasui prudce zabrzdila. /Někdo je přede mnou …?/ podivila se a teď už opatrně, se vydala dopředu. Čím více se blížila, tím víc cítila chakru těch lidí. Připadala jí povědomá. Spatřila kouř z ohně. Co nejtišeji tedy postoupila a odhrnula větvičku keře. Na mýtině byli ti ninjové, co jim překazili misi. Blonďatý chlapec se usmíval na dívku s růžovými vlasy chytající rudou barvu vzteky. Stříbrovlasý muž je pozoroval.

„No to je teda síla.‘‘ Zasmál se se Kiba, když se vydali navštívit Sakuru, všichni se teď tvářily překvapeně až zaraženého Naruto. Měl trochu strach.
„Co když mě Sakura obviní a pak mě můžou klidně zavřít?!!‘‘ Přemýšlel a vytvářel si obrázek sebe jak sedí ve vězení.

Po dlouhé,dlouhé,dlouhé.....době(XD)Je tu konečně nějaká moje FF.Tentokrát jednorázovka(ptž je to jen jeden díl tím je to sur XD).Psala sem to při nedné hodině matiky!=o)
_______________________________________________
Už mě mají
Už mě chytili
Už konec světa nastane
Všechny zabijí
Jen kvůli němu
Kvůli příteli
Kvůli nejlepšímu příteli
Kvůli němu bych zabil
Ale ty
Ty jsi mě zradil
Zradil jsi vesnici
Zradil jsi přátele
Zradil jsi všechny
Přidal jsi se k nim
Přidal jsi se k těm
Kteří mě chtějí
Chtějí zabít
Vydal jsi mě smrti

[i][font=Century Gothic]Když tady tak klečím, u tvého hrobu ptám se sám sebe…
~~~
Byla to věc osudu?
Něčeho, co vše nadefinovalo předem. Mohl jsem tuto událost změnit? Nebo bych jen mrhal svým časem a stejně bych tě ztratil…
~~~
Znamenají tedy naše volby něco?
Nebo jsme jen pouhými diváky sledující scénu našeho života. Šachové figurky, se kterými pohybuje ruka osudu…
~~~
Možná… jen prožíváme předepsaný scénář. Mlčky přihlížíme, co dělá naše tělo či naše duše…
~~~

Tíha lásky 4.díl

Ptáci poletovali nad vzrostlou břízou, okvětní lístky ze sedmikrásek povlávaly ve větru a osm velkých vlků stočených do jednoho velkého klubka leží pod stromem a pochrupuje. Tedy všichni až na jednoho.

[size=16][font=Monotype Corsiva]

venovani_a_varovani

ještě než začnete číst, chtěla bych tuto povídku věnovat Lilith, protože právě ona mě přiměla k tomu dát to sem... a vlastně to přepsat do naruto podoby... děkuji Lilithko
~~~
a ještě, pokud nesnášíte takové ty věci jako yaoi a pod, tak tohle radši nečtěte, ne že by to bylo něco super nevhodného ale náznak je...

Už dlouho… příliš dlouho… Nedokázala jsem to v sobě potlačit. Jen jednou a přeci. Nemohu se zbavit toho pomyšlení. Nejde to.

Lehká mise

AUTORSKÁ POZNÁMKA: Od tohoto okamžiku už se nenavazuje na děj Shippuundenu „ďábelský smích“

Ještě uběhlo pár týdnů, než se mohla konečně uskutečnit Chuuninská zkouška. Lianna si říkala, že kdyby bývala tušila, co se stane, na zahájení by se podívat nešla.

„Hej, Lee! Poběžíme až do budovy, jak nejrychleji umíme! Pokud mne porazíš, dostaneš velkou odměnu!“

V tom uslyšeli kroky za dveřmi, oba se ani nepohnuli.
„Akamaru cítíš je?‘‘ Řekl někdo za dveřmi, Naruto ihned poznal Kibu.
„Tady jsme.‘‘ Zavolal na ně.
Jen jak to dořekl, tak se dveře otevřeli, stáli tam všichni kromě Gaary a všichni hleděli úpleně bledou Sakuru a zmateného Naruta. Kakashi však hned bez čekaní vešel dovnitř, rozhlídnul se po pokoji a zrak upřel na hromádku červeného ledu. Stoupl si před ni a začal si ji prohlížet, všichni na něj hleděli.

Dnes je to mých sto dní tady na Konoze a tak jsem se rozhodla něco napsat první je báseň 1OO a potom jednorázovka Zrození... doufám, že se bude líbit!!

***

100

Sto vět, sto slov, sto pravidel
Sto rostlin, sto případů, sto kormidel
Kormidel života, z nichž každý má to své
Kormidel života, z nichž každé je to sté.

Sto. Číslo kladů i záporů
Sto. Počet hradů a táborů
Táborů smrti, z nichž každý má strach
Táborů smrti, z nichž zbyde jen prach…

***

Zrození

„Hinatooo,“ nikoho neviděla.

Hlas jí však byl povědomý. Jakoby ho slyšela neustále. Pobíhala po temné chodbě mezi rozmlácenými stropy a stěnami. Vše se otřásalo a z dálky bylo jen slyšet její jméno. Jakoby se neustále vzdalovalo. Natahovala ruku a…
„Hinato, probuď se, je to důležité,“zavřeštěl někdo.

AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - Naruto - Naruto Shippuunden 32

Ráno posbírala všechny své věci. „Pojď na chvíli se mnou. Pak tě vyprovodíme před bránu.“ Mlčky následovala Gaaru až k něčímu náhrobku. „Tahle žena, známá jako babička Chiyo, obětovala svůj život, abych já mohl obživnout. Stále ještě jsem z toho poněkud zmatený.“

„To je překvapení co!‘‘ Poznamenal s úšklibkem Sasuke a pomalu se k ní začal přibližovat, Sakura na něj výhrůžně hleděla, jakoby dávala najevo, že ještě kousek a pěkně to slízne.
„Tak teď budeme pokračovat, v tom co jsme načali u tebe doma!‘‘ pPotěšeně ji oznámil a začal v ní stahovat peřinku. Sakura se snažila pohnout, ale nešlo, to celé její těle bylo stalé ztuhle, což se Sasuke náramně líbilo. Pohladil ji po tváři a políbil ji, Sakura se snažila odporovat, ale nic nezmohla.

Moc se všem čtenářům omlouvám za tak velké zpoždění, ale hlavním důvodem byla jedna má velmi opodstatnělá myšlenka či otázka: "Mám dál psát a pokračovat v psaní této FF?????"

AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - Naruto - Naruto Shippuunden 32

Tsunade seděla v pracovně a radila se s Shizune. „Zprávy od Kakashiho jsou dost znepokojivé. Musíme vyslechnout všechny, kteří se s Akatsuki už setkali.“
„Máte pravdu, Tsunade-sama.“
„Pošli pro Maraki! Vyslechnu ji první!“
Netrvalo dlouho a zjistila, že se po ní doslova slehla zem. Zabušila na dveře jejího domu, brunetka ji následovala. „Kde je vaše dcera?!“