Proměny 12-Dobrá nebo špatná zpráva

„No to je teda síla.‘‘ Zasmál se se Kiba, když se vydali navštívit Sakuru, všichni se teď tvářily překvapeně až zaraženého Naruto. Měl trochu strach.
„Co když mě Sakura obviní a pak mě můžou klidně zavřít?!!‘‘ Přemýšlel a vytvářel si obrázek sebe jak sedí ve vězení.
„Né uklidni se jen klid.‘‘ Šeptal si pořád dokola, ale nikdo ho neslyšel, všichni měly radost z jejich zatím nenarozeného miminka a diskutovali, jestli to bude kluk nebo holka. Naruto byl však čím dál nervóznější a začal zpomaloval a zpomalovat, až si jeho nepřítomnosti všimnul jen Kakashi. Otočil se vydal se k němu.
„Než tam dojdem, chceš si promluvit?‘‘ Otázal ho Kakashi a položil mu ruku na rameno. Naruta to trochu vyvedlo z míry, ale byl rád, potřeboval se někomu svěřil a jeho sensei byl na ten nejvhodnější. Všichni se otočili, vypadali překvapeně.
„Co se stalo?‘‘ Zavolal na ně Kiba, který sté neočekávané novinky byl nejvíc natěšený.
„Jen běžte napřed, musím si tu s Narutem ještě o něčem promluvit.‘‘ Odpověděl jim a znovu pohledl na Naruta, který byl celý bílí, bylo mu trochu špatně, myslel že sensee pozvrací. Ostatní pochopily a vydali se do nemocnice. Kakashi a Naruto se zastavili u nejbližšího podniky na trochu pití, Naruto vypadal čím dál hůř. Posadili se k nejzadnějšímu stolku a objednali si něco k pití(pro Naruta byla nejlepší je voda).
„Sensei, myslíte že mě zavřou?‘‘ Otázal potichu Kakashe a sklopil hlavu. Zadíval se do své sklenice s vodou, nemyslel na nic jiného než na Sakuřinu reakci.
„Naruto, já myslel že budeš mít trochu větší radost.‘‘ Prohlásil Kakashi o pokus rozveselit Naruta.
„Ale co teď, vždyť ještě nejsme plnoletí a ještě……'' začal Naruto.
„Je sice zákon, který tě muže odsoudit, ale jen kdybys Sakuru znásilnil, ale to se nestalo ne?!‘‘ Přerušil ho Kakashi a pousmál se na něj, Narutovi to alespoň trochu lepšila náladu.
„Takže za to můžete oba, ne jen ty, no když Sakuru to trochu víc poznamená!‘‘ Dodal ještě a Naruto se trochu zamyslel.
„Sakura to přece chtěla ne?‘‘ Zeptal se potichu Kakashi a Naruto se trochu začervenal, takové věci ještě s nikým neprobíral.
„No, jo.‘‘ Odpověděl mu Naruto trochu kostrbatě a pohledl znovu do své sklenice. Zamyslel se nedokázal si představil sebe, jak se v šestnácti stará o své dítě ani netušil jak se o takové dítě stará.
„No teď už zbývá jen jedna nejdůležitější otázka.‘‘ Vyrušil ho Kakashi ze svých představ.
„A to je, jestli to dítě chcete!‘‘ Dodal, ale trochu vážněji a pohlédl přísně na Naruta, kterému z jeho pohledu naskočila husí kůže.
„No jasně že jo, no tedy já určitě?‘‘ Odpověděl mu bezmyšlenkovitě a pousmál se na něj.
„No tak už se cítíš líp, myslím že už bychom měly jít do té nemocnice než Sakuru pustí zpět do Konohy.‘‘ Dodal a oba vyrazili, ale jako předtím Naruto začal zpomalovat a blednout.
„Myslel jsem, že už ho ten strach přešel, ale jen jdi.'' Pošťuchlo ho Kakashi a Naruto přidal. Nemocnice nebyla moc daleko, ale jemu to připadalo jako by bylo několik tisíc kilometru daleko.
Pomalu dorazili do nemocnice, prvního koho uviděli byla mávající Hinata, která za nimi utíkala, zastavila před Narutem a vydychala se.
„Naruto honem už na tebe čeká.‘‘ Oznámila mu ještě udýchaně a vedla ho k nějakému pokoji, před kterým stáli ostatní. Jak ho uviděli zasmáli se na něj. Trochu mu to zvedlo náladu, ale jinak byl pořád bledý, což Saiovi neuniklo.
„Jsi v pořádku?‘‘ Zeptal se ho a ostatní se přestali smát a podívali se na něj. Trochu ho to znervóznilo. Kiba se na něj pousmál a zavedl ho do pokoje, kde nejpíš ležela Sakura. Pomalinku vešel dovnitř a zavřel za sebou, jak zavřel Sakura na něj se zadního postele pohledla. Naruto zbledl ještě víc, ale ona se na něj jen mile usmála a pomalinku se zvedla z postele a šel k němu. Naruto chtěl utéct nevěděl co se bude dít měl trochu strach.
„Sakura já ….‘‘ Řekl, ale Sakura ho umlčela polibkem. Hned ho opustil všechen strach a opětoval ji polibek. Líbali se ještě dalších deset minut než se konečně od sebe odtrhli. Pohled Sakuře do očí a usmál se na ni.
„Takže to dítě chceš?‘‘ Zeptala se ho nejistě, Naruta to potěšilo jen se na ni usmál a znovu ji dlouze políbil.
Dveře se pomalu otevřeli, všicni vešli dovnitř a pohledli na líbající se dvojici. Oba se hned od sebe hned odtrhly a trochu se začervenali.
„Sakuro, vidím že už ti je líp zítra se budete moci vrátit do Konohy.‘‘ Oznámil ji Gaara a Sakura byla štěstím bez sebe.
„Ale je tu ještě jedna věc, co musíme vyřešit a to je co z dítětem.‘‘ Řekl a trochu se zamračil, Naruta to trochu vyvedlo z míry, ale Sakura se na mu ten pohled opětovala.
„A co by sní mělo být!?‘‘ Otázala ho výhružně a odebrala se k své posteli a lehla si.
„Nikdo mi ho nevezme!!‘‘ Zašeptala a otočila hlavu k oknu.
„Výborně to jsem potřeboval slyšet, tak teď nevidím žádný problém, sice ještě nejste plnoletí, ale udělám výjimku.‘‘ Usmál se na něj a oba mu usměv opětovali.

V Konoze o 9 měsíců později

Byl krásný sluneční den, ptáčci venku zpívali, větřík si pohrával s popadným listím, všichni se probouzeli.
„Naruto okamžitě se běž vykoupat podívej jak si to tu zasvinil!!‘‘ Zaburácela Sakura na celý jejich dům. Naruto tamhle křik hned probudil a pohled Sakura, která se nad ním se zlověstným pohledem nakláněla. Slastně se protáhl a posadil se.
„Ale no tak přece se na ně nebudeš zlobit mamčo.“ Řekl sladce a obejmul ji kolem jejího kulatého bříška, Sakura založila ruce v bok a výhružně na něj pohlédla. Pomalu ji docházela trpělivosti, od té doby co spolu bydlí nedělala nic jiného něž jen po něm uklízela. Tsunade je sise zakázala veškerou namáhavou práci, ale Sakuře nic jiného nezbývalo, kdyby to tam nechala tak by se zanedlouho probírali v odpadkám.
„Takže teď zavedeme nové pořádky, já odedneška stávkuji!‘‘ Prohlasila a sedla si do vedlejšího křesla. Čekal na jeho reakci, Naruto na ni udiveně pohled.
„Ale Sakuro já jdu odpoledne na misi a moje oblečení potřebuje vyprat.‘‘ Zaskuhral a čekal, že to Sakura vypere za něj. Ta jen otočila hlavu a dál ho nevnímala.
„Je to přece tvoje oblečení a já se nemám moc namáhat.‘‘ Prohlásila a pohlédla na něj výhružně. Naruto se uraženě zvedl a s hromádkou špinavého oblečení se vydal k práčce. Sakura se šibasky usmála, šla si ještě lehnout, dnes ji nebylo zrovna nejlíp. Naruto zatím došel k pračce, když uslyšel ohromnout rána. Pohodil oblečení do kouta a utíkal do pokoje. Sakura se na zemi svírala v křečích, přiběhl k ní, věděl že je tu a hned ji zanesl do nemocnice. Měl štěstí zrovna tam byla Tsunade, která na nic nečekala hned vzala Sakuru na sál. Naruta tam ovšem nepustila, tak mu nezbívalo ni jiného než se uvelebit na židličce v čekárně a čekat. Poněkolika hodinách douhého čekání se dveře konečně otevřeli.
„Naruto mám pro tebe jednou dobrou a jednu špatnou zprávu.‘‘ Řekla mu Tsunade jakmile vyšla z pokoje. Naruto se zarazil nebyl schopný pohybu.
„Nejprve tu dobrou.‘‘ Řekl.