Proměny 10-Skutečná síla

„To je překvapení co!‘‘ Poznamenal s úšklibkem Sasuke a pomalu se k ní začal přibližovat, Sakura na něj výhrůžně hleděla, jakoby dávala najevo, že ještě kousek a pěkně to slízne.
„Tak teď budeme pokračovat, v tom co jsme načali u tebe doma!‘‘ pPotěšeně ji oznámil a začal v ní stahovat peřinku. Sakura se snažila pohnout, ale nešlo, to celé její těle bylo stalé ztuhle, což se Sasuke náramně líbilo. Pohladil ji po tváři a políbil ji, Sakura se snažila odporovat, ale nic nezmohla.

Mezitím Naruto zkoumal jeskyni, nikde nic žádný další vchod prostě nic. Začal být zoufalý a zlostí kopnul do jeskyně. Jeskyně se mírně otřásla, za ním se začal kámen pomalu odsunoval a za ním se objevil malý vchod. Neváhal a šel ho prozkoumat. Po čtyřech vešel dovnitř. Chodba byla docela uzoučka, takže se na několika místech rozřízl kombinézu. To mu ale nevadilo, uháněl dál. Po několika minutách dorazil na konec. Byl zabedněn dřevem, zatlačil, ale nic nezmohl, tak mu nic nezbývalo než použít rasengan. Rozmáchl se rukou, ale náhle se zastavil, za dřevěnou zdi uslyšel hlas.
„Né, nech mě!!‘‘ Křičela ta první osoba, Naruto hned poznal hlas Sakury a rozrazil zeď. Sakura se ulekla a Sasuke se zvednul a čekal, kdo se objeví. Z kouře vyšla postava a výhružně pohledla Sasukeho.
„Nech jí!‘‘ Zavolal výhrůžně. A hned se rozběhl se k Sakuře, ale Sasuke vytasil katanu a škrábl Naruta do paže a ten se skácel k zemi.
„Zajímalo by mě o co se pokoušíš, už je pozdě.‘‘ Zasmál se Sasuke a přiložil mu špičku katany k srdci.
„Teď je konec!‘‘ Zasmál se Sasuke a pohlédl na Sakuru, která se třásla strachy.
„Teď se koukej zlatíčko, co udělám s tvým milovaným.‘‘ Zašklebil se na Sakuru, která se nalepila za zeď a stále se třásla strachy.
„Naruto!‘‘ Zašeptala s pláčem.
„Neřvi, to ti moc nepomůže, pořád jsi stejná, malá ubohá Sakura, nemám pravdu?“ Řekl a rozesmál se na celé kolo a začala katanu pomalu vrážet do něj. Ten bolesti sykl, když mu katana vnikla pod kůži. Tohle byla pro Sakuru poslední kapka, začala se vztekat. Náhle byla plná neznáme síly, všude s ochladilo, teplota v místnosti klesla na 0 stupňů, zeď pomalu zamrzala. Sasuke se podivil a pohledl na Sakura, která to nejpíš způsobila, ale něž stačil něco udělat nohy mu přimrzli k zemi, leknutím pustil katanu, což Naruta uvolnilo a zvedl se. Sasuke začal pomalu zmrzat až zbyl z něho jen led. Naruto to vše zmateně sledoval, takhle Sakuru naznal tak krutá a nelítostná. Přistoupila pomalu k Sasukemu a vedla kanatu.
„Tohle je za všechny, kteří zemřeli na tvých pokusech.‘‘ Zaječela a propíchla ho. Led se začal pomalu zabarvovat do červena.
„Tohle je všechny, kterým si kdy ublížím!‘‘ Řekla a probodla ho znovu.
„A tohle je za mě za, to co si mi proved‚‘‘ Zakřičela se slzami v očích kopla silou do Sasuke, který se rozsypal na malé kousíčky.Oddychla si vyčerpáním spadla na zem. Naruto se nemohl ani pohnout.
„Tak tohle byl ten pokus, proměna lidí v zabíjecí si montra.‘‘ Zamyslel se a otřásl se šokem. Sakura stále ležela na zemi vůbec nevypadala nebezpečně.

Mezitím Karin, Suigetsu a Jugo mířily ven jiným vchodem než Naruto. Všude byl klid nikdo nikde.
„Tak co Karin cítíš něco?‘‘ Zeptal se Suigetsu uraženě Karin a ta jen zakroutil hlavou.
„Možná nám Sasuke chtěl vyhodit ven, abychom ho nerušili.‘‘ Pomyslela si a vydal za ostatními, který už vyšli z jeskyně.
„Počkej někdo se blíží, asi devět lidí a ten jeden je nějaké zvíře!‘‘ Zavolala Karin na ostatní oba zpomalily. Ale nezastavily se.
„Neboj Karin to zvládnem.‘‘ Pousmál se Suigetsu a čekal kdy vylezou. Najednou je začal obalovat písek nemohli se ani pohnout.
„Co to je?‘‘ Vydal ze sebe Jugo, než ho písek obalil až po krk. Z keře vyšlo osm postav a jeden pes.
„Kde je Sakura!!‘‘ Zeptal se jeden z nich přistoupil blíž k nim.
„Co tě to zajímá.‘‘ Vyprskl Suigetsu a začal sebou sloumat, ale to nepomohlo. Písek je začal čím dál víc drtit. Katin povolila.
„Je v té jeskyně.‘‘ Zaupěla a písek trochu povolil.
„Gaaro zůstaň tu a hlídej je mi půjdeme do té jeskyně.‘‘ Poručil mu Kakashi a on poslechnul. Pomalu vešli do jeskyně rozhlídli se, ale dál už nevedla.
„Někde tu musí být tajný vchod.‘‘ Oznámil Sai ostatním a ti začali hledat. Stále nic, Kiba se rozzuřil a kopl stejně jako Naruto do zdi, jeskyně se otřásla a objevil se malý vhod všichni zajásali a vydali se dál.

Naruto pomalu přistoupil k Sakuře, která těžce oddechovala. Otočil ji na záda a pomalu ji zvednul. Položil ji na postel a zakryl ji. Začaly se ji tváře třpytit slzami.
„Vidíš co ze mě udělal‘‘ Řekla a rozplakala se.
„Né neboj, už ti nikdo neublíží.‘‘ Zašeptal a pohladil ji po vlasech. Zatulila se mu do oblečení a rozplakala se. Po chvíli přestala plakat, odtrhla se od Naruta pomalu se od něj odsunula, Naruto na ni nechápavě pohledl.
„Jdi ode mě, nechci ti ublížit.‘‘ Ječela na něj s brekem, Naruto se k ní pomalu přibližoval. Nechtěl ji vylekat.
„Já ti věřím.‘‘ Zašeptal a usmál se na ni. Sakura se podívala do jeho modrých oči a přestala plakat, nechala ho aby se k ní přiblížil.
„Neboj spolu tu zvládnem.‘‘ Zašeptal znovu, byl od ní už jen dva centimetry. Zavalil ji hřejivý pocit, úplně ji přestala byt zima ani už ji nebolela hlava. Naruto ji položil ruce kolen pusu a posadil si ji na klín, ona mu pada ruce kolen krku. Jeden druhému hleděli do očí, Sakura věděla co bude následovat a nechala Naruto, aby ji políbil. Sotva se jejich rty setkali Sakuru zavalili křeč v břichu, odtrhla se od Naruta a chytla se za břicho.
„Jsi v pořádku?‘‘ Zeptal se ji a položil ji ruku na ramena.
„Jo už je to dobrý.‘‘ Vydala ze sebe těžce a pokusila se zvednout z postele. Neuspěšně. V tom uslyšeli kroky za dveřmi oba se ani nepohnuli.
„Akamaru cítíš je?‘‘ Řekl někdo za dveřmi Naruto ihned poznal Kibu.
„Tady jsme!‘‘ Zavolal na ně.