Parodie

Táta vždycky říkal hochu žádný strachy,
jsi ninja na bojišti, můžeš klidně spát.
Já radši střádal mince a ostatní prachy,
do party Akatsuki se odjel v klidu cpát.
Narvaný kapsy, prsteny, řetězy zlatý
tam kolem krku všichni příslušníci maj
a ty co nemakaj, tak jsou nejvíc bohatý,
musím si pohnout dokavaď tam rozdávaj.

Ref:
Z vraha na mamóna změnim si svý krédo
a až tu malou sešlost celou rozkradu,
tak se vrátím ve své rodné Kolorédo
a vo tý zlatý žíle mlčet nebudu.

"Když jsem byl malý, říkali mi naši,
dobře se muč a jes sprostou kaši,
až jednou vyrosteš, budeš doktorem práááv.
Takový doktor si sedí pěkně v suchu,
žere velký prachy a škrábe se v uchu. (kosou)
já jim na to ale řek: "CHCI BÝT SEKAČEM HLÁÁÁV."

REF:
Já chci mít oběti pro toho nahoře,
jíst kajmany,
plout hloub do moře,
od rána po celý den,
MORDOVAT JÉÉÉN.
Mordovat! *skříp, kap kap, booom, sek, střík, kapkap, itaii, švih, trh, trhity trh, řízy řízy!*

K obědu mi porcovali hromady knih,

Po nedávném incidentu s rajčaty jsem se rozhodnl, že tuhle položku ze svého seznamu škrtnu, mě by to tady nezabilo, ale asi by mě postihly žaludeční potíže. Tentokrát by jídlo šlo vrchem a ne spodem jako kdysi. Na ty okamžiky už nechci ani vzpomínat.
Dnešním tématem je tady hygiena, lépe řešeno jen koupel, víc už mi tahle skrýš nemohla poskytnout, mohl jsem být rád, že architekt pomyslel na to, že bych se rád vysprchoval a postavil tu malou koupelnu a kanalizaci. U té kanalizace si nemůžu být tak jistý, kdo ví, kam ten odpad teče.

„Tak jo, Suigetsu, ty si vezmi na starost, aby všechno klaplo. Aby Hinata byla ve správný čas na správném místě, a aby neměla podezření. Juugo, ty obstarej dobroty, čokolády, šampus, ale ne dětskej, prosím tě, no a tak. Dort a vaření zajistí Kabuto, takže o to se starat nemusíš,“ rozdala Karin klukům úkoly a rozešla se ke svému pokoji.
„No… a… co budeš dělat ty?“ obrátil se na ni Juugo podezíravě. Karin se zasekla a u futer dveří se obrátila na kluky.

[i]Před týdnem jsem se uráčila vrátit z "dovolené" (pokud se tak dá nazvat vedocouvání na táboře tj. hlídání pětadvaceti puberťáků) a tak si říkám, hodím něco na konohu, a ono ne totiž jakýmsi záhadným dílem osudu mi vyhořel harddisk, tudíž veškeré moje ehmvzácnéehm písemnosti (nemluvě o tom ostatním) byly navždy ztraceny v pekle Matrixu.

Rok se s rokem sešel a je opět čas na společné zážitky při sjíždění divokých vod.

„Doufám, že jsi se ponaučil od minula,“ Zvídal Sasuke od Naruta.
„Jistěže,“ přikývl tázaný.
„Tak mi řekni co všechno máš v tý velký krosně,“
„Stan, spacák, karimatku a potom pivo, pivo, pivo, pivo, rum, pivo, pivo, pivo, pivo a fusekle.“ Usmál se Naruto, že tentokrát si nevzal s sebou nic navíc.
„Těch piv je málo,“
„Takže jsem to…“
„Jo, zase jsi to…“

Hanabi se hned objevil úsměv na rtech. Nebylo pochyb, musel to být Akeboshi. Potom se ale koutky jejích úst znovu svěsily dolů a ona si povzdechla, když si vzpomněla, že spolu měli jít na Rámen a ona místo toho skončila v nemocnici. Uslyšela tiché žuchnutí, jak její nový kamarád seskočil z okna.
„Jak ti je?“ zeptal se starostlivě a odhrnul jí vlasy z čela, zatímco si sedal na židli naproti její posteli.

Tak jak bych měl začít, tento den je to už tak dva roky po tom, co jsem v dostal v tom nepohodlném sudu sem. Do té smradem natuchlé díry. Vážně nemám ve zvyku si nijak stěžovat, ale když tu nebyla okna a denně se tu procházela jedna senilní osoba, ten smrad byl zcela vysvětlitelný.

Tenhle díl by rozhodně neměl nikoho urážet, nebo zesměšňovat-tedy krom mě a postav v téhle povídce- :D

Nebylo... nebyla dvě království, ale jenom jedno. V tom království žila překvapivě jen jedna královská rodina a ještě překvapivější bylo, že měli jen jednu dceru -v pohádkách je obvyklé mít dcer, případně synů, víc; třeba tři, pět, sedm, dvanáct...
Princezna -říkejme jí třebaáá...a...a...áá....Konan- byla velice zvláštní člověk, víte proč? Pokud ne, tak se to dozvíte na dalším řádku.

[i][b][color=blue]Vyřadila jsem to ze Spoluautorských, protože už na tom dělám sama. Tenhle speciálek má menší WARNING! Neberte reportáž o Gangu jako urážku, ale jako lítost nad tím, že některé tam prostě rodiče nepustili.... A chtěla bych to věnovat hlavně hAnko (že si dává tu práci s organizací CKS) a všem, co na CKS byli!

Dalšího dne začalo všechno ideálně, ptáčci cvrlikali, potůček vesele bublal a sluníčko pálilo.
A právě to ráno se ze sídla Akatsuki ozval milý hlásek:

„Kterej k*etén...?!!!“

„Taky ti přeju dobrý ráno, Hidane.“ Zívl Sasori, vycházejíc z koupelny.
„Už zase!!!“ zařval Hidan, čapnul Sasoriho za ramena a začal jím třást.

Minútová ručička sa pomaly, sekunda po sekunde, blížila k polnoci. A ako sa patrilo na takú neskorú hodinu, všade vládlo ticho a tma. Celé osadenstvo Akatsuki spokojne oddychovalo vo svojich posteliach po vyčerpávajúcom dni plnom ničnerobenia. Ale skutočne každý spal tak pokojne?
Deidara, do pol pása odkrytý, sa prehadzoval v posteli a niečo si mrmlal. Zlý sen? Možno...

„Kabutooooooooo!“ zakřičela Hinata jméno kluka, který by udělal cokoliv jen pro to, aby mu byla za něco vděčná, zatímco zdrhala před Sasukem, kterému se momentálně kouřilo z podrážek, jakou rychlostí za ní upaloval.
„Tak tos mě nasrala! Teď si to odskáčeš!“ přidal rychlost, která dosáhla rychlosti zvuku.
„Kabuto!“ zařvala hlasitěji, když znova vyběhla ven, kde se právě slunil Oroxicht a její lehátko zabral Kabuto se sklenicí margarity v ruce.

Velmi neochotně Kisame na plotně voní, krásně voní
Nikdo si nevšímá, jak z rybičky stoupá dým
Snad jenom v podkroví náš Zetsu hladový po něm hází očkem
Těší se, až se dnes konečně hodně nají

Příbor a talířek vyndá a položí na stůl, přidá pepř, sůl
Pak pekáč odstaví, masíčko ochutná rád

Tiše a ochotně zbytečky na plotně voní, krásně voní
Zetsu otrávil se, a už se neprobudí

„Debil! Já mu ukážu! To byla moje nejoblíbenější podprda!“ rozčilovala se Hin a cpala cosi do lahve od šamponu s nápisem Pro super hladké vlasy.
„Ha, má to. A ještě tohle…“ odložila flašku a tentokrát popadla kelímek, na kterém stálo Gel pro extra pevný účes, který drží. Spokojeně pak vzala obě lahve a vrátila zpět na své místo v koupelnové poličce
„Odskáče si to, hošánek,“ šklebila se jak ďáblík a spokojeně zavřela vitrýnu od kosmetiky.

Jsme na misi už druhý den. Nikdy bych do toho nešla, kdybych věděla, jak si Pein neustále vymýšlí. Prý jednorázová akce, to tak.

Inzuka Toru je věčným smolařem z Konohagakure no Sato, jehož životní ideály stojí za starou belu. A jeho smysl pro čest je někde u bodu mrazu.
Jeho dobrodružství se staly již legendárními, zejména pak ze zápisů na psychiatrickém oddělení Listové Nemocnice.
Dobrodružství ninji jménem Inzuka Toru je důkazem o tom, že blbost je součástí lidské normality.

Krásný letní den. Ptáci zpívají, fouká příjemný vítr, slunce něžně hřeje a…
„Ty šmejde! Naval sem tu podprsenku nebo tě s ní uškrtím!“ Modrovlasá dívka běžela tempem geparda za nejmladším potomkem Uchiha klanu. Nikdo by to do něj ale neřekl, kdyby ho viděl zdrhat před dívkou stejného věku, ještě k tomu svírajíc přitom onu zmíněnou podprsenku.

Jejich tempo je vražedné, jejich protivníci jsou potulní ninjové, neposlušní pejskaři a … a … automaty v rukou jejich šéfové??
Lidé z Konohy 11 pracují ve dne v noci.

„Já ještě nechci stávat!“ byla první Kibova věta do policejní vysílačky.
„Inuzuko! Vstávat a cvičit!“ odpověděl mu veselý hlas z centrály patřící výpomocné síle mládí naprosto zamilované do svých zelených policejních uniformiček.

Žil byl jeden manželský pár. Samčí část tohoto uskupení se jmenovala Shikamaru a samičí Temari -nebo to bylo naopak?-
,,Dědku! Mám hlad!“
,,Ale mě je dvacet...“ bránil se Shikamaru.
,,To je jedno, pokud to má být pohádka, tak nám musí táhnout na šedesát!“ odvětila Temari a bez povšimnutí přešla nad plačícím Shikamarem, který litoval, že přišel o čtyřicet let svého života, na druhou stranu jejich “skromné“ vily a zapla si plazmovou televizi.