Parodie
Ten den začal vskutku normálně, na snídani po sobě všichni házeli nové talíře, hádali se a Konan zase nadávala, že nebude uklízet.
Proměna, část první: Feministka útočí
"Konan kde se sakra flákáš?" ozvalo se sídlem neblaze známé organizace Akatsuki.
"Přesně tak!" ozval se další pobouřený hlas.
"Možná na to nevypadáme, ale už fakt máme hlad!" ozval se klidnější hlas, ale který se nesl jak vítr celým sídlem.
"Jo už to bude!" vykřikla Konan z kuchyně.
"To chce klid holka," uklidňovala se Konan,
"Je to jen banda buranů."
"Nemá to cenu."
"Klid."
8.10.
Milý deníčku,
„Jak jsi přišel k tomu oku?“ zeptala se Tenten zamračeně.
„K jakému?“ nechápal Granát a snažil se podívat na svoje oči, než mu došlo, že to nejde.
„K tomu bílému,“ objasnila Senci.
„Já mám bílé oko?“ vykulil Granát černé a bílé oko.
„Ano. To nevíš?“ zeptala se ho Nori.
„Ne.“
„Ty ses nikdy neviděl v zrcadle?“
„Co je to zrcadlo?“
Nori s Tenten překvapeně zamrkaly a Tešisu znuděně zazíval.
V Konohagakure no sato je veliké pozdvižení! Gai prohrál s Kakashim sázku a dal si sprinta až k nám do ČR!!! V této Velikonoční době je to velice nebezpečné, ale náš milý kastrol přinesl do Konohy nějaké ty Velikonoční zvyky. No, podívejte se sami...
,,Hody, hody do...do čeho, Gaii-senseii?‘‘ zeptal se Lee, který vytrvale šlehal znechucenou TenTen po zádech
Hanabi probudilo až pravidelné a zlověstné pípání. Opatrně pootevřela oči, do kterých ji ihned uhodilo ostré bílé světlo. Zamrkala a když si přivykla na světlo, pokusila se rozhlédnout se. Něco jí ale bránilo pohnout hlavou. Napínala tedy oči, a za chvíli rozpoznala nepříliš prostornou bílou místnost, ve které bylo plno pípajících a blikajících přístrojů, že skoro nebylo k hnutí. Hanabi to ale příliš nevadilo - něco jí říkalo, že si ještě počká, než bude moct pořádně chodit.
Amira len čo dorazila domov utrpela ešte väčší šok ako predtým. Našla svoju obývačku hore nohami.
„Čo sa tu sa stalo?“ skríkla na Gaara, ktorý sa snažil zobrať svoju mikinu jej malému kokeršpanielovi.
„Zobral mi mikinu a ja som sa ho snažil chytiť,“ povedal a konečne sa mu podarilo vyšklbnúť mikinu z papuľky šteňaťa. Amire z očí metali blesky keď si všimla, že jej obľúbená váza je rozbitá na márne kúsky.
Bylo, nebylo… Za sedmero horami a za sedmero doly stál stánek s nakládanými okurkami. A prodavač to měl všude sakra daleko a zakřičel: „Tohle mělo být sakra o Narutovi, ne?!“
Jako na zavolání tam přiběhl hyperaktivní blonďák a povídá: „Ramen, prosím.“
„Ramen nemáme či co to chceš, jdi do okurkového pole a tam jez okurky!“
Blonďák se tedy sebral a vyrazil na okurky.
Ale před tím si nahlas zanadával…
„Sakra, já si ten ramen asi dneska nedám!“
V tom se z ničeho nic objeví krtek a začmuchá.
„Ramen, naozaj som počul ramen?“
[b]Ehm... jelikož si někteří čtenáři stěžovali na nedostatečné upozornění, tak jsem se to rozhodla změnit. Tudiž vás varuji, abyste při čtení tohoto příběhu nepožívali žádné tekutiny ani jídlo, neboť hrozí, že si v nejlepším poprskáte obrazovku či klávesnici, v horším případě udušení a já nechci mít vaši smrt na starost. Ti, kteří nerespektují toto varování byli tímto varováni a jejich případná smrt nemá se mnou vůbec nic společného.
Všude bylo ticho. Konečně měl po celodopoledním natáčení chvilku klid. Lehce se pohupoval na židli, nohy ležérně opřené o stůl, a přemýšlel o běžných banalitách, jako je smrt chrousta, dnešní oběd nebo ta pěkná maskérka, co ho dnes líčila. V tom do jeho osobní šatny vtrhl bez zaklepání hurikán a tmavovlasý mladík se z šoku překlopil i s židlí a zaklením na záda. Hurikán s blond vlasy mezitím běsnil.
V tom Údolí Osudu,
stál párek dvou pobudů,
proti sobě drahnou chvíli,
už se zase k boji chýlí.
Sledujíc ho bulvou rudou,
chtěl už skončit s touhle prudou.
A tak proti vůli plic,
rozpoutal si v těle hic.
Zahlíd Naru, jak se blíží,
ze Sasukeho tajných spíží,
s kupou volnejch stravenek,
rota Katton housenek.
Vyhnul se jim všem, jak chtěl,
Jashin nad ním asi bděl.
„Není tohle nějaká mýlka,
copak seš to za debílka?
Ve zkumavce asi trochu,
nakřápli ti hlavu hochu!“
Namíchla ho jeho slova,
„Za to z Kyuubi bude vdova,
aneb Zeptejte se koho chcete
„Vy se asi opravdu nudíte, že, šéfko?“
Proč myslíš, Breptule?
„Už hodinu zíráte do blba, proto!“
Mohla bych dělat něco mnohem horšího abys věděl. Třeba se dloubat v nose, nebo depresivně klepat prstem do stolu. Buď rád, že jen koukám.
„No, já jen, že bych vyrazil na nějakou šmírovačku, dlouho sme si pořádně nezašmírovali.“
„Nepovídej, a co to mělo včera večer teda znamenat?“
Á, pan zjevím-se-nečekaně-v-nejnevhodnější-dobu se uráčil přijít.
„Hn.“
Pein stál na chodbě své nové školy. Rozhlížel se po stěnách s podivnými obrazy od neuznaných mazalů, kteří jsou jistě zasloužilými umělci, ale jejich malby jsou prachsprosté mazanice. Nikdy nepochopil, že ty obrazy může někdo ocenit.
Věznice Konoha je jedna z nejtišších na světě. Je to velmi tajuplné místo, postrach všech kriminálníků. Avšak tohle ticho bylo před třemi lety přerušeno. Od té doby jsou po celé této věznici slyšet tlumené hlasy, které se většinou hádají. I dnes tomu nebylo jinak.
„Tak sakra už, kdo bude vyprávět!? Hádáme se tady už celej tejden a k ničemu to nevede!“ prohlásil Deidara a házel si s hopíkem o zeď.
„Se mnou nepočítej. Já jsem to už všechno zapomněl,“odpověděl mu stejně naštvaně Kakuzu.
„A co ty, Tobi?“ zkoušel to znovu Deidara.
info: Do Kishimotova království nikdo nesmí. Co když se v něm ale objeví vetřelec a převrátí všechno naruby? Aneb Každá tečka navíc se počítá. Bavte se :-D
Království Kishimota Masashiho zůstává stále neprobádáno.Nikdo netuší, kde slavný kreslíř bere nápady ke svým neobvyklým příběhům. Kde ukrývá aspoň špetičku svého talentu? Jak nahlédnout do plodů jeho práce, ještě než ji pošle do širého světa?
Nagadir: ,,Tak jo... sice mě to stálo trochu úsilí, ale nakonec se mi nějak podařilo se z chodeb Orochimarova brlohu vymotat... divím se, že mě nenašli, ale to je jen k dobru. Sice mě mrzí, že jsem si nemohla vychutnat to jak Sasuke zuřil, když zjistil, že nemá meč, ale možná to taky bylo k dobru... Vzít si jeho meč byl dobrý nápad, neboť většina podezřelých individuí si raději rozmyslí útočit na někoho, kdo se honosí s takovým cool mečem a předpokládá, že ho taky mistrně ovládá...
,,Háááááááá!” ozval sa zlostný výkrik jedného člena podlej skupiny menom Akatsuki.
,,Mám to! Ja to mám!” vyšiel zo zatemnenej izby Pein a na tvári sa mu rysoval podivný úškrnok, ktorý pripomínal psychopata práve utekajúceho z “cvokhousu”.
,,A čo máš?” opýtala sa Konan, no nezdvihla pohľad od knihy s názvom “Slovensko v dejinách stredoveku”.
,,Svoj dôchodok,” odpovedal jej Pein a odrazu začal levitovať.
Madara se vzbudil. Měl mokro jak na očích tak v kalhotech. Zdálo se mu o Sasukemu! Bohůžel pro Madaru byl Sasuke už mrtvý a teď mu v turnaji zbyli pouze čtyři, pro Madaru totálně neatraktivní blbci. Madara sklopil hlavu a šel do arény.
V aréně už bylo plno od samotného rána. Diváci, kteří seděli na západní tribuně, patřili k fandům Naruta a měli většinou oranžové oblečení a nízké IQ. Z této tribuny se ozýval tento krásný chorál: "Uzu-Uzu-Uzu-Uzumaki je vychcanější než dva mraky!"
Nagadir: ,,Trmácela jsem se pěkný kus cesty než se mi podařilo dojít až k hranicím Zvučné země, ne že by se mi tam moc chtělo, ale ráda bych se dozvěděla víc podrobností ohledně toho co kdysi Sasuke při rozhovoru se mnou nakousl. Zatím jsem neměla nijak velké problémy...“ vzdychnu a zastavím se před vchodem do Orochimarova podzemního paláce. ,,Nevypadá to tady příliš přívětivě, je tam taková tma, že by se to skvěle hodilo k jakýmkoliv nechutnostem...“ smutně koukám do temného otvoru před sebou. ,,Ne!” zakroutím náhle rázně hlavou.
,,Je čas zničit Konohu. Je čas zničit Konohu. Je čas zničit Konohu. Je čas zničit-"
Šmoulí hlas umlčela přesně mířená rána. Budík se rozletěle do všech světových stran.
,,Nesnáším vstávání," zavrčel rusovlasý muž, otočil se na druhý bok a dál pokojně spal.
Vedle ležící žena sklouzla z postele, přes ramena si natáhla černý plášť a bosky se vydala z ložnice do koupelny. Neopomněla za sebou hlasitě prásknout dveřmi. Hrubé rozdrcení jejího vánočního dárku ji urazilo.