Za všechno může ramen 6

Vypravěč: I když se snaží vykřičet ze všech sil. Nejde jí to. Její náhubek nejde přetrhnout hlasivkami. Strachy neví, co po ní lezlo, a tak klepavě otáčí svou hlavu na druhou stranu, aby věděla, před čím vlastně utíká.

Hinata: *vyděšeně zírá okolo* To‘s byl jenom ty pavoučku

Vypravěč: Když si svá slova uvědomí vezme nohy na ramena, protože v jejím stavu to ani jinak nejde a válí sudy do neznáma. Jenomže když se zastaví, vyděsí jí ještě něco víc...

Hinata: Muaaam *vyděšený výraz*

Vypravěč: Bohužel si to naše Hin namířila přímo do mraveniště. Naštěstí si uvědomila, že by mohla odpudit mravence chakrou. Soustředila se, ačkoliv jí po těle začalo nepříjemně lechtat a měla pocit, že umře. Nakonec se chakra objevila, zesílila a mravenci byli tatam a chakrová pota taky. Hinata rychle vyskočila a začala sebou zběsile klepat. Kdykoliv jí oblečení trochu polechtalo na kůži, začala skoro pištět a nevědomky toho, co dělá, běžela sprintem kamsi do prázdna. Vrátíme se k záchrannému týmu.

Naruto:*lítá po táboře a vřeští* Stávat a cvičit.

Kiba: *mdlý výraz* Ale proč?

Naruto: Protože je ráno.

Kiba: Ale já mám ještě noc.

Shikamaru: *hlasité zívnutí* Naruto má pravdu. Musíme se vydat na cestu.

Naruto: Menší dotaz. Kam, že to vlastně jdeme?

Sakura: *hlas Naruta jí probudí ze snů plných radovánek se Sasukem* Co co?

Kiba: *protáhnutí* Zabít! Nenechá mě spát, a leze mi na nervy

Akamaru: HAF HAF

Naruto: *zavrtí hlavou* Co jsem řekl špatně? Jdu po cestě, ale nevím kam, a mě to prostě štve. Tak chci vědět kam?

Shikamaru: *usíná, i když se momentálně probudil* JDEME TAM, KAM NÁS NOHY ZANESOU…

Naruto: Hmmm, ale kam?

Sakura: *zív* Ano Sasuke? *promne si oči* Jo taky tě miluju.

Ostatní: *otevřená pusa a Shika nahodil svůj otrávený výraz s kapkou u hlavy*

Sakura: *konečně se probudí* Ááá Naruto-baka! Fjůůůů zabít!

Ostatní: *otevřená pusa a kapka u hlavy - a stejně byl Shika rychlejší*

Sakura: No co je? Zdál se mi sen.

Ostatní: *lol*

Sakura: Vy se mi smějete?

Naruto: Ne, já ne. *úsměv se zábleskem*

Sakura: *výraz maniakálního vraha* Pojď, kamaráde, budeme si hrát!!! Mwuhahahahaha *pěst-plesk-Naruto odlítá kamsi*

Shikamaru: No to by stačilo. *utírá si slzy, které mu při smíchu vhrkly do očí* Vyrazíme.

Vypravěč: Tak se rozhodlo a… my navštívíme opět tu bláznivou organizaci.

Sasuke: *zvedá se* stý květ… Dopočítáno. Kde jsme to skončili?

Konan: U tebe určitě ne!

Vypravěč: Že by se zase obnovila hádka?

Kisame: *poskakuje a hází svýma ploutvemi ve vzduchu* Hej, lidi poslouch-

Vypravěč: Hádka ho přerušula…

Konan: Co je ty… ty...*neví, jak dokončit svá slova*

Leader: Uchiha Ubožáku *doplní slova modravé dívky*

Kisame: *ten je taky modrý, ale to je vedlejší, poskakuje* To kuře zmizelo!

Sasuke: *začne mu hořet pokožka* Jak sis mohl dovolit urazit Pána všeho zlého? Na rozdíl od vás já ubožákem nejsem *v hlavě mu proběhne vzpomínka na Naruta a přemýšlí*BUDU HOKAGE *z hlavy přišla do úst menší návštěva*

Vypravěč: Sasukemu trochu přeskočilo. Ani nevěděl, že citát svého dávného přítele vyslovil nahlas.

Kisame: Eh? Mwuhahaha, to jako ty? Hahahahah *lol* To je dobrý vtip.

Konan: Nerada to říkám, ale jsi v pořádku, chlapče? Vypadáš, jako bys viděl přízrak.

Leader: To jen vidí Kisameho.

Kisame: *smích ustal* To jako myslíš vážně ty... ty... id... idilický vůdce!

Leader: Co prosím?

Kisame: Pfff...

Konan: Nechte toho vy dva, tenhle modrý nějak zezelenal.

Sasuke: Je mi... špatně. Mám depresi. Kde je tady obchod s žiletkami?

Vypravěč: Kvůli hádce a Sasukeho kolapsu zase zapomněli na naše kuřátko. Tak tedy vráťme se k Hinatě. Utekla před rozvášněným davem mravencům až kam si. Před očima se jí rozprostřela obrovská pláň, která byla porostlá pouze lehkým porostem stromů. Do místní vegetace dokonale zapadaly jednotlivé domky a nijak ji nenarušovaly.

Hinata: *zaskáče si* Hmmm…

Vypravěč: Prochází zastaralými uličkami vesnice a konečně si to uvědomí!

Hinata: Hm, to je přece Konoha. *poděkuje bohu*

Vypravěč: Hinatka bezduše hleděla na svůj domov a aniž by nějak příšerně přemýšlela, kroky jí zavedly na cestu, která vedla k Hokage. Zpět do éteru. Jak je to s našemi superninjy-loosery.

Kiba: Už tam budeme?

Shikamaru: *zhnusený výraz* E?! Ne!

Neji: To je náš osud...

Sakura: Drž h**u Neji!

Neji: ...neustále pochodovat.

Sakura: *stává se bohem smrti a utrpení* NEJI!

Neji: Je naše břímě nést váhu předurčena.

Sakura: Ááááááá *bojový pokřik* Shut up!

Neji: Je mým osudem, abych mluvil. *tvrdohlavuje*

Shikamaru: Tak dost! Jste jako malí. Jenom se hádají a jak tak vidím, problém není v Narutovi ale Sakuře.

Vypravěč: Po pár minutách.

Lee: *nese svázanou Sakuru na zádech*

Sakura: *žhnou jí oči a vervomocí se snaží přetrhnout Nejiho chakrová pouta* Mwuhamammammm!!!

Neji: Osud... *šeptá si pro sebe*

Shikamaru: Ty toho taky nech. Lee už tak neunese skoro Sakuru, vždyť víš, jak je těžká!

Sakura: Ehmmmmm!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Neji: Osud...

Naruto: Dattebayo!!!

Shikamaru: *klepe se do čela* to mi tu chybělo.

Vypravěč: Cesta jim ubíhala rychleji a rychleji. Sakura už vzdala svůj odpor a celkově si užívala jízdu na své novém oři, ehm Leem.