Romantika

Po svatbě se vše vrátilo do starých kolejí až na pár detailů, Naruto s Hinatou si spolu šťastně žili a Neji s nimi taky.
Sem tam je přišla navštívit Hanabi která kvůli tréninku chodila jednou za čas. Naruto a Hinata věděli že jejich láska nemá hranic a věděli že už jen málo věcí je muže rozdělit.
Chodili spolu na mise a taky spolu pořád trénovali.
Někdy sice spolu s Hinatou někam zmizeli na pár hodin ,všichni však si domysleli co dělají.
Po měsíci se Hinata přišla Hinata za Narutem a řekla mu.

Naruto už pochopil, že tady rasengan zřejmě nepomůže, když najednou vír zachytil i Hinatu. Ta jen zděšeně vykřikla a řízená pouze proudem vody se rychle blížila k překvapenému Narutovi a jeho rasenganu.
Ten sice už nestačil uhnout rukou, jakmile si však všiml Hinaty, přestal se na rotující kouli soustředit a ta se rozplynula. Těsně na to mu do ruky vplavala Hinata, stále řízena stále slábnoucím vodním vírem.
„Hinato!“ křikl Naruto a dál držel dívku v náručí.
Ta se na něj stále ještě vylekaně podívala.

Otevřely se dveře a do místnosti vstoupil Kabuto. Chvíli se na ní díval.Zakryla si oči před světlem, které vycházelo z chodby.
„Orochimaru-sama chce s tebou mluvit,“
„No a?“pokrčila jsem rameny, ale stejně jsem po chvíli vstala a následovala ho.Zavedl mě do poloosvětlené místnosti se stolem.Na jednom konci seděl on, Orochimaru. Sedla jsem si naproti něj. Všude bylo plno jídla.
„Jen se najez,musíš být vyhládlá,“jeho hlas byl nepřijemně studený.

„Něco se stalo. V tak dobré náladě jsi nebyl už hodně dlouho. Naposledy, když..... když.... jo když si došel z mise na záchranu těch z té písečné... Nemá to něco společného s nimi??“ vyptával se Shikaku.
„Možná...“ řekl Shikamaru a pak viděl pohled svého otce. Shikamaru se zamyslel a řekl:
„No tak, jo. Víš ta Temari. Ta co jsem s ní bojoval na chuunínských zkouškách v třetím kole. No, víš... pozval jsem ji na večeři.“ řekl Shikamaru.
„A ona to přijmula. Že??“ zeptal se Shikaku.

To co chtěl udělat se mu nelíbilo, ale nebyla jiná možnost. Alespoň to zkusí. Vytáhl z pouzdra pistoli a zadíval se na ní. Byl kompletně bez chakry, měl mnoho zranění a byl div, že pistoli vůbec udrží.
„Jdu si pro tebe Hin.“ zašeptal, přiložil si pistoli k hlavě a zmáčkl spoušť.

Zetsu opatrně nakukoval do nejdůležitější místnosti v sídle – Vůdcovy pracovny. „Ehm, Šéfe, máte chvilku čas?“ zeptal se přiškrceným hlasem.
„Děje se snad něco?“ Peina Zetsuův výraz v obličeji a tón hlasu vyvedl malinko z míry.
„No, totiž, já nechtěl… ale může za to Tobi…“
„Tobi!“ Vůdce začal v obličeji rudnout.
„Takže… radši pojďte se mnou.“

„To si taky myslím, ale proč?“ podivil se Hidan.
„Třeba si myslí, že se to tu změní, když je tu Reina a budou tu prcci.“ Pokrčil rameny Pein.
„Mluvíte o mě?“ ozvalo se ode dveří.
„Zetsu není rád, že tu jsi.“ Usmála se na ní Konan.
„Nevím a je mi to jedno.“ Pokrčila Reina rameny.

Sedla si k Itachimu a nabrala si trochu salátu na talíř.
„Co se bude dneska dít?“ zeptala se Reina. Všichni pokrčily rameny a dál se věnovali snídani.

Cestou neprohodili ani slovo. Asi v půlce cesty Temari uviděla kavárnu a řekla:
„Kankuro jdi napřed, já si ještě zajdu do kavárny." usmála se a šla.
„Tak jo, ale buď brzo doma.“ řekl Kankuro starostlivě.
„Neboj.. A nechovej se prosím jak můj otec.“ řekla Temari a usmála se na něj. Temari šla ke kavárně a sedla si na krajní židli.
„Dobrý den, jedno expreso." objednala.
„Dobrý den, hned to bude." odpověděla servírka.
„A prosím, zabalit." poprosila Temari.
„Ahoj" pozdravil Shikamaru. Temari se ho lekla a rychle s sebou cukla.

V noci se u ní střídali. Měli strach, že by se jí mohlo něco stát. Liam sebou škubala a třásla se. K ránu to ustalo, jakoby se snad bála té tmy, která byla kolem ní. Když u ní seděl Kisame. Liam se probrala, pohled jí padl na žraločáka. Vyděšeně se na něj dívala. Kisame se na ni usmíval, ale když si všiml jejího vystrašeného pohledu, ustoupil stranou.
„Liam?“ pokusil se promluvit.
„Kdo-kdo jste?“ zakoktala vyděšeně.

Sešli dolů, kde na ně čekala Konan s Peinem.
Do dveří právě vcházeli Kakuzu a Hidan.
"Co tu dělá?" pošeptala Faith do ucha modrovlásce a ukázala na Peina.
"To jste nás přišli uvítat, no to je od vás hezké. Mimochodem kdo je tahle kočka?" ozval se Hidan a pokukoval po Konan.
Ta se jen potěšeně usmála a Pein něco vztekle zabručel.
"Ne, jdeme na diskotéku." řekl Deidara a podal Faith kabát.
"Tak to teda ne, s tímhle tě nepustím. Kdoví kam by tě zatáhl!" zařval Kakuzu a propichoval blonďáčka pohledem.
"Já ji budu chránit." bránil se Deidara.

Na druhý den se oba setkaly před domem Hokage.
„Tak první komu to řekneme bude Tsunade-sama ona nám podala pomocnou ruku a aspoň bude vědět že je potřebné se připravit.“
Hinata jen radostně přikývla a rozběhli se směrem do kanceláře Páté.
“Dále” ozvalo se zpoza dveří.
„Naruto, Hinata co tady děláte?“ zeptala se překvapeně Tsunade.
„Víte Tsunade-sama dnes je velký den D a první osoba na našem seznamu jste vy.“
„Já, proč a na jakém seznamu?“ Zeptala se jich ještě víc překvapená než předtím.

Po nějaké té době mé bezmoci, jsem se rozhodla přestat trucovat a ukázat tomu otrapovi, že nejsem nějaká jeho hračka. O jeho návštěvě z koupelně mluvit nebudu, jinak by to zkusil i někdo jiný z nich. Dole však bylo prázdno, co to? Moji pozornost tentokrát zaujal kus papíru ležící na stole. Jednou rukou jsem ho zvedla a přečetla jsem si co na něj stálo.
Jsme na misi, zůstaň tady.
Znělo to jak rozkaz, kam bych asi teď šla, možná tak na verandu, dál jsem se neodvážila.
Nu což jsem tu sama tak co si třeba neudělat pohodlí.

Všichni teď stáli před branou.
„Takže, Rai z klanu Yarashiro, chápu,“ přikyvoval Neji „to je nejspíše ta hezká rudovlasá dívka, kterou jsem občas viděl se procházet.“
„Je načase vyrazit, musíme se k ní dostat co nejdříve, nevíme co má Orochimaru za lubem,“poznamenal Kakashi.
Sedm ninjů Listové vesnice se hnalo lesem.Shikamaru se nejspíš v duchu zabýval nějakou strategií, kterou bychom mohli použít.Hluboce se mračil a měl nepřítomný výraz.

[font=Comic Sans MS]Jenže pak taky budu potřebovat, aby mě někdo zastoupil ve funkci Hokage – i když mi ta noha sroste, asi si vezmu trochu volna…“

38. kapitola: Úkoly

Kdyby někdo upustil špendlík, jasně by bylo slyšet jeho dopad.
,,Hups,“ zamumlala Hedanna, jenže Tsunade ji slyšela a bohužel nesrozumitelně, takže řekla:
,,Dobře, vezmi si to ty, Hedanno,“ ale nedokončila.
,,Co já?“
,,Budeš mě na dobu neurčitou zastupovat, i když nevím, jestli je to dobrý nápad, když máš taky nohu v sádře…“

info: Tobi se připlete Zetsuovi pod nohy, právě když si zušlechťuje svůj skleník a jedna květinka pak poněkud netradičně vykvete...
Povídku věnuji T.a.r.a.n.e.e za inspiraci jejím příběhem Kytička má holku!?

Povídka

Vysoký muž, jehož tělo bylo obaleno masožravou rostlinou, se ohlédl. Zaostřil zrak, ne, venku nikdo není. Něco si pro sebe zabručel a dál se věnoval práci. V ruce podivnou nádobu, zaléval ve skleníku své s láskou pěstované rostlinky.

Svit Slunce 10

Tsunade sebou trhla a odskočila od Naruta. Z ležícího těla začala proudit rudá chakra.
"Shizune rychle odnes Hinatu!" vykřikla Godaime.
Přiskočila k Narutovi. Nashromáždila největší sílu co mohla do ruky a udeřila. Země se otřásla a Tsunade jen vytřeštila oči. Její úder byl zablokován pouhou rukou.
"Omlouvám se," zachrčel Naruto.

"Nikomu tu nic neuděláš!" vykřikl Naruto na lišku.
"Už jsi kompletně v mé moci," odpověděla posměšně liška.

„No vidíte ani šéfovi to nevadí.“ Zakřenil se Hidan.
„Když teď Reina nesmí plnit mise, kdo je bude plnit za ní?“ podíval se po ostatních Pein. Reina se na něj dotčeně podívala a už se nadechovala, že mu něco odpoví pěkně od plic, ale Pein jí zastavil.
„Budete muset plnit dvakrát tolik misí.“ Oznámil jim Pein.
„Kolik ona může mít misí za týden proboha?“ zeptal se posměšně Hidan.

„Hinato – chan ! Hinato – chan !

Kuchař se na nás koukl a zašeptal : „ Měla by jste se schovat..Třeba pod pult. “
„ Neznám důvod. Lidi jenom šílejí. “
„ Jste teďka nejznámnější osoba. Udělají všechno aby třeba dostali pár vlasů nebo kousek ruky. “
To mě vyděsilo. Kousek ruky?! Raději jsme se s Narutem schovali.
Hlasy lidí se neustále blížili. Až se celý dav vecpal do obchůdku.
„ Kde je! Dělej starče nebo...“
„ Nebo co? “ odpověděl klidně.
„ Nebo se vydáš směrem Amerika! “ křičel jeden vysoký muž z davu.

„Rain! Rain! Počkaj ma! Rain! Zastav sa už konečne!“ snažila sa ju dobehnúť Daisa ale Rain nemala najmenšiu chuť sa jej spovedať. Naštvane je zabuchla dvere priamo pred nosom. To sa už aj Daisa naštvala. Ona sa snaží byt na ňu celý čas milá a ona ju úplne ignoruje.
„Tak to by stačilo! Čo tým chceš dosiahnuť Rain?! Správaš sa ako primadona, ktorej všetci ubližujú ale ty sama všetkým robíš zle. Správaš sa ako drbnutá! Čo sa to s tebou stalo?! To nie si ty! Spamätaj sa už konečne, Rain. Týmto nič nedosiahneš!“