TemaShika 4.díl - Kankuro!!!
„Něco se stalo. V tak dobré náladě jsi nebyl už hodně dlouho. Naposledy, když..... když.... jo když si došel z mise na záchranu těch z té písečné... Nemá to něco společného s nimi??“ vyptával se Shikaku.
„Možná...“ řekl Shikamaru a pak viděl pohled svého otce. Shikamaru se zamyslel a řekl:
„No tak, jo. Víš ta Temari. Ta co jsem s ní bojoval na chuunínských zkouškách v třetím kole. No, víš... pozval jsem ji na večeři.“ řekl Shikamaru.
„A ona to přijmula. Že??“ zeptal se Shikaku.
„Jo. Ale nevím kam ji mám vzít, co si mám vzít na sebe a jak se chovat. Stojím před problémem. A pak neumím moc dobře tančit.“ řekl Shikamaru a pokračoval:
„Ale vím, že to bude večer na, který já ani Temari jen tak nezapomeneme.“
„Takže se ti líbí??“ zeptal se Shikaku a podíval se mu do očí.
„Asi jo. Ale co když to dopadne katastrofou. Vlastně hodlám ji pozvat do restaurace, kde budu mít motýlka a ona nádherné šaty. Kolikrát jsem si to představoval, ale teď se mi to zdá jako... no nezvládnu to.“
„Tak ti uděláme s mamkou lekci. Naučíme tě tančit a chovat to taky zvládneme.“ řekl Shikaku a usmál se na svého syna.
„Tak jo, tati.“ řekl Shikamaru a usmál se taky.
„Tak abychom už začali. Pojď začneme tě s mamkou učit základní kroky. Jo a ta restaurace, jedna je tady na rohu. Jednou jsem tam byl s Yoshino a stojí to tam za to.“ řekl a mrkl na Shikamara.
„Díky, tati. Bez tebe bych to nezvládl.“
„To nic. Od toho jsou rodiče. Ne??“ zasmáli se a šli dolů za Yoshino.
Temari zaklepala i po druhé, ale nic.
„KANKURO!!!“ zakřičela Temari, chvíli počkala.
„Tohle nemá smysl... Zase usnul a toho ze spánku neprobudí ani motorová pila.... Možná nechal otevřené okno, konec konců to dělá vždycky. Mola bych dojít k oknu a vejít do pokoje.“ řekla si Temari a vyšla před hotel. Chvíli přemýšlela, v kterém okně mají pokoj. Několikrát projela očima celou budovu a pak ji napadlo:
„Jasně bydlíme ve třetím patře a pokoj je tak třetí... Bude stačit když spočítám kolik je tam oken a pak to vydělím počtem pokojů v patře. Takže oken je tu.... osm.. šestnáct.... dvacet čtyři.. Takže dvacet čtyři děleno čtyřmi je šest. Každý pokoj má z této strany šest oken. My máme třetí pokoj mohli by sme mít, tak sedmnácté okno. Štěstí mi hraje do karet, sedmnácté okno je otevřené.“ řekla si Temari a uvolnila chakru do chodidel. Postavila jednu nohu na stěnu hotelu, pak druhou a lezla nahoru. Pomalými kroky se vláčela budovou k třetímu patru.
„Už tam skoro budu... ještě pár kroků.. Konečně.“ řekla si Temari, když se chytla parapetu. Rychle škubla rukou a doskočila na parapet, ale neuvědomila si, že bude klouzat. Podjeli jí nohy a Temari se stačila chytit parapetu ve druhém patře. Pomalu jí sjížděla ruka z parapetu.
„Yoshino, Shikamaru pozval jednu holku na rande a my ho máme naučit tančit.“ řekl Shikaku své manželce. Shikamaru při slově rande trochu zrudl a řekl si:
„Vždyť nikdo o rande nemluvil. Je to jenom schůzka...“ řekl si Shikamaru.
„Tak a kdo je ta šťastná?? Ino, nebo snad Sakura???“ zeptal se ho Yoshino.
„Ne.“ řekl Shikamaru a už mu došlo, jak bude jeho mamka reagovat.
„No ta, že by to byla Tenten??? Nebo Hinata??“ vyptávala se Yoshino netrpělivě. V duchu si pomyslela:
„Takhle mít v rodině někoho z Hyuga klanu, to by bylo něco!!! To by pak hned byl náš klan silnější!!“
„Ne, mami.“ řekl Shikamaru.
„Tak kdo je to teda?? Že by Hanabi??“ ptala se, ale v očích se jí už objevovali obavy.
„Ne, Hanabi to taky není. Je to... Temari.“ řekl Shikamaru a radši sklonil hlavu k zemi.
„Tak teď to přijde. Bože..“ pomyslel si.
„Jsi normální?? Uvědomuješ si kdo je?? Její bratr je zrůda!! A aby bylo jasno nikam s ní nepůjdeš!!!“ křičela na něho Yoshino.
„Yoshino, její bratr není zrůda. Je jen Jinchuuriki a navíc on není hrozný.“ přimlouval se ke svému synovi Shikaku.
„Nepleť se mi do mého života. Je to moje věc s kým se scházím a tobě to může být jedno!!“ křičel na svou matku Shikamaru.
„Shikamaru, já chci jen, aby ses měl v dospělosti dobře a věř, že s ní šťastný nebudeš.“
„Jak to ty můžeš vědět?? Je tak i tak tisíckrát lepší než ty!!“
„Shikamaru, já jsem to, tak nemyslela. Promiň, já jsem jen čekala... No že tvá holka bude z Konohy.“ řekla Yoshino.
„Co kdybychom změnili téma?? Třeba by jsme ho mohli učit tančit??“ navrhl Shikaku, protože ho už přestalo bavit poslouchat hádku jeho ženy a jeho syna.
„Sakra co teď??“ zmateně přemýšlela Temari. „Sakra, musím něco vymyslet!!! Jasně uvolním chakru.“ pomyslela si a uvolnila chakru pravé ruce. Vyskočila a uvolnila chakru i v chodidlech. Skočila poměrně vysoko a dopadla na parapet ve třetím patře. Pomalu uvolnila chakru v ruce a skočila dovnitř. Ve vnitř by nepořádek, Kankuro ležel na zemi a z hlavy mu tekla krev. Temari k němu rychle přiskočila a začali jí téct slzy po tváři.
„Kankuro!! Prober se!!“ řekl k němu Temari.
Ahoj!!
Tak je tu další dílek. Psala jsem ho když byla mamka ségře na besídce, tak je takový kradší. Ale co už??
Temari12
Pěkný...na gramatiku sem taky hooodně blbá, takže to ti vyčíst nemůžu... ale je to furt lepší a lepší
Chválím jako vždy
pekne rychlo dalsi
čím dál víc se zlepsujes:-)... odemne zadne nazory na gramatiku necekej (ja jsem na gramatiku deb**) ale obsahove vic a vic good