Láska, smrt a nenávist 5. Klid před bouří

Po svatbě se vše vrátilo do starých kolejí až na pár detailů, Naruto s Hinatou si spolu šťastně žili a Neji s nimi taky.
Sem tam je přišla navštívit Hanabi která kvůli tréninku chodila jednou za čas. Naruto a Hinata věděli že jejich láska nemá hranic a věděli že už jen málo věcí je muže rozdělit.
Chodili spolu na mise a taky spolu pořád trénovali.
Někdy sice spolu s Hinatou někam zmizeli na pár hodin ,všichni však si domysleli co dělají.
Po měsíci se Hinata přišla Hinata za Narutem a řekla mu.
„Miláčku mám pro tebe překvapení.“
„Jaké překvapení lásko, něco se děje?“ zeptal se jí vyplašený Naruto.
„No tak víš já jsem těhotná.“
Naruto vypulil oči a s otevřenýma ústy na ní díval.
„Ty nejsi šťastný miláčku, nechceš aby jsme měli miminko?“ zeptala se ho smutně až se skoro rozplakala no v tom ji zadržel Naruto který jí chytnul za ruce a řekl.
„Lásko já jsem jenom překvapen, teď jsem ten nejšťastnější člověk pod sluncem.“
Objal jí a políbil, pak jí chytnul kolem pasu, trochu jí zvednul a začal se s ní od štěstí točit dokolečka. Po pár hodinách se Naruto zvedl, oblekl se, šel ke dveřím a řekl.
„Lásko jdu se na chvilku projít.“ řekl Naruto když odcházel, Hinata to jen zaregistrovala a věnovala se vaření jedné speciality k večeři na kterou dostala recept od Choujiho.
Naruto se bezhlavě procházel a cítil že něco není v pořádku, že se něco v nejbližší době pokazí.
Když došel na jeho tajné místečko kde chodil s Hinatou už byla hluboká noc, tak si lehl do trávy a díval se na hvězdy.
“Naruto-kun” ozvalo se v jeho nitru.
„Co chceš Kyuubi nemám chuť něco rozebírat.“
„Tak to budeš nejspíš muset hehehe.“
„Nemusím nic pokud se mi nechce a teď se mi nechce.“
„Tak to mi nedělej nebuď na mně zas naštvaný, víš že pak si s tebou nepromluvím když dostanu navrch.“
„No dobrá, dobrá řekni mi co chceš.“
„Vyš ta pečeť která mně drží v tobě, tak ta už pomaly mizí, za několik měsíců už budu volný, tak co budeme dělat?“
„Bože můj to si mi nemohl říct dříve?“
„Hehehe to bys s tím mohl něco udělat a teď s tím už moc nenaděláš hehehe.“
„Ale tohle je hrozná správa to nemůže být pravda.“
„No dobrá už ti přestanu lhát, je tu ta ještě jedna menší podmínka.“
„A jaká?“
„No víš to je tvoje vůle, ta mi bude bránit v tom abych byl volny.“ Pečeť tě vlastně mněla připravit na to abys byl schopen mně ovládat z velké části.“ Naruto ho pozorně poslouchal a nevycházel z údivu.
„Hehe a teď ten náš problém, já chci být volný a odfukovat si klidně zbytek života. Ale bez toho aby někdo potlačil mou agresivitu to nejspíš nepůjde. Tak s tím je tenhle problém, že moji agresi neovládám ani já sám, protože tak jako ostatní zvířecí démoni jsem zosobnění cakry a jedné emoce která je podstatou každého jednoho z nás. Jako medium na to aby nás stvořili použili obyčejná zvířata, já sám jsem byl obyčejná liška. Ta moje emoce kterou já zosobňuji je nenávist, když mne to pohltí tak jako i tebe začneme nenávidět vše, dokonce i sebe. Vzpomínáš si na ten incident kdy jsi zranil Sakuru když ses proměnili na mně? Tak co by se podle tebe stalo kdyby ses proměnil ještě víc?“
„Nevím a ani nechci vědět.“
„To je dobrý nápad, ale ještě pár věcí ti musím říct. Takže když ta pečeť už zmizí úplně, budu se moct jenom v tobě schovávat a vycházet dle libosti. Když se budu v tobě schovávat bude třeba abychom oba dokázali spolu tu nenávist potlačit. Takže těchhle pár měsíců pro nás bude nejhorších, protože já sám cítím že to ve mně začíná víc a víc narůstat.“
„Tak to budeme muset jít někam vypustit páru tedy.“
„To nevím jestli by pomohlo, kdybychom to udělali tak by jsme to nemusely dokázat samy potlačit.“
Máš pravdu ale co teď?“
„Snažme se to udržet dokud to neprojde to bude náš plán.“ „Dobrý nápad nic jiného nám nezůstalo udělat.“
„No dobrá tak už abych sel domu začínám mít veliký hlad a zajímalo by mně jestli se to Hinate povedlo lip než Choujimu.“
A vydal se směrem domu.
„Ahoj lásko už jsem doma.“ Zakřičel Naruto ode dveří a hned se mu dostalo odpovědi.
„Naruto Uzumaki kdes byl tak dlouho začala jsem se o tebe bát a mimo to ti už vystydla večeře.“
„Promiň mi to lásko ale zdržel jsem se na našem tajném místě rozjímal sem jak jsem spolu šťastný.“
„Ach miláčku máš přede mnou nějaké tajemstvy jistě.“
poznamenala Hinata s obavami.
„Neboj se lásko já ti to řeknu až bude čas.“
„No dobře nebudu už vyzvídat, doufám že mi to pak vysvětlíš.“
Po pár měsících už všichni viděli že Hinate začalo růst bříško a Sakura s Ino a Tenten se kolem ní pořád točili, chtěli jí se vším pomáhat nebo dělat všechno za ní. Po několika dnech to Hinatu naštvalo a řekla jim.
„Holky nejsem invalid aby jste za mně všechno dělali nemusíte mi ani se vším pomáhat. A ty Tenten by ses mněla spíš trávit více času s Nejim ,je totiž dost smutný když nejste spolu pár dnů. Mám plné zuby toho jak má z toho deprese už několikrát jsem ho slyšela brečet kvůli tobě.“
Tenten se zarazila, zesmutněla a řekla.
„Výš vypadá to tak že nejsem ještě nejsem připravena na tak vážný vztah jak on chce, podle mého názoru by si mě chtěl vzít.“
„Tak to je třeba aby ses mu věnovala a pak už budeš vědět jestli ano nebo ne.“
Řekla ji Sakura s nadšením.
Po pár měsících to na Hinatu přišlo a děťátku se už chtělo na svět. „Miláčku zavolej Sakuru a Ino vypadá to že už je čas.“
„Cože to už teď, hned je přivedu jenom si lehni a počkej.“
Naruto vypálil jako raketa z domu a po chvilce byl v nemocnici u Sakuri a Ino.
„Sakuro, Ino pojďte rychle na Hinatu to už přišlo, za chvilku bude rodit.“
„Dobře hned pojďme, Ino ty vezmi vše co třeba a ať ti to moc netrvá já už jdu s Narutem jdu za Hinatou.“
Řekla Sakura a běžela s Narutem za Hinatou.
Po chvilce tam byli a Sakura hned vyhodila Naruta ven z místnosti.
„Naruto ty čekej venku jenom sem pošly Ino když dojde a dones mi teplou vodu.“
Tak za několik minut doběhla Ino která hned vběhla dovnitř, pak doběhli Shikamaru, Neji spolu s Tenten, Kiba s Akamarem, Shino, Lee, Chouji a taky Sai. Naruto nervózně pobíhal dokola a kousal si nehty. Když všichni zaslechli dětský pláč zpozorněli a po chvilce vyšla Sakura a Ino ven.
„No Naruto už můžeš jít dovnitř Hinata je v pořádku a já ti můžu říct že jsi otcem nádherného synka.“
„Hurá já mám syna.“
Zakřičel Naruto na celou místnost a běžel za Hinatou, ta už držela v náručí jejich malého synka.
„Tak jak se bude náš synáček jmenovat miláčku?“ zeptala se Hinata hned Naruta.
„No tak nech mě popřemýšlet, bude se jmenovat Hinaru.“
„To je ale krásné jméno, odteď se budeš jmenovat Hinaru.“ Řekla potichounku Hinata svému synkovi. Po několika rocích jejich syn pořádně vyrostl chtěl se stát velkým ninjou jako jeho otec a taky se stát Hokage. Hinaru byl dokonalou kombinací Hinaty a Naruta. Byl odhodlaný, užvaněný a dost se vytahoval jako Naruto když byl malý, krom toho byl dost inteligentní a hamblivý jako Hinata když byla malá. Mněl černé vlasy po své matce i když mu rostli stejným způsobem jako jeho otci a blankytně modré oči po svém otci i když mněly v sobě jiskru jako jeho matka. Když se konal každoroční zápis na ninjovskou akademii šel Naruto s Hinatou zapsat malého Hinariho.
„Dobrý den Iruka-sensei jak se vám vede?“ řekli Naruto s Hinatou společně když si všimli že Iruka bude Hinariho učitelem.
„A nazdar Naruto-kun a Hinato-chan, vidím že jste přijeli zapsat malého Hinariho na akademii.“
„No jo, je posedlý tím být lepší než já a chce se taky stát budoucí Hokage, je pořádný kvítko tak mi na něj dejte pozor.“
„Tati už hned první den mně zesměšňuješ před mým novým učitelem.“
„Hinaru víš že Iruka-sensei učil taky mě a tvoji maminku když jsme byli staří jako ty.“
„Je to pravda tvoje máma byla nejinteligentnější a nejpreciznější žačka kterou jsem měl. Tvůj otec byl sice ten nejhorší student, protože se dost flákal a dělal problémy. Ale pak na sobě začal tvrdě pracovat aby dokázal ochraňovat všechny kteří jsou mu blízcí.“
„To na akademii jsem poznala tvého otce a už na ní jsem se do něj zamilovala.“
„Krom toho tvůj otec už několikrát zachránil celou vesnici před zničením a krom toho i mnoho ze zdejších ninjů zachránil.“
„Tati, to jsem nevěděl že jsi taková třída.“ Řekl Hinaru Narutovi obdivně a Naruto se jenom usmál. Když se skončilo zahájení školního roku se všichni pobrali domů, po několika hodinách někdo zaklepal na dveře.
„Miláčku otevři prosím dveře.“ Naruto se pomalinku zvedl a šel otevřít.
„A Shikamaru, co tě sem přivádí?“
„Ale Pátá mně posílá abych k ní poslal tebe a Hinatu má pro vás prý nějakou misi.“
„No dobrá tak mohl bys Najimu odkázat aby se postaral o Hinariho dokud budeme na misi?“
„No jasně mám pro něj nějaký ten odkaz od Páté pro něj.“
„Lásko máme misi tak pojď musíme jít za pátou.“ Po chvilce vešli do kanceláře Páté která na ně hned spustila.
„Naruto, Hinata mám pro vás důležitou misi.“ Řekla Tsunade vážně.
„Máme informace o pohybu dalších dvou členů Akatsuki, jako vaše posily půjdou Sakura, Kakashi a Yamato. Právě teď jsou na cestě z jedné mise tak se ze vámi vydají jakmile to bude možné.“ Naruto a Hinata se hned vydali na cestu společně. Po pár hodinách hledáni je vystopovali. Když je dohnaly zjistily že to byl Zetsu a Tobi.
„Ale, ale kdo nás to tady našel nějací naši staří známí, konečně někdo s kým si můžu popovídat.“ Potěšil se Tobi.
„Na to se nespoléhej.“ Řekl mu hned podrážděně Naruto. Tobi hned uskočil skryl se za strom a řekl. „Naháníš mi hrůzu liščí kluku.“
„A co máte v plánu dělat teď když jste nás našli?“ Začal se vyptávat Zetsu. „No vypadá to tak že vás budeme muset zabít.“
„Tak na to bych nespoléhal zas já být tebou.“ A vrhly se na sebe, zatímco Hinata bojovala se Zetsuem, Naruto se pustil po Tobim.
„Takhle to nepůjde když pořád mizí.“ Pomyslela si Hinata po par útocích na Zetsua. Naruto nebyl taky moc úspěšný, to že Tobi vypadal nemotorně a komicky se choval tak to bylo jen na oklamání bojoval jako pravý mistr.