Romantika

Dívka se procházela po poli. Byl srpen, obilí mělo nádherně zlatavou barvu, občas z pole vykukovala rudá hlavička vlčího máku. Kvetou tak krásně, jako tehdy……

Ai utíkala celou dobu vedle svého nevlastního bratra, který o ní vlastně nevěděl. Pořád byla myšlenkami u Naruta, nakonec se tak zamyslela, že jí podklouzla noha a ona se řítila k zemi. V poslední chvíli jí zachytily Sasukeho ruce a vytáhly jí nahoru.

Kapitola: 7

,,Kibo-kun musím ti něco říct,´´ popotáhla od davu Hinata Kibu.
,,Copak Hin?´´
,,Já…A-asi jsem těhotná!´´ pošeptala s radostí Hin
,,Jak je to možný?´´ vykulí oči Kiba.
,,No víš první den jsem s ním…no víš co né?xD A pak jsem dneska šla asi dvakrát zvracet a Sakura si toho všimla a prohlídla mě jestli mi něco není a řekla, že jsem těhotná!´´
,,Páni…´´ sklopí hlavu Kiba.
,,Ty nemáš radost?´´ sklesla Hin.

Ráno jsem se probudila když ostatní ještě spali. Oblékla jsem se a učesala a pak šla do lesa natrhat nějaké ovoce na snídani. Když jsem se vrátila, Sai zrovna pil vodu u řeky.
„Ohayo, Saii“ pozdravila jsem ho.
„Ohayo, Sakura-san,“ usmál se, „vidím, že neseš snídani.“
„Hai,“ odpověděla jsem stručně. Když jsem došla k našemu táboru, Kakashi-sensei byl již vzhůru a balil náš stan.

Najednou v místnosti nastalo ticho. Rušilo ho jen padání omítky a jiných částí porušené zdi. Skupinka vyděšených lidí teď na sebe hleděla s otevřenou pusou. První, kdo se vzpamatoval, byla Sakura. Ta momentálně dostávala narudlou barvu, vzteky. První, co udělala, tak vrazila Sasukemu. Teď při setkání její pěsti s jeho obličejem, odletěl několik metru dozadu a narazil do zdi.
„Mami..!‘‘ křikla Daisa a rozběhla se naproti Sasukemu. Sakura však voji dceru chytla za ruku a nepustila ji ani na krok. Daisa se tiše rozplakala.

V předchozím díle: Vše bylo zamlžené a v dálce, že nebylo možno zachytit jakýkoli signál popudu, nebo průchodu citů.
Znovu se podívala na test. A tentokrát jen překvapeně vyvalila oči nad větou- nad možná poslední větou v tomto testu, kdy bylo začátkem dvacet otázek- která snad jen k pobavení byla napsána zcela bez formální úpravy:
„Kdo myslí, ale nejedná, je mrtvej ninja!

Sakura si pomaly vybalila všetky svoje veci. Teraz bol každý kúsok oblečenia vzorne uložený vo veľkej Narutovej skrini. Miestnosť bola veľmi pekná. Veľká, slnečná a vkusne zariadená. Veľká manželská posteľ mala červeno-čierne prestieradlo a v rovnakej farbe bola zariadená celá izba.

Sadla si na okraj postele a zahľadela sa von oknom. Bolo to veľké okno, ktorým sa dalo dostať na terasu... už videla, ako tam bude uspávať svoje dieťatko a musela sa usmiať...
Svoje dieťatko...Ich dieťa... Teraz dieťa milované, vďaka Narutovi...

[hide=Základní info / O čem to je]
Obsah:
Hinata a Naruto. Oboum dvou se splnil celoživotní sen. Ona si vzala svou lásku, on se stal šestým Hokagem Kohony.

Postupem času už vše ale není tak idylické, jak bylo dříve.

Povídka o tom, že když o sobě nedáte vědět, nedáte najevo svůj nesouhlas, nelibost či nespokojenost, nabydou ostatní dojmu, že se nic neděje. Že je vše v naprostém pořádku...

Žánr: Drama, Psychologické, Romantika
Upozornění: Krev, Násilí, Smrt, Vulgární výrazy

Seděl za prostřeným stolem a hleděl do talíře s polévkou. Po tvářích mu kapku po kapce stékaly slzy přímo do jídla ležícího před ním. Lžičkou, kterou držel v pravé ruce, se nimral v porcelánovém talíři. Neměl chuť k jídlu, měl pocit, že kdyby něco snědl, dlouho by to v jeho žaludku nevydrželo. Dva muži, sedící naproti němu, se na sebe starostlivě podívali.
„Ta polívka už je slaná dost.“
Řekl s nuceným úsměvem hnědovlasý muž s jizvou přes nos,
podávajíce mu, při tom velký bílí kapesník.

„Jak to, že jsi se tak dobře naučila ovládat Yamata?“ optal se Kit Kakashi.
„Nenaučila jsem se ho ovládat. Jen jsem pohltila jeho chakru a jeho ducha vypudila ze svého těla. Konečně mám klid a hodně síly k tomu,“ odpověděla Kitsune. Věděla, že ji čeká mnoho otázek.
„Ale jak jsi to udělala?“ nechápal Kakashi.
„Sama ne. Pomohla mi Kaluna se svou starší sestrou Listy. Cvičily mě ty roky po ztrátě mých přátel a zbavily jsme se Yamata. Byl to pak takový krásný klid…“ zasnila se Kitsune.
„A to zapečetění sedmi hlav?“

„Mayo… jsi v pořádku?“ rozběhli se všichni tři za Mayou, když ti dva odešli. Sakura předtím zasadila smrtelnou ránu Kabutovi a bylo to. Už tam jen ležel s vysklenýma brejličkama a tvářil se jako blázen.
„Já… omlouvám se…“ šeptla Maya a nechala se obejmout od svého táty. Poprvé mu ukázala, jak s ní ten rozchod zamával.
„Takže to nebyly žádný slaďárny, ve kterejch se brečelo,“ řekl Kakashi a políbil svou dceru do vlasů. Přitulila se k němu a plakala mu na rameni. Musela to ze sebe dostat.

Hinata Gaaru políbila, vášnivě a nedočkavě. Vyrazila všem dech.. nejvíce Gaarovi, který koukal na Hinatu jako na mimozemšťana. Jenže pak...

,Co jsem to zase kurňa udělala?‘ Nadávala jsem si a nemohla jsem pochopit, jak jsem mohla udělat něco tak odvážného a hloupého.. Když já si prostě nemohla pomoct, byl tak sladký a ty jeho nádherné plné rty mě úplně zhypnotizovaly...
,Co teď?‘ Jenže najednou na mě přišla nějaká slabost a pak jsem jen cítila, jak se kácím na zem, pak byla tma...

1/4; Začátek -

On musel zvýšit hlas, moc dlouho to napínalo jeho nervy.
„Sakra, tohle fakt nemá cenu!“
„Prosímtě, snad to vydržíš, ne?!“ nechala se unést i ona.
„Nemá to cenu! Ta tvoje blbá ségra-,“ zarazil se.
„Hele,“ ohradila se. Musí ho nějak uklidnit. Nebo to zase zajde, kam nemá.
„Ne, promiň, ale tohle už není možný. Věděla, že tu budem, proč jí to tak trvá?“

...Večerní návštěva...

Jednoho poklidného večera, když se Sakura po dlouhém a vyčerpávajícím tréninku snažila usnout. Přepadly ji opět myšlenky na Sasukeho. Sužovaly ji dnem i noci a pronásledovaly ve snech. Nikdy nevěděla přesně, kdy ji opět přepadnout a donutí ji k bolestnému vzpomínaní, kterého se vyvarovala. Ale stejně to nakonec dopadlo stejně stačilo jen jeho jméno a Sakura se div nezmítala v bolestných křečích vysílaných ze srdce, které by se dalo popsat jako totálně rozpadlé nebo nepoužitelné.

Tak jsme s Shikamarem zase jednou byli ve městě. Okolo lítaly děti a hrály si na různé schovky a honěné, maminky si povídaly o těhotenství a všude svítilo slunko. Byl hezký den, ale kromě mých přátel a lidí s dobrou náladou, tu byli i lidé, kteří dobrou náladu nemají a tak jí kazí těm druhým.

„Tenshi?! Tenshi-san! Kde jsi byla?“ zajímalo Naruta, který Tenshi doběhl, když se rozběhla dál.
Tenshi v odpověď pokrčila rameny a pokračovala pak dál a předběhla ho.
„Ty jsi na mě naštvaná?! Kvůli tomu večeru?“ zeptal se jí Naruto.
Kývla. Opět zrychlila.
„Já to myslel dobře! Co před námi tajíš, pod tou maskou?“ optal se jí narovinu Naruto.
Ihned se zastavila. Zarazil se, a pak přeskákal těch pár větví za ní a postavil se naproti ní.

Shikamaru si pomyslel: Kdo jsou tito tři? Ale hned znal odpověď aniž by nad tím nějak přemýšlel.
Byl doma sám, protože se už dávno odstěhoval od rodičů. Věděl, že nejsou nepřátelé.
„Díky, Shikamaru,“ řekl ten nejvyšší z nich, sundal si kapuci a Shikamaru okamžitě zalapal po dechu a šeptl: „Itachi?“
„Ano jsem to já a tohle jsou mí a Shinaini synové, Fugaku a Shisui. Děti pozdravte svého strýčka.“

Mladé dievča s krátkymi ružovými vlasmi stálo pri strome a pozorovalo jemný dážď, ktorý už pomaly ustával. Rozhodlo sa vyjsť spod stromu a pozrieť sa na telo muža, ktoré ležalo len pár metrov od nej. Bolo celé zakrvavené. Podišla k nemu, čupla si a skúsila či ešte žije. Bol to totižto jej tímový partner.
„Itachi,“ povedala šeptom do toho mŕtvolného ticha, ktoré tam panovalo. Bol mŕtvy. „Takže Sasukemu sa to konečne podarilo,“ zhodnotila situáciu. Zrazu ucítila pri krku katanu. Jej majiteľom bol Uchiha Sasuke.