Žánr
Ehm ... Ahoj 
Jsem v Elite Six nová, tak snad se vám moje díly budou taky líbit x)
Btw. Asi je to trošku jinej styl, než na jakej ste tady byli zvyklí :D
***
„Naruto?“ zakřičela Sakura. Dívala se na něj a měla strach. Kolem něho stále zářila Kyuubiho chakra, která ho pomalu uzdravovala. Přeměna na čtyřocasou podobu ho stála hodně sil.
„Vyhráli jsme?“ zasípal Naruto a vyčerpaně se svalil na zem. Sakura k němu přiskočila a začala mu v léčení pomáhat. Teď, konečně, tu může být s ním. Pro něj.
MOC SE OMLOUVÁM ZA ZPOŽDĚNÍ ALE VYPADL MI INTERNET. TADY JE JEDEN Z POSLEDNÍCH DÍLŮ TÉTO SÉRIE, TAK VÁM PŘEJI PŘÍJEMNÉ ČTENÍ 
(no snad příjemné)
31. díl
Stejného dne co vyrazili Akatsuki na misi, přišel Joshi za Siriou do stanu, přistoupil k ní a řekl jí: „Dnes vyrážíme k údolí lomů, máme tam vyjednanou schůzku s Mlžnou. Mají pro nás nabídku.“
Konečně jste se dočkali lidi! Jak jsem slíbila první díl druhé serie mé povídky o Narutovi je tady! Jako na začátek je tu dlouhý díl abych vám vynahradila tu dobu co jste museli čekat!! tak doufám, že se to čekání vyplatilo a ted hurá do čtení! x)
„No tak Neji, vyžvejkni se,“ sondovala Elizabeth, když jí nechtěl nic říct o dívce, která navštívila jeho pokoj. Chodila za ním jako štěnice a neustále se ho na ní ptala.
„No tak Neji,“ pokusila se znovu.
„Ne,“ řekl důrazně a otočil se k ní čelem.
„Je docela zábavné vás pozorovat,“ konstatovala Tamika, která je pozorovala z křesla u krbu.
„Možná ti to nechce říct, protože nad tím potřebuje přemýšlet,“ snažila se zdůvodnit jeho chování Tamika, jelikož měla pocit, že skutečně ví, proč jí nic neříká.
„ Jdeme na to !!!“
Vykřiknu a řítím se na něj ………………………………….. !!!
Napřáhnu se a … vedle ! V pohodě vykrývá další moje útoky. Vždy se vyhne, sakra! Teď se určitě strefím! Napřahuji se … , ale promáchnu jen vzduch. Najednou vyskočí ze země a objeví se přímo za mnou. Než stihnu zareagovat, schytám ránu do břicha a odletím o pár metrů dál.
„Musím jednat.“ Odhodila Sakura plášť. Rozběhla se k Sasorimu a pořádně ho praštila, svalila na zem a zkroutila mu ruce za záda.
„Konečně jsem tě dostala při činu. Zatkněte támhle toho muže.“ Ukázala na Haka.
„Komplikace.“ Rozhlédl se kolem se Haku.
„Působivé Sakuro.“ Vystoupil Gaara ze stínu. „A kdopak je tento?“ Ukázal na Arashiho, jenž se svezl dolů po zídce vedle chodníku.
„Toho neznám.“ Podívala se Gaarovi do očí.
„Tak proč jsi k němu šla?“
„Tohle vypadá špatně Sakuro. Máme na to se probít.“ Zamumlal Sasori.
A jen ten, který poznal bolest loučení, může cítit opravdovou radost návratů... radost, podmíněnou měsíci utrpení, měsíci samoty a zoufalé touhy po něčem co...
Tuhle kapitolu chci věnovat všem věrným čtenářům... všem, kteří jste mě povzbuzovali svými skvělými komentáři, všem kteří jste dočetli až sem...
Bez vás by tahle povídka nikdy nevznikla, takže moc děkuji!!!
Takže přeji příjemné čtení...
Sakura
Nenechám…
Kapitola šestá: Poprvé za branami
Lehký větřík si pohrával s korunami stromů a v Konoze začínal nový den. Pro některé den plný práce, starostí či radostí. Mladý chlapec kráčel po zaprášené cestě směrem k centru vesnice – budově Hokageho. Než tam dorazil, přemýšlel nad tím, jaká bude jeho dnešní mise.
Tma… nic víc kolem mě nebylo… Kde to jsem? Co tady dělám?
„Neboj se, když budeš spolupracovat nic se ti nestane…“ řekl tajemný hlas
„Co po mě chcete? Co tady dělám? Kde jsou mí přátelé?“ řekl vyděšený Sasuke
„Chceme od tebe získat nějaké informace o Konoze.“ Odpověděl hlas
„Nic vám neřeknu! Aspoň ne dokud mi neukážete mé přátele…“ zakřičel Sasuke
tak další pokračování.Sice až od 15+ ale kdo to dodržuje hihi
„Kurenai senpai?“
„Ano Ayu?“(zkrácenina Ayame )
„Mohla bych se jít projít? Už tu ležím tři dny a potřebuji na vzduch.“
„Tak dobře ale půjde s tebou Kiba, ať na tebe dá pozor.“
„Neeee.“ vykřikla jsem.
„Nechci ho obtěžovat a nebojte se budu dávat pozor.“ řekla jsem opatrně aby neměla podezření o mém plánu.
„Dobrá a pak až příjdeš půjdeme spolu nakoupit co na to říkáš?“
„Tak ano a díky ahoj.“
Zduř a schoř! XDDD nettiex, tu rakev budeš potřebovat
Ruido klekl k zemi. Naruto se objevil hned za ním a podíval se na něj. Ruido začal brečet. V hlavě mu projel celej jeho zkaženej život. Atami se na něj podezíravě podívala.
Znala ho sice jen krátkou dobu, ale vždycky byl drsnej a nikdy se nevzdával.
"Stávej ty srabe!" Zařvala na něj, on pouze zatnul pěsti. Stoupl si a hluboce dýchal.
"Neříkej mi co mám dělat!" Řekl.
"Ty blbče bojuj!" Řvala ještě víc. Ruido na chvíli zavřel oči a poté je otevřel. Byly plné odhodlání, žádného strachu jak před tím.
I když jsem ninja, vždycky jsem se bála stínů. Né tmy, ta přináší útěchu a klid, nikdy není způsobená člověkem a hlavně se nikdy nehýbe. Tma je pouhým nedostatkem světla, ale stíny, ty jsou něco víc.
[b]Takže, jsem tu s dalším přepisem. Mám dojem, že je snad ještě vtipnější než Tragikomedie, tak si ho nenechte uplavat XD
Napsala Severka Plamenná.
Ale ještě než si to začnete číst, je to věnování XD
Takže tohle je především pro sweetie (krycí jméno xDDDD -- ty víš jak to myslím xD) Riku(btw. - zapni si rychlosovku XDDD), které jsem dala z téhle povídky "ochutnat" a pak jsem jí lakotnicky neposlala odkaz na to báječné skladiště povídek, kde jsem to objevila ^^
Další část a je malinko krátká a to proto, že jsem zatím v tomto dílku nechtěla nic prozradit.Snad už jen dodat, že za chvilinku přidám pokračování.
Sluneční svit dopadl na podlahu Kurenaiino pokoje.Kdo tam je?Kdo koho neustále sleduje a nedokáže od ní odtrhnout oči?Kdo ji tolik hltá pohledem jako nikdy nikoho jiného?
Meč bodá do srdce
Jeden z hadů trhá ruce
Chlapec padá na kolena
Shikamaru se stará o jelena
Hinata kouká na Sakuru
Utrhla TenTen paruku
Naruto leží bez ruky
Suigetsu mlátí Iruky
Hinata se probudila, přišla k oknu. Bylo to už dávno co Naruto zemřel. Ale pro ní to bylo jako by to bylo včera.
Někdo vstoupil do jejího pokoje, byl to Neji.
Snad víš že leží v zemi
vedle té hnusné mezi
kam všichni hážou odpadky
a děti sbíraj oplatky.
Hinata se něj otočila.
Neji,Drž hubu!
Nebo poletíš na Kubu!
Další, další... Dlouhý a doufám, že ne nudný
Hisunaki- možná zpět- část 6
„No konečně!“ vypravila Pátá, dnes s ještě vážnějším výrazem než kdy před tím. Před ní stála pětice ninjů s tvářemi nápadně zakrytými bílými maskami. Shizune, stojíc za Tsunade, celou scénu fascinovaně sledovala.
Byl jednou jeden Uchiha klan, no on vlastně nebyl, protože byl vyvražděn, ale zbil kluk jménem Itachi, Sasuke a možná ještě jeden člověk, ale to nás nezajímá. Zaměříme se na Itachiho krátkou story o zverimexu.
Prešli sotva 3 metre a už za nimi kričal Lee.
„Naruto! Naruto!“. „Čo je?“ „Naruto,“ zadychčene povedal Lee. „ Piata (hokage) vám posiela mapu do Zeme Blesku.“
„NARUTO! Ty si nezobral mapu???“ naštvane povedala Sakura.
„Ach, asi som ju zabudol“ začervenal sa.
„No, keď už máme mapu tak poďme! Nechcem tu zostať ešte deň ,dokedy konečne vyrazíme,“ povedal Yusuke
„Hej, nebuď drzý! Ja budem ďalší hokage!"
„Dobre, dobre len už poďme.“ povedal Yusuke.
„Okej, tak čau Lee“
„Čau Naruto, ahoj Sakura-chan.“
Tady je další díl, doufám, že se vám bude líbit!
Kapitola 5: Den pokračuje- já to nevzdám
