Žánr
Čaute dnes som mala dosť zlý deň, tak som sa rozhodla napísať túto Fanfiction. Dúfam, že sa Vám bude páčiť. Vaša Miya Saito.
"Prečo? Prečo?" spýtala sa sama seba Tenten.
"Nesmieš ma opustiť!" povedala Tenten a prosebne sa pozrela na Sasoriho.
"Prepáč , ale musím odísť! Ešte sa uvidíme!" povedal Sasori a odišiel.
"Tak dobre!" povedala Tenten.
O týždeň skôr
"Prečo práve ja musím ísť na takúto misiu?" pýtala sa Tenten
"Lebo ty, ja a Naruto sme ostali bez misie!" povedal Neji.
Jak vyhrožovala tak udělala. tayuya se objevila na Mandě vedle Orochimara. Orochimaru vztekle prskal na Sasukeho: „Moje fuby! Ten farant my febral fuby!“ Načeš se Tsunade začala smát. Dosu a Kin se radši přesunuli do zákulisí pod stůl, aby se jim něco nestalo a Sasuke se jal uklidňování Oroksichta: „Lorde orochimaru! Já mstitel Sasuke, vám slibuji, že-.“ CHRAMST! A Sasánek se nám koupal v žaludečních šťávách Mandy. Taktéž i Zetsánek, Tobík, Tenten, Hinata, Kisame a Blue.
Tady je další... Promiňte, nějak to nestíhám (zapalte mou školu a máte tu další klidně zítra:-))
Kapitola 6
Pár dní jsme “tak nějak“ přežili. Zase začalo pršet, takže vycházka připadala v úvahu jen v pláštěnce (tu měl v kufru taky- zírala jsem) a tu on z nějakých zvláštních důvodů nesnášel. Díky příručce (kvůli které si už snad celá Listová šeptala, s kým že „to“ vlastně čekám ), jsem měla stále sbírku nápadů a instrukcí…
No popravdě, bylo to asi takto:
Smutně si povzdychl a vydal se zpět za klukama.
„Tak a máme tu trochu netradiční díl. V dnešním díle sem se o vtipy spíše snažil než aby se tam sv**ě vloudili sami 
. Dneska je tu semnou blond vtipálek… Naruto Uzumaki!
„Ahoj lidi.“
„Takže Naruto , můžu mít otázku?“
„Jasně!“
„Kdybys měl mít dítě s někým…no…byl by to chlapeček neb holčička?“
„Já nevím…podle toho jakej pták by zrovna letěl kolem.“ Oba výtlem 
( je možno pochopit 2ma způsoby 
)
„Aha dobře… takže k příběhu.“
Z jeskyně vyšel... černý zajíček. Odběhl do lesa. Dalších 9 králíků vyšlo za tím černým. Nějáký vypadal jako žralok. Gai zařval: ,,Když né oni, tak mi!!!" Všichni vtrhli do jeskyně. Tam... nikdo nebyl. Byli tam jen pláště Akatsuki a zbraně. Jeden z nich byl Kisameho. Sakura vykřikla: ,,Přeměna!" Kakashi řekl: ,,Né Sakuro teď není čas na přeměnu." ,, Ale to použili oni!
...mám jeden sen, skladá sa z pravdivých výkladov o mojej realite, že raz, nájdem niekoho, alebo niečo, pre čo budem žiť...
Ten zvuk, jednoduchý, monotónny, dorážajúci na jeho zmysli i psychyku.
Prázdny a chvejúci sa vo vlastných spomienkach, vo vlastných slzách. Naberajúci s každým nádychom viac nezmyslov pre život.
Bol vôbec niekedy silný? Bol niekedy niečím výnimočný? Má vôbec existovať? Aký zmysel má žiť na úteku, na ceste, ktorú mu vybrali druhí, na ceste, ktorá nemala zmysel, nie pre neho?
Tak tady je druhý dílek. Musím říct, že ten zítřejší bude dost zajímavej, no a taky trochu bojovej. 
2. díl Noční přepadení
Při hlubším zkoumání jí však došlo že to není on, jen je mu tak velice podobný, že by si ho s ním mnoho lidí na první pohled mohlo splést, tak jako ona.Ale nebyl to ani Itachi. Byl to úplně jiný muž, jim velice podobný.
Jako první zamířili rovnou k obchodníkovi kolem kterého se točila tahle celá mise ……….
Tak šli do chatek si pro nějaké věci(Itachi si zase málem zapomněl voodoo panenku Sasukeho). Jelikož byli na sebe skoro všichni Akatsuki naštvaní, nešli pohromadě, ale pokouskách. Itachi s Kisamem vyrazili první. Cesta byla nudná, dlouhá a posetá kořeny. Když už šli docela dlouho Itachi začal řvát.
„Áá, potřebuju si zapíchnout špendlíček do Sasukeho panenky, nebo se zblázním.“
Vytáhl voodoo panenku se špendlíčkem a zabodl ho panence do ramene. Najednou se ze stromu nad nimi ozvalo bolestné zaúpění.
...keď sa človek rozhodne premôcť všetkých svojich démonov...
Otázka ležala vedľa otázky. Nikoho nenapadla tá najabsúrdnejšia vec v prebúdzaní. Sakura skúsila už všetko možné. Bola tak neuveriteľne zúfalá, že až Naruto a jeho podivný pohľad s otázkou:
"Čo s tými lupeňmi? Čo s ním?"
Ju nakopol.
Narutov zamyslený pohľad prerušil až Sakurin rýchli pohyb, ktorý ho ovial.
Nasledoval už len výpadok mysle a totálna nechápavosť zo strany Naruta.
Další kapitola je tu, tak to jako dycky ohodnoťte a okomentujte. Hezký čtení přeju.:-)
Yorik scházel pomalu ze schodů, pořád ještě otřesen tím, co se odehrálo na palubě. Pomalu brouzdal krví, co sem natekla z paluby, už stoupal na schody co vedly k pokojům, náhle se mu smekla noha a on sjel po zadku celé zkrvavené schodiště. Zastavil se až u chodby k prvním pokojům, kde ho do nosu praštil silný zápach ohořelých mrtvol, okamžitě se mu udělalo špatně, ale jelikož už vyzvracel všechno nahoře, nastaly jen svalové křeče a dávivé zvuky.
Nj... snad se najde někdo s neuvěřitelně rozvinutým smyslem pro humor, kdo se aspoň trochu zasměje... svojí dávku humoru na tenhle týden jsem už jaksi vyčerpala na Ananasíku XDD
„NŮŽKY NEEE!“
Sakura na něj vrhla rádoby svůdný úsměv.
„Ale ano, Sasánečku… nůžky ano…“ šeptala s hláskem jsem-nevinná-malá-holčička.
„NÉÉÉ! To… to ne!“
„Jen trochu přistřihneme…“
„A Sasukáč bude dohola!“ zařval nadšeně sborově celý krám.
Pro ty blbější: Děj se odehrává v době, kdy jsou hlavní a vedlejší postavy věkem jim odpovídající dospělé
„Páni. Ty přípravy a všechno okolo je pořádná fuška.“ postěžovala si Sakura.
„Jo holka. Už jedna svatba dá zabrat, natož ta dvojitá.“ pravila Hinata.
„Jo, máš pravdu. Už přišla Ino? Nikdy pozdě nechodí, zvlášť když jde o svatby.“
„Ne. Ještě nepři...“ Hinata stěží dopověděla, protože se ozval náraz dveří a hlasité zvolání Iny: „Čau. Promiňte mi, že jdu tak pozdě. Neji mě zdržel. Co je?“
„Čus takže jsi došel(a) se čtením až sem to znamená že jsem tě asi zaujal , tak to je pro mě pocta! Takže se usaď na svou židli a připrav se na smích! Já sice nevím čemu by ses měl(a) smát ale každý se tlemí! Dnes je tu seknou Kakashi!
„Ahoj děcka!“
„Hele Kakashi, vždycky mě zajímalo o čem přesně je ta knížka kterou si čteš?“
„Noo… to ti neřeknu! Ještě na to nemáš věk!“ 
„Ale tak třeba někteří co to budou číst ho mají!“
„Tak ať se mě zeptají sami.“
„Ach jo… Tak k příběhu!“
Fuuton:Rasen shuriken zasiahol Shituna do brucha... Potom nastal obrovský výbuch. Naruta to trochu odhodilo. Shituno ležal nehybne v obrovskej jame spôsobenej Fuuton:Rasen shurikenom. Brucho mal roztrhané a trčali z neho vnútornosti. Sakura sa prebudila. Vstala.
"Čo, čo sa stalo?"
Bola ešte omráčená... Pozrela na tú obrovskú jamu pred ňou, kde ležal Shituno. „Naruto! Ty si ho premohol?“ zhíkla šťastne.
Naruto stal pre jamou a dychčal. Pozrel sa na Sakuru. „Sakura si v poriadku? Nestalo sa ti nič?“
Seděla u okna a koukala se ven, kapky deště pomalu stékaly po skle, stejně jako kapky jejích slz po tváři. Jedna dopadla na zaprášenou fotku, kterou dívka držela v ruce. Stejně jako déšť dívka nemohla zastavit ani své slzy, z tváří se jí hrnuly a nepociťovala žádnou úlevu od bolest. Strašně moc ji to bolelo. Proč se to muselo stát zrovna jim?
Jsem si vědoma, že tenhle dílek je slabší, ale můj ukazaten Inspirace je zase na bodu mrazu.
Shikamaru seděl na suché zemi a s úsměvem na tváři pozoroval svou nejmladší ratolest, jak si hraje v písku. Baculatá blondýnka s dvěma copánky si občas nějakou tu hrstičku strčila do pusinky, občas postavila bábovičku.
Jednou se Tobimu nechtělo spát, a tak mu Deidara musel přečíst pohádku na dobrou noc. Ta se však Tobimu nelíbila, a tak ji musel Deidara upravit do takové formy, aby mohl Tobi blaženě usnout...
