Nováčci

Na další den se Uchiha vzbudil spíše jako Sakura. Hned vyrábějí na cvičiště. "Proč jsem dal takový brzký trénink?" Zeptal se pod nos a vyrazil. Došel tam jako první. Pak došli najednou Aiko, ISAN a Ryoko.

Josh má světlé vlasy trošku do modra, aby viděl přes své vlasy nosí čelenku, na které má i znak své vesnice.

V Nemocnici v Konoze.

„ Jak mu je Sakuro?“ ptal se jako každý den Kakashi, který vždy ve stejnou hodinu přišel do nemocnice aby vyzvěděl novinky.
„ bohužel, pořád stejné senseii“ odpověděla smutně Sakura.
„ Ale stejně mi to vrtá hlavou. “ přemýšlel nahlas Kakashi.
„ Senseii,“ povzdychla si Sakura a povídala dál „ Akumo-sama k nám dorazil ihned po tom incidentu. Vůbec se nedivím že je teď mimo.“

Muž ze znakem Uchiha na tričku procházel skalními útesy. Zanim šel jeden muž, kteří měl obři meč. Další byla žena s brýlemi. Další muž měl bílý plášť. Byl to tím Taka.Práve procházely útesy kde byla vidno Konoha.
"Sasuke-san. Už jsme při Konoha." Řekla žena. "Už vím, Karin-chan." Tehdy prošli skalní útesy a bylo vidět údolí konce. Sasuke právě myslel na souboj kteří se odehrál asi před 10 lety. Všichni o chvíli dorazili do Konohy.

Gone

[i]Bylo deštivé odpoledne, ale to bylo v pořádku. Teď ji nic netrápilo.
Uvnitř byla tak prázdná, tak zničená.
A sama.
Byla na cestě už dva dny.
Spala jen pár hodin.
Viděla sny.
Viděla v nich JEHO.
Opatrně se dotýkal její tváře.
"Tady, můj anděli" usmíval se a políbil ji "Můj sladký anděli."
Tak jemně, mile a láskyplně.
Byl člověk jen pro ni.
A ona si to moc užívala.
Konan se podívala na zamračenou oblohu. Zavřela oči a cítila na své kůži kapky deště.

Čierna a Biela 003 – Vodca Paktu

Prešiel už mesiac a ja a Gaara sme sa stretávali na ihrisku vždy večer, keď nemal prácu a rozprávali sme sa. Tak veľmi sme sa zblížili, že sama som tomu neverila. Keď som ho videla, myslela som si, že ma k sebe nepustí, že ho budem tajne pozorovať ako Hinata Naruta, ale na moje veľké prekvapenie, sa tak nestalo, a to musím priznať, že Gaara je iná povaha ako Naruto.

„Bohužiaľ, v tele má sedem rôznych jedov, ktoré ešte zmutovali v iné, na ktoré nemáme protijed. Čiže Sakure...zostávajú...tri dni života!"

Naruto celý smutný sedel na posteli a premýšľal nad všeličím možným. Po chvíľke ticha si zase ľahol a všetci, až na Kakashiho, odišli z izby. Ten zostal v izbe s Narutom, kebyže by chcel niečo spraviť. V tom sa zrazu v bielom dyme Fukasaku. Pozorne si prezrel situáciu a začal hovoriť.
„Zdá sa, že náš tréning musíme odložiť, Naruto."

Jackie se procházela Konohou a jaksi nevěděla, co dělat. Když v tom si všimla, že k ní běží Naruto.
„Hej, ty, máš jít k Tsunade!“ řval na ní už z dálky.
'Á on mě oslovil' omdlívala v duchu blahem Jackie.
„Jo, jo už jdu.“ řekla, když k ní doběhl.
„Fajn tak jdem.“ řekl Naruto a pokusil se o otočku na patě. Ovšem kvůli jakémusi kamínku pod jeho nohou se pomalu zřítil k zemi. Jackie byla v sedmém nebi, jen co spatřila jeho (podle ní) naprosto dokonalý umělecký pád.

Stejně je nuda celé prázdniny dřít v babiččině obchodě se zeleninou. Kdyby alespoň prodávala něco zajímavého, jako třeba kunaie nebo výbušné lístky, byla by to zábava, ale jaká zábava je pro patnáctiletou holku celý prázdniny balit mrkev a celer?!!!
Jak jsem teď bráškovi záviděla. On byl ninja. Nijak skvělý, ale uměl se o sebe postarat.

Když jsme onehdy přišli k rodičům do kuchyně a oznámili jim, že se chceme stát ninji, s rodiči to málem šlehlo.

Tamate bako
-clockwork starlight

Trojúhelník
vladimira-chan
http://www.fanfiction.net/s/4638085/1/Triangle

[i]Milostné trojúhelníky.
Byly častější než kdokoliv chtěl a když byly v týmu třech ninjů dva kluci a jedna holka, byli mladí, trávili mnoha měsíců spolu a riskovali své životy jeden pro druhého, stávalo se to často.

Říkají

[i]Někdy déšť přestane.
Vyletí motýli.
Pro ně ho zastaví.

Proč přestalo pršet, mami? Bůh přestal plakat?

Nevíš malý? Přestal kvůli bílým motýlkům.

Motýlkům?

Ano, kdykoliv přestane pršet, zjistíš, že Bůh seslal svého anděla sledovat nás a ochraňovat nás, protože její motýli se rozptýlí po městě a ujistí se, že všichni v Amegakure jsou v bezpečí.

Viděla si nějakého předtím?

Oh, jistě, malého, a jednoho taky uvidíš, možná dnes. Jsou to nejkrásnější motýlci, co jsem kdy viděla.

Kapitola druhá : Skaza Kiri

Stačí jeden okamih, a tisícky ľudí zomrú. Zahrávali sa s moc veľkou silou.
Teraz ju musím ovládnuť. Ovládnem Juubiho a stanem sa Jinchuuriky a s jeho mocou zničím svet. Len pár ich prežije a tí budú mať pred vojnou tak veľký strach, že už nikdy nezačnú znovu zbytočne bojovať. Dosť rečí! Juubi vykonal svoj rozsudok a ja ho nesmiem nechať utiecť.

Rozbehol som sa za Juubim, obrovských chvostým démonom.

,,Anamo-san, čo tu robíš tak neskoro?“ spýtal sa ma. Sedela som na zemi a trochu nervózne som sa usmiala. Stál nado mnou a znova mal na tvári ten svoj vážny výraz.
,,No, nemohla som spať, tak som sa bola prejsť.“
,,Naboso?“ spýtal sa. Ani som si to neuvedomila, že nemám boty, ale bolo mi to jedno. Piesok bol stále teplý od slnka a jemný.
,,No hej, je teplo.“ začervenala som sa. Kazekage tam tak stál a nič nehovoril. Čakala som čo povie, ale stále bol ticho. Zrjeme nad niečim premýšľal. Prezeral si detské ihrisko.
,,A čo tu robíte vy?“

Diel III. – Idateho hrdosť

Na povel kapitána Kanameho som sa rozbehol chodbou na pravej strane. Terén chodby ma dosť prekvapil. Steny boli mokré a trochu mazľavé. Neboli zrovna moc príjemné na dotyk, obzvlášť pre mňa. Z duše som totiž nenávidel všetky mastné a mazľavé veci, ako náhle som sa niečoho takého chytil, cítil som sa celý nesvoj.

Někdy vysvitne slunce
siriusly.fictitious
http://www.fanfiction.net/s/4893962/1/Someday_Sunshine

[i]"Musíš bejt taková bábkovka?"
Už šli několik hodin. Pro jednou byla obloha volná od těch ošklivých mraků, od toho ošklivého deště.

"Vstávej."

Yahiko si stoupnul a překřížil ruce, zíral na klepající se stvoření naproti němu. Nepršelo, ale ta pitomá tekutina ho prostě musela provázet, musela ho otravovat v podobě slz toho zbabělce.

"Hele, i holka je odvážnější než ty!"

Tento svět nemůže být bez deště dokonalý

[i]Pein se díval z okna v koupelně, odkud viděl na vesnici.

Byla to jeho vesnice a on byl pro všechny vesničany Bůh. Ranní déšť mu vytvářel nostalgické pocity.

"Nagato..." Řekla Konan tiše, sedíc na posteli. Pomalu došla k Peinovi a dala si paže kolem jeho těla, její ruce spočaly na jeho hrudi.

Konan mu dokazovala loajalitu. Je to tak dlouho.

Muž se dál díval na svou vesnici, chtěl vytvořit dokonalý svět. Svět bez bolesti.

Ale nejdůležitěji, dokonalý svět pro Konan.

Jdu chodbou. Můj nový učitel jde za mnou. Nemusím být věštec, abych věděla, že mi čumí na zadek. Začínám přemýšlet, že volba džínové minisukně a elastického trička nebyla zrovna ideální.
"Netušil jsem, že k nám přijde taková hezká studentka." řekne medově.
Já zase netušila, že budu mít za třídního úchyla... pomyslím si.
"Jak ti jde matematika?" zeptá se mě.
Vzpomenu si na své výsledky na Osacké střední. Jelikož tento předmět nesnáším už od první třídy, se mírně zašklebím: "Moc ne."

Krásny deň v Konohe začal na dvoch miestach úplne rozdielne. Vo svojej kancelárii sa Tsunade radovala, že prvý krát za celý čas čo bola Hokage je skoro voľný deň a dnes je na splnenie len jedna misia. Túto misiu priradila k tímu Kakashi. U Naruto nezačal celkom najlepšie, lebo o šiestej ráno ho už niekdo budil.
„Naruto vstávaj, musíme isť na misiu." kričala naňho Sakura.
„Nechaj ma ešte spať, veď je len šest hodín ráno." odpovedal polospiaci Naruto.

Sakura spadla dozadu zo stoličky. TenTen si skoro odrezala prsty kunaiom s ktorým sa hrala. Ino vypadla z okna.
Dýchaj Sakura, dýchaj! „Vy...“ Sakura uvažovala ako by zoštylizovala tú vetu, „vy ste to robili bez ochrany?!“ spýtala sa po chvílke váhania.
„No... Naruto-kun povedal....“ začala hinata.
„Ja ho zabijem“ skríkla Sakura a v očiach jej zahoreli plamienky, „ten debil!“
„To on akože... akože fakt?“ neverila Ino, „no povedz aké to bolo?“
„No... uhm...“ zdalo sa, že Hinata hladá správny výraz.