Typ
Běžel a vnímal písek před sebou, který vyslal, aby mohl prohledat větší území a navíc viděl toho pomálu, protože byla noc, když to ucítil. On… NAŠEL JI!
„Ne, jistěže ne. Tentokrát pro tebe mám jiné využití. Ale abych byl přesný, využití mám spíše pro něj, než pro tebe.“ A jen co skončí s proslovem, mám před očima tmu.
Probudím se v temné místnosti. Hned je mi jasné, že jsem v Orochimarově sídle, nebo úkrytu. Rozhlédnu se po nějaké zbrani. Nic. Všude je prázdno, jen postel, stolek a malá lampička. Sáhnu po ní a rozsvítím ji. Místnost ozáří slabé světlo. Zjistím, že v místnosti nejsem sama.
„Yasuo!“ Křiknu. On se na mě zadívá. Má ztrápený výraz a pod očima tmavé kruhy.
Hidan všechny zastavil před místní putykou a pak sám nakouknul dovnitř.
„Pánové, tak tomuhle říkám pořádná hospoda,“ pochvaloval si. Pro jistotu si všichni sundali pláště a on jim pokynul, aby vešli dovnitř. Sám vešel jako poslední.
Ve staré továrně se mi nespalo tak špatně a tak mě probudil až zvuk nějakého hlasu.
„Haló je tam někdo?“
Otevřel jsem oči abych zjistil kdo mě vzbudil z mého spánku. Nereagoval jsem a ležel na zašpiněné zemi dál, protože jsem měl za to, že když se na to vykašlu, ten kdo mě probudil odejde a já budu moct spát nadále. Netušil jsem však, že strážci zákona se takto lehce odbýt nedají- otázku položili ještě třikrát a potom řekli:
„Jestli nevyjdete dokud nenapočítám do tří, tak půjdu dovnitř.“
Samari a Zorii se pod příkrovem tmy potichu vydaly do nepřátelského ležení. Měly smluvené signály, kdyby se někdo pokusil je oklamat technikou Přeměny.
Určená strategie byla odlákat pozornost od opravy bariéry, ale hlavně najít a zneškodnit shinobiho s obry. Jejich neštěstí spočívalo v neznalosti tváře určeného cíle. Což byl velký problém.
Prošly ledabyle přes hlídku, která zapomněla hlavní smysl něco hlídat, jen tak si tady lebedili v trávě a spali jako mimina. Zřejmě nečekali na odvážlivce vstoupívší na jejich území.
Na světě jsou dva druhy lidí, říkal si Sasuke, když padal ze schodů. Jedni jsou v tuhle dobu vzhůru a ti druzí nezapomněli na noc vypojit pevnou linku.
Podotkněme, že to nebyla tak úplně pravda, protože kromě Sasukeho byl v tuto brzkou ranní dobu vzhůru ještě Kabuto. Měl v sobě sedmé kafe a právě řval na toho stupidního paladina, že kvůli němu vychcípalo celý Ruby Sanctum. O tom ale nikdo ze Zvučné nevěděl, takže se to nepočítá.
Útok
Když jsem ovládnul třes, který prostupoval mým tělem, otevřel jsem dveře a unaveně se usmál na oba dva příchozí.
„Čauky, Sasuke,“ pozdravil hnedka Naruto s šklebem, jež pravděpodobně počítal jako úsměv, a okamžitě vpochodoval dovnitř. „Ah, Sakura-chan, už seš tady, jo? Tak přece jenom jsme se zpozdili, Kakashi-sensei!“
Nyoko se dovlekl do svého pokoje a vyčerpaně se zhroutil na postel. Pravou rukou si promnul unavené oči, zatímco levá se mu stále nekontrolovaně chvěla. Před třemi hodinami skončil Sasukeho prozatím poslední trénink s Yoru. Nyoko po něm strávil víc jak hodinu léčením a ošetřováním dívky. Další hodinu a půl mu zabralo uklidit, co po nich zbylo v tréninkové hale a následně i na ošetřovně. Jednu chvíli ho dokonce napadlo, že těm krvavě zbarveným zapáchajícím tamponům, stejně jako pachu desinfekce snad už nikdy neunikne.
[hide=Povinne prečítať][i][color=green]Takže...kde začať. V prvom rade... GOMENE všetkým... A to za to, že v sa v posledných dieloch neobjavuje Gaara a v tých najbližších tiež moc nebude. Chcela som a poviem vám, neodpustila by som si, keby som vám neukázala Tanarisnin život. Jej vzťahy s rodinou a priateľmi. Prepáčte mi prosím teda, že čítate viac menej len o nej...no sľúbila som, že tu bude aj Gaara. A aj je tu. 
Ide o to, že mám veľa predstáv o Tanarisinom živote a preto ich musím napísať, inak by som ich nedostala z tej mojej makovice.
„Sasuke-kun,“ tiché zaklopanie preťal ženský hlas. Díval som sa do stropu s rukami založenými za hlavou a neodpovedal som. Karin... čo chce? Ani ma tu nezaujíma.
Dvere zaškrípali a tmu v miestnosti ožiarilo svetlo vychádzajúce z chodby. Na moju posteľ dopadla tmavá silueta postavy.
„Sasuke-kun, si hore?“ potichu prehovorila a vstúpila do miestnosti.
„Čo chceš, Karin?“
„Orochimaru-sama ťa čaká vonku,“
„Itami! Itami! Prečo si ma zradila?“
„Gaara, čo to rozprávaš? Ja som ťa nikdy nezradila!“
„Neklam aspoň! Ty všivavá Akatsuki!“
„Gaara! Nie... P-pros-sím-m , ne-nešk- škť ma.“
„Srdce ti vyrvem z hrude... ešte vždy tlčúce.“
V tú noc som nespal. Nedalo sa.
„Kiba...“ Jej tvár, keď zo sna vravela to meno, mi ostala pred očami. Prečo som na to nevedel zabudnúť, hm? Nemala by to byť ona, kto sa namotá?
Prevalil som sa na druhú stranu. Mal by som spať. Musím spať, aby som unikol týmto myšlienkam.
„Snaž sa viac...“ Dočerta aj s Peinom! Dočerta s celou touto všivavou bandou! Dočerta s ňou!
Obrátil som sa na chrbát a ruky si založil za hlavu.
„Dokelu...“
- - -
Mira sedela v kuchyni v Sasukeho dome s ružovovlasým dievčaťom so zelenými očami, ktorú jej predstavil ako Sakuru a ako svoju priateľku. Sedeli oproti sebe, ale vôbec sa na seba nepozerali ani sa so sebou nerozprávali. To, čo sa udialo v kancelárii Hokage Sakure porozprával Sasuke a Mira k tomu nedodávala žiadne komentáre. Sakura sa pozerala na dvere očakávajúc Sasukeho, ktorý šiel za Pútnikom...teda Daisukem...aby ho oboznámil s novinkami. Mira mala pohľad zabodnutý do dreveného stola uprostred miestnosti, pri ktorom sedeli, a bola urazená.
První
Probudila jsem se ve špinavé cele a vedle plesnivé deky, kterou jsem byla přikrytá, ležela miska vody. Opatrně jsem ji zvedla, ale zarazila jsem se. Nejspíš nebudou chtít, abych jim utekla z vězení. Vylila jsem vodu a do misky jsem napustila svou vlastní. Konečně jsem se napila, ale moje žízeň neustávala. Nakonec jsem misku musela čtyřikrát doplnit, než jsem žízeň uhasila. Co tu vlastně dělám? Okamžitě jsem si všechno vybavila. Opravdu Itachi...? Asi mě vězní Akatsuki, ale proč?
„Sasuke? Už jsi přemýšlel nad tím, kde budeš bydlet?“ zeptala se Hinata. Opět skákali po stromech a snažili se dohnat čas, ale zase nijak extra nepospíchali. Byli už přeci skoro doma.
„Hm, ještě ani moc ne,“ přiznal Uchiha zamyšleně.
„A co staré domy klanu Uchiha?“
„Ony ještě stojí?“ podivil se nad tím. Naruto, Kyuubi a Hinata si vyměnili zamyšlené pohledy.
„No, já myslím, že jo.“ Řekl Naruto nakonec a oba dva s ním souhlasili.
„Hm, tak to bych možná mohl bydlet tam, ale ještě uvidím, co na to Hokage.“
„Deje sa niečo, Naruto-kun?“
Deje. Dívam sa na teba, ako predo mnou stojíš celá rozžiarená a viem, že ten úsmev som na tvoje pery nepriniesol ja. Viem, že ten pohľad v tvojich očiach už nikdy nebude len môj. Celý ten čas, čo sa so mnou rozprávaš, vlastne patríš inému mužovi.
„Všetko je v pohode.“
Klamár.
Zozadu ju objímu bledé ruky a pritiahnu ju k sebe. Akoby počul moje myšlienky a okamžite sa zjavil, aby mi ukázal o čo som prišiel. Sasuke, môj najlepší priateľ a zároveň najhorší nepriateľ.
Vyzeralo to, že to bude noc ako každá iná. Mesiac v splne zakrývali mraky a vonku pofukoval jemný vetrík. Lístie za oknom pokojne šuchotalo. V jednej z izieb domu skrytého hlboko v lese sa zasvietilo. O niekoľko sekúnd zažalo svetlo aj vo vedľajšej izbe a pohybovali sa v nich čierne tiene, ako kráčali po svojich príbytkoch.
Ten úděs očí, náhle přicházející beznadějná jistota, že je konec.
Mohl to spatřit jen na setiny sekundy probodnuté, protože byla jiná a věděla, že než řekne poslední sbohem dýchajícímu světu, musí něco předat, budou to slova, neboť to jsou jediná, co stihne.
Nesměla to udělat se strachem, ne, protože takto Shinobi, i když v tichém boji, přesto boji, neumírá a ona nebyla výjimkou. Proto mu šílenou blaženost pokazila, když se na něj usmála.
„Tohle bude moje smrt,“ povzdechla si, když je ten komediant zapínal do bezpečnostních pásů.
„Neboj jsem tu s tebou,“ zasmál se. I ona se usmála, takového ho neznala. A nikdy by neřekla, že bude mít tak krásný úsměv. Jenže na přemýšlení už nebyl čas. Atrakce se pomalu rozjížděla. Temari si instinktivně zakryla oči a když se dráha začala svažovat dolů, ječela, jako kdyby se řítila přímo do horoucích pekel.
„A tohle je jenom začátek,“ zasmál se Shikamaru.
…
Nenávidím ten svátek a všechno co představuje. Oslavy, přání, štěstí, smích, lásku a podobné kraviny, které dělají lidi šťastnějšími a spokojenějšími.
