Poezie

Na kopci stojí postava,
pod stromem tiše postává.
Kolem jen safírové nebe,
s hvězdnými diamanty pro tebe.

Vítr si tiše pohrává s jejími vlasy.
Padá okvětní lístek - té krásy!

Přemýšleli jste někdy co dělal Pein ( Nagato) ve svém volném čase?
Skládal různé příběhy, básně, písně a složil i hymnu pro Akatsuki:

My jsme členi Akatsuki.
Řveme tu furt na sebe,
v podobě výbuchu, Hidan letí do vzduchu.
Tobi leží na stole, rozstřílí ho pistole,
jedna špatně nabitá, střelila ho do oka.

[center]Rána pěstí do žaludku,
pak tři další - víte kam.

Život si kráča chodníkom zmien
a mne je ľúto obzrieť sa späť.
Zmeny sú dobré, no nielen.
Lúči sa so mnou detský svet.

Povinnosť veku vrhá svoj tieň,
volá ma zmocniť sa vlastného sna.
Sny sú tiež dobré, no nielen.
Obraciam sa na chodníku zmien.

Nakrátko záblesk oslepí, farebné príbehy, rýchly dej,
pri vode chlapec vzpriamený, dýcha do záplavy plamennej.

Už se blíží Vánoce
a s nimi spoustu práce.
Ale to nám nevadí,
všechno uděláme,
moc šikovné pomocníky
zde v Konoze máme.

Zavoláme na Yamata,
máme stromek natotata.
A Zetsu nemůže mít kecy,
že ničíme japonské lesy.

Už sa blíži trinásteho piatok,
všetkých poverčivých je to sviatok.
Aj v Konohe žijú taký,
poverčivci - vieme aký.

Naruto už od rána
vôňu ramenu nasáva.
Bol to však bohužiaľ len
jeho obľúbený chutný sen.
Na obed už rýchlo beží,
od Ichiraku na ramen sa teší.

Hody hody doprovody,
máme barák plný vody,
Kisame, ten blázen,
vypustil svůj bazén.

Hodky hodky doprovodky,
promáčené máme botky,
Itachi už vzdal i fén,
oblékl si neoprén.

Šel nukenin do městečka,
šel tam zvesela,
protože mu pokladnička
v kapse pěkně cinkala.

Čas od času zastavil se,
do kasičky nakoukl,
když mincemi pokochal se,
pýchou se nám nafoukl.

U srdcí ho pěkně hřálo,

Hej, holka, ty jsi fakt třída.
Hezká, bezchybná pleť, neokoukaná
V panujícím šeru bíla jak křída,
nešetrnému slunci nevystavovaná.

Pojď, holka, hodíme řeč.
Co si dáš? Koupím ti pití,
ať opadne svazující křeč.
Stud zbytečně překáží v žití.

Nu, holka, nech toho mladíka -
neví, jak nedotčené kvítko opylovat.
Svěř se do rukou Zvrhlého poustevníka.
Věř, nebudeš litovat.

Víš, holka, v tomhle baru vedeš.
Nedělej drahoty, přisedni si blíž
poslechnu si, jak krásně předeš.
Nekoušu, neboj se nic.

Já cestu svou jsem našel dávno,
jak v mém osudu bylo psáno,
když jsem viděl, jak tam stojí,
meč oblepen rudou krví,
v tváři chlad a potěšení,
on liboval si v utrpení.

Já cestu svou jsem našel dávno,
jak v mém osudu bylo psáno,
já jsem byl ten vyvolený,
který dá duším vykoupení,
když splatí dluh krve krví,
pomsta prý není řešení,
co oni vědí? Neznají to utrpení.

Vyňatá stránka z pozvánky na festival

Mnoho kunoichi pení,
vidiac oznam na stene.
Kakashi, že vraj sa žení.
Cítia sa tak nechcené.

Na poludnie o týždeň
veľactený ..... sa sobáši.
Každý doneste dar preň!
Váš Hokage Kakashi.

Koho si tak náhle berie?
S kým len môže pomer mať?
Otázka sa na vrch derie:
Čo že mu len darovať?