Narutova severní mise,kapitola 05-Krvavá noc

Další kapitola je tu, tak to jako dycky ohodnoťte a okomentujte. Hezký čtení přeju.:-)

Yorik scházel pomalu ze schodů, pořád ještě otřesen tím, co se odehrálo na palubě. Pomalu brouzdal krví, co sem natekla z paluby, už stoupal na schody co vedly k pokojům, náhle se mu smekla noha a on sjel po zadku celé zkrvavené schodiště. Zastavil se až u chodby k prvním pokojům, kde ho do nosu praštil silný zápach ohořelých mrtvol, okamžitě se mu udělalo špatně, ale jelikož už vyzvracel všechno nahoře, nastaly jen svalové křeče a dávivé zvuky.
"Bože... to snad není pravda." Řekl při pohledu na spálená těla v ohořelých pokojích.
"Ano,jsou naprosto odlišné." Mumlal si, když scházel k dalším pokojům.

Už byl téměř na místě, když zaslechl něčí hlasy:
"Hmm... pořád se schováváš za maskou. Nechtěl bys, abych tě jí ještě jednou na okamžik zbavila, co, Kakashi?"
"Rád bych, ale nemůžu, už nejsi jako dřív... Haltio."
Po vyslechnutí těchto dvou vět se přitiskl ke stěne a začal bedlivě poslouchat.
"Dobře víš, že za to nemůžu!" Vykřikla na Kakashiho Haltia.
"Za to můžou oni! A já je všechny zabiju, do posledního! Všechny! Zabiju!" Ječela na něj nepříčetným tónem.

Kakashi na ní beze slouva koukal, koukal do těch jejích hlubokých, nenávistných očí a na ty nádherné stříbrné vlasy, ze kterých vystupoval ten jemu tolik známý, jediný, zlatý pramínek, sledoval odlesk její šedé, jemné kůže, který se odrážel od záře jejího nabitého prstu. Také její protáhlé elfské uši, osvětlovala elektrická záře, které sebou z nenadání škubly. V ten samý okamžik vyletěli ze dveří Neji, Tenten a Lee.
Neji začal: "Co se to tady děje?"
Jenže na jeho otázku nikdo neodpověděl.
Místo toho začal mluvit Kakashi:
"Krutost, nenávist, pomsta. Nebyla si vždycky taková."
"Předtím mi neudělali tohle!" Vykřikla.

Najednou jim do jejich rozhovoru skočil Yorik, který je kousek od nich až doposud poslouchal.
"Hej, ty, č***o! Tys zabila je, já zabiju tebe!" Řval na ni šíleným hlasem a v ruce se mu tvořil ledový meč.
Chvilku tam ještě stál s vražedným pohledem a zrychleně dýchal. Jakmile byl meč kompletní, vyběhl na ni s šíleným řevem.
Už byl skoro u ní, napřáhl se, máchl, ale jeho meč byl odražen. Udělala to ta malá postava v modrém, která se náhle jako duch vynořila ze stínu. Postavička znovu sekla.
"Šrink!"
"Šrink!"
Ozývalo se ze srážejcích se mečů.

"Jak se opovažuješ urážet mojí paní?!" Ozvala se malá postavička dívčím hlasem, když kolem sebe máchla mečem.
"Tvoje paní mi zabila spoustu přátel, jakmile vyřídim tebe, tak se vrhnu na ni." Řekl ji pohrdavým, naštvaným hlasem.
Postavička jen drze odsekla a znovu a znovu útočila.
"Cink" Vyrazila Yorikovi meč z ruky.

A hned se ohnala smrtícím vodorovným řezem vedeným na úrovni břicha. Yorik uskočil, věděl, že by ho rozsekla na dva kusy, kdyby to neudělal. Meč se, ale stejně lačně a velmi hluboko zaryl do jeho masa. Stalo se to ještě ve vzduchu. Naštěstí byl od ní dost daleko na to, aby ho přesekla vejpůl, ale byl dost blízko na to, aby se mu meč zaryl hluboko do břicha. Yorik zaúpěl a chytl se oběma rukama za břicho snažíc se zachytit vyhřeznutá střeva. Při dopadu se mu podlomili kolena, ale nespadl. Modrá postava se předklonila a vyrazila proti němu. Přišel další smrtící výpad. Ten byl však zastaven ledovým štítem, o něco málo větší než yorikova dlaň, který právě vytvořil. Pevně si svíral střeva jednou rukou a bylo vidět, že mu to působí nemalé bolesti. Krvelačná útočnice ho však nenechala dlouho odpočívat, sekundu na to už útočila z opačné strany.
"Šrink!"
"Cink!"
"Cink!"
Náhle malá postavička přiskočila na jeho pravou stranu a prudce švihla mečem zespoda. Yorik instinktivně uskočil, ale zastavil se o stěnu. Už nestačil nasadit svůj štít. Vystříkla krev. Meč se zaryl hluboko a jel po boku yorikovy ruky od zápěstí až po rameno. Ten bolestivě zařval a už už se uhýbal seku vedeném na jeho krk. Jen tak tak to stihnul. Uskočil si kousek do zadu. Soupeř však na nic nečekal a následoval ho. Opět máchla mečem směrem na jeho krk, šel ze strany yorikovy zraněné ruky. Moc dobře věděla, že s tou rukou už nemůže hýbat. V posledních vteřinách Yorik zavřel oči a začal se soustředit. Mezitím se čepel neodvratně blížila. Už byla u něj. Ale jediné do čeho se meč zakousl, byl led. V opravdu poslední chvíli vytvořil Yorik na svém rameni masivní ledový chránič, který zabránil té smrtelné ráně. Tajemná bojovnice mečem trhla, snažíc se ho vytrhnout, ale nešlo to, čepel se zaryla příliš hluboko. Neváhala a kopla Yorika přesně do místa, kde si rukou držel střeva. Meč povolil a Yorika odrazil, ten se sklouzl po kaluži krve, co tam natekla. Ohromnou agonií div neomdlel, zatmělo se mu před očima. Jeho nohy se podlomily a on klekl na kolena. Rozostřilo se mu vidění, skoro nic neviděl. Zaznamenal pohyb. Haltiina bojovnice bežela jeho směrem, připravená ho probodnout, ale co se stalo, nečekala. Yorik odendal svou zdravou ruku od břicha a zároveň trhnul s tou zraněnou, tak aby se vystřídali. Na své zdravé ruce utvořil další ledový štít a odvrátil od sebe její meč. Těžce se zvedl, ale soupeřka už znovu sekala, nastavil ji štít. Její zkrvavená čepel se zarazila do jeho štítu. Po té se rozlezl led a přimrazil jí tak k němu, ale led se rozlézal neuvěřitelnou rychlostí dál a najednou byl u její ruky a kompletně jí tak spojil s jeho štítem. Jakmile se tak stalo, vyjelo ze štítu ledové kopí. Marně sebou yorikova sokyně trhala. Kopí jí za pár vteřin projelo srdcem a definitvně ukončilo její život. Ještě byla slyšet její poslední slova:
"Promiňte... paní." Po této její poslední věte se její tělo stalo naprosto bezvládným a jeho váha donutila Yorika kleknout.

Smrtí haltiiny společnice, to ale neskončilo. Kopí jelo dál přímo na Haltiu. Yorik už zase normálně viděl a haltiino srdce bylo další na řadě. Snažila se uskočit, ale zasáhlo jí to, kopí jí projelo břichem, jako nůž máslem. Začala bolestivě skučet a škubat sebou, ale nepomohlo to. Kakashi na nic nečekal a okamžitě začal dělat pečetě "Katon: Goukakyuu no Jutsu!" Vykřikl a už si to oheň šinul přímo na ni. Vzhledem k malým rozměrům chodby se ohnivá koule nahromadila na velice koncentrovaný proud ohně, co se řítil chodbou jako blesk. Najednou se Haltia uklidnila, usmála a pohltili jí plameny. Oheň se rozbil o zeď za Haltiou a plameny okamžitě vyletěly do všech stran, obvzláště na Yorika se odrazila masivní vlna, napnul své poslední síly a podařilo se mu udělat před sebou ledovou stěnu, která ho od plamene ochránila.

Když oheň uhasl, všichni hleděli směrem na místo, kde byla předtím Haltia. Nebylo tam nic, jen spálené stěny. Všichni si oddechli, že už je konečně po všem. Yorik už to ale nevnímal, vytvořením té ledové stěny spotřeboval zbytek svojí chakry a padl do bezvědomí. Ležel tam bezvládně, v kaluži krve. To už, ale vyběhla ze dveří Sakura, kterou vzbudil hluk jejich suboje, jen tiše proběhla kolem Kakashiho a gaiova týmu a vrhla se k Yorikovi. Stačil jeden pohled a bylo jí jasné, že to nebude lehké. Její oči spočinuli totiž na jeho ruce, zpod které mu vyčnívaly střeva, některá naseknutá, některá přeříznutá. Ano, byl na živu, ale jen tak tak, ztratil mnoho krve. Kdyby tady aspoň nebyla sama, říkala si v duchu a pustila se do léčení. Nejdřív položila jednu ruku na jeho srdce a pomocí chakry ho začala povzbuzovat v činnosti, druhou rukou chytla střeva na postižených částech, dala k sobě a stiskla, kolem se objevila zelená chakra a rány se začali pomalu zacelovat. Když si byla jistá yorikovým srdcem, přendala ruku a snažila se nahrubo zacelit tu dlouhou ránu na jeho pravé ruce.

Kakashi se znepokojeně díval na místo, kde stála naposledy Haltia a rozkázal všechny vzbudit.
"Neji, podívej se po okolí." Řekl Kakashi.
"Dobrě. Byakugan!" Odvětil Neji a téměř okamžitě sebou trhl.
"Ha-Haltia." Vypadlo z něj nevěřícným hlasem a ukázal na místo, kde naposledy stála.
Všichni se tam podívali a uviděli, jak ze spár v podlaze a zdech přitéká mnoho malých kaluží vody a vtékají jedna do druhé. Náhle se ozval opět ten nelidský ryk, Neji sebou trhl, zavřel oči a zacpal si uši, zmizel mu byakugan, zavrávoral a sesypal se na zem. Z louže se zjevila Haltia, pořád zahalená v plášti.
"Neji!" Křikla vyděšeně Hinata a rozeběhla se k němu.
Neji byl totálně mimo, hlava mu třeštila a nedokázal se zvednout.
"Co jsi zač?" Řekla Hinata a taky zapla Byakugan.

"To sis myslel Kakashi, že mě ten tvůj ohýnek zabije? Nebo snad ten trapnej rampouch?" Ptala se s posměškem a otočila se směrem k Yorikovi a Sakuře.
Když mluvila, Hinata se snažila zaměřit její chakru, ale nic neviděla, všechna chakra okolo se různě vlnila a míhala kolem ní, až se jí z toho zamotala hlava a spadla vedle Nejiho, ale nebyla na tom tak zle jako on. Znenadání se ozval hluk odněkud ze zdola.
"Grr... Ještě se uvidíme." Šptila Haltia rozhněvaně a rozplynula se jako pára nad hrncem.

Hned na to ze spoda vyběhl Strybjorn a několik mužů s podivnými zbraněmi v rukou, v tu samou chvíli k nim vletěl ze shora Alexi a všichni nově příchozí jednohlasně vykřikli:
"Kde je?!"

Po té pohled Alexiho i Strybjorna spočinul na Sakuru klečící nad nehybným yorikovým tělem. Oba viděli, že potřebuje pomoc. Proto Strybjorn neváhal a vyslal zdravotníka ze své skupiny na pomoc. Jakmile ho Sakura uviděla, obrovsky se jí ulevilo, konečně na to není sama, řekla si a dala mu instrukce.
"Dostane se z toho?" Zeptal se Alexi.
"Ano, teď už určitě ano." Opověděla mu Sakura.
Při této věte spadl Aleximu i Strybjornovi kámen ze srdce.
"Strybjorne,nahoře je děsnej brajgl, musíme to tam uklidit." Oznámil Alexi.
Ten jen kývl na souhlas a dal povel k odchodu.
"Kakashi, nepůjdeš s námi?" Ještě se optal.
"Shikamaru, běž s nimi." Řekl Kakashi a Shikamaru se s nimi odebral na palubu.

Potom co odešli se Kakashi obrátil na Nejiho a Hinatu, u kterých byli Shino a Ino.
"Tak jak jste na tom?"
"Už líp." Řekl Neji.
"Jsem v pořádku, jen se mi trochu zamotala hlava, nic víc." Pokračovala Hinata.
"Hmm... nic víc." Na chvíli se zamyslel a pak beze slova odešel někam dolů.

"He? Oni jsou nějací přeživší?" Podivil se Shikamaru při vstupu na palubu.
"Copak sis myslel, že jsem je všechny zabil? Zajatci se rozhodně hodí, pokud teda něco ví." Poslední slova zněla velmi chladně, vedená s vražedným pohledem směrem k několika zajatcům, co se povalovali jen několik metrů svázaní.
"Tak začneme." Řekl s úsměvem Strybjorn.

"Ehm...no, něměli by jsme se jít podívat za ostatními nahoru?" Navrhla Ino.
"Zvládnete to tady, Sakuro?" Zeptal se Shino.
"Jo zvládnem, jen běžte." Odvětila.
"Fajn." Řekl a všichni se vydali na palubu.
"Ježiši, co se to tam stalo?" Řekla Tenten, když kráčeli po krví prosáklých schodech.

Mezitím Kakashi scházel níž a níž, mířil ke skladu. U vchodu do něj, byli dva lidé, jeden zdravotník a další, velmi silně pořezaný.
"Co se tady stalo?"
"Coby, zaútočili na sklad... a já to holt odnes no." Poznamenal s úsměvem majitel těch krvavých řezanců.
Nebyl zrovna v nejlepším stavu a v jednom kuse vykašlával krev, i přes snahu zdravotníka co byl u něj.
"Kdo to byl?" Ptal se dál.
"M-mod... modrý stín." Vykašlal ze sebe.
Po té od sebe odendal ruku svého společníka s výrazem smířeným se smrtí. Jemně si položil ruku zpět a za pár sekund mu zmizely z očí i ty poslední jiskřičky života. Zdravotník vedle něj si jen povzdechl a dlaní mu zavřel oči.
"Někdy si říkám, proč se vůbec snažím." Říkal se sklopeným zrakem, neočekávajíc odpověď.
"A ukradl něco?" Změnil téma Kakashi.
"Heh, ne, přes něj se nedostal, ale když ho dostatečně zmasakroval, tak ho najednou nechal být. Jsem si jistý, vzhledem k těm zraněním, že by svou práci rád dokončil."
"Váš přítel musel být velice dobrý bojovník." Pronesl.
"Jistě, to on byl, ale teď už je mrtvý." Vyřkl kolísavým hlasem a odvrátil tvář, aby nebyli vidět jeho slzy.
"Ten člověk bojoval i s Yorikem." Poznamenal.
"Co?"
"Pomstil vašeho přítele."
"No a jak je na tom?" Tázal se nedočkavě.
"Není to nejlepší, je velice těžce raněn a je v bezvědomí."
"No tak to mě musíte okamžitě zavést za ním." Rozkázal Kakashimu.

"Heh? Ale ne." Vyřkla vyděšeně Sakura.