Žánr
Byla tma. Kdesi v dáli zavyl pes a na parapet zabušily kapky deště. Na posteli vedle okna se kdosi převaloval. Už asi 2 hodiny zkoušel usnout, ale stále se mu to nedařilo. Potemnělou oblohu rozčísl první blesk a světlo ozářilo celou místnost.
[b]Tak, toto ma napadlo len tak, z čista, z jasna, ako padne NOVA! Veľký tresk! Prásk! Ako keď pristane nečakane päsť v cudzej tvári. Taký nečakaný prásk! Nemá to bohvie nejakú súmernú kostru, (o čo ide) ale je to pekné...mne sa to rozhodne páči... (páči sa mi, čo som napísala...) je to príbeh, ktorý prebehol za jeden deň. Je to príbeh jedného dňa dvojice. Tak nejak sa to dá vysvetliť.
Ehm...malé upozornenie...shounen – ai...no ja neviem...nie je to tak drsné... dúfam, že vám to nebude vadiť...
Mne sa fakt zdá tento diel divný...chcela som ho možno aj vynechať, ale bez neho by ten ďalší moc nenadvezoval...ja neviem, však posúďte sami...
[b]Ja už fakt neviem, kde na to chodím 
Rypla som do toho, aj svoje myšlienky. Mne to nedalo
Takže sa nedivte, keď sa sama pozastavím nad sebou, alebo tak nejak to vyznie
Či vstúpia Soru so Sasukem k Akatsuki, a čo bude s Ashiorim a Yonwou?
...a prečo by mali Akatsuki pribrať Sora so Sasukem?
„Jen klid,“ řekne Ety. „Za chvíli povede.“
Ety sundá ruku ze stěny a ustoupí o něco dál. Skála zaduní a stěna před nimi se začne otevírat.
Když se otevře, Naruto se k ní hned rozběhne. Etya ho chytne za bundu a stáhne ho zpátky. Naruto se poslušně postaví na své původní místo. Zevnitř skály se ozve menší zařvání a pak se objeví plamen ohně, který zapálí všechny louče v následující chodbě. Plamen se zastaví asi metr před nimi a vyhasne.
„Etyo. Vedeš společnost?“
„Ano Matano.“
Ktokoľvek tvrdí, že deti nie sú otravné! Je debil! S dvojitým obrovským D, ktoré prevýši všetky D v celom vesmíre! Nie ja nechcem mať deti! Nie tak otravné!!!
To decko je zvláštne...ono ma našlo i potom, ako som dokázal elegantne po Uchihovsku, tak perfektne úžasne, až sa mi z toho hlava zatočila, vypariť. Ona nie je normálna! Ak je svet elipsa, tak ona je...jaj! hlúpa veta!
To sa stáva, že aj mne vypadnú prirovnania. Už len blúdim. Pretože to malé decko mi skoro vrazilo kunai do brucha. Sa tu oháňa, ani keby na ňu útočila včela. Kruci piesok!
Jednoho dne si Lee přepočítával své úspory. Nečekalo ho však nic příjemného. Spíše naopak. Hugo (jeho pokladnička) utrpěl velikou "dietu". Lee už skoro neměl peníze na trénink tak si řekl, že si najde brigádu. Koupil si noviny (velmi levné aby neutrácel) a hledal. Nic nenašel. Tak šel a šel po městě, že by ho tam něco mohlo inspirovat. Viděl Shikamara jak seče trávu, viděl Kibu jak maluje budovy a dokonce i Neji přepočítával peníze v pokladně. Žádná brigáda ho však nezaujala. Po dlouhém hledání šel na oběd. Sedl si a objednal si.
Byli jsme tým sedm a byli jsme šťastní,
ty ses však vydal svou cestou vlastní.
Byli jsme tým, skoro jak rodina,
na tyhle dny se tak krásně vzpomíná.
Byli jsme soupeři, vždy šlo o zbytečnost,
dřív byla to hra, však teď je to skutečnost.
Byli jsme přátelé, byli jsme bratři,
jak dvě půlky přívešku, co k sobě patří.
Přísahám na svou smrt, že vrátím tě zpět,
i kdybych při tom měl prohledat svět.
Pomsta, to jediné má pro tebe význam,
tvá pomsta je tvým snem, já taky sen mám.
Mým snem je, Sasuke, vrátit tě domů,
"Broučku? Já ten návod prostě nechápu." stěžuje si Konan Peinovi.
"To snad ani není možný. Ty fakt nejseš blondýna? Ukaž mi to." zuří Pein a bere si do ruk návod na barvení vlasů.
Pein na židli s ručníkem přes ramena si to chvíli pročítá a musí uznat, že ten návod je pro nějaký inteligenty.
"Ok, já jsem to pochopil." lže Pein a pokouší si vzpomenout, jak si jeho máma barvila vlasy.
"No, tak prostě přines kartáček."
"Ale jakej? Nějakej starej, ne? Použitej."
spoluautorská povídka, kterou píšou Leonyda Styron, Johnny Wolf a T.a.r.a.n.e.e
Den první... objevují se noví "zájemci"
„Takže, jak mi tady Lee s potěšením sdělil, koná ze zde v Konoze akce zavánějící sílou mládí.“
Ale ne, pomyslel si Neji, takže Lee už tím opravdu nakazil i Gaie senseie… co já jenom budu dělat?
„Věř Gai sensei, že půjde nám krásně,
celých těch třináct dní skládat básně!
Se silou mládí hravě to zvládneme,
Uchihu a Uzumakiho porazíme!“
Neji, Shikamaru a Konohamaru cestovaly pouštěmi do kamenné.
„Já teda nechápu, proč když jdeme do kamenné, proč jsou tady pouště?“ Ječel neustále Konohamaru.
Shikamaru a Neji už z něj byli rozladění. To museli sebou brát právě tohohle prcka?
„Každý ninja je teď potřebný. Vím, že Konohamaru vám možná moc nepomůže, ale potřebuji vyslat na další misi ještě jeden kvalitní tým na nalezení skrýše Akatsuki.“
No jo, stará bábi Tsunade.
„Pozor!“ Křikl najednou Neji a strhl Konohamara na zem.
„Co je?“ Kvičel Konohamaru.
ZRADILA…zradila ho! Toho chlapce, jehož jméno chtěla poslouchat do konce svého bídného života. Při jehož pohledu ji mrazilo, ale zároveň hřálo u srdce. A ona zklamala jeho důvěru. Podkopla mu nohy a zabránila tak v jeho snu: žít klidným a překrásným životem bez překážek a s láskou…
<
Hatake Immary 13...
Sokyne...
,,Tak čo ako to išlo?" Piata Hokage pozrela na Kakashiho.
,,Až na to zranenie celkom dobre." Odvetil Kakashi a bez vyzvania sa posadil na jednu z dvoch stoličiek pred Tsunadinym pracovným stolom.
,,Počula som čo sa Gaimu podarilo." Podotkla Tsunade so smiechom. Zohla sa k skrinke v stole a vtiahla z nej akúsi fľašu a po dva malé poháriky.
,,Dáš si?" Kakashi bez slova prikývol. Tsunade skúsene rozliala do oboch pohárov saké a jeden pohárik posunula bližšie pred Kakashiho.
Deidara našel Itachiho venku, házel kunaie po stromech, jen v černém tričku a tmavých kalhotách, v černých očích podivný výraz. Už dávno bylo ráno.
„Nestojím o soucit,“ zabručel Uchiha.
„Kvůli tomu jsem nepřišel.“
„Tak proč?“
Blonďáček si sedl do trávy. „Potřeboval jsem chvíli na vzduch.“
„Budu ti věřit,“ vzdychl Uchiha a zasekl do kmene další zbraň. Za chvíli už to nevydržel a uhodil do stromu pěstí. „To prostě neni fér! Když mám naději na lepší život, osud mi tu šanci vezme!“
AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - Naruto - díl - 110
Sasuke zjistil, že oproti Narutovi je stále slabší. Dokázal zahodit přátelství a zradit Konohu. Opustil vesnici a se čtyřmi ninji ze Zvučné se vydal hledat Orochimarua.
Hadí lidé se vrhli na tým Delta.
Prvních pět se napřáhlo svými drápy, ale před nimi se zablesklo a oni v krvi odletěli pryč.
Hiro doskočil na zem a z jeho blesky zářící katany odkáplo pár kapek krve.
„Je jich tu vážně dost.“ Řekl přes rameno a sejmul roztočením katany před sebou další dva.
„To jo-!“ řekla Nami, vyhnula se úklonem doprava seknutí drápy a vrazila hadovy ránu dlaní do krku, při použití chakrového skalpelu, a přesekla mu tím žíly v krku.
„-ale nedá se nic dělat!!“ dokončila větu.
info Dvě ženy, dva různé osudy... Náhoda je spojí, avšak jejich cesty jsou plné bolesti a ztrát. Potom však někoho potkají a jejich osudy se změní... A ony změní život mnoha lidem... Ať už v dobrém nebo zlém smyslu...
Povídku píše sorafay a Leonyda Styron
Zrychlený dech, nesnadná cesta, všude samé stromy. Dva muži prchají jako o život skrz křoví a houštiny, jen aby zmátli své pronásledovatele. Na zádech se jim houpou meče, při běhu překážejí. Úkol, který dostali, se nedal splnit. Teď oba platí za svou neopatrnost.
Tma. Všeobjímající prázdnota, která poskytuje blažený pocit lehkosti a bezpečí. Zůstat navždy spát obklopena nicotou pohroužena do svých myšlenek a ztracena hluboko ve svých úvahách.
Náhle se však přibližuje cosi, co ji vytrhává z jejího temného snění, něco čemu se nedá bránit. Přichází to pomalu, ale každým okamžikem je to blíž. Je to hlas, ne, hlasy. O něčem mluví, slova však jakoby nedávala smysl. Moct se tak navrátit zpět do temnoty a navždy spát, nevidět a neslyšet. Něco takového však už není možné...
Taaak... tuhle FF píšu společně s hAnko-sama která bude psát o našem světě!!! 
Budem se střídat po kapitolách... žádný mix nebude!!! 
Takovej můj šílenej nápad a chudák hAnko se mi musela přizpůsobit!!! Mno tak přeju příjemný čtení!!! :)
„Kde zas vězíš, Dane?“ zeptala se patnáctiletá dívka káravým hlasem.
„Ty snad někam spěcháš?“ odpověděl chlapec, stejného věku jako byla ona.
Vír a květ třešně 12
„Jak jsi se opovážil vkročit do této vesnice zrádče,“ řekl Naruto a začal dělat obrovskou rychlostí pečetě.
„Kankin Kyubi no Jutsu.“
Naruto zabořil ruku do země a okolo nich se vytvořila rudá bariéra.
„Je to jen mezi námi,“ řekl a rozběhl se k němu.
Naruto zmizel a objevil se za ním a sekl kunaiem, ale úder byl zablokován katanou.
„Stále se spoléháš na tu sílu?“ zeptal se, když uskočil před další ranou.
„Ty mi tu něco vykládej, ten kdo odešel k Orochimarovi,“ ozval se Naruto.
