Kroniky Vzduchu Shippuuden:Díl 19-Živelná trojka

Hadí lidé se vrhli na tým Delta.
Prvních pět se napřáhlo svými drápy, ale před nimi se zablesklo a oni v krvi odletěli pryč.
Hiro doskočil na zem a z jeho blesky zářící katany odkáplo pár kapek krve.
„Je jich tu vážně dost.“ Řekl přes rameno a sejmul roztočením katany před sebou další dva.
„To jo-!“ řekla Nami, vyhnula se úklonem doprava seknutí drápy a vrazila hadovy ránu dlaní do krku, při použití chakrového skalpelu, a přesekla mu tím žíly v krku.
„-ale nedá se nic dělat!!“ dokončila větu.
„Jutsu Obrovského tornáda!!“ zvolal Jaden a chumel hadu rozhodila po sále bouře větrných čepelí.
Jaden se bojovně pousmál, ale hned na to se s bolestivým syknutím chytl za hruď.
Jeden z hadů toho využil a vrhl se na něj s roztáhlou tlamou.
Ale těsně před ním ho smetla vodní vlna.
„Díky Nami!!“ zavolal Jaden na Nami, která kousek od něj držela pečeť a pousmála se na něj.
„Musíme se seskupit!!!“ zavolal Hiro a udělal jednou rukou pečeť soustředění.
„Raiton:Jutsu Hromosvodu!!!“ zvolal a vrazil jednu čepel jeho katany do země, načež z té druhé vyletělo prudce několik blesků a zasáhlo asi pět hadů kolem něj.
Trojice se postupně přibližovala k sobě za neustálého odrážení útoků hadích válečníků.
Nami každou chvíli uhýbala ostrým ranám drápů a švihala rukama s chakrovými skalpely po hadích hrdlech. Každou chvíli padlo k zemi několik hadů s krví vytékající z pusy, ale bylo jich příliš mnoho…
Kus od ní se míhal pruh modrobílého světla, když Hiro propichoval a doslova porcoval hady svojí bleskovou katanou.
Zem pod ním se začínala zbarvovat do červena…
Ani Jaden si nevedl špatně…odrážel hadí útoky jejich drápy svými dýkami a každou chvíli s nimi nějakého přepůlil…ale jeho zranění to rozhodně neprospívalo a tak mu celkem rychle ubývalo sil…
Trojice se dostala až k sobě a postavili se k sobě zády, aby se navzájem kryli.
„Začíná to bejt ošklivý!!“ křikla v zápalu boje Nami.
„…Jo!!“ potvrdil jí zadýchaně Jaden.
„Vydržíš to??!“ otázala se ho Nami, když okem zahlédla v jakém je stavu.
„Nikdy mi-!!“ chtěl se zazubit Jaden, ale zasekl se a zasténal.
„-nebylo líp!!“ pousmál se.
Nami se na něj krátce zamračila.
„Použijeme Jedničku, ok?? Máte ještě dost chakry??“ řekl Jaden a švihnutím dýky zarazil její čepel jednomu hadovi do hlavy.
„My jo…“ řekl Hiro.
„Já taky!!! Sakra tak hrozný to není lidi!!!“ namítl Jaden na Hirovu narážku.
„Takže se připravte…!!! Nami!!“ zavolal Jaden.
Nami sejmula dalšího hada a udělala rychle několik pečetí.
„Suiton: Jutsu Vodní zdi!!“ zvolala Nami a trojici obklopila polokoule z vody.
Hadi se nashromáždily kolem štítu a neúnavně na něj útočili svými drápy a zuby. Štítem to sice neprošlo, ale po chvilce přestával vypadat pevně.
„Fuuton:…!!“
„Suiton:…!!“
„Raiton:…!!“ udělali postupně každý z nich pečeť a podrželi jí.
Jaden dodělal několik dalších pečetí a kolem trojice se zvedl obrovský kužel větrných čepelí, který prorazil vodní štít a smetl nejbližší hady.
„Jutsu Obrovského tornáda!!!“ zvolal Jaden.
Po něm udělala rychle několik pečetí Nami a zprostředka trojice se zvedla obrovská vlna, která se spojila s tornádem a tím vznikl obrovský kužel vířících vodních čepelí, točící se kolem trojice.
„Síla Tsunami!!!“ zvolala Nami.
Jaden se soustředil a vrazil ruce do stran.
Vír se začal prudce roztahovat po sále a smetávat hady sebou.
Nakonec dokončil pečetě Hiro.
„Jutsu Rozpoutání bouře!!!“ zvolal a napřáhl se dlaněmi nad sebe.
Z nich mu vyšlehla obrovská vlna elektřiny a spojila se s ničivým vodním vírem.
Jutsu které vyvolali nabralo vlastností obrovské vodní smršti, nabyté elektřinou.
Vír smetl všechny hady v sále.
Větrné čepele je trhali na kusy, voda topila a tlakem drtila a elektřina pálila do kosti.
„Hadi…Spláchnutí a-.“ zamračila se Nami a udělala pečeť soustředění.
Vírem proběhla nepatrná vlna tlaku a celý úkaz se proměnil ve tvrdý led a uvěznil všechno, co z hadů zbylo, v sobě.
„-zamražení.“ Dořekla Nami.

Trojice se vítězoslavně usmála, ale dlouho jim to nevydrželo.
Sál zachvátilo zemětřesení a ze stropu se začali ulamovat kusy skály.
„Sakra!! Tímhle kouskem jsme dali této základně poslední ránu!!“ zaklel Hiro.
„Musíme se odsud dostat, nebo nás to tu pohřbí za živa!!“ řekla nervózně Nami a trojice se rozeběhla k tunelu, vedoucímu do knihovny a do laboratoří, a následně do radnice na povrchu.
Ale těsně před nimi se ze stropu utrhl obrovský balvan a východ, jedinou cestu ven, zavalil.
„Tohle nevypadá dobře…!!“ řekl strnule Jaden.

V sále padali ze stropu stále větší kameny a pomalu nebylo kam uhýbat.
„Co ta cesta, kterou odešli Sasuke s Kabutem??“ zakřičel do hluku Hiro.
„Pochybuju! Určitě je to nějak zabezpečený, abychom to nemohli použít! Jinak by to nenechali tak volně!!“ odvětil Jaden a rozhlédl se po sále.
„Napadá mě jediná možnost!!“ řekl a rychle uskočil doprava před padajícím kusem skály.
Chytl se za ránu a klesl na kolena.
„Jadene!!“ vykřikla Nami a přispěchala k němu.
„…To nic…“ pokusil se, přes zatnuté zuby bolestí, Jaden o úsměv.
„Musíme se probít na povrch!!“ řekl Jaden a vzhlédl.
„Cože??!!! Jak??“ vytřeštila překvapeně oči Nami.
Jaden se jenom zamračil a napřáhl se dlaněmi proti sobě.
V nich se mu začala formovat Větrná chakra a vítr do šedivé koule.
„Počkej!!! Na to nemáš dost sil!!!“ namítla Nami.
„Je to naše jediná možnost!!! Připrav svůj štít Nami!!!“ zakřičel Jaden.
Ruce se mu začínali třást a rána na prsou krvácet.
I kdybych tu měl vypustit duši tak tohle dokončim!!!!! Řekl si odhodlaně Jaden, snažil se potlačit bolest a soustředil se.
Nakonec s bojovným výkřikem vrazil dlaně nad hlavu, směrem ke stropu.
,,Fuudaiton!!!!" zařval.
Z nich se zvedl vířící sloupec drtivého tlaku a větrných čepelí a tvrdě narazil do stropu.
Od místa dopadu létalo kamení a začal se směrem na povrch formovat tunel.
Jaden trochu zavrávoral, ale ustál to.
Nami k němu rychle přiběhla a objala ho ze zadu kolem hrudě.
Kolem dlaní se jí rozzářila léčivá chakra.
„Vydrž!!!“ řekla zadýchaně.
Hiro bedlivě sledoval zvětšující se otvor ve stropě...dokud nezahlédl světlo.
Jaden se pousmál a sesunul se k zemi.
„Jadene!!“ vykřikla Nami a klesla na kolena spolu s ním.
„Nami!!!“ zavolal rychle na Nami a ta pustila Jadena a udělala pečeť.
Trojici opět obklopil vodní štít.
Ale pod nárazy balvanů se Nami začali třást ruce.
„Je to moc silný nápor!!! Tohle dlouho nevydržím!!!“ procedila Nami mezi zuby.
„Už to bude!!!“ řekl Hiro a natřel si dlaň trochou Jadenovi krve.
„Jutsu Přivolání!!!“ zvolal a vrazil dlaň do země.
Ve vodní bublině se v bílém kouři objevil obrovský bílý tygr.
Rion se rozhlédl a potom něco zavrčel.
„Já vím!! Nejsem ten kdo si tě může dovolit přivolat, ale jestli nám teď nepomůžeš tak ten, kdo může, bude mrtvý!!!“ řekl naléhavě Hiro.
Rion nic neřekl a sklonil se.
„Rychle Nami!!! Vezmi Jadena a pomoz mi s ním na Riona!!!“ křikl Hiro.
Nami pustila pečeť, rychle podepřela s Hirem Jadena a vylezla s ním Rionovi na záda.
Každý z nich se jednou rukou pevně chytl Rionovi srsti a druhou drželi Jadena.
Rion se pokrčil a prudce odrazil.
Obratně se odrážel od stěn sálu a postupně stoupal směrem k díře ve stropu.
Vyhýbal se padajícím balvanům a od těch, kterým se nestihl vyhnout se odrazil.
„Rychleji!!!“ zakřičel Hiro, když začínalo padat ze stropu stále více kamenů a díra se začínala zmenšovat.
Rion něco zařval a skočil do kolmého tunelu, stoupajícímu k povrchu.
Běžel v něm dokola, aby se v něm udržel a stoupal ke světlu.
Vydrž Jadene!!! Vrhla Nami letmý pohled na Jadena.
Už byly jenom pár metrů od východu na povrch, když tu jí zavalil kámen.
Nami se rozšířili zorničky.
„Drž ho!!!“ vykřikl náhle Hiro, pustil Jadena a sáhl si za záda.
Nami skoro nestihla zareagovat, ale rychle sevřela Jadenovu ruku ještě pevněji.
Trochu jí to stáhlo z Rionových zad.
Hiro se napřáhl svojí katanou a prohnal jejími čepelemi pořádnou dávku chakry.
„Bleskové Ostří!!!“ zvolal a vrazil jednu čepel proti kamenu.
Nerost se roztříštil na kousky a Rion vyskočil spolu se svými pasažéry na zelený lesní palouk, ozářený denním světlem.
Okolí kolem jejich únikové díry se lehce propadlo a z díry vybuchl proud špinavého kouře.
Rion se po chvilce uvolněně svezl do trávy.
Nami radostně vydechla, Hiro spíš vyčerpaně, a oba sebou švihli z tygřích zad na trávu vedle Riona.
„Tomuhle-říkám-závod!!“ řekl Hiro mezi nádechy.

Nami si ale rychle vzpomněla na Jadena a rychle se zvedla.
Opatrně ho podepřela a položila do trávy vedla tygra.
Rion se na něj zadíval a něco zavrčel pod fousy.
„Bude v pořádku, neboj!!“ řekla Nami, zatím co si klekla vedle Jadena a přitiskla mu ruce na ošklivou ránu na hrudi.
„Ty víš, co říká? Já myslel že to vědí jenom ti, co jsou podepsaní na kontraktu s nimi.“ Řekl překvapeně Hiro.
„Nevím…, ale vytuším to.“ Pousmála se na Riona Nami a podrbala ho mezi ušima.
Sice se zvířata neumějí usmívat, ale Rion tak momentálně vypadal.
„Ztratil hodně krve a už také nemá téměř žádnou chakru!! Bude nějakou chvíli trvat, než se probere.“ Řekla po chvilce Nami a zadívala se na Jadena.
„To nevadí. Zatím se můžeme vydat najít toho Uchihu.“ Řekl Hiro, zvedl se a přešel k Jadenovi s Nami.
„Jak ho chceš asi najít?! Nemáme nic co mu patřilo, podle čeho by Rion mohl nabrat stopu.“ Řekla trochu rozčíleně Nami na Hirův nedomyšlený nápad.
„Ale my máme něco co mu patřilo, a to víc než cokoliv jiného…jeho krev!“ pousmál se odhodlaně Hiro a podíval se na Jadenovu podrážku, kterou před tím trefil Sasukeho do brady.

K večeru už seděli zase na Rionových zádech, který se hnal lesem za Sasukeho stopou.
Rion něco otráveně zavrčel.
„Já vím, že tě to štve, že musíš běžet tak pomalu. Ale jinak to nejde. My by jsme se na tobě neudrželi, ještě s Jadenem.“ Řekla Nami, zatím co držela Jadena napůl v náruči.
„Možná by jsme se na to měli vykašlat…!! Co když ho zase najdeme?? Jaden je mimo a my jsme tím pádem jen dva!! Je to příliš riskantní!!“ řekla po chvilce Nami a podívala se na Hira, který seděl před ní.
„Co myslíš, že by nám Jaden řekl, když by se dozvěděl, že jsme měli možnost pronásledovat Sasukeho a nevyužili jsme jí…?“ otočil se na ní Hiro.
Nami sklopila pohled.
„Tak vidíš! Za chvíli se zastavíme, bude noc.“ Pousmál se Hiro a otočil se opět dopředu.

Za chvíli už seděli v lese kolem ohýnku. Okolí před pár minutami zachvátila temnota noci.
Rion ležel u stromu kus od ohně a měl položenou hlavu v předních tlapách.
Nami zkontrolovala Jadenovo zranění. Už se zavřelo.
Nějakou chvíli na něm ještě držela ruce s hojící chakrou.
„Jak ti je?“ odtrhl Hiro svůj pohled od ohně a podíval se na Nami.
„…Dobře.“ Pousmála se na něj unavenýma očima.
Skončila s léčením a obtočila Jadenův hrudník obvazy.
Položila ho na zem kus od ohně, sundala si svou fialovou vestu, pod kterou měla černé triko s krátkým rukávem, a podložila mu s ní hlavu.
„Jenom si na chvilku…lehnu.“ Řekla Nami, zatím co si lehala na zem, podložila hlavu rukou a zavřela oči.
Během chvilky usnula.
Hiro se pousmál, přešel k ní a přikryl jí svojí vestou.
Sám si potom lehl na zem vedle ohně a založil si ruce za hlavu.