Žánr
Některé sny se splní, některé zase ne. Jejím snem bylo zničit Konohu. Vesnici, jež jí připravila o všechno – o rodinu, o přátele, o lásku i o domov.
Vzít život byl jednoduchý úkol. Zabíjení nenáviděla, a přesto byla vtažena do krvavého konfliktu dvou vesnic.
Zabíjela pro pomstu. Její otec padl rukou konožských shinobi, její matka zrovna tak. Jeden z jejích bratrů byl Konohou zajat a kdoví, zda je ještě naživu. Druhý bratr byl již dva roky nezvěstný.
Nemohla smutek a trápení déle snášet a rozhodla se jednat.
17.Kapitola: Na vrchole!
,,Tak fajn. Sme hore,“ sucho konštatovala Omini.
Sťažka dýchala a opierala sa o stenu. Objavilo sa ich tu viac než čakala, ale zvládla to.
Pozerala sa po roztrúsených mŕtvolách, teraz už normálnym zrakom. Cítila ako jej teplá krv steká po tvári, samozrejme nebola jej, to je tá nevýhoda boja na blízko, stále ste od cudzej krvi.
Musela ísť ďalej. Opatrne prešla pomedzi skrútené tela a stratené vnútornosti.
Držala sa pri stene, keďže predpokladala, že pasce budú umiestnené hlavne v strede chodby. Ale tak viete, každý sa raz sekne.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
Když vyšli ze dveří, uslyšeli prosebné volání. „Pomoc! Shikamaru!“ Jelikož stáli na konci chodby, jasně poznali Hanabiin žádoucí hlas. Shikamaru se automaticky rozeběhl k východu. Sice poznal podle tónu hlasu, že asi nehrozí žádné nebezpečí, ale přesto ho jako velitele a kamaráda zajímalo, co se děje. Naruto ho instinktivně následoval. Rychle seběhli schody a vyřítili se ven. Jelikož nikoho nezahlédli, běželi dál k lesu. Po pár metrech zahlédli aktivovanou past, ve které viseli polonazí Kiba s Hanabi.
"Takže, jelikož túra neproběhla podle mých představ s nemám náladu s vámi někam jít, tak jsme s Orochimarem vymysleli hledání pokladu." Řekl vesele Pein, kterého opouštělo jeho nadšení.
„Zdá sa mi to alebo si mi práve porozprával o tom, čo sa ti snívalo?“ spýtala sa neveriacky Tsunade Sasukeho a na posledné slovo vo svojej otázke dala dôraz. Sasuke jej na to nič nepovedal, iba sklonil hlavu, mračil sa do zeme, zatínal čeľusť a zatínal päste pri svojich stehnách.
Vonku zúrila bitka medzi členmi Akatsuki a Alianciou spojených národov, pričom sa zapojili aj Kagovia. Nemohli uveriť, že kdekoľvek sa pohnú, narazia na Akatsuki. Nevedeli sa rozhodnúť či majú utiecť, alebo sa pripojiť k boju.
Než jsem se nadála, stmívalo se. Netušila jsem jak daleko je Konoha, ale jít po tmě nebyl dobrý
nápad. Mé zranění byly pořád bolestivé. Deidara seděl u okna zadíval se na podnik naproti našeho ubytování. Byl potichu, od toho, co jsme vešli do vesnice. Přihodilo se snad něco? Třeba tohle vše měl v plánu, aby mě teď zajal. Ne, dobře. Nebudu takhle přemýšlet.
„Deidaro…?“ začala jsem.
„…přespíme tu?“ zeptala jsem se váhavě.
Deidara se na mě podíval, bez známky radosti nebo jakékoliv jiné emoce.
[spoiler]„A co je ta oslava?” ptám se.
„Všechny týmy si dají společnou večeři. Bez senseiů, jen tak, bude to fajn, dattebayo!” Říká s úsměvem Naruto.
Ale hned, jak vyjdu z nemocnice se mi stáhnou útroby.
Venku se kupodivu sešly všechny týmy a čekají na Tým Kakashi. Něco mi vžene slzy do očí. Vypadají tak stejně jako na papíře. Jsou jen živí. Můj sen obživl.
Náhle se zastavím jako opařený.
Vedle TenTen stojí Neji. A s Týmem 10 se právě loučí...
...Asuma.
„Co je, Kishi?” šťouchá do mě přátelsky Naruto.
Úderem druhé se Čtvrtý Kazekage vracel do své skromě zařízené ložnice. Měl přesně hodinovou mezeru na to, aby se oblékl a připravil na slavnostní oběd s vyslanci z Kamenné a potřeboval si naposled projít jednotlivé body konverzace. Cítil se zvláštně. Dnes kvůli tomu vstal už ve čtyři, probuzen nervózním pocitem, který nedokázal definovat. V posledních dnech také často vzpomínal - na vyrůstání svých dětí, na Karuru...
Hinata
„We are fighting dreamers takami wo...“ Hinata se rozespale natáhla po budíku, který neodvratně hlásil ráno. Neochotně vstala z postele a protáhla se jako kočka. Co nejtišeji přehupkala do koupeny a zastrčila dveře. Učísla tmavé vlasy, vyčistila si zuby… No prostě udělala to co dělá každá dívka každé ráno, ovšem s výjimkou, že ne všechny dívky mají byakugan a zkoušejí Juken.
„Dělej!“ zařval Neji zpoza dveří.
„Aby ses nezbláznil.“ křikla na oplátku a natruc byla v koupelně dalších deset minut.
Ino
Kde je tvé místo
Dlouho před tím než Kiba usnul sledoval strop bez jediné myšlenky. Spát se mu vůbec nedařilo, každou chvíli se znovu a znovu probudil a po několika hodinách už si ani neuvědomoval, zda vlastně skutečně spí, nebo je ještě stále vzhůru.
O několik metrů dál seděl Sasuke a sledoval Kabuta, který měl také lepší plány než nějaký spánek, co chvíli se vrtěl na židli a snažil se odtud dostat.
[spoiler]„Dobré odpoledne.“ Řekla s úsměvem na rtech blondýna která právě vešla.
„Jak dlouho jsem spala?“
„Asi čtyři dny.“
„...“
„No...mohla by si nám říct kdo jsi?“
„Jmenuji se Naomi.“
„Dobrý začátek.“ Objevil se jí na tváři ještě zářivější úsměv.
„.....“
„Co si dělala v boji s Orochimarem a Sasukem?“
„Nic speciálního, něco jsem dlužila Orochimarovi, navíc jsem měla vlastní důvody.“
„Chtěla jsem se tě na něco zeptat.“
„Na co?“
„Jestli by si se nepřidala ke Konoze.“ A znovu se pousmála.
Naoki, Itachi aj Nagato nemohli popadnúť dych. Spoza rohu sa na nich usmieval jeden muž.
„Kde sa tu nabral on," premýšľali všetci traja.
„Myslím, že vás..."
Okolo Naokiho prúdila chakra, ktorá neskôr vybuchla. Znova sa nadýchol. Jedno nadýchnutie mu stačilo, aby vyrazil proti svojmu súperovi. Priložil mu kunai ku krku pokiaľ sa ešte spamätával z toho výbuchu.
„Môžeš pustiť ten kunai. Neprišiel som sem bojovať."
„Tak prečo si tu, Danzou?"
„To je jednoduché. Prišiel som pre informácie. A mám ich vás ako dosť."
Zničující trénink
Tým 7 byl přítomen na cvičišti přesně v šest ráno, jak Kakashi požadoval. Když uběhlo pět minut, a Kakashi se stále neukazoval, tak Naruto začal se zahříváním.
„Naruto, ty Id*ote, co to ksakru děláš?“ křičela Sakura.
„Já ji přetrhnu! Ještě mi píše, že je u kamarádky a učí se!“ zuřil Kabuto, když mu Maxim vylíčil přijetí Mio do Shiovi skvadry.
„Zdá se, že Mio je spokojená. Dokonce se stala vrchní šéfkou elektronické sekce. Navíc vymyslela bludiště, kde málem Naru…“ pozdě se Maxim praštil přes pusu.
„Cože?“ tohle všem došlo.
„Proto Přízrak tak rychle zmizel. Chtěl jít po teplé stopě. Jenže kde je teď?“
Další den už mohl Naruto opustit nemocnici.
„Nepřehánějte to tolik s tím mluvením, jinak Naruto skončí zle,“ varovala Sakura.
„Budeme se snažit.“ Uzumaki nechápal, za to Hinata byla celá rudá.
„Co teď?“ ptal se Naruto.
Konečne pridávam 20-ty diel, tak dúfam, že sa vám bude páčiť 
Ani neverím! 20-ty!
„No... nemyslím si, že som práve jej typ.“ Nie, rozhodne nie.
„Ani ja si to nemyslím, ale na jednorázovku by si jej stačila.“
Stačila by som jej. Stačila. Au. Moje sebavedomie práve utrpelo peknú ranu.
Čo keby som mu povedala – Sasuke, ako by si sa cítil keby ti po sexe dievča povedalo, že to nestálo za nič? Myslím, že tvoje pocity by sa zhodovali s mojimi, ktoré mám práve teraz.
16.Kapitola: To, čoho by som sa vždy bála
Tak sa neboj, odraz sa... A leť za slávikom! A otvoria sa ti nové svety.
-MARLIESE GORDONOVÁ
Slnko zapadlo, vlády sa zmocnila noc. Prišla nečujne, v mäkkých papučkách z tmavého zamatu a čierny plášť rozprestrela po oblohe. Nezbedné hviezdičky využili dierky v jej plášti a prepchali nimi svoje hlávky. A že ich pani Noc mala veľa! Hviezdy žmurkali z každého kúska temnej oblohy.
