Tajemné
Další moje slátanina výplodu mé fantazie je na světě 
Tak snad, no nevim.......snad se bude líbit 
11. díl Záhadný neznámý
Naruto už jen s hlubokým povzdechnutím pohlédl před sebe, a jen tiše šeptnul : „Sakuro…..kde jenom jsi“
V hlubokém lese se v tu samou chvíli ocitla dívka s růžovými vlasy, v jednom hluboko zastrčeném krásném domě. Obýval ho ten muž, který ji odnesl z místa boje.
jsem se nudila a nemám zrovna nejlepší náladu...druhý název týdletý jednorázovky je "aneb víc teček než slov"a je to takoví divný.... poznamenat že jsou všichni ze zvučný živí...zatim
Láska...
Co je to...?
Existuje...?
Možná.....ano...existuje...
Kvůli ní umírám...
A proč...?
Miluji...proto...?
Protože jsem dokázala milovat...protože jsem mohla...?
Nebo protože jsem až moc naivně myslela že je to tak...?
Ne...opravdu miluji...
Umírám kvůli tomu...kvůli lásce...
Kap. Kap. Kap. Nemůže to blbý kapání přestat? Kap. Kap…. Haruna se naštvaně probudila. Zdál se jí sen…. , že zachránila svého bratra a…. kde to je? Otevřela oči a zaostřila zrak. Byla opravdu ve skrýši své matky a jejího bratra. Podívala se před sebe. Itachi….
Nano vs. Rogen ; Unáhlené chování Gaary ...
„Sundej si tu kapucu … já už jsem tě viděl.“ Pravil tajemným, ale přesto chladnokrevným hlasem.
/Je to tu … přesně to, co jsem nechtěla./ pomyslela si Nano a naštvaně odhodila plášť.
Zjevila se její přenádherně tvarovaná postava v bojovném elegantním a přesto drsném oblečením.
„Tak to by bylo, přítelíčku,“ ozval se za Kibou hluboký hlas. „Teďka žádný prudký pohyby, jestli nechceš, aby ti tohle vylezlo břichem ven.“ Kiba se nehýbal, jen sledoval, jak světlovlasý ninja s ulehčením schovává poslední sadu jehlic, popochází vpřed a zvedá Akamarua ze země.
„Kde jsou tvoji kamarádi?“ zeptal se hlas zezadu.
„Nevím,“ odpověděl Kiba po pravdě a přitom přemýšlel o tom, jak se mohl dostat do takhle nešťastné situace dvakrát v tak krátké době. Ucítil, jak mu kovová čepel tlačí na záda.
POKRAČOVÁNÍ JE TU !!! Akatsuki na scéně už podruhé !!! | 13.Díl |
Zaujali své pozice a vyčkávali.
Viděli přibližující se postavy v černých pláštích s červenými obláčky. Uviděli šest postav. Než se nadáli, ozval se obrovský výbuch. Hlavní brána byla zasažena. Překročili stráže a v mžiku se ocitli na kraji vesnice. Boj začal ……………………………………………… .
Ninjové z vesnice bojují jako o život. Je jim jedno, že je masakrují. Svojí
No a je tu ten dnešní vám slíbený díleček 
No, tak snad se vám bude líbit
10. díl Nepoctivý souboj
Sasuke se na ni díval doslova výsměšným pohledem a jen řekl: „Snad na mně nechceš použit holou sílu. To bych se moc nepobavil, když by to bylo tak rychle u konce.“
Když Gaara konečně přestal, dal jí pusu do vlasů a ještě víc ji k sobě přivinul.
32. kapitola: Džungarák versus plyšák
,,…Ukážeš mi toho křečka?“ zeptala se Temari. Shikamaru na ni trochu nechápavě pohlédl a namítl:
,,Jen křečka?“
,,…To byla sranda…“ pousmála se Temari.
,,Jediný, v co teď doufám je, že tě neslyšela Hedanna, ale pochybuju,“ zamumlal Shikamaru.
,,Tak ať, ona není žádná slepice!“ hájila Temari.
,,OK, to musím uznat,“ přiznal Shikamaru. ,,Takže… Potom u mě.“
,,Já taky ne,“ přisvědčil Naruto.
31. kapitola: Že by zase někdy lyžák?
,,Sakuro, nechceš přijít?“ zeptal se Gaara, když odcházeli od Naruta. Samozřejmě myslel menší pronajatý byt. Po dobu přítomnosti v Konoze si on i jeho sourozenci museli najít nějaké bydlení (každý svoje).
Sakura se na něj překvapeně podívala, ale pak řekla: ,,dobře, jsem zvědavá…“
Pak se všichni rozešli.
30. kapitola: Ještě umět chodit
Hinata opravdu byla za pár minut zpátky, jen si nesla tašku s tím nejnutnějším. Nebyla si totiž jistá, jak dlouho tu bude.
,,Nedivili se vaši, kam že jdeš?“ zeptal se Naruto.
,,Neji slíbil, že jim to vysvětlí,“ odpověděla.
,,A co tu budeme dělat?“ pokračoval a výjimečně nemyslel na sázku.
,,Tak já bych tu měla být proto, že bys s tím neměl hýbat,“ řekla.
,,To znamená…?“ zeptal se Naruto.
,,Vaření, uklízení… společnost…“ vypočítávala Hinata na prstech.
Stretnutia...
Dvadsiaty dielik, a ja nedokážem môjmu Sorovi ubližovať ani v poviedkach, ani v mysli, skrátka ho milujem, a nie som cvok!
...často ste tvrdil Sensei, že trápenie si máme nechať pre seba, pretože potom budú ľudia kvôli nám smutní...
"Já vim. To bylo Yoshino Tensei (Reinkarnace Yoshino)."
Gaara překvapeně vytřeštil oči.
"J-jak to víš?!" vykřikl roztřeseným hlasem.
Dívka se na něj nechápavě podívala.
"Co vim?" zeptala se zmateně.
"No že to je Yoshino Tensei!"
"...Co to je?" nechápala čerovláska.
Gaara na ni zmateně koukal.
"Vždyť...vždyť jsi to před chvilkou řekla!"
"Co sem řekla? To...Yoshino Tensei? Ne, to sem opravdu neříkala!" odporovala dál dívka v černém.
Gaara už tuplovaně nic nechápal. Vypadalo to, že Yoshino ihned zapomene to, co řekne.
Zase se otočila a s Gaarou bok po boku se vydala zpátky do svého starého domova.
Pomalu se blížili ke Konoze a Ookamiko začínala být čím dál tím víc nepokojnější. Gaara se na ni ustaraně podíval.
"Není ti nic Yoshino?" zeptal se jí opatrně.
Ta sebou polekaně trhla.
"Nic mi neni. A proč mi furt řikáš Yoshino?"
Pak se ale na okamžik zarazila.
"No jo, deť je to mý jméno," dodala tiše.
Vítr ševelil v korunách, ohýbal stébla trávy, setřásal kapky z větví. Kiba napínal zrak do houštin. V lese pod stromy bylo šero, panovalo ticho až na šelestění listů a tiché ťapkání kapek dopadajících na podmáčenou zem, do kaluží vytvořených deštěm. Nikde nebylo ani stopy po pohybu čehokoli, přesto Itachi, ten mladý muž se zvláštníma očima, držel ruku napnutou a ukazovákem varovně mířil na místo, kde se podle něj někdo cizí skrýval. Nepřítel?
Pomoc je na cestě !!!
Díl 12.
Za chvíli přešli poušť a stanuli před branami Písečné Vesnice. Tam už je čekali stráže, Temari, sám Kazekage a jeho bratr …………………………………………….. .
Došli až k nim.
„Vítejte …“ přivítal je Gazda. Podali si ruce. Jako poslední podávala ruku Nano.
Lidičky, je to smutné ale je to tak. Tahle povídka právě končí. Chtěla bych vám poděkovat za to, že jste u ní vydrželi tak dlouho a dokonce se vám i líbila! Ten to závěrečný díl je extra dlouhý (5 A4)Musím se pochlubit!
Jinak doufám, že mi tu necháte aspoň malý komentík a ještě jednou díky, že jste to s mým hrozným psaním vydrželi (no jo sebekritika)!
Sny a naděje zanikají ale po nich se objevují nové a lepší!
A tady je pro vás, mé věrné čtenáře, 9. dílek Tak si to užijte
9. díl Sasuke se objevil a útočí
Odchody...
Naruto sedel vedľa dievčaťa na lavičke. Bolo krásne jesenné poobedie, no kvety Sakury boli ružové ako na jar. Bolo to presne na tom istom mieste, kde ich Sasuke zradil... Spomienky na to však boli zabudnuté. Sakura z nenazdania vstala z lavičky a zadívala sa smerom k oblohe. Síce ju nevidela, ale vyzeralo to, akoby presne všetko videla do najmenších detailov. Naruto, akoby jej čítal myšlienky, vstal vedľa nej a povedal
