Chtěla jsem prince na bílém koni
a při tom si představovala tebe,
kluka, co jen za pomstou se honí
a nemyslí při tom na přátele.

Snila jsem o tom, že navždy si slíbíme
věrnost a lásku v dobrém i zlém.
Jenže my sliby nikdy nesložíme,
i proto udělám to nyní po tvém.

Myslela jsem, že záhadný shinobi,
jakým jsi tehdy nesporně byl,
horoucí polibek věnoval by mi,
to však nebylo tím, o čem jsi snil.

Teď chci jen, čeho se dotknout smím,
A nejsi to ty, to dávno vím.
Po slibu lásky už dávno netoužím,
s pověstí krásky se rozloučím.

Tým Delta se vrátil zpět do Konohy.
Jaden stál s Tsunade v kanceláři a Tsunade zapisovala jeho hlášení z poslední mise.
Měl bych se pak zastavit za Narutem…přemýšlel Jaden.
Zatím, co byly na misi, Naruto a Sakura s Jiraiyou se vydali na misi, najít Zvučnou vesnici. Hledali tam alespoň stopy po Sasukem.
Ale nenašli nic, jenom vědí, že Sasuke stále žije.
Sakra!! Oni hledali stopy po Sasukem a já ležel v bezvědomí na poušti!!! Zatnul zuby Jaden.
Najednou někdo zaklepal na dveře a vstoupil.
Byla to Sakura.
Jaden se otočil a byl trochu překvapený.

„Běž za mě, někdo tu je,“ řekl, vstal z křesla a postavil se před dívku. Musel je sledovat už dlouho, protože jak jinak by odhadl dobu, kdy se střídá hlídka. Teď byla jedna z mála chvil, kdy jsou útoky směřovány přímo na ně. Bylo zvláštní, že nezaútočil hned, jakoby na něco čekal. Neji to pochopil; Nejde po ní, jeho cíl jsem já.

TRUE LOVE

V ninjovské vesnici Konoha nazvané,

dokonce tichý vánek nezavane.

Není tu slyšet snad ani hlásky,

stal se příběh krutý, ale plný lásky.

Šlo mladé děvče s růžovými vlasy,

hezkými oči i srdcem plným krásy,

šlo večer navštívit milého svého,

však stalo se něco opravdu zlého.

Neznámý muž ji přepadl a podřízl,

trochu jejich vlasů pro sebe uřízl.

Černovlasý hoch, její přítel, nevěřil náhodě,

vydal se podívat, jestli je v pohodě.

Když ji tam uviděl v červené louži,

TAK NEVIM,NO POČTĚTĚ SI SAMI ALE AŤ SI UŽ MYSLÍTE COKOLIV ,MŮŽU ZARUČIT ŽE PŘÍŠTÍ DÍLY BUDOU LEPŠÍ (NO HLAVNĚ V TO DOUFÁM )
SNAD SE VÁM BUDE ALESPOˇTROŠKU LÍBIT

9.díl

S ohromnou radostí mu skočila kolem krku, a šeptla mu do ucha „Děkuju TI…….……Itachi..“ S těmito slovy se neovládla, a z nesmírné radosti mu něžně políbila krk.

Ta hadí kůže měla zajisté něco společného s tím Orochimarem…. Jenže si nemohla vzpomenout, při jaké souvislosti to jméno předtím slyšela. Když tak přemýšlela, nevšimla si, že oba její společníci se na ni dívají. Sakura si ji prohlížela s otevřenou pusou. Sice Sasukeho neviděla celkem dlouho, ale ona mu byla neskutečně podobná…. Až na ty oči. Kakashimu se v očích zračilo něco, co by se dalo popsat jako okouzlení, ale jen zavrtěl hlavou a sklopil zrak.

Růžový květ dopadá zlehka na hladinu jezírka. Při dopadu na vodní hladinu se vytvoří kolem něho malé malinké vlnky. Dávka, s vlasy barvy květů sakury, seděla na větvi a snila. Před rokem přesně v tento den se zde stala ona tragická věc.

„Ó né, nelechtej mně prosím.“
„Tak jo nechám tě, ale budeš hodný.“
„Já sem přece vždycky hodný nebo snad ne?“
„Hmmmmmm přemýšlím.... no jsi no.“ Dívka zavřela oči a zaposlouchala se do zpěvu ptáků.
„Sakuro? Víš že tě miluju?“
„Jo? Vážně?? A víš že já tebe taky??“

Je krásný letní den. Ideální na procházku lesem.
''Saruwatari, nejsme už moc daleko od vesnice?''
''Yumaru neboj, vím kde jsme.'' V tom někdo seskočil ze stromu do křoví.
''Saruwatari slyšela si to? Nevíš co to bylo??''

A jedenáctý díl... spíš jen takový předkrm ke dvanáctce, protože až tam se teprve pomalu dají věci do pohybu... ale o tom později...:D

Naruto
Tady jde o Sakuru… Okamžitě se zarazil. Sakura…
Jak se vůbec opovažuje o ní mluvit? Po tom všem… To mu to pořád nestačí? Získal ji, dívku na které Narutovi záleželo víc než na komukoli jiném. A nejen ji. Sasuke… ten muž v něm vyvolával stále větší nenávist. Pomalu začal nad svými city ztrácet kontrolu.

„Na co myslíš, když se díváš na ty hvězdy?“
„Myslím na chvíli, když jsem se potkali. Byla to krásná noc, která je jenom jednou za čas. Hvězdy vyšly už brzo po setmění a já jsem chtěl, abys mi říkala jejich jména,“ ponořil se do slastných vzpomínek na první okamžiky po jejím boku.

Tak a je tady osmička... Předem se omlouvám, v tomhle dílu se bojuje a boje nejsou moje parketa, tak prosím omluvte slabost tohoto dílu... Taky chci upozornit že mé nadměrné hraní bulánků u mě způsoubuje agresivitu, proto doufám že vás nezklamu poslední větou. Mno, tak dost vykecávání tady je příběh:

„ANO!“ Ozvalo se sborově a kancelář zůstala prázdná.
„Naruto..“ „Máme jít k hlavní bráně, prý nám pošlou posily, ale moc v to nedoufám.“ Obeznámil je ve zkratce Naruto.
Kakashi jenom pokýval hlavou na souhlas a začal přemýšlet.

Toto je moja prvá poviedka o Narutovi. Dúfam, že sa bude páčiť.

Keď láska odchádza

Dříve, než začnete číst, chtěl bych vás upozornit, do čeho se pouštíte. Tato povídka bude na pokračování (pokud vše půjde dobře a bude zájem, troufám si na cca 30 dílů, možná i víc). Děj je zasazený do příběhu Naruta, postavy se pokusím neměnit, ale pár věcí bude přece jen jiných. Naruto a spol. mají už na začátku příběhu 15-16 let. V povídce budou spíše bojové scénky, ale nevynechám ani romantiku (i kluk může mít city ).
To je tak vše, ať se vám líbí.

Ishidate

„No a???? Tak je právě viděla já sem taky viděl svého brachu“ řekl Itachi a Konan se na něho hnusně podívala a řekla „ no jo ale ty si ho viděl po pěti letech a ona po dvou dnech“.
„Tobi zvládneš sejít dolů do Konohy a nakoupit masku a plášť samozřejmě necháš doma a hlavně nikomu neříkej že nás znáš a nevolej na ty co si dneska viděl jen nakup a přiď spátky já to skusím promluvit s Inou a pak tě když tak budeme trénovat jasné????“zeptala se Konan opatrně Tobiho.

"Tak povídejte!" vyzval ho Naruto a v ruce stále svíral katanu. Prodavač přikývl.
"Tento příběh je starý 2000 let. Je o dvou klanech. Ryuuzuki a Hyshinochi. Ty to klany spolu bojovali už po dlouhá staletí ale stále nikdo z nich nezvítězil.
Až jednou se do čela klanu Ryuuzuki dostal nejstarší syn bývalého vůdce, Hiroki. Byl to nejsilnější člen v klanu, překonal dokonce i svého otce. Přísahal, že tahle válka bude poslední a skončí jejich vítězstvím.

No takže jak jsem slíbila je tady další díl, je trošičku delší, tak si ho užijte.

Dveře se otevřely a do nemocničního pokoje vešla Sakura.
„Máš jít za Pátou.“ řekla Shikamarovi, který měl položenou hlavu na Temariině hrudníku a vypadl, že spí, ale Sakura věděla, že tomu tak není.
„Nemůžu....nemůžu ji tady nechat.“ řekl aniž by se na ni podíval, pořád svíral její ruku a pohrával si s ní.

NO,SNAD BUDETE ZA TENHLE DÍL RÁDI,JAKO ZA TY OSTATNÍ (BUDU SE MODLIT )

8.díl
Itachi se okamžitě probral,a než se stihla Siria vzpamatovat,byla pod ním.

Byl na ní vidět pěkně vyděšený výraz,až se jí z toho zúžily zorničky.

Zato Itachi na ni hodil spíš velmi překvapenej pohled. Při jeho pohledu mu oči v té tmě zářily rudě krvavou barvou,až spalovaly.

Jeho výraz se ale po chvíli změnil,a z překvapivého se proměnil na velmi zkoumavý a rázný,s malým pošklebkem na jeho rtech.

"Začneme?" otázala se mile a sebevědomě. Měl pocit, jakoby to říkala s vědomím, že teprve začíná, i když si byl jist, že je na pokraji svých sil. Přesto svolil a postavil se proti ní. Napřáhl svou zbraň a chtěl zaútočit, ale ona byla rychlejší. S překvapivou mrštností se dostala za něj a zaútočila. S hrozivým skřípáním a odlétáním jisker vykryl její útok, odstrčila se od jeho zbraně a udělala otočku.

První den lyžování a co se nestane…

24. kapitola: Nový Sharingan

Nakonec to všichni nějak vzali…
Tenten usínala s dojmem, že už ví, kam přesně patří a kdo je, a rozhodla se, že hned, jak přijedou domů, požádá Sasukeho, aby jí pomohl využívat techniky Sharinganu a osvítil věci kolem rodiny.
Byla ráda, že se má o koho opřít, nepočítaje Nejiho, Temari… A ostatně všechny z ŠNAKPP, ale mít někoho z rodiny asi stejně starého se vyplatí.
Teď má celé jméno, už není jen Tenten, teď je TENTEN UCHIHA.

Tato povídka dějem navazuje na So different, but though so alike a bude to nejspíše na víc částí. Doufám, že se vám bude líbit a napíšete nějaký ten komentík . A ještě něco, příběh je psán z pohledu Ichiga (syna Sakury a Itachiho). Doufám, že se vám bude líbit a omlouvám se, že tady dlouho nic nebylo, ale nic mě nechtělo napadnout . Takže příjemné čtení

--------------------------------------------------------------------------------

Kimi (Sakura) - 32

Isume (Itachi) - 35

Ichigo - 15