SÁZKA (24. kapitola)

První den lyžování a co se nestane…

24. kapitola: Nový Sharingan

Nakonec to všichni nějak vzali…
Tenten usínala s dojmem, že už ví, kam přesně patří a kdo je, a rozhodla se, že hned, jak přijedou domů, požádá Sasukeho, aby jí pomohl využívat techniky Sharinganu a osvítil věci kolem rodiny.
Byla ráda, že se má o koho opřít, nepočítaje Nejiho, Temari… A ostatně všechny z ŠNAKPP, ale mít někoho z rodiny asi stejně starého se vyplatí.
Teď má celé jméno, už není jen Tenten, teď je TENTEN UCHIHA.
Jak dlouho jí ale bude? To je otázka ze všechny prachy. Chtěl by ji Neji? Je jí jednadvacet, má celý život před sebou… Jeho cestou ale procházet sama by bylo strašné.
Co má Neji v plánu?
Co když k ní vůbec necítí to, co ona cítí k němu?
Co řekne, když se to dozví? ,Jsi bláhová, Tenten!´ nebo dokonce ,Mám někoho jiného…´
A kdo by to v tom případě byl? Jedna z kamarádek? To by jí snad neudělaly. Nebo ano?
Připadala si najednou, že o ničem neví.
,,Temari?“ zašeptala.
,,Hmmm??“ zakňourala Temari. ,,Kolik je? Třičtvrtě na dvanáct? Co nespíš?!“
,,No, víš…“ zamumlala Tenten.
,,Co? Je ti divný být Uchiha?“ pousmála se Temari.
,,Ale to ne…“ odpověděla Tenten. ,,Nevím, jak je to … mezi mnou a Nejim.“
,,Co ti na tom není jasný?“ Temari byla najednou probuzená. O kamarádku si dělala starost.
,,Jestli to se mnou myslí vážně a – a tak…“ Pak jí řekla, o čem všem uvažovala. Všechno s výjimkou toho, jestli sním něco nemá ona.
,,Pokud jde o to, co vím,“ začala Temari, když se Tenten vypovídala, ,,já neviděla, že by se k nějaké choval tak, jako k tobě… A u kluků už vůbec ne…“
Tím jí odpověděla na otázku, smazala pochybnosti a zároveň rozveselila, protože Neji se jako teplouš (moc) nechová.

Sasuke ,dostal´ sestřenici, která sice moc nevěděla, která bije, ale pořád lepší, když je ona jeho příbuzná, než kdyby jím dosud byl Itachi.
Toho zabil asi před půl rokem. Dokázal to.
Dokázal to, co si už tolik let přál. Chtěl ho zabít, měl to určené jako smysl toho, proč tu je. Co tu potom dělá teď?
Kromě něj tu už byla Tenten, ta má Nejiho, takže Uchiha krev bude nejspíš kolovat dál. A bude to stačit, někdo z nich tu bude a on se o to nemusí zajímat.
Může vůbec?
Proč se do té sázky pouštěl…?!! Vždyť teď ani nemá naději ji dokončit.
Ale aspoň se o to musí pokusit, co že tenkrát řekl? ,Nejspíš bych nebyl Uchiha, kdyby ne…´
To je pravda a proto to nevzdá.
Když na tohle myslel, připadal si trochu jako Naruto, kvůli kterému teď nemohl usnout. Vstal a zatřásl jím.
,,Naruto, nechrápej tak!“ skoro zařval.
,,Co? Cože?“ probral se Naruto.
,,Pak se div, že tě Hinata vyhodila na balkon…“
,,Co si to dovoluješ?!“ zakrákal Naruto. Strhla se polštářová bitka, ale jen z legrace.
,,Tak fajn,“ smál se Naruto, když přestali. ,,Až budem v Konoze, vyzývám tě na souboj!“
Dveře se rozletěly.
,,Jak jako na souboj?!“ stály tam Hinata a Hedanna, každá zády opřená o jeden bok dveří.
,,Normálně,“ zavřel Naruto.
,,Teď snad ne, tak proč tu děláte takovej bugr?!!“ opáčila Hinata a hodila po něm nejbližší polštář.
,,Stejně, jako ty teď jsme po sobě házeli polštářema!“ řekl Naruto a chytl ho. Hodil jí ho nazpátek, ale netrefil ji, nýbrž svou sestru.
,,Dej si voraz!“ zamumlala rozespale.
,,Jestli se ti chce spát, tak si vlez k Sasukemu…!“ požďuchoval Naruto s očekáváním nadávek a prudkého ,vrácení´ polštáře, což ostatně čekal i Sasuke, který byl na jeho vtípky zvyklý.
Hedanna se na něj podívala, pousmála se a výhružně se zeptala: ,,Mám?!!“
Naruto polkl, Sasuke vyvalil oči a Hinata se rozesmála.
,,Dobrou…!“ zamumlala Hedanna a s Hinatou se pakovala z pokoje.
,,Prosím tě, jak jsi to myslela?!“ zeptala se Hinata, když už byly na pokoji za zavřenými dveřmi.
Kamarádka odpověděla: ,,Tak za prvé mám aspoň jednou za čas chuť bráchu zaskočit a za druhý to udělat Sasukemu není tak jednoduchý, takže si to vychutnávám…!“