Typ

Sakura přemýšlela. Sasuke se vrátil, ale kvůli Ino. Naruto odešel a říkal že se vrátí za tři roky, ale tři roky jsou dávno pryč a on nikde.
Doufám že se brzy vrátí. Pomyslela si Sakura. Bylo už pozdě večer a ona přemýšlela. Věří, že se vrátí, ale chce aby to bylo co nejdřív.

Když se ráno probudila, slyšela že někdo bouchá na dveře. Šla otevřít a než se vzpamatovala, hučela do ní Ino: "Volá tě Tsunade-sama a je dnes celkem mrzutá, tak bych si být tebou pohla."
"A nevíš co chce?" Zabrblala Sakura.

Prozrazení
Sakura se probudila kolem poledne, nebylo jí dobře. Skoro celou noc nespala a brečela. Nad ránem usnula, a sestry ji kvůli snídani nebudily.

Edit

„Danzou-sama, tu máte zoznam nukeninov," povedal jeden z ANBU a podal mu dosť veľký zoznam.
„Výborne. A čo ostatní kage?"
„Chcú sa stretnúť čo najskôr."
„Kedy?"
„Pozajtra."
„Prečo tak skoro?"
„Je to na želanie Kazekageho a Raikageho, aby sa tak skoro stretli."
„Že Kazekage, to sa nečudujem, ale aj Raikage?"
Danzou zneistel.
„A pečate fungujú?"
„Áno. Každá pečať je funkčná a Hyuugovia sú vám absolútne oddaní."
„Výborne."

Itachi, Kakashi, Gai a Yamato sa blížili ku Konohe.
„Viem, že nám zrovna neveríte..." začal Itachi.

Otevřely se! Ty dveře, o kterých jsem si vždy myslela, že jsou nepřekonatelné a že mě tu budou držet donekonečna, se právě otevřely! Jen tak! A najednou… najednou tu nebylo nic, co by mi bránilo v bezhlavém útěku.
Přesto jsem ven vyšla pomalu.

Zpívání ptáčků vzbudilo tmavovlasou dívku… No ještě je brzo, pomyslela si a zase se dala do spánku. Za chvíli přišel Neji. Chtěl oznámit Hinatě, že musejí jít k hlavní bráně vyzvednout tam jednoho hosta z Písečné.
Zaklepal na dveře, ale nikdo mu neodpovídal, tak vstoupil dovnitř. Jen tam postával a díval se na Hinatu, pokrytou peřinou, jak klidně spí.

No tak tu je nový diel a nečakane som sa venovala nakoniec tomuto než White Love
Poteším sa komentíkom a hodnoteniam
Príjemné čítanie.

So Sasukem sme sa prechádzali po záhrade už asi päť minút a vyzeral naozaj znudene. Ja som bola skôr nervózna z jeho prítomnosti. Nechápala som prečo, no bolo to tak. Niežeby mi vadilo, že bol pri mne, no bola som akosi nesvoja.

Čas. Jediná jistota v životě shinobiho. Shinobiho, který si není jistý životem, smrtí, láskou, přátelstvím ani zradou. Čas spolu s kterým se lidé rodí, dospívají, stárnou a umírají.

Tsunade se rozhodla promluvit si se Sayou v klidu a pohodě, zavedla ji tedy do své kanceláře.
„Již jsem pochopila, že nám nechceš sdělit nic, co by prozradilo bližší informace o tom kdo nebo možná co jsi a kdo přesně tě ovládá, ale mohla bys mi přeci říci třeba něco o tom chlapci, kterého si zabila.”
Saya se zamyslela.

„No tak, buď už rozumný, takhle se chovat nemůžeš. Nikdo tě nebude mít rád, naopak… všichni se tě bojí.“ Starší muž se mu snažil promluvit do duše, jeho hlas ale vůbec nezněl přesvědčivě, klepal se a v očích se mu množil strach. „Posloucháš, mě?“
Červenovlasý kluk se nezdál duchapřítomen, jeho smaragdové oči si ale i přesto pomalu hledali cestičku ke starcově tváři. Zastavili se přímo u těch životem unavených studánek. „Můžu si dělat, co chci, nikdo mi v tom nezabrání. A jestli si skončil…“

Měsíc odhaluje můj smutek, ležím tu na zemi v zoufalství. Co se stane zítra? Bude vůbec nějaké zítra? Ne nebude, dnes to vše skončí, až zavřu oči bolest zmizí. Mlhavě vidím tři osoby, co se nade mnou sklání, připadají mi tak povědomé, odkud je jenom znám?
Ty dvě malé osůbky já znám, ale odkud? Proč si na nic nemůžu vzpomenout? Proč se nemohu hnout, Když pohlédnu na svoji ruku vidím, jak po ní ztékají karmínové pramínky krve.

,,Neplačte,'' snažím se na ně promluvit, ale nejde to. Už si vzpomínám!

Bolo ráno. Nana sa zobudila v Itachiho objatí v jeho izbe. Večer chcel, aby prenocovala uňho. Dnes sa jej vôbec nechcelo vstávať, najradšej by ležala v posteli celý deň. Zívla si a otvorila oči. Pár krát zažmurkala a pozrela sa na Itachiho. Ešte spal. Usmiala sa a pohladila ho po líci. Potom sa potichu postavila, zamierila k oknu a otvorila ho. Ovanul ju chladný vzduch. Znova snežilo, iba že teraz poriadne husto. V noci muselo snežiť, pretože napadlo dosť veľa snehu. Nadýchla sa a vydýchla obláčik pary.

Meshiki : Neohlížela jsem se za nima, byla jsem přesvědčená, že se s Tokime něco děje, a tak to nenechám. Kousek od Kage budovy jsem začala racionálně přemýšlet. Ale co jim vlastně řeknu? Co s tim udělají? Řeknu neodůvodněnou věc a oni s tím neudělají vůbec nic. Opřela jsem se o jeden dům a pohled namířila k obloze. Tokime nemůže pryč, něco se tam děje, tady se nemůžeme rozhoupat k útoku, ostatní mi nevěří....

Hinata vyšla z koupelny, kolem těla měla omotaný ručník, lehla si na postel. Na nepatrnou chvilku zavřela své levandulové oči a myšlenkami se přesunula k jedné osobě. Na tuto osobu nemohla přestat myslet, vždycky tuto osobu brala jako sobě nadřazenou, nikdy si nepomyslela, že ta osoba by o ní mohla jevit zájem.

Silvestr

V Konoze se všichni chystali na velikou oslavu! V klubu se chystala párty na oslavu Silvestra a Nového roku. Všichni pomáhali a nejvíc Naruto. Měl ze zítřka dobrý pocit. Po posledním dopisu od Tifi se mu zdálo všechno jiné.
„Ahoj Naruto,
Moc ti děkuji za krásné přání a vyřiď pozdrav Tenten, Sakuře, Ino, Temari.. co bych to tu vypisovala, prostě všem. Uvidíme se možná dřív, než myslíš.“
Už se nemohl dočkat zítřejšího večera. Odpoledne šel do Ichiraku na pozdní oběd, protože dopoledne neměl čas na jídlo.

[center][i]Říkával jsem si to, abych se odnaučil být si o sobě tak jistý.
A nakonec jsem doopravdy začal pochybovat.

„Jseš si jistý Sasuke?“ Zeptal se ho Jiraiya.
„Ano sensei. Naučte mě prosím Rasengan,“ požádal Sasuke svého mistra.
„Ale vlastně proč ne? Umění poustevníků si již ovládl, tak proč tě nenaučit i Rasengan, ale to nebude tak jednoduché,“ řekl Jiraiya svému studentovi.

Do Takerovi pracovny skočil oknem zadýchaný Kakashi. „Sensei! Tsunade-sama je mrtvá! Danzou je zvolen jako nový Hokage!“
Mladý žoldák, Migaku, se zachechtal. „Tsunade je mrtvá? Danzou opravdu neztrácí čas. Musí se tě bát hodně Takeru, když kvůli tobě uspíšil svoji operaci na odstranění Tsunade a na samovolné zvolení do funkce Hokageho. Hehe.“
Kakashi se podíval na Migaka. „Danzou zabil Tsunade? A o jaké operaci to mluvíš?“ Ptal se ho bělovlasý jounin.