Naruto - Ultimativní zbraň 26

Yorochi se nevěřícně díval na toho chlapce v chuuninské uniformě, který se stále usmíval. Yorochi udělal krok dozadu, ale zakopl o vlastní nohu a spadl na zem.
„Pořád jsi neohrabaný jako dřív? A já myslel, že se z tebe stane velký ninja.“ řekl kluk a podal Yorochimu ruku.
„Aisu… Kan… Nikdy bych nečekal, že tě to tu uvězní.“ pronesl roztřeseným hlasem Yorochi a vstal.
„No… já byl vždycky smolař. I když je mi líto, že jsi ukončil tolik životů.“ řekl Kan a ukázal na ostatní duše, které k nim byly otočené zády.
„Ani já sám jsem nechtěl, ale pořád mám v sobě démona. Navíc… ty jsi jediný, který si smrt nezasloužil. Ostatní jsou Orochimarovy experimenty, vrazi, zrádci, špioni a jiná spodina.“ odvětil Yorochi a stále byl šokovaný, že vidí Kana.
„Celou dobu zde vzpomínám na časy, kdy jsme byli spolu v týmu. Ze začátku jsme měli mezi sebou rozepře, ale nakonec jsme se stali přáteli na život a na smrt.“ řekl zasněně Kan a Yorochi se podíval na pečeť.
„Zajímalo by mě, proč si mě zastavil, když jsem chtěl zničit tohle prokletí, které tě tu drží.“ pronesl Yorochi a Kan přestal vzpomínat a upřel zrak na Yorochiho.
„Když to uděláš špatně, tak se zblázníš, nebo dokonce zemřeš. Nerad bych, abys následoval mě a Shinwu, tak brzy. Ale nejdřív, než ti řeknu, jak zničit tuto pečeť, tak mi něco málo o sobě povyprávěj. Nechci mít o tobě zprávy jen od duší, které tě nenávidí.“ řekl Kan a s Yorochim se posadil.
Yorochi začal mluvit o tom, co vše udělal. Jak na sobě provedl množství pokusů, či o vytvoření tajné organizace na zničení Akatsuki a jak ochraňuje Konohu.
Povyprávěl mu celý průběh životy od doby, kdy se naposledy viděli, což bylo před osmi lety. Seděli tam a bavili se celé hodiny, než došli na konec příběhu.
„Vždycky jsem věděl, že z tebe bude někdo silný a mocný. Sice jsem ze začátku pochyboval, že budeš stále ninjou z Listové, spíš jsem si myslel, že se staneš nukeninem, ale jsem rád, že se tak nestalo. A teď, zrušíme tohle, abys nebyl trápen do konce života. Jelikož jsem tu již dlouho, tak jsem zjistil, jak tohle zneškodnit. Také jsem chránil pečeť před ostatními dušemi, aby se s ní nepokusili něco provést. Pro její zničení musíš dát levou ruku na ten kámen, prsty do prohlubní.“ řekl Kan a Yorochi tak udělal.
„A co dál?“ zeptal se Yorochi, i když si myslel, že by to dál zvládl sám.
„Nyní musíš aktivovat v prstech a v těch přesně daných prohlubních elementy v tomto pořadí: Doton, Raiton, Katon, Suiton a nakonec Fuuton.“ řekl Kan a Yorochi chvíli váhal.
„Snad se to s tím Dotonem podaří.“ pomyslel si Yorochi a začal.
Vše proběhlo v naprostém pořádku a Yorochi už chtěl sundat ruku z kamene, když ho opět Kan zadržel.
„Počkej s tímhle. Nyní musíš myslet na to, jak moc tě to mrzí a zbavit se toho největšího zla, které v sobě máš. A není to ten démon, ale tvé pravé oko, ten Sharingan. Krev klanu Uchiha je horší, než by si kdo pomyslel. Dokonce ovlivňuje velmi tvé chování. Klan Uchiha byl vždy tím špatným na tomto světě. Vždy si mysleli, že jsou ti nejmocnější díky svému doujutsu. Co já vím, tak existovalo jen pár, kteří nebyli zkažení do morku kostí. A naštěstí jeden ještě žije.“ řekl Kan a Yorochi se na něj nevěřícně podíval.
„Jak se podle tebe, teď a tady, mám zbavit jednoho svého oka?“ zeptal se Yorochi a radši nemyslel na ten nejhorší možný scénář.
„Naštěstí je má moc zde dostatečná, abych to provedl i ve vnějším světě. Udělám to jednoduše. Zbavím tě tvého Sharinganu a nahradím ho stejným doujutsu, které máš v levém. I pro tebe to bude lepší. Dosáhneš tak vyšší síly.“ odpověděl Kan a chvilku se soustředil.
Pak přiložil své ruce na Yorochiho oči a začal s tím procesem. Během té doby si Yorochi pořád pro sebe říkal, jak moc lituje toho, že všechny ty lidi musel zabít.
Když Kan skončil, tak Yorochi měl obě oči stejné. Duhovky měl stejně levandulové bez zornic.
„A to je asi sbohem, příteli. Jakmile nyní sejmeš ruku z toho kamene, tak kámen pukne, roztrhne pečeť a tím uvolníš všechny duše, které tu kvůli ní zůstali. Pokračuj na své cestě dobra, nehledě na to, co uvidíš a co se ti stane. Nikdy se nesmíš dát na cestu pomsty, ta tě zničí. Sbohem tedy. Uvidíme se v budoucnu, ale to již budeš v pokročilém věku, doufám.“ řekl Kan, ale Yorochi ještě nesundával ruku.
„Vyřiď Shinwě, že jsem ji vždy miloval.“ pronesl Yorochi a Kan se usmál.
„Ona to dobře věděla. A taky určitě ví, že sis našel novou lásku, kterou ti, stejně jako já, schvaluje. Řeknu ti poslední věc. Věřím v tebe a v tvou cestu.“ řekl Kan, Yorochi sundal ruku z kamene, který pukl a všechny duše začaly pomalu stoupat a unikat z Yorochiho.
„Sbohem.“ pronesl Yorochi a sledoval, jak všechny duše zmizeli a on se opět ocitl pod vodopádem v normálním světě.
Už byla dávno noc a tak se Yorochi vydal domu. Když tam přišel, tak se rovnou natáhl na postel a usnul spánkem spravedlivých.
Zdálo se mu o časech, kdy byl s Kanem a Shinwou v týmu a plnili lehké mise, při kterých se bavili.
Když se Yorochi ráno probudil, tak se šel umýt, převléct do stejného oblečení, ale čistého. Nasnídal se, hodil si vlasy tak, aby nebylo vidět jeho pravé oko, připnul si katanu a sekáčky nechal doma.
Vyrazil za Tsunade, aby jí oznámil, že už je plně zotavený, protože během doby, kdy mluvil s Kanem, tak stále regeneroval Chakru a tak jí měl pomalu nadbytek.
Dorazil do Hlavního centra zrovna ve chvíli, kdy se Tsunade chystala vyslat zbytek jeho týmu na misi.
„Yorochi, myslela jsem, že budeš delší dobu odpočívat.“ pronesla Tsunade překvapená z Yorochiho přítomnosti.
„Chakra se mi obnovila dřív, než jsem čekal. Můžu klidně vyrazit na další misi, Pátá Hokage.“ řekl Yorochi a lehce se uklonil.
„Takže, stejně vás pošlu na tu danou misi, protože se to musí vyřídit. Vaší misí je chytit několik nukeninů z Listové. Každý dostanete vlastní bingo knihu, kterou jsme speciálně pro vás vytvořili. Jsou tam i dodatečně daní nukeninové z Listové, se kterými byste se mohli setkat, ale jejich chycení bude složitější. Posledních pět není povinné pro vás chytit, spíš je to takové varování, abyste se jim vyhnuli.“ řekla Tsunade a každému dala jednu bingo knížku, zřejmě počítala, že se do toho úkolu pustí i Yorochi.
Yorochi otevřel bingo knihu a prohlédl si posledních pět záznamů. O třech z nich nikdy neslyšel, ale dva znal trochu lépe. Byli tam totiž i Uchiha Itachi a Orochimaru s jedním velkým rudým nápisem: velmi nebezpeční.
„Pracujte v týmu, bude to pro vás jednoduší. Můžete vyrazit.“ pronesla Tsunade a všichni čtyři odešli z Hlavního centra.
Když už chvíli šli směrem k Zemi Větru, protože se tam má schovávat asi sedm ze seznamu, tak si Niwa všimla, že má Yorochi zamyšlený a zároveň naštvaný výraz.
„Copak se děje, že máš tak naštvaný výraz?“ zeptala se Niwa se snahou vypadat roztomile.
„Jen mi něco vadí na tom seznamu, ale to ti stejně nemůžu říct. Ty, ani Pátá, ani ti dva o tom nic nevíte. Ani většina vesnice. V Konoze znají pravdu o jednom z těch nukeninů jen tři lidé, krom mě.“ odpověděl záhadně Yorochi a Niwa se na něj nechápavě podívala.
„Vy dvě hrdličky, přidejte do kroku!“ okřikl Niwu a Yorochiho Shun.
„Táhni, já už přítelkyni mám! A Niwa určitě taky někoho má.“ odsekl Yorochi a Niwa se zatvářila tak jakoby nezúčastněně.
„Ale vážně přidejte. Cesta bude dlouhá.“ řekl chraplavým hlasem a potichu Enshin a zakašlal.
„A je ti vůbec dobře?“ zeptal se Yorochi a Enshin se na něj otočil.
„Popravdě? Dobře mi není od narození, ale dnes mi je líp.“ odpověděl Enshin a opět zakašlal.
„Proč jsem musel dostat do týmu chronického hypochondra, vejtahu a nánu?“ řekl si pro sebe, ale i nahlas Shun a Niwa ho nakopla.
„A ty jsi co? Blbe!“ poznamenala Niwa a Shun zastavil a málem ji udeřil, ale Yorochi zachytil jeho ruku.
„Dovolovat si na ženu? I když je kunoichi, pořád je to žena a navíc z tvého týmu. Měl by ses k nám všem chovat lépe, jestli ještě někdy chceš užívat tu ruku.“ řekl Yorochi a chytl Shunovu ruku pevněji, že okamžitě zfialověla.
„No dobře a teď mě pusť.“ odpověděl mu Shun a Yorochi povolil.
„Má pěknou sílu. Měl bych si na něj dávat pozor.“ pomyslel si Shun a pokračoval v chůzi.
„Nemusel ses mě zastávat, ale bylo to od tebe milé.“ řekla Niwa, pousmála se na Yorochiho a pokračovala v chůzi.
„Je lepší, když si uvědomí, že si proti nám nemůže nic dovolit. Až budeme chytat ty nukeniny, tak ho pořádně sleduj, nemůžeme mu věřit, když se takto obrací proti nám.“ poznamenal Yorochi a taky se pousmál.
Jejich cesta nadále pokračovala bez obtíží, až konečně potkali jednoho z hledaných ninjů.
Shun se na něj vyřítil a pomocí několika úderů do opačných stran kloubů zařídil to, že dotyčný nukenin se nemohl ani pohnout a jen ležel na zemi.
„Dobře. Vezmu ho do Konohy, hned jsem zpět.“ řekl Yorochi, ostatní se na něj překvapeně podívali a Yorochi chytil toho muže.
Poté se rozplynul ve vzduch a za chvíli byl opravdu zpět.
„Jak si zvládl tu dálku, tak rychle?“ zeptal se udiveně Enshin a opět zakašlal.
„Má vlastní technika. Ale nezvládne ji nikdo jiný, než ninja s podstatou Chakry Fuuton.“ poznamenal Yorochi a vyrazili dál.
Brzy se dostali do Země Větru, kde šli po rozsáhlé poušti a na kamenné vyvýšenině náhodou narazili na dalšího uprchlíka.
Tentokrát to vyřešila Niwa a to velice záhadným způsobem. Jen složila několik pečetí a upřela na dotyčného ninju zrak.
Ten se na ni chvíli díval, než se mu ve tváři objevil strach, padl na kolena a prosil o odpuštění.
Yorochi se s ním zase přenesl do Konohy a opět se vrátil a takto to pokračovalo několik následujících dní, než chytili všechny z bingo knihy, až na posledních pět.
„Co teď, vrátíme se do Listové?“ zeptala se Niwa, poté, co Yorochi upozornil na to, kdo ze seznamu zbývá.
„Ne! Najdeme i zbytek. S našimi dovednostmi je lehce pochytáme, tedy, až na Orochimara, s tím by mohl být menší problém.“ řekl namyšleně Shun a Enshin dostal záchvat smíchu a pak kašle.
„Ty by ses k němu ani nedokázal přiblížit. Vrátíme se.“ pronesl Enshin a Shun se na něj výhružně podíval.
„Ani nápad! Budeme pokračovat. Ostatně, ty jsi jediný z nás, co nechytil ani jednoho, dokonce jsi ani neukázal žádné jutsu, žádný útok, nic. Vždy jsi jen stál vzadu.“ řekl naštvaně Shun a Enshin jen přikyvoval jako kyvadlo.
„Ano, vždy jsem byl vzadu, protože někdo musí hlídat, aby se ostatním něco nestalo. Navíc, jsem lékařský ninja, ne nějaký tupý bojovník jako ty.“ poznamenal Enshin a Shun měl sto chutí ho kopnout přímo do obličeje.
„Klid, podíváme se na tři z toho seznamu, protože Itachi a Orochimaru jsou mimo naši ligu.“ řekl Yorochi a stoupnul si mezi ty dva, aby je zastavil.
„Dobře, přijímám.“ pronesli Shun a Enshin a tak se všichni čtyři vydali hledat tamty tři nukeniny, které Yorochi vůbec neznal.
Pro jednoho z nich museli až velice daleko, do Země Blesku. Naštěstí po nich ninjové z Mračné nešli, jinak by z toho mohl být pořádný problém.
Když nukenina našli, tak se bránil a to docela dost. Souboj s ním trval asi půl hodiny, než se Niwě podařilo ho uvěznit do genjutsu vyvolávající strach a hrůzu. Avšak, celou dobu se na ně Enshin díval z povzdálí a vůbec jim nepomohl.
Yorochi z něj začínal mít špatný pocit, protože bylo vidět v Enshinově tváři, že je nadšený ze souboje a bylo by mu i jedno, kdo by vyhrál. Ten výraz znal od Hidana, i když se s Hidanem setkal jen párkrát.
Yorochi opět přesunul nukenina do Listové, a když se vrátil na to samé místo, tak Shun ani Niwa tam nebyli, jen Enshin s takovým šíleným pohledem.
„Kde jsou Shun a Niwa?“ zeptal se Yorochi a podezřívavě se podíval na Enshina.
„Neboj, jsou ještě živí, protože se mi je zatím nechtělo zabíjet, ale ty… ty jsi něco jiného. Cítím tvou sílu, která ti koluje v žilách. Toužím po tvé krvi od doby, kdy jsme se poprvé potkali. Taková moc. Víš, můj mistr bude hodně nadšen, až mu přinesu tvé mrtvé tělo.“ řekl Enshin, zhluboka se nadechl a olízl se.
„Tvůj mistr? Neříkej mi, kdo to je. Já to sám dobře vím, Hidan z Akatsuki, že?“ zeptal se Yorochi a Enshin přikývl.
„Správně, ale neměl bys o něm mluvit neuctivě před jeho žákem. Ať má jakékoliv výrazivo, stále je to můj mistr. Dostat se do jeho učení bylo těžké, ale dalo se to. Nyní jsou jen dvě osoby, které uctívám. Mistr Hidan a Jashin.“ řekl Enshin a odkryl to, co měl schované za zády, dlouhý ostrý bodec.
„Jestli jsi stejná bačkora, jako on, tak tě vyřídím jedním úderem.“ pronesl Yorochi, Enshin se rozeběhl, zařval nadšením a vyskočil, aby zasáhl Yorochiho.
Yorochi se mu s lehkostí vyhnul, chytil jeho bodec a mrštil Enshinem o zem.
„Mě tak jednoduše nezabiješ, ani nezraníš.“ pronesl Enshin a vstal, ale byl bez bodce, protože ten svíral v rukách Yorochi.
„Zkus lepší zbraň.“ řekl Yorochi a bodec rozlomil.
Enshin zařval a rozběhl se na Yorochiho, který do něj v té rychlosti zabodl oba kusy bodce.
Enshin se jen zasmál a vytáhl ze sebe ty kusy. Smál se hodně nahlas, když si všiml, že Yorochi má aktivovaný Genmitsuna Byakugan v obou očích.
„Sen Daboku.“ řekl potichu Yorochi, přenesl se přímo před Enshina a spustil své neuvěřitelně rychlé údery, které z části připomínaly techniku klanu Hyuuga Hakke Rokujuuyonshou.
Yorochi během několika sekund udeřil Enshina tisíckrát. Údery byly natolik silné, že rozdrásaly i Enshinovu kůži. Navíc, Yorochiho ruce byly rudé, jakoby žhnuly.
„Nikdy si nezahrávej s někým, koho nemáš ani šanci zasáhnout.“ pronesl Yorochi, Enshin padl na zem a vůbec se nehýbal.
Yorochi poté šel o kus dál, kde našel spoutané Niwu a Shuna. Rozvázal je a vysvětlil jim lépe situaci.
Enshin se mezitím probral, vstal a plahočil se k Yorochimu, aby ho napadl zezadu. Bohužel pro Enshina, Yorochi o něm věděl a tak jen vyčkával na to, až zaútočí.
Enshin se však zastavil kousek od něj, vyprskl krev a zasmál se. Yorochi, Niwa a Shun se na něj překvapeně podívali a už si mysleli, že se zbláznil.
„T-tu ne-nesmrtelnost j-jsem s-si př-představoval ji-jinak.“ pronesl zadrhávaně Enshin, ještě se zasmál, vyprskl krev a dopadl obličejem na zem.
Shun a Yorochi vstali a šli se podívat, jak na tom je. Niwa stále nemohla uvěřit tomu, že je zradil.
„Je mrtvý?“ zeptala se Niwa a potichu doufala, aby byl.
„Ne. Díky tomu rituálu uctívačů Jashina jen tak nezemře, ale má dost zranění a tak se celé jeho tělo soustředí na regeneraci. Navíc jsem mu zablokoval veškerou Chakru a způsobil jemu i sobě střední a možná horší popáleniny.“ odpověděl Yorochi a ukázal ošklivě popálené ruce.
„A to se ti povedlo jak?“ zeptal se pohrdavě Shun a Yorochi se na něj nevraživě podíval.
„Když jsem použil svou techniku, tak moje ruce měly stejnou rychlost, jako bych otevřel Keimon, šestou bránu techniky Hachimon.“ objasnil Yorochi, pokývnul hlavou a vytvořil dva klony z kovu, který byl obsažen v půdě.
„Odneste Enshina do Konohy a řekněte o tom, co se zde přihodilo, Páté Hokage.“ řekl Yorochi klonům, kteří přikývly, popadly Enshina a zmizely s ním.
„Proč si to neudělal sám?“ zeptal se Shun a zase nahodil svůj nadřazený pohled.
„Protože, ty blbe, nemůžu skládat pečetě. I na ten přenos je potřebuji, ale kovové klony jsou tu v takových případech. Ta technika Kinzokuseino Bunshin vytvoří klony mě podobné, ale bez zranění, ať lehkých, nebo vážných. Pro mě by to i ve výjimečných případech mohla být technika dělící mě od smrti.“ vysvětlil Yorochi a svěsil ruce, aby si s nimi ještě neudělal.
„Jasně, borče. Tak, jdeme hledat další uprchlíky, nebo ne?“ zeptal se Shun a Yorochi mu odpověděl tak, že si sednul ke stromu.
„Já osobně tu počkám tak den, to se mi ty ruce zahojí.“ řekl Yorochi a Shun naštvaně dupnul.
„No, tak alespoň ty, Niwo, pojď se mnou.“ pronesl Shun, ale Niwa zakroutila hlavou.
„Ani náhodou. S tebou bych nešla ani na nákup, mohlo by se mi něco stát.“ odvětila Niwa a pohlédla na Yorochiho, který měl upřený pohled směrem, kterým přišli.
„Tak, vás dva jsem tu nečekal, to jsou mi hosti.“ řekl Yorochi, když uviděl Itachiho a Kisameho.
„Ha... to je ten vražednej ma**r, co pokosil celej svůj klan. Na něj!“ křikl Shun, ale Yorochi a Kisame se lehce zasmáli.
„Shune, Niwo, odejděte na chvilku, rád bych si s nimi nejdřív promluvil.“ řekl s klidem Yorochi a Shun i Niwa se podivili a nechtěli nikam jít.
„Klidně jděte, my vám kamarádíčka nezabijem, zatím.“ pronesl posměšně Kisame a Niwa a Shun se odklidili do dostatečné vzdálenosti, aby mohli rychle přispěchat na pomoc.
„Ty taky padej, Kisame, chci mluvit s Itachim.“ řekl Yorochi a Kisame se zasmál.
„Nemám důvod odejít. Navíc, dávno si přeji tě zabít.“ odsekl Kisame a uchopil samehadu.
„Tebe se nikdo neptal na tvůj názor, makrelo! Zmiz, nebo tě usmažím zaživa a ty sám dobře víš, že to dokážu. Chci si jen promluvit s tvým kolegou.“ řekl naštvaně Yorochi, Itachi přikývnul a Kisame se vzdálil.
„Co by někdo jako ty, chtěl po někom, jako jsem já?“ zeptal se Itachi a Yorochi se pousmál.
„Vím to o tvé poslední misi v ANBU a rád bych si s tebou promluvil o takové alternativě.“ odvětil Yorochi a na Itachim bylo poznat mírné překvapení.