Žánr
Namikaze Minato, Yondaime Hokage Konohagakure no Sato, a Jashin ví co ještě, seděl ve své kanceláři a hlavou se mu honily chmurné myšlenky. Nedávno ho navštívil potulný šílený kejklíř Tobi, či jak se jmenoval, a prorokoval zkázu vesnice a Minatovu smrt. Nebál se zemřít, při jeho povolání každou chvíli hrozilo, že se řízne o úřední listinu a vykrvácí. Měl strach co bude s vesnicí po jeho smrti.
I dal si zavolati svého jediného syna Naruta.
V Listové se konal novoroční večírek u Ino doma a to by nebyla Ino, aby (s velkou pomocí Tenten, že) nevymyslela velmi zvrhlou a kontroverzní zábavu. Byla to hra, která se jmenuje 7 minutes in heaven (v Čechách jsem o ní v životě neslyšela) a jde zhruba o to, že se přítomným pánům rozdají čísla, která si pak losují děvčata, a s pánem, který vlastní příslušné číslo, je pak dívka zavřena na sedm minut do temného kumbálu a mají se tam políbit či provádět cokoli chtějí, jelikož to nikdo nevidí a nikdo se to nikdy nedozví.
V Listové se konal novoroční večírek u Ino doma a to by nebyla Ino, aby (s velkou pomocí Tenten, že) nevymyslela velmi zvrhlou a kontroverzní zábavu. Byla to hra, která se jmenuje 7 minutes in heaven (v Čechách jsem o ní v životě neslyšela) a jde zhruba o to, že se přítomným pánům rozdají čísla, která si pak losují děvčata, a s pánem, který vlastní příslušné číslo, je pak dívka zavřena na sedm minut do temného kumbálu a mají se tam políbit či provádět cokoli chtějí, jelikož to nikdo nevidí a nikdo se to nikdy nedozví.
Jednou, když se Mikubi ráno vzbudil, nevěřil svým očím. Všude byla krev, na stěnách, na zemi ale i na stropě!
,,Co to ksakru?!" řekl. Zvedl se z postele a snažil se najít botky. Když je konečně našel, vyšel ze dveří na kterých byl lístek, a na něm ukrutně naškrábaným písmem stálo: "Jestly eště jednou vesmež s mí hospodi vlašku saké dam ty na hubu!!!"
Mikubi si to přečetl a stál tam jak dřevo. Asi po hodině zatřepal hlavou a lístek zahodil. Šel se stavit pro Gaaru.
Zazvonil a povídá: ,,Zdarec, jdeš ven?"
„Ku*va, řikám, že sem si nic neobjednal!“ zněl od dveří do skrýše Akatsuki Hidanův křik.
„Pane, tady mám jasnou adresu. Laskavě mi zaplaťte a vezměte si ten balíček. Nemám na vás celý den.“ rozčíleně opáčil muž s nápisem Teleshoping na zádech.
„Ne*er a vodprejskni!“ prskal Hidan a sejmul ze zad kosu.
„Ale pan-“ pokračoval muž, když náhle „sek“ utnulo jeho hlas.
Hidan mu vytrhl balíček z křečovitě sevřených prstů a plivnul mu na hlavu. Pak si pečlivě přečetl komu byl balíček adresován.
„KAKUZU!!!!!“
,,Mami, mami!" kričal malinký chlapček, sotva šesťročný. Jeho biele vlásky mu padali do anjelskej tváre. Kričal a hľadal mamu svojimi prenikavými, modrými očami.
,,Miláčik, čo sa deje?" pribehla mama k posteli svojho syna.
,,Mami, zaspievaj mi ju! Zaspievaj!"
V Listové se konal novoroční večírek u Ino doma a to by nebyla Ino, aby (s velkou pomocí Tenten, že) nevymyslela velmi zvrhlou a kontroverzní zábavu. Byla to hra, která se jmenuje 7 minutes in heaven (v Čechách jsem o ní v životě neslyšela) a jde zhruba o to, že se přítomným pánům rozdají čísla, která si pak losují děvčata, a s pánem, který vlastní příslušné číslo, je pak dívka zavřena na sedm minut do temného kumbálu a mají se tam políbit či provádět cokoli chtějí, jelikož to nikdo nevidí a nikdo se to nikdy nedozví.
Sedel na zarosenej zemi a jeho oči pozorovali plač neba.
Na oblohe sa odohrával presne ten istý kolobeh ako v jeho srdci.
To,čo mu nedalo dlhé noci spávať.
To nebo plakalo,
keď jeho srdce odvrhlo,
všetky tie krásy,
možno nás spasí.
Spomínal na tú všetku bolesť, ktorú prežil. Po tvári sa mu zakotúľal nový prúd slz.
Nesnažil sa to zastaviť. Pozrel ku hviezdam, no jeho pohľad nezachytil ani jedno to večné svetlo, po ktorom jeho oči tak prahli.
Postavil sa a jeho tvár ošľahal závan vetra. Urobil niekoľko krokov k neďalekému jazeru
V Listové se konal novoroční večírek u Ino doma a to by nebyla Ino, aby (s velkou pomocí Tenten, že) nevymyslela velmi zvrhlou a kontroverzní zábavu. Byla to hra, která se jmenuje 7 minutes in heaven (v Čechách jsem o ní v životě neslyšela) a jde zhruba o to, že se přítomným pánům rozdají čísla, která si pak losují děvčata, a s pánem, který vlastní příslušné číslo, je pak dívka zavřena na sedm minut do temného kumbálu a mají se tam políbit či provádět cokoli chtějí, jelikož to nikdo nevidí a nikdo se to nikdy nedozví.
„Naruto-senseiiii!!“
Ježiši to už mě zase našli?To je dnes už počtvrté. Musím zdrhnout! Prolítlo blonďákovi hlavou.
„Naruto-sensei, počkejte na nás. Naučte nás nějakou novou technikuuuu.“
„Kage Bunshin no Jutsu,“ zařval Naruto a v tu ránu se okolo něj objevila desítka klonů. Každý zaběhl do jiné ulice, zdrhajíc před vnukem Třetího Hokage a jeho bandou.
Byla černá noc, černá zimní noc. Dívka s havraními vlasy seděla ve sněhu. Na vlasy jí padaly sněhové vločky. Měla na sobě pouze noční košili. I když seděla ve sněhové pokrývce, tak jí zima nebyla. Měla v sobě obrovský smutek. Čekala na něj... Dal jí slib, že přivede svého přítele zpět a zvládne to za pět let... Právě ten den nastal a on se nevracel. Čekala tu celý den, ale on nepřišel. Byla už půlnoc a on se nevracel. Dívka se tedy zvedla a pomalými kroky vyšla vstříc lesu.
Gaara mlčky zkrze mraky hleděl na svět pod sebou. Už to byla nějaká chvíle co umřel. Stejně jako všechny ostatní ho vpustil do nebeského království ten scvrklý stařík se svatozáří zlatou branou.
Zrovna pozoroval bitvu Akatsuki s Konožskými ninji. Šmírovat živé byla snad jediná činnost, které se tu šlo věnovat. A jeho už teď sra*a. Ale co se dalo dělat …
- - -
Dvě novoroční drabble
Růže bez deště
Ta přestane být růží
Už nezaprší
____________________________________________________________________
Muší křídla
Baki si nikdy nemyslel, že je dobrým učitelem. Kdyby tomu tak bylo, nedopadli by tak, jak dopadli. Ne, že by si sypal popel na hlavu, to ne. Ví, na čí straně je vina, ale vždy v něm hlodá pochybnost, jestli nemohl něco udělat.
Kdyby byl dobrým učitelem, mohl by jim třeba vysvětlit, proč by mouchám neměli trhat křídla.
V Listové se konal novoroční večírek u Ino doma a to by nebyla Ino, aby (s velkou pomocí Tenten, že) nevymyslela velmi zvrhlou a kontroverzní zábavu. Byla to hra, která se jmenuje 7 minutes in heaven (v Čechách jsem o ní v životě neslyšela) a jde zhruba o to, že se přítomným pánům rozdají čísla, která si pak losují děvčata, a s pánem, který vlastní příslušné číslo, je pak dívka zavřena na sedm minut do temného kumbálu a mají se tam políbit či provádět cokoli chtějí, jelikož to nikdo nevidí a nikdo se to nikdy nedozví.
Byl klidný zimní den, sněhu po kolena a -10°C. Svištění větru narušoval pou-
„Ku*va, proč nás ta kr*va poslala na ryby do týhle psírny?!? Mám ty zkur*ený rampouchy i na kose!“ nadával jako obvykle Hidan.
„Drž hubu a nestěžuj si.“ odvětil mu jako obvykle Kakuzu.
„Stejně nás vykopla na mráz jen, aby mohla být s Peinem sama!“ přidal se k Hidanovi Deidara.
„Já jsem v pohodě ...“ zavrzal Sasori ústy. Výjimečně nechal svůj tank „Hikura“ doma.
Zdravím,
aby bylo jasno, tak k tomuhle mě přinutil můj sensei Kakashi. Možná, že už si se o něm doslechl. Strašně frajeří, že má Sharingan a přitom ho ani pořádně neumí využít. Je to loser. Pořád mele něco o tom, že on mě toho může naučit nejvíc, že jsme si hrozně podobní. By mě zajímalo, jestli se někdy viděl v zrcadle. Protože jestli jo, tak nechápu jak takovou hovadinu může vypustit z pod masky.
Buch, buch, buch..
Veľké päste ďalej dopadali na sklo. Jeden po druhom. Neustále..
Buch, buch..
Opäť. Dutý, nepríjemný zvuk, ktorý pretínal tíš. Odrážal sa od stien až priamo do mojej hlavy. Akoby niekto v úplnom tichu strieľal.. na mňa.
Buch, buch..
„Co děláte v mojí pracovně?“ naštvala se Tsunade hned u dveří, když vedle stolu spatřila čouhající nohy.
„Instaluju webkameru, abych se podíval, co máš pod sukní!“ ozvala se odpověď.
Tsunade přišla ke stolu a sklonila se nad Hidana.
„Hidane, co tu děláte?“ zopakovala.
Hidan se zálibně zadíval do jejího výstřihu.
„Měl bych dát kameru i na strop …“
