Akatsuki na rybách

Byl klidný zimní den, sněhu po kolena a -10°C. Svištění větru narušoval pou-
„Ku*va, proč nás ta kr*va poslala na ryby do týhle psírny?!? Mám ty zkur*ený rampouchy i na kose!“ nadával jako obvykle Hidan.
„Drž hubu a nestěžuj si.“ odvětil mu jako obvykle Kakuzu.
„Stejně nás vykopla na mráz jen, aby mohla být s Peinem sama!“ přidal se k Hidanovi Deidara.
„Já jsem v pohodě ...“ zavrzal Sasori ústy. Výjimečně nechal svůj tank „Hikura“ doma.
„Jo, jenže ty seš dopr*ele ze dřeva! A ke všemu se ten rybák Kisame a Zetsu ulili!“ přisadil si Hidan.
„Zetsu se jako každej rok dostal do toho vegetačního stádia.“ objasnil Kakuzu.
„Přecejen je to obyčejná blbá kytka.“ zamumlal Deidara.
„A Kisame jen co slyšel, že dem lovit ryby se rozbrečel, hystericky ječel a nakonec se zamknul v pokoji. Tyhle deprese mu vydrží obvykle tři dny.“ dokončil Kakuzu.
Kromě Kakuza všichni tři na chvíli znejistěli. Kisame byl jediný, kdo rozumněl rybám, a i když to nerad přiznával, věděl z nočních můr jak rybolov vypadá. Po chvíli ale Hidanovi otrnulo a začal znovu nadávat.

Pár metrů za nimi klepal na led bílou slepeckou holí Itachi. Bez Kisameho, který ho obvykle vodil za ručičku byl úplně dezorientovaný a směr udržoval jen podle Hidanových nadávek. Původně nechtěl jít, ale Konan ho vyhodila, že prý potřebuje taky na zdravý vzduch.

Průvod uzavíral Tobi, hopkající o pár dalších metrů za slepcem. Pod rukou vypelichaného plyšového medvídka, kterého ukradl Kakuzu na kardiologii a Tobimu ho věnoval pod stromeček. Ani on nechtěl jít, ale Konan a Pein mu slíbili jednu partičku Člověče, nezlob se, až se vrátí.

- - -

Kolem poledne dorazila skupina k zamrzlému rybníku. Hidan se naštvaně rozhlédl po ztuhlé hladině .
„A co jako uděláme s timhle?!?“ zařval a kosou ukázal na rybník.
„Tobi ten led rozbije! Tobi je hodnej kluk!“ vypískl Tobi, vtiskl Itachimu medvídka a vrhl se na led. Dopadl na něj hlavou a okamžitě se za ní chytil. Ztočil se do klubíčka a hned začal kňourat.
„Odpal blbečku!“ Rozkřikl se Hidan a rozmáchl se kosou. Čepele zasvištěly vzduchem a rozťaly led na místě, kde ještě před chvíli ležel Tobi. Ten se na poslední chvíli v záchvatu bolesti překulil a nevědomky tak uhnul zbrani. Ozvalo se hlasité „KŘACH“ a led kolem místa dopadu čepelí popraskal. Hidan začal s dalšími nadávkami typu „ku*va“ a „dopr*ele“ vyprošťovat milovaný nástroj z ledu. Když se k němu přidali Kakuzu, Deidara a Sasori, led povolil a kosa vylétla spolu se všemi čtyřmi do vzduchu.

Nikomu se naštěstí nic nestalo, jen Deidarovi kosa usekla při dopadu ruku. Ten sice zpočátku chtěl Hidana uškrtit, ale když mu došlo, že ho porstě zabít nejde, nechal si od Kakuza přišít ruku zpět. Tobi upoutal jejich pozornost hlasitým vyjeknutím:
„Vidíte Deidara-senpai? Tobi udělal hlavou takovou díru! Tobi je hodnej kluk!“ Pyšně si založil ruce na prsou a i přes masku vyzařoval výraz vítěze Konožských olympijských her.Skutečně v ledu se vyjímala díra s průměrem pěkných pár metrů. Deidara už otevíral naštvaně ústa, když-
„Ano vidíme, a teď tu nezacláněj a jdi si hrát na druhou stranu rybníka.“ usadil Tobiho Kakuzu. Ten jen svěsil hlavu a s posmrkáváním odcupital.
„Výborně, takže díru už máme,“ pustil se do organizace akce „rybolov“ Kakuzu „a teď potřebujeme jen sehnat náčiní.“
„Jsi úžasně chytrý, ale všichni o tom víme úplný ho*no!“ zavrčel posměšně Hidan.
Sasori a Deidara přikývli a Itachi se o pár metrů dál zvedal s voláním „Pomoc!“ z ledu. Jedinou odpovědí mu byla Deidarova slabší výbušnina.
„Ty radši mlč.“ pokračoval chladně Kakuzu a vytáhl z kapsy pláště knihu „Rybářem snadno a rychle“, kterou po stručném prostudováním obsahu rozevřel na dvojstránce o nezbytném vybavení „Tohle jsem nedávno koupil v Levnejch knihách ve výprodeji. Měli na to 99% slevu.“ poznamenal a všichni mu přes rameno začli přečítat řádky a prohlížet si obrázky.

- - -

„Ne, dejte ty pracky pryč!“ vykřikl hystericky Sasori.
„No tak, natáhni tu hnátu idiote!“ opáčil Hidan a chytl obouruč kosu.
„Sasori, neodmlouvej, doma si vyřežeš jinou! Teď potřebujem dřevo na ten prut.“ přidal se Deidara.
„Už jsem vám řekl stokrát, že ne!“ trval zarputile na svém Sasori.
Kakuzu a Deidara na sebe kývli. Během několika sekund se už Sasori válel na zemi v těsném sevření těch dvou. Hidan se rozpřáhl a -
„KU*VA! Ty si snad ještě větší slepejš než Itachi!“ rozkřikl se Deidara, který dnes již po druhé přišel o ruku. Nedaleké „klouz“ a „prásk“ oznámilo, že si Itachi ve zmatku znovu kecnul na zem.
„Drž hubu a Sasoriho!“ opáčil mu Hidan a znovu se rozpřáhl. Podruhé kosa neminula zamýšlený cíl a Sasoriho ruka se s křupnutím odpojila od jeho těla.
„Sakra! Kdybych mohl brečet tak bych vám tu udělal jednou takovej rybník! To jste nemohli vzít levou? Ta je z bambusu, ale tohle byl eben!“ skuhral Sasori nad pahýlem.
Když Kakuzu přišil Deidarovi znovu ruku, pustili se do předělávání dřeva na prut. Sasoriho hysterie vyvrcholila po odstřihnutí kusů pláště, pro tvorbu vlasce.

„Hmm!“ Nafoukl se Deidara nad další složkou vybavení, rybářskými háčky. „Co s těma háčkama?“
„Žádný strachy,“ vytasil se Kakuzu s hrstí plnou černých věcí „znárodnil jsem pár Peinových piercingů.“
„Prostě si je ukradl.“ zabručel Hidan, ale pod Kakuzovým výrazem zmlkl a radši se rozmáchl kosou.
„SMRTELNEJ, NESMRTELNEJ … JÁ TĚ UŽ FAKT ZABIJU TY KRE*ÉNE!“ zařval Deidara, jehož ruka se už dnes potřetí oddělila od těla. Kakuzu využil nastalé rvačky a paži strčil do kapsy pláště.
„Tak návnadu už máme taky vyřešenou.“ zkontroloval si podle knihy a odtrhl od sebe Deidaru s Hidanem. „A teď-“
„Moment, kde je Itachi?“ zavrzal Sasori.
Všichni se rychle začli rozhlížet kolem sebe.
„Se*te na něj. A pohněte, ať odsud konečně vypadneme!“ zavrčel Hidan a vytrhl Kakuzovi prut.
„Nechci mít kvůli tobě zase oplejtačky s Konožskou policií.“ vyštěkl Kakuzu a vytrhl prut Hidanovi.
„Já vás nesnášim!“ hystericky zaskřípěl Sasori a litoval ruky, se kterou se tak špatně zacházelo.
„Myslím, že jsem ho našel, Deidara-senpai! Tobi je hodnej kluk!“ zakřičel Tobi od okraje díry v ledu.

„A dopr*ele.“ konstatoval Deidara, když se všichni shlukli kolem průrvy. Naskytl se jim výjev Itachiho, pozvolna klesajícího ke dnu. Jak se dalo očekávat, záchrané akce se chopil Kakuzu.
„Tak kdo ho vytáhne?“ zeptal se a změřil si pohledem všechny kolem.
Deidara? K ničemu.
Hidan? K ničemu!
Tobi? K ničemu!
Sasori? Hehehe … no … něco mi říká, že bude potřeba později.
„Tak dobře.“ zamručel pro sebe Kakuzu a vysunul své ruce na ocelových nitích, chytl Itachiho za nohy a vytáhl ho během pár sekund. Ten byl dokonale promrzlý a v bezvědomí.
„Rychle,“ položil ho Kakuzu na zasněžený břeh. „musíme rozdělat oheň.“
Po chvíli trapného ticha se ohlédl. Všichni stáli v půlkruhu za ním a pokukovali po zmrzlém Itachim. Kakuzu věnoval Sasorimu škodolibý pohled a uchechtl se. Deidarovi a Hidanovi to po chvíli taktéž došlo a s nepodobnými úšklebky se otočili na Sasoriho. Tobi, aby nevypadal hloupě se k nim přidal.
„Proč,“ nervózně začal Sasori „se na mě tak koukáte?“ pomalu začal couvat.

- - -

Ze Sasoriho těla nakonec byl dostatek třísek i polen na rozdělání a údržbu solidního táboráku, při kterém Itachi rozmrzl. Sasoriho hlava a hrudník se srdcem leželi kousek opodál a tiše fňukali. Ticho nakonec prolomil Hidan.
„Ta dě*ka musí z domu!“
A mluvil všem z duše.